Gordonlord komentáře u knih

Neuvěřitelná darda. Mě dochází slov.

Když je na knize něco špatně a něco se mi nelíbí, mám milion bodů, co zkritizovat. Vím o čem psát a jak si postěžovat. Ale co napsat o knize, kde je všechno naprosto do puntíku dokonalé, bez jediné vady na kráse ? Já fakt nevím kde začít.

Závěr jedné velké epochy Farseerovské série spěje do finále. Avšak ten strhující závěr se neodehraje na posledních pěti stránkách, jako u 99% žánrové konkurence, nýbrž jede na plné obrátky už od třetiny knihy. Ani na jediný řádek vám autorka nedá vydechnout. Šokující události, napětí, rozuzlení záhad, zvrat za zvratem, nervydrásající napětí zas a znova přiživující oheň neskutečně rychlého, věcného a přesto barvitého vyprávění, které bez rozsáhlého okecávání řekne naprosto všechno, včetně niterných pocitů všech postav a dodá celému dílu, ději i postavám obrovskou hloubku, rozměr a všechno to dožene do maximálního možného výsledku, perfektně probarvených a mistrovsky popsaných emocí.

Všechny postavy jsou napsané tak dobře, že je to na Nobelovku a s hlavním hrdinou Fitzem jsem vážně naplno prožil naprosto všechno, co mu autorka hodila do cesty.

Tohle mé slintání tady je naprosto nehodno dokonalého zážitku, který je tak perfektní, nádherný, po všech stránkách více než dotažený a neprůstřelně precizně napsaný, že nikdy nevystihnu ani stín jeho dokonalosti. Přečetl jsem to už před třemi dny a stále jsem narvaný emocemi z toho, jaký veleskvost jsem dočetl. A tytéž emoce, stále ještě sycené adrenalinem z tak silného zážitku, mi zabraňují strukturovaně přemýšlet a vyzdvihnout každý detail dokonalosti.....uf...a dost. Prostě klenot.

Tohle musela autorka neskutečně dlouho a velmi pečlivě promýšlet, do detailu a s obrovskou láskou a bezbřehým spisovatelským nadšením. Tohle všechno z toho sálá jako prase.

Co mi hlava nebere je, že tohle není fanoušky fanatsy velebené až do nebes, na rozdíl od paskvilů jako Pán Prstenů, Eragon, nebo kolo Času.

5 23.03.2021

Perfektní Asterix !

Knihu oceníte v dětství i ve stáří. Pro každé věkové kategorie zde autoři připravili spoustu lákadel a vhodných prostředků k pobavení.

Příběh je ve své podstatě dobře vymyšlená detektivka s dobrou pointou, i když zjednodušená pro rychlejší spád comicsu. Téměř v každém okénku je nějaký dobrý slovotvorný nápad, dialogy jsou nápadité, vtipné a je vidět, že si s tím autor vážně vyhrál.

Osobitost postav, nápadů, kresby a atmosféry je maximální a unikátní. Není zde prostor pro vatu ani slepá místa. Klasika comicsových dějin !

5 12.02.2021

Tenhle comics nemá jako svoji nejsilnější stránku propracovaný příběh. Jako, příběh je tady dobrej. Je to vlastně částečně taková intelektuální "Noční můra v Elm Street". Z části to i čerpá ze základních a vždy funkčních úvahách o snech a o smrti, které mají sílu sami o sobě.

Gaiman tomuhle všemu ale vdechl gigantickou porci charismatu a osobitosti, které ruku v ruce spolu se sugestivní, hororovou a černobílou kresbou, vytvářejí pohlcující, do naturelu příběhu a tématu skvěle pasující atmosféru. Kresba má i skvělý cit pro detail - do některých okének se vyplatí zadívat a hledat.

Jednotlivé povídky pak staví na vcelku jednoduchých, ale pořád silných nápadech, které Gaiman podává přesvědčivě a poutavě. Jejich myšlenková hloubka je taky vcelku povrchní, ale to již jednou zmíněné charisma a atmosféra jim dávají fakt silný rozměr.

Postavy jako Pán snů, Smrt a některé další, jsou napsány, podány a nakresleny až s ikonickým mistrovstvím. Člověk na ně nezapomene.

