gimli35 komentáře u knih

Vynikající kniha, u které mě překvapilo, že má i nějaký děj :-).

2 09.05.2014

Velice zajímavá "exkurze" do mládí Oldřicha z Chlumu.

2 29.04.2014

Podle mě zatím nejlepší Vondruškova kniha.

2 29.04.2014

Krátce před Vuongovou knihou jsem četl Píseň L. od Veroniky Opatřilové, která se zaobírá trochu podobnými tématy, a tak mám možnost docela zajímavého srovnání. Právě po Písni L. jsem se trochu bál poetického stylu, kterým je NZJNOA psána, protože v prvně jmenované mne přibližně ve druhé polovině už začal trochu nudit.

Vuong na to jde ale jinudy. Jeho poetičnost a obrazivost neslouží jako výplň, kterou je čas od času možno přeskočit; neoslabuje vnímání textu, spíše naopak. Kvůli tomu se jeho text čte překvapivě pomalu, vůbec mi to ale nevadilo. Tahle bolestná, ne však přímočaře bolestínská kniha za to stojí.

Tělesnost, maskulinita, queer, rodinné vztahy - o tom všem vypráví autor prostřednictvím drobných příběhů a působivých obrazů, aniž by text ztrácel konzistentní tvar. A Trevor? Tyjo, to je postava, nad kterou je záhodno přemýšlet ještě hodně dlouho po dočtení. (U mě tedy myšleno spíše v dobrém.)

1 31.12.2024

(SPOILER) Star Wars mi vždy byly sympatické rozmanitostí coby hlavním poznávacím znakem - prostě to byl a je svět, kde se může prosadit a svůj velký příběh si prožít úplně jakákoli postava bez ohledu na pohlaví, barvu pleti či sexuální orientaci.

I z autorčina epilogu vnímám její snahu napsat feministickou SW knihu, a vůbec nic proti tomu, spíše naopak. Takhle ale prosím opravdu ne. Na těch 240 stranách jsem se dozvěděl hlavně o tom, co kdy měla Padmé na sobě, jak byla nalíčená a jaký měla účes. Samotný děj se skládá zejména z celkem nahodilých mikropříběhů a mikrosituací, Padmé někam chodí, o něčem přemýšlí a vede celkem bezcílné dialogy s ostatními postavami, takže na konci vlastně fakt netuším, co přesně mi tahle kniha měla dát.

A jinak: jak jsou jindy a jinde stereotypně vykreslovány ženy (a štve mě to), zde dochází nemlich k tomu samému, ovšem u postavy mužské - Rush Clovis, který Padmé pomáhá nejspíš jen proto, aby se ji pak pokusil svést. Laciné.

1 06.04.2024

Stručně, jasně, přehledně a navíc čtivě o pozoruhodném oboru - sociologii literatury. Skvělé do školy nebo i jenom tak. :)

1 30.01.2024

4,25 *. Půlnoční horizont je čtivý, zpočátku velmi odlehčený (na mě místy až moc), v pompézním závěru se pak změní v překvapivě brutální. Older výborně pracuje s gradací děje.

Musím ale souhlasit s uživatelem KubaHanzelin, série Vrcholná republika začíná být trochu repetitivní. Schéma "myslíme si, že Nihilové už nejsou - a jéje, oni jsou, co budeme dělat? - no nějak jsme to vyřešili, ale co s tím dál?" vidíme už poněkolikáté, byť pokaždé v jiných kulisách.

EDIT: Homofobní komentář(e) uživatele Akris není, myslím, potřeba brát moc vážně. Ani ne tak pro jeho tristní stylistickou úroveň. Spíše proto, že na Databázi knih se zatím projevuje jen tím, že hejtí knihy ze série Vrcholná republika - a to především za to, že si dovolují zobrazovat homosexualitu či různé genderové identity. No to je opravdu skandální, že v 21. století čteme o něčem takovém ve sci-fi knihách, v nichž se to přímo hemží nejrůznějšími stvořeními všelijakých druhů a vizáží. Těším se, až bude Akris protestovat třeba proti tomu, že v některých knihách je moc lidí z Alderaanu, moc žen nebo moc černovlasých.

1 10.06.2023

(SPOILER) 3,25 *.

Vyčítají-li SW fanoušci impériu Disney, že jeho sequelová trilogie - a především poslední epizoda - je ohňostrojem nepravděpodobných událostí, opravdu by mě zajímalo, co (by) řekli na Zahnovu Mezigalaktickou výpravu. Thrawn sice vidí za dva rohy, ale Republiky (a tím méně Jediů či Sithů) si nevšimne. Lorana Jinzler, Obi-Wan Kenobi - v této knize mimochodem nesmírně unylý - i další slovutní Jediové si sice uvědomují, že se Jorus C'baoth chová jako magor, ale nepodniknou proti tomu zhola nic. Chissové sice intrikují jako zběsilí a promýšlejí několik tahů dopředu, ale nechají si obří a notně potlučenou výpravu ukrást pod rukama.

Ne, pardon, mně tohle prostě fakt nesedlo. Těch 366 stran, z nichž se mezigalaktické výpravě věnovala až druhá polovina, pro mne bylo na poměry SW literatury nezvykle náročných. Prosím pozor, nejde o rozsah, ale o obsah - Ztracené hvězdy jsou ještě větší bichle, ale bavily mne mnohem více. A Zahn občas také umí, popis trojité bitvy v závěru je vpravdě strhující. Bohužel, větší část knihy zaujímají jazykové lekce à la Alles Gute a C'baothovy autoritářské vylomeniny či alibistické řeči o nadřazenosti Jediů.

Na konci se cítím trochu jako Jorj Car'das (mimochodem asi nejpozoruhodnější postava příběhu) - protloukl jsem se tím dějem, sám ani nevím jak, a teď se těším, až budu dělat něco jiného.

