GepardLady
komentáře u knih

Po přečtení Černých korábů byla laťka nasazena hodně vysoko. Není to špatná knížka, ale vyprávěcí styl autora mě nedokázal úplně vtáhnout do děje a nacházela jsem i nějaké skuliny ve vyprávění. Celkově je to ale hezký příběh a napínavější části vyrovnají ty méně napínavé.


Neudělalo na mě dobrý dojem, když jsem se dočetla, že celá ta záhada s kostkami a dalšími detaily byla na Vítu jen nahraná - ve chvíli, kdy se mrtvý (záměrně nepíšu kdo) objevil živý, pro mě celý příběh ztroskotal. Nezůstalo z něj víc než vražda Braheho. A taky mi lezlo na nervy neustálé opakování, co by šlechtic/rytíř (ne)měl.


Ve vší úctě k paní Horňanové, po literární stránce je dílo velmi podprůměrné. Výtku bych měla i k práci korektora nakladatelství.


Od zavedené autorky bych čekala opravdu dobrý nápad v každé pohádce. Ale ten většině z nich bohužel chybí. Je hezká ta myšlenka vždy vítězícího dobra a lásky, ale když jsou pohádky jinak o ničem, tak je to málo.


Pokračování není sice tak "dějové", jako Cesta pro Hanku, ale i tak je knížka čtivá a příjemná. Kdo se seznámí s Hankou v prvním dílu, jistě si ji oblíbí jako já (takový typ správný holky, kterou by chtěla mít za kamarádku asi spousta z nás) a pokračování už je spíš takovým sledováním toho, jak se její příběh vyvíjel po tom všem, co se odehrálo v Cestě. Doporučuji (oba díly) jako čtení na letní dovolenou :-)


Opět kniha, která mě jen utvrzuje v tom, že komerční úspěšnost je nad literární kvalitu. Nechala jsem se utáhnout na tom, že se jedná o "dokumentární" dílo. Předpokládala jsem, že ty fotografie budou jednoduše v knize označeny za falza a že za podivné děti budou označovány děti z východu, které jsou v sirotčinci skrývané před válkou. Zpočátku to tak bylo vysvětlováno, ale pak přišly ty příšery a časové smyčky...


Přečetla jsem tři díly. Mé celkové hodnocení viz III. Kladivo na čarodějnice.


Přečetla jsem tři díly. Mé celkové hodnocení viz III. Kladivo na čarodějnice.

I. Tajemství krvavého mostu jsem přečetla takřka jedním dechem, i když rozjezd byl trochu pomalejší.
II. Komtesa Nera: Zřejmě nejlepší díl ze všech třech, které jsem přečetla.
III. Kladivo na čarodějnice: Druhá polovina už začala trochu umdlévat. Je to tím, že když se člověk v téhle sérii dostane až sem, už na začátku prohlédne kdejakou zápletku a ví, že se vyřeší důvtipem a bojovností hlavních hrdinů, jako všechny ostatní. A pomalu to začíná být nuda.
IV. Sokyně Marie Terezie: Tu už hodnotit nebudu, protože jsem ji nepřečetla. Po cca 50 stránkách jsem to vzdala.


Nechala jsem se nalákat na kamarádovo doporučení a historické téma. Od klasické detektivky se to ale moc neliší, tak mi to nic moc neřeklo. Zpočátku docela poutavé, čtivé, ale já holt na detektivky moc nejsem. Myslím, že by se mi tahle Vondruškova série s Oldřichem z Chlumu asi brzy zajedla, takže si ponechám vcelku dobrý pocit z téhle knihy a po další nesáhnu.


Když jsem byla asi tak v půlce, napadlo mě, že je tenhle díl slabší než ten první. Hlavně už mě moc nebavily ty milostný části. Ale pak se děj zašmodrchal, přišly neapolské události, bitva u Kresčaku... a nemůžu nedat plný počet hvězd.


Kouzelná knížka. Nejsou to jen vánoční pohádky, ale každá z nich má tak velké kouzlo a vyzařuje z ní tolik lidského tepla, že k vánočním pohádkám patřit může.


Jak píše Alix, tohle už je takové ženské čtení. Jako pokračování Čachtické paní mě to kdysi zklamalo.


U tohohle jsem se vysloveně řezala do kolen, to prostě nemá chybu :-D


Opět skvělé Kingovo dílo, ale v poměru k Zelené míli musím jednu hvězdičku ubrat, i přes dojemný příběh osiřelého děvčátka.


Knížka o vyrovnávání se s bolestí, lidmi a sebou samým. Je to výlet do rozbolavělé duše, spíš než spoluprožívání příběhu. Je to emocionálně silná knížka, až mě to překvapilo. Autorka to podala naprosto skvěle.