Hodně kvalit tohohle comicsu asi čerpá z unikátního Gaimanova stylu, se kterým jsem měl už jednou tu čet ve skvělém Nikdykde. Jeho osobitost má fakt sílu a doufám, že se dostanu i k dalším dílům Sandmana.

5 11.02.2021

Jako osmiletému fakanovi se mi to hrozně líbilo a přečetl jsem to snad stokrát.

V tomhle věku se ale líbí každá kravina, to je jasný. A nostalgie dokáže zatemnit zdravý úsudek...

Ale přečetl jsem si to teď, dlouho po třicítce a musím uznat, že to vážně bylo nabitý nápady až po strop. Děj ubíhá a nenudí, najde se tu spousta hezkých slovních hříček, lehký vtip, který se dětem líbí a u dospělého vzbudí uznalý úsměv. Je jasné, že se scénářem si autoři dali práci, přemýšleli nad ním a bavilo je to i přesto, že každý rok podobných příběhů museli vychrlit habaděj.

Kresba Jaroslava Němečka je už potom naprosto ikonická a originální. Pro malého čtenáře krásná a poutavá a pro staršího... vlastně taky.

Prvotřídní dílo mezi dětskými comicsy, které obstálo v nejtěžší zkoušce času a léta mu nic neubrala z jeho krásy. Do Třeskoprsk se vrátím vždycky rád a je jedno v jakém věku.

5 10.02.2021

Zatím nejchytřejší, nejpoutavější a nejpřínosnější kniha tohoto ražení, kterou jsem měl šanci číst.

Sice jsem se do čtení pouštěl s tím, že vůbec netuším kdo je Derren Brown, ale vůbec to nevadilo i přesto, že autor poměrně arogantně počítá s tím, že ho zná naprosto každý.

Někdo bude možná zklamán, že zde neprozradí úplně všechny své kouzelnické triky. (ale kdo soudný na jeho místě by to udělal?) Ale alespoň dva hned z kraje ano. Trik s mincí a jeden karetní a to velmi dopordrobna popsané. Líbil se mi pohlcující styl autorova psaní, kdy všechno vysvětluje nadmíru srozumitelně, takže i naprostý ňouma pochopí, jak trik provést. Podobným stylem popisuje i další věci.

Mnemotechniku zná asi každý a já na škole rovněž rád používal techniku vizualizace, za účelem zapamatování si obtížné látky. Ale Brown tohle posouvá na vyšší level! Interaktivně vás během knihy vede, abyste si vše vyzkoušeli s ním. A ono to funguje ! Jeho příklad, jak si do minuty zapamatovat dvacet spolu nijak nesouvisejících slov je geniální. Ta slova si pamatuji ještě teď :-)

Rovněž vysvětluje, jak funguje psychologie hypnózy, jak je eluzivní statistika, jak fungují spiritistické seance, jak ojebávají věřící lid teleevangelisté a podobná havěť a vůbec velmi detailně a přehledně vrhá světlo na všechny těžko vysvětlitelné mysteriózní věci.

Rozhodně největší pecka je popis toho, jak lidský mozek vnímá určité podněty a jak si je interpretuje a jakým způsobem se to dá využít k ošálení mysli. A rovněž čím vším šálíme svou mysl my sami. Tohle bylo brilantně, jasně a srozumitelně a detailně popsáno. Skvělá a obohacující práce !

Knihu jsem hltal plnými doušky a jedním dechem. Některé pasáže mě bavily méně, ale už teď vím, že tohle stojí za ještě jedno přečtení. Jsem rád že můžu říct, že mi nějaká knížka dala do života opravdu hodně. Ale možná mě Derren jen zhypnotizoval. Každopádně to bylo skvělé !

Celkový dojem kazí jen poslední cca čtvrtina knihy, zasekaná zbytečnou e-mailovou korespondencí od fanoušků.

5 09.01.2021

Druhý díl comicsové Zaklínačské série má opět svoji tradiční poetiku. Nechybí originální, Tolkienovským směrem neovlivněné příšery a mytologie, jsou přítomny vtipné trpasličí hlášky - jejichž mistrný překlad a jemnou, vtipnou rétoriku musím vyzdvihnout - a samozřejmě zvláštní, ponurá kresba a lehce temnější barvy, které k příběhu a jeho náladě krásně sedí.