(PS: Kdo v téhle knize nemá ve jméně apostrof, jako by nebyl!)

1 07.02.2023

Z tohoto dvoudílného vydání přečtena druhá polovina. Čtení je to samozřejmě náročnější, ale Staškův jazyk - byť archaičtější - je zároveň až překvapivě přímočarý a protkaný atraktivním podkrkonošským nářečím. Jedná se o starší autorovy prózy, takže na čtenáře tu ještě nevyskakují všelijaké komunistické výkřiky, což je fajn. Formát většiny povídek je celkem předvídatelný (jak se ten a ten podivín ke spiritismu dostal) a samotné duchověrectví je tu spíš okrajově, ale jako náhled do života svérázných obyvatel podkrkonoší na konci 19. století to funguje dobře (i díky fotografické příloze).

1 12.09.2022

Na půdorysu celkem přímočarého děje autor rozvíjí hned několik velmi komických situací. Obzvláště humorný je třetí obraz – když už to vypadá, že Kubásek prohlédne Pletichovu lest, právník rozehraje divokou bláznovskou scénu. Během ní přechází z východočeského do hanáckého a chodského nářečí (bezpochyby zásluha překladu Norberta Havla a úpravy Jana Hyhlíka), pak hovoří slovensky a maďarsky, načež začne mluvit v úryvcích ze Shakespearových her. Podobně dryáčnicky pak působí šestý obraz, kde se u soudu potkávají oba hlavní výtečníci (Pleticha a Kubásek) s bečícím Beránkem a naprosto zmateným Sudím.

I po šesti stoletích vtipné dílo, i dnes si ho dokážu představit na jevišti. :)

1 12.12.2021

(SPOILER) 4,5*. Claudia Gray na vcelku standardním třísetstránkovém hřišti honí nemálo zajíců najednou - máme tu Nihily, Drengiry, Jedie, výlety do minulosti, znesvářené světy, hledačku cesty, cech, arboretum, zahrádkářské droidy, filozofii, zádumčivou šutrovitou bytost... K autorčině cti budiž přičteno, že košatý příběh se jí nakonec povedlo ukočírovat a podat pro čtenáře srozumitelným i napínavým způsobem. Přestože celkový dojem z knihy je velmi dobrý, nelze se ubránit dojmu, že méně by mohlo být více. Mimochodem, o anotací zdůrazněnou Joru Malli, natožpak o Maják Hvězdosvit, v tomhle románu zas tak moc nejde.

1 24.11.2021

O zásluhách a lidských kvalitách Aloise Rašína není pochyb; hvězdičkami nehodnotím jeho osobu, nýbrž paměti. Autor je zřejmě nepsal pro širší veřejnost, protože nemalá část z nich opravdu není příliš čtivá - pokud vás tedy nezajímá počet živností nebo stav hospodářství na Nechanicku. Vysloveně "zabijácký" je pak deník z vězení, kde Rašín kromě několika zajímavých událostí popisuje především to, co který den jedl a četl či jak dlouho byl na procházce.

Naštěstí se však najdou i velmi zajímavé kapitoly, zejména Moje matka, Převrat 28. října 1918 a Po převratu. A vlastně to celkově za přečtení stojí, jenom to prostě není úplně literární skvost.

1 03.10.2021

Žádná vysoká literatura, občas trochu plytké. Ale četlo se to ohromně dobře, příběh nebyl blbý a vedl odněkud někam... Vlastně se mi to líbilo, to můžu říct.

1 26.09.2021

Bernhard ukazuje čtenářům o poznání jiné Rakousko, než jaké obvykle zná, a dělá to velmi hutně a čtivě - přestože to není žádná oddechovka. Zapomeňte na květiny v oknech, kroje a okouzlující přírodu a vstupte do světa plicních sanatorií, kde si štafetu předávají národní socialismus s katolicismem. Servus a stejně je to všechno fuk.

1 25.09.2021

3,5* Asi budu v menšině, když prozradím, že mne na knize ani tolik nezaujala samotná (jakkoli originální) literárně-historická mystifikace, nýbrž "to okolo" - honička s doc. Zemanovou, téměř duchařský zážitek v hospodě, "svědectví" Josefa Němce o své manželce.

1 27.05.2021

Hutné, tísnivé drama. Dům s dusnou atmosférou pod taktovkou nekompromisní Bernardy, z něhož není úniku...

1 31.03.2021

4,4 *

Millerův Kenobi má dobře vystavěný příběh a silný závěr. O to více čtenáře mrzí, že autor svůj román píše značně rozšafně, první dvě třetiny knihy by rozhodně snesly zkrácení na polovinu a vynechat by se jistě daly i některé přicmrndávající vedlejší postavy. (Přičemž celá existence postavy Erbaly Nap'tee dokazuje, že propašovat humor do SW světa je sice osvěžující, ale zároveň to není zas tak jednoduché a občas se to zkrátka nepovede.)

Jako celek to ale rozhodně není špatné. A Tatooinská poušť je živější místo, než by se původně mohlo zdát...

1 24.10.2020

Přečteno průběžně během dvou let. Mimořádné dílo! Jen to nečtěte v tramvaji, všichni se na vás budou dívat, proč se dusíte smíchy. :D

1 19.09.2020

Možná jsem poněkud nenáročným čtenářem, ale mně se to líbilo! Před probuzením mi pomohlo si ujasnit, co se vlastně mezi šestou a sedmou epizodou stalo, a navíc se to zkrátka dobře četlo.

1 03.09.2020

Jarošovo dobrodružné vyprávění doprovází úctyhodné množství velmi pěkných fotografií, líbí se mi i celkový design knihy.

1 15.08.2020