gersie komentáře u knih

Tato kniha pro mne byla velice napínavou , čtivou a překvapující.Nesetkal jsem se s knihou jiného autora , kterou bych tak rychle
přečetl. Obdivuhodný výkon autora.

2 07.04.2014

Nejobsáhlejší a zřejmě nejdůležitější část knihy čerpá výňatky z referátů pronesených na jednodenním symposiu, jež uspořádal Výbor pro vědu a astronautiku amerického kongresu dne 29.7.1968 konaného ve Washingtonu.
Před výborem pod přísahou vypovídali známí vědci z různých oborů přírodních , technických a společenských věd.
A co z toho nakonec pro čtenáře vyplynulo ?
Přečteme si spoustu názorů z různých úhlů pohledů a v závěru knihy nejsme o nic chytřejší jako přetím , ale máme jistotu , že se v tomto "fenoménu" stejně nikdo neorientuje.
Takže se vlastně nic nestalo a my si můžeme to SVÉ myslet klidně dál....

Kniha navazuje na předchozí titul Spiritwalker a je napsaná ve stejném duchu. Pokračování Nainových příběhů po jeho návratu do své osady. Je to trochu zdlouhavé a místy náročnější díky cizojazyčným výrazům a komplikovanosti při vysvětlování spirituálních zážitků autora, ale komu se líbí předchozí díl určitě by ji měl přečíst.

1 08.04.2020

Také musím napsat , že to bylo hezké čtení. Příběh Manceba mne úplně pohltil. Autorka nám dala možnost "nahlédnout" hlavním hrdinům do hlavy a pozorně sledovat co se tam děje. Nádherně vystižené , vřele doporučuji......a nedejte se odradit nepříznivými komentáři.
Rozhodně je lépe udělat si vlastní úsudek....tak směle dotoho.

1 24.02.2020

Bylo to čtení letmých úryvků ze životů mnoha různých lidí - takový koktejl , který jen popisuje jednotlivé okamžiky a nic jiného neřeší.....každý ať si udělá o tom vlastní názor.....proč ne ?

1 01.02.2020

nějak moc mne nenadchla.....

1 19.01.2020

Tak je to na mně, abych to začal. Je to smutné , že musím začít tím, že kniha je pro mně zklamáním.
Pokud by to byla moje první kniha od autora, řekl bych že ti lidé co mu dávají různá ocenění se snad zbláznili. Je to však již moje několikátá kniha, mého původně velmi oblíbeného autora, a proto to spíš vypadá že se asi trochu pomátl autor.
Snad mu sláva stoupla do hlavy, snad mu peníze zastřely mysl či zatoužil rozšířit svoji původně dosti specifickou čtenářskou základnu - nevím , ale rozhodně to mělo dosti neblahý dopad.
Tak se tedy sám spisovatel začíná podobat svým postavám z knihy.
Svým dílem mi připomíná Olívii ,která svým neuváženým počínáním způsobila mnoho škod. Nebo také Štěpána, původně zosobňujícího velký vzor a velkou naději pro svého přítele a nakonec působící jako rozmazlené dítě, neschopného rozumně posoudit realitu.
Nikdy jsem nepronikal do tajů vydávání knih , ale zbytečně navršený počet stran až dle mého názoru na dvojnásobek (zřejmě bude mít co do činění s honorářem) dílu moc neprospívá.
Pro mně nepochopitelné , nesmyslné doplnění scény s únikem pomocí sousoší knihu těžce znehodnocuje. Řadí ji tím do dnes naprosto trapného průměrného braku zaplňujícího naprostou většinu amerických filmů a tuctových knih plnících pulty knihkupectví pro řadové čtenáře odmítající přemýšlet a toužící po další a další přihlouplé AKČNÍ scéně.
Opravdu jsem autora řadil velmi vysoko na svém žebříčku a rozhodně mne ani ve snu nenapadlo , že by mohl zrovna on tak hloupě poklesnout. Zdálo se mi že jeho rozumná a tvořivá mysl by tohle nikdy nedopustila ....... no zřejmě mám velice špatný odhad na lidi.
Nezbývá mi , než mu popřát řadu takových čtenářů co nechtějí přemýšlet a proto jim to , že se autor zpronevěřuje sám sobě a zabíjí svou osobitost a svůj styl, nevadí.

1 03.11.2019

Zlatý průměr....