Samotný příběh je potom už dost přímočarý, nepřekvapivý a rovněž morální vyústění dost předvídatelné. Ale tyhle nedostatky nestačí bouchnout do ksichtu, vzhledem k tomu, jak příjemně a rychle čtení ubíhá a rovněž i díky výše zmíněným kladům.

Každému, komu už chybí Sapkowského literární díla, bych comicsovou sérii asi doporučil. Hezky vystihuje ducha předlohy a nabízí příběhy, které ji dělají ve všech směrech čest.

5 04.01.2021

Pokud jste v dětství alespoň chvíli poslouchali rodiče a jejich rady, nebo pokud nejste úplně anti-empatické zrůdy, tak vám tahle kniha do života nepřinese vůbec nic nového.

Dale Carnegie totiž nedělá nic jiného, než to, co záplavy jiných "motivačních speakerů" a podobných vychcánků, kteří inkasují těžké prachy za to, že vám dávají hodinu dlouhou přednášku o životních pravdách, které sami dobře znáte, jenom opentlenou košatou a poutavou rétorikou.

Ve své podstatě je přínos knihy na průměrně inteligentního tvora sice vážně nulový, ale velmi děsivé zkušenosti z tvrdé reality života mi našeptávají, že jsou mezi námi i tací, pro které bude obsah knihy zcela něčím novým, tudíž Carnegieho dílu dává v mých očích alespoň v tomto ohledu kredit díla, které nějaký svůj význam přece jenom má.

Velmi obecné pravdy zde autor podává zdařile čtivou a neskutečně krásně srozumitelnou formou a ke každému bodu přidá pár příkladů, kdy danou zásadu ve svém životě použil on, či nějaká slavná osobnost z lidských dějin.

Mínusem je, že ony příběhy působí neskonale naivním dojmem. Protože takhle jednoduše a krásně v životě nic nevychází. Navíc Carnegie si razí své zásady velmi tunelovým způsobem myšlení, kdy mu už nedochází vedlejší účinky takového jednání ani fakt, že takhle skvěle a jednoduše to v životě většinou nefunguje.

Tím samozřejmě nechci snižovat kvalitu přednesených myšlenek (které a opět to zdůrazním - asi pro nikoho z vás nebudou ničím novým). Řídit se jimi v životě po rozumné úvaze a v rozumném množství nikomu neublíží a v některých případech vám život skutečně ulehčí. Pokud odhlédnu od nedostatků, tak mě kniha opravdu bavila od začátku až do konce, těšil jsem se z toho, že si mohu velmi známé psychologické triky prohlédnout očima někoho, kdo jejich účinek rozpitval sice přehnaně optimistickou a jednorozměrnou, přesto velmi detailní, pochopitelnou a srozumitelnou formou a dal těmto zásadám díky tomu nový rozměr.

5 17.07.2020

Na začátek musím říct, že mě trochu vedlo k zamyšlení, kolikrát už King ve svých knihách spároval mladou holčičku se starým chlapem....no nic :-)

Doktor Spánek je vystavěný podle klasických ingrediencí, postupů a koření, které King používá už celé dekády, takže pokud toho od něj máte více načteno, asi vás v téhle knize nic moc překvapovat nebude. Příběh je zase docela fajn. Povedlo se rovněž i vytvořit zase něco pamětihodného (tentokráte v podobě postavy "Kloboukové Rose").

Ale co chybí, je ono typické napětí, obskurní mrazení a strhující, čtenáře naprosto pohlcující atmosféra. Vlastně chybí kompletně celé kouzlo a síla Kingovách románů. Zůstaly pouze postupy, kontury a dějové oblouky, tentokráte odvedené velmi mechanicky, bez chuti a bez zápalu.

Většinu knihy jsem se královsky nudil. Sice zde opět bylo přítomno ono zvláštní mystičko, ale tentokráte jsem vůbec neměl pocit že o něco jde. Bylo mi to celé úplně jedno a napínavé to nebylo ani na chvíli...ale to se změnilo ke konci.

Když kniha spěje k závěru a Abra začne Kloboukovou Rose provokovat a urážet přes telefon, získalo to na chvíli ono potřebné pnutí. V tenhle moment ožila i moje pozornost, protože King tentokráte vsadil hlavně na pocit napětí z nadcházejícího závěrečného střetu.

Ale ten byl zase jako studená sprcha - matoucí, kapku "deus ex machina", neuspokojivý a dost rutinní.

Více než zápal do velkého příběhu a radost z budování napětí jsem zde cítil potřebu splnit zakázku pro nakladatelství a snahu uspokojit své přehnané grafomanství.

Suma sumárum to ale úplně zlý nebylo. Ale dobrý taky ne.

5 30.06.2020

Jej, tohle jsem kdysi nějak zapomněl ohodnotit. Ale co si to pamatuju, dobré. No - víc se vzhledem k propasti času, které od přečtení této knížky uběhla, nemohu vyjádřit. Ale mé vzpomínky hovoří průměrem.

5 10.06.2020

Trochu jsem měl obavu, že násilná změna děje a vyškrtnutí několika hlavních hrdinů, na které jsem si v první knize tak zvykl a zde se s niki už nesetkal, dost pohřbí hezky budovanou atmosféru.nestalo se tak - i přes odvážný krok hodit děj do úplně jiné linky a představit hafo jiných, úplně nových postav, kvalita knihy neutrpěla.

Pořád zde zuří vysokooktanová splatter gore akce v hodně over the top vydání a děj srší nápady stejně jako v prvním díle.

5 04.05.2020

Vynikající akční béčková sci-fi jízda, plná gejzírů krve a rozstřílených mozků. Nechybí občasný humor a odlehčení. Děj jede kupředu jak splašená klisna. Nevím co víc k tomu dodat - tohle je fakt jednoduchá, přímočará "brainwashingová" a zábavná jízda.

Žel, něco navíc, ta jiskra vyjímečnosti a geniality chybí a navíc kniha nemá konec a je zásadní pořídit si i druhý díl. Jinak nemám co vytknout, od čtení jsem se vážně nemohl odtrhnout !

5 27.04.2020

Z počátku jsem se do toho nemohl začíst. Nejprve je vám představen docela sympatický, neprůbojný hrdina jménem Jooust jenom proto, aby se v knize už nikdy více neobjevil. A hned druhá kapitola přivede na scénu bez nějakých příprav Kaze, Moru, Jespera a další postavy, které budou skutečnými hrdiny této knihy. Ovšem jsou hned z kraje tak neskutečně nesympatičtí, že jsem měl sto chutí knížku vyhodit. Kaz je namachrovaný arogantní kokot, a všichni jsou z něho totálně hotoví. Ostatní postavy jsou pořád hrozně "cool", tedy pokud zrovna nejsou hotoví z toho, jaký je Kaz borec. Tohle mě vážně vadilo.

Naštěstí po nějaké době najede jasná zápletka, charaktery hlavních hrdinů se více otevřou, příběh zamotá a zhruba od poloviny knihy jsem se přistihl, že mě to už baví. Bylo to dobře napsané a vztahy mezi hrdiny, zápletka a zvraty mě fakt bavily. Nic nečekaného se tu více méně nedělo, děj byl občas nelogický a děravý, ale bylo to vážně fajn.

5 07.11.2019

No, nejdříve jsem v hlavě měl sesumírované hodnocení, kdy knize kvůli pár výtkám dám 4/5, ale nakonec jsem to promyslel a přehodnotil, protože to, co chci knize vytknout není natolik vitální, aby se to odrazilo na nižším než absolutním hodnocení !

Začnu tedy "mínusy" : Dějová linka s Earlovým tajemstvím zahrnujícím původ jeho nadlidských bojových schopností mi byl do puntíku jasný hned po první větě a nechtělo se mi věřit, že to doopravdy bude tak neskutečně průhledné a odhadnutelné, avšak bylo. Do puntíku. Další mínus je zahrnutí cestování časem do děje. Tenhle prvek nenávidím a většinou příběh totálně dokurví tím, že se všechno totálně zamotá a je vlastně jedno co se stane, protože všechno jde návratem do minulosti odčinit. Zde je to naštěstí kulišácky podchyceno tak, aby to nejen knihu nezničilo, ale zároveň ani nerušilo příběh. Posledním mínusem je z mého pohledu lehounce neukočírovaný závěr, který byl hodně "over-the top" (což naprosto miluju !!!!) tím způsobem, který už nelze uvěřitelně odvyprávět.

