gonga komentáře u knih
Skvělá a nesmírně vtipná kniha , ve které nechybí skvělý černý a suchý humor. Jsem velice rád, že se mi podařilo sehnat toto souborné vydání.
Dokonalost! Skvělý drsný humor mě vždy spolehlivě rozesměje a navíc patřičně usadí a donutí uvědomit si, že naše "problémy" jsou ve srovnání s těmi skutečnými opravdu hodně malicherné.
Jediná kniha, ve které se dozvíte něco o tom, jaký a proč vůbec má něco takového, z evolučního hlediska bezvýznamného, jako hudba, vliv na člověka.
Alchymista je kniha podávající banální pravdy jako metafyzické zjevení, taková pop spiritualita pro laiky.
Kniha na mě působila naivně, jakoby byla napsaná s obrovskou snahou , aby se líbila lidem, aby zaujala, aby byla hezká a malebná. O to více pak vynikne, že autor , ač napsal mnoho slov, zase nemá až tolik co říct. Takový Coelho krásné literatury.
Naprosto souhlasím s ada4, rozdíl v kvalitě překladu je víc než patrný a nová terminologie mi významně zhoršila celý zážitek. Jinak si dovoluji doufat, že má oblíbená Orlandine dostane v některém z příštích autorových děl ještě více prostoru, ne-li celou knihu.
Jsem nekritickým Asherovým fanouškem a tak volám: jen houšť a větší kapky!
Knihu jsem nečetl, pouze ukázku vloženou do časopisu a již teď tuším, že jde o kýč jak bič.
Když jsem to četl jako první Simmelovu knihu někdy ve 20, bavilo mě to. O 20 let později jsem to již odzíval jako velkou nudu.
Další z řady dobře čitelných, s realitou ovšem nic společného nemajících knih od velkého romantizátora zločinců a mafie zejména. V podání Maria Puza (a v této knize je to obzvlášť patrné) je typický mafián v podstatě sympatický chlapík, který zabíjí jen když opravdu musí, v podstatě s odporem a vždy jen "ty špatné". Taková červená knihovna pro dospělé dospělé popisující organizovaný zločin jako prakticky prospěšné organizace mající blahodárný vliv na hladký chod společnosti. V tomto směru je kniha naprosto nemravná a vlastně i odporná. Pokud se ovšem umíte odpoutat od nějakých mravních pouček, jistě nebudete zklamáni, stále jde o zábavné čtení.
Po pravdě řečeno se divím, že ještě nikoho nenapadlo natočit film o životě Mileny Jesenské, jedné z nejzajímavějších českých osobností 20. století, příběh zajímavý mj pro vztah s F. Kafkou i pro zahraničního diváka. Namísto toho se točí filmy o "veličinách" typu Baarové.
Zajímavý román o tom, co nás čeká. Nejen Dány, ale všechny.
Dokonalé peklo ve zběsilé akční jízdě. Pokud by nějaké peklo bylo, klidně by mohlo vypadat jako toto od Kopřivy.
Autor bohužel spáchal sebevraždu, což je vzhledem k tomu, jak výborné knihy dokázal napsat , veliká škoda. Tři minuty věčnosti je soubor vynikajících sci-fi povídek přetékajících originalitou a imaginací, v mnoha případech zcela nadčasových. U závěrečné mám pocit, že se autor inspiroval u Stephena Kinga a jeho románu The Running Man, což je ovšem vzhledem k autorově místě pobytu v NDR velmi nepravděpodobné a o to zajímavější. Je s podivem, že kniha mohla v tehdejší NDR vyjít.
Nesnesitelná hlavní "hrdinka", vypitá, psychopatická, labilní troska, způsobila, že jsem knihu v polovině odložil, vyptal se kolegyně, která ji dočetla, jak dopadla, zjistil, že tak, jak jsem očekával a byl rád, že jsem knize zbytek svého času nevěnoval.
Dal bych pět, ale dvě závěrečné povídky se mi ani trochu nelíbily. Jinak opět vynikající Murakami, je tak nádherně civilní a prostý a přesto hluboký.
V první řadě nejde ani o sci-fi a už vůbec ne o fantasy, nýbrž o "postapo" , jediné, co je v knize sci-fi, je, že se odehrává v možné budoucnosti. Líbilo se mi to, ale autorovi bych vytkl až přílišnou snahu o "umělecké podání" , touha po získání nějaké té ceny (kterou nakonec dostal) z knihy přímo prýštila, některé jeho barvité popisy, filozofování a vzpomínky byly příliš rozvláčné a přitom neříkaly nic tak hlubokého, aby stály za zmínku , větší sevřenost by podle mě vyprávění neuškodila.
„Napínavá, vzrušující, dojemná, zábavná, překvapivá knížka! A to tak, že chvílemi zapomenete i na sebe sama...“ Takto knihu popsala paní Ivana Chýlková a já nemůžu jinak než dodat, že se nedivím, když vím, že jsou s autorem kamarádi. Osobně toto čtivo považuji za oddechovou literaturu o problémech "obyčejných lidí" bez jakéhokoliv hlubšího přesahu. Ano, čte se to dobře a chvílemi (ale opravdu jen občas) je to i zábavné, vtipné a dojemné. Oceňuji , že se autor nebojí vulgarity, protože takto "sprostě lidé prostě" mluví , ať už se to někomu líbí nebo ne. Knížka na dvě odpoledne, určená k "přečti a zapomeň". Ale proč ne, nijak mě to neuráželo a četlo se to dobře. Umět psát jako autor, budu to dělat taky. A suchoprdům, kterým vadí, že tam bylo příliš mnoho sexu, lží a nevěry vzkazuji: jak by se vám to četlo, kdyby tam nic ze zmíněného nebylo? Nijak, protože byste se akorát nudili. Sex holt táhne, důkazem budiž i vy, kteří, ačkoliv vás sex a vulgarity iritovaly, jste si knihu přečetli.
Jedna z nejnudnějších knih, které jsem kdy četl. Stále se nic neděje, neděje a když už čekáte, že se něco začne dít, neděje se nic. Nuda umocněná na nudu nudou. Po přečtení cca třetiny knihy jsem ji odložil a litoval času, který jsem s ní strávil.
Oblíbená kniha mého dětství.