1 02.10.2019

Musím souhlasit s BabouJagou mluví mi z duše.

1 08.07.2019

Ta věc sama o sobě je zajímavá, ale pojetí knihy ve stylu "nic nevím nic nepodepíšu , hlavně si nikoho proboha nenahněvat" je poněkud trapné. Takže když vám někdo popovídá hromadu příběhů a snaží se vás o něčem přesvědčit a potom řekne , že vlastně nic neví a hlavně to nikomu neříkejte , aby si o mně snad někdo něco nepomyslel a jsem připraven okamžitě odvolat cokoli je dělání blbců ze čtenářů a s tím nemohu souhlasit .
Zajímavé téma , ale v americkém pojetí ztrapnělé hovadiny.

1 05.06.2019

Nemá cenu zde stále opakovat totéž co bylo v předchozích komentářích ... takže jen : Skvěle nakreslené - klobouk dolů , Dokonale NECHUTNÉ - to nějak nemusím mít , Hlavní příběh poslabší , ale další dva jsou mnohem lepší ...... je to pro mne dost rozporuplné , proto raději nehodnotím.....

Tak jsem ji konečně dal. Podle výzvy se mi zdála jako velmi , velmi vhodný kandidát. Dal jsem se tedy do nelehkého čtení , ke kterému mne vedl i ten prostý důvod , že zde nemá ani komentář , ani hodnocení. Takže doufám , že má snaha o příspěvek do DATABÁZE dojde někomu ku prospěchu.
Autor téhle knihy byl asi dost neobvyklý člověk , alespoň z mého pohledu určitě. Né teda , že by byla samochvála objevující se na mnohých stránkách nějakým dnes zvláštním jevem , spíš naopak, nebo že bych podléhal nějakým ohromujícím řečičkám , to ne. Ale pokud je alespoň část jeho výkonu pravdivá , tak to může u mnohých čtenářů vzbudit pocit méněcennosti , neschopnosti či nábožné úcty k jeho výkonům.
Já se svým výkonem pár desítek knih za rok , označován (zcela jistě neprávem) svým okolím za knihomola , jen neuvěřitelně hleděl.
Autor sám napsal přes čtyřicet knih a několik knih přeložil , mimo jiné i Annu Kareninu. Četl jako na běžícím páse (podle mně nemohl dělat nic jiného) Například zde tvrdí , že "Vojnu a Mír" četl desetkrát. Nebo že Balzaka si nejprve přečetl v originále , později za války v ruštině po válce si ji koupil v Berlíně v německém překladu a také to četl v češtině....
No co k tomu dodat ? snad jen to , že i anglické knihy rád četl v originále.
Tento autor v "knize o knihách" popisuje své vzpomínky na knihy , které mu po přečtení nějakým způsobem utkvěly v paměti. Je zde výbor jednatřiceti knih a jejich zhodnocení , někdy stručný popis děje , někdy autorovy postřehy a připomínky k jejich autorům , době jejich vzniku a politické situaci ovlivňující jejich vznik.
Pro dnešní čtenáře škoda , nebo snad pro některé zajímavá okolnost , že kniha vznikla v šedesátých letech. Tím je tedy značně ovlivněn výběr knih. Protože autor se narodil 1894 a tudíž jeho tvůrčí život probíhal za obou světových válek, společnost byla po celou dobu těmito válkami ovlivněna a tudíž i literatura. Většina zmiňovaných děl se tedy týká války.

1 29.04.2019

Jednoduché a milé vyprávění o paní Ming , kterak se vypořádala po svém s nelehkým údělem dítěte z intelektuálské rodiny žijící v Číně za doby kulturní revoluce.
Autor zde vkládá toaletářce do úst věty známého myslitele Konfůcia a nechává ji vyprávět příběhy svých desíti dětí. Naštěstí to provedl citlivě a šikovně , takže to působí mile a přirozeně, což považuji za opravdovou šikovnost a získalo si to mé uznání a patřičné hvězdy.