Jinak je to naprosto klišoidní příběh o borci, který se dostane do skupinky lidí, kteří pracují jako zabíječi monster. Hlavní hrdina si tam najde holku o kterou musí bojovat, na konci ji zachránit, zjistí, že je vyvolený a musí porazit neskutečně bad-ass padoucha. Někdo by řekl, že je to totální klišé jako prase - a měl by pravdu. Jenže tohle klišé je neskutečně zábavně podané. Všechny postavy jsou naprosto uvěřitelné, navíc se zde s nimi skvěle pracuje. Když zrovna nezuří akce na plné obrátky, dozvídáte se lidské stránky a detaily hlavních hrdinů, nakouknete pod pokličku jejich životů a jsou vám přiblíženi takovým způsobem, že se o každého z nich při akčních pasážích skutečně bojíte ! Tohle je zlatý vypravěčský grál, který jsem dlouho u žádně knihy neviděl!

Akce je dobře popsaná, výborně odsýpá, pořád se něco děje a na konci zapadnou všechny předchozí detaily do jednoho logického celku. Navíc kombinace skvěle vykreslených charakterů, dobře dávkované akce, nenuceného a velmi dobře fungujícího jemného humoru a hlavně ultra namakaného super-padoucha, z kterého jde respekt a jeho posluhovačů - sedmi upířích pánů - vám absolutně nedá vydechnout ! Já Lovce Monster poslouchal jako audioknihu, a zůstal jsem v práci přesčas, abych ji mohl doposlechnout ! Takhle návykový pro mě byl naposlydy "Nadaný Žák" od S. Kinga. Vím, že je tohle srovnání trochu mimo mísu, ale co do zábavnosti děje a pohlcení světem knihy, naprosto srovnatelné.


Pokud máte rádi "Asfalt" od Štěpána Kopřivy, nebo "Příliš dlouhou swingers party" či knihy od Kotlety, tak po tomhle skočte bez váhání. JE to zábava podobného střihu, jen s ještě lepšími postavami !

5 14.08.2019

Největším "trumfem", na který tahle kniha naivně sází je předpoklad, že všichni máme kláštery, víru, jeptišky a toho našeho Jéžíška Krista za jednoznačný symbol dobra a všechny jeho představitele za nejvyšší morální vzor čistoty. A ve světle těchto předpokladů nám Diderot ukazuje "šokující" svět, ve kterém se jeptišky chovají krutě, násilně a bezcitně ke své sestře, jenž pohnutým osudem a také díky debilnímu dogmatu, přinášejícímu ještě víc idiotské zákony a zvyky oné doby, proti své vůli skončila mezi klášterními zdmi.

No a tady se asi máme podělat z toho, že "to přece není možné, aby jeptišky byly takhle kruté, och, to je ale šokující, no páni, to jsem tedy zděšen atd atd..." No. Jenže ono kulový, tohle prostě nefunguje.

To, co po vyházení elementů prostředí, sociální skupiny a dobových zvyklostí potom zbývá, je docela prostý příběh šikanované slečny, který se sice moc hezky čte, ale nijak negraduje a na konci, místo toho, aby došel k nějakému rozuzlení, vyvrcholení, či zvratu, prostě zdechne jako vlhkej pšouk. Rovněž i vyprávění je takové zrychlené, nedetailní, což moc nepomáhá tomu, aby se do kůže hrdinky člověk alespoň pořádně vžil, což by tuctovou obyčejnost příběhu o šikaně mohlo alespoň trochu oživit a vybarvit.

Rozumím tomu, že se asi jedná o nějaké klasické dílo, ale fakt nic moc to není. Dvě hvězdy dávám za to, že napsané je to pěkně, přehledně a vcelku čtivě, takže jsem s tímhle podprůměrným dílkem neměl žádný problém, ba dokonce mi u toho ten čas příjemně uplynul.

5 19.02.2018

Tohle je docela těžké hodnotit. Vzhledem k maximální kultovnosti tohoto comicsu by člověk čekal, jak to bude geniální dílo...jenže ona je to jen bezduchá bitka Doomsday vs. Superman, které - díky tomu, že je vytržena z kontextu, který nám nedá nahlédnout pod pokličku mystéria, kde se vlastně vzal Doomsday, jakou návaznost na děj mají postavy v něm obsažené a co všechno se seběhlo před tímto příběhem - spousta důležitého chybí.