1 17.02.2019

....-á, doprdele -do temného jezírka se potápí jeho satelitní anténa. Vyskočil a vrhl se po anténě. Byla už napůl ponořená ve vodě. Nějak ji tam musel shodit , když zakopl, nebo zakopl právě o ni?
Potápěla se příliš daleko od okraje, aby ji mohl Danny zachytit a vylovit, takže sebou plácl na břicho, vysunul tělo po mramoru nad jezírko, kam až svedl, sevřel zadek, popadl okraj talíře dvěma prsty každé ruky a snažil se anténu vytáhnout, aniž by se ohnul dopředu a ponořil hlavu - a v tu chvíli ho dostal smrad: ne hniloba, ale něco silnějšího než hniloba, jakási plesnivá prázdnota, pach zatuchlého pylu, páchnoucího dechu, starých, léta neotevřených ledniček, zkažených vajec a jistého druhu namoklé vlny, placenta jeho kočky Polly, když bylo Dannymu šest, jeho bolavý zub poté, co ho zubař vyvrtal, domov důchodců,kde pratetě Bertie stékala rozmixovaná játra po bradě, místo pod mostem nedaleko školy, kde se válely hromady sraček, údajně lidských, odpadkový koš pod umyvadlem v matčině koupelně, školní jídelna, když do ní člověk vešel - každý smrádek, ze kterého se kdy Dannymu alespoň trochu zvedal žaludek, se mu teď hrnul do obličeje, když se naklonil nad jezírko.
Danny zavřel oči a snažil se dýchat ústy. Napjal každý sval na zádech, až se začínal chvět, proměnil svůj trup v tuhý prut, aby mohl využít dlouhé prsty jako čínské hůlky a anténu vylovit, ale jezírko se kolem ní sevřelo a odmítalo ji vydat - Danny by byl musel sáhnout rukou pod hladinu, oběma rukama, ponořit hlavu, skočit tam celý a vytáhnout tu věc ven, ale nedokázal to. Ten zápach ho varoval.
Danny tedy nesáhl pod vodu. Hladiny se ani nedotkl. A anténa zmizela.....

1 16.01.2019

"Obyčejný"příběh vyprávěný neobyčejným vypravěčem - to byl zřejmě dobrý tah šikovného pana spisovatele.
Vypravěč ( skřet bydlící v dutině křemeláku ) nejen příběhy rád vypráví , ale také popostrkuje události správným směrem , aby se příběh správně vyvíjel , čímž se (nejen pro něj) stává zajímavějším.
Nám čtenářům potom zbývá jen přemýšlet , zda občas sami nejsme obětí takového nenápadného, náhodného popostrkování nějakého našeho skřeta.

1 07.01.2019

Některé povídky rozhodně stojí za přečtení , jiné jsou slabší , ale to už je údělem povídkové knihy.

1 19.08.2018

Velice rozvleklé a těžko čitelné ( alespoň pro mne ) . Autor se snaží příběh vyprávět očima dospívajícího chlapce. Z toho vyplývá , že děj je zmatený nesourodý jsou v něm těžko postřehnutelné skoky. Čtenář se ve velké záplavě slov opakujících stále stejné myšlenky neustále musí prodírat a domýšlet o co vlastně jde. Mladík je hrdý , nepřístupný a zmatený , a tohle se autor snaží přenést na čtenáře ......hmm....není to můj šálek čaje.....snad proto raději ani nehodnotím.

Kniha je trochu zvláštní ( jak už se pokusili naznačit předchozí komentáře ) a to proto , že vypravěč popisuje jen to co se stalo a v příbězích se nesnaží zachycovat emoce.
Jsou zde důležité informace a myšlenky ....
...V nedávné době se v Polsku objevují snahy přepsat dějiny země během holokaustu. Je správné, že Poláci již nechtějí přijímat formulaci "polské vyhlazovací tábory". Tyto lágry na polské, dobyté půdě, zřídili němečtí nacisté. Ale příliš mnoho Poláků, zrovna tak jako Litevců a Ukrajinců, nacisty při vraždění Židů podporovalo: jako zrádci, přisluhovači a v neposlední řadě také vykonavatelé. Nebo Židy zabíjeli "na vlastní účet" - například při obsazení Litvy německým wehrmachtem. Až na některé výjimky si Němci ruce neušpinili. Udělovali pokyny, vymýšleli, jak zvýšit efektivitu vyhlazování Židů. Smrtící práci prováděli Poláci nebo Ukrajinci. Velmi často dobrovolně. Přinejmenším to bylo častěji dobrovolně než z donucení.

1 31.05.2018

Hezky napsané. Líbí se mi autorův osobitý styl ,pro který má jistě mnoho příznivců.

1 19.02.2018

moc hezká knížka

1 14.01.2018