Jsem vážně rád, že to u nás vyšlo česky, ale opět se ukazuje, že něco takového funguje velmi těžce, když nemáte načteny předchozí díly a nevidíte ani ty díly následující, které ukazují reakce celého světa, Supermanových kolegů, příbuzných a přátel na jeho smrt a nevidíte ani to, jak se po čase vrátil do života.

Takhle je to prostě jen fajn zábavná comicsová, megaepická bitka s drsným koncem a pěknou klasickou, 90´s kresbou. Šlo si s tím pohrát skutečně více - do boje se mohlo zapojit více hrdinů, mohlo se zde zkoušet více způsobů jak Doomsdaye porazit (fakt by nikoho nenapadlo nic chytřejšího a mazanějšího, než do něj pořád jen pálit a řezat pěstmi ???), ale pochválit zase musím dramatické vyústění, kdy každý panel příběhu má rozlohu celé stránky a působí to vážně silným dojmem.

5 28.10.2017

No, zhruba v první polovině knihy jsem měl hodně velký problém s postavou Mariky, kterou jsem prostě nedovedl zkousnout. Obyčejná holka, které do života vstoupí mafie, se prostě hned ze dne na den změní v chladnokrevnou, mega-hyper-super-cool vůdkyni gangu, co vždycky ví co dělat, umí "v tom" hned chodit a taky bojuje jako profík (což se později vysvětlí, ale prostě do té doby...) jako by se nechumelilo a to mi přijde vážně debilní.

Dalším mínusem je, že se po celou dobu vlastně skoro nic nedělo, celé je to takové komorní, hlavní postavy se pořád někde schovávají, nebo nahodile bojují proti téměř nezničitelným "ne-lidem" odněkud z jiného vesmíru, jejichž biologie nepodléhá zákonům našeho světa. A do toho hlavní mozek Alex na úkor svého zdraví a s hrozbou ohrožení svého života pracovním přetížením hledá řešení celé situace.

Jinak co bych ohodnotil kladně je fakt, že v postavách není problém se vyznat, některé mě dokonce ke konci knihy začaly i lehce zajímat. Na to, že se toho vlastně moc neděje a kniha nemá spád, tak je to docela dost dobře čtivé a nemohu říct, že bych se nějak extra nudil. Dokonce i zápletka - ačkoliv je vlastně jednoduchou mafiánskou detektivkou, lehce okořeněnou sci-fi - mě bavila. A také závěrečný twist s tím, jak se všechny události dějí podle událostí knihy, kterou jedna z hlavních postav najde, mi přišel zajímavý.

Jen je škoda, že první díl bez druhého prostě nemůže fungovat a takhle to celé skončilo prostě a jednoduše přímo uprostřed děje, jako by to byl jen jeden díl seriálu. To naštve. Ale suma sumárum - zabavilo mě to celkem dobře :-)

5 18.08.2017

Začátkem bych se vrátil k prvnímu dílu, knize "Eragon" : Začátek byl naprosto dokonalý, uprostřed kniha ztrácela dech a na konci již byla docela nudná...a druhý díl v tomto sestupu kvality pokračuje a tlačí ji až na samotné dno.

Eragon, jakožto hrdina, je mi zde krajně nesympatický. Na konci prvního dílu téměř omylem zabil jednoho padoucha a hned se mu klaní celé trpasličí království, jedna nesmírná pocta stíhá druhou, téměř celý elfí národ před ním taky okamžitě padá na prdel a vůbec snad všechny rasy se z jednoho puberťáka můžou najednou totálně polulat.

Další WTF je Eragonův přerod v mocného hrdinu, kdy si s Bromem v prvním díle parkrát po cestě zabojoval s mečíky, v druhém díle chvíli trénuje s jedním elfem, potom se stane nějaké záhadné "puf" a z Eragona je rázem absolutní šermířský superman. dokonce i tísíciletí elfové tvrdí, že nikdy ve svém životě neviděli lepšího šermíře, než je tenhle patnáctiletý fracek. Uf, no ty vole, to snad ne.

Každopádně tyhle volovinky bych v pohodě přešel, kdyby kniha měla alespoň nějaký spád, ale to co se tady děje, to je něco neskutečného ! Nějakých 90% obsahu celé knihy si zde Paolini hraje na Tolkiena, neustále popisuje historii elfů, mocenské rozvržení trpasličí říše, vztahy mezi trpaslíky, historii trpaslíků, historii elfů, historii celé země, Eragon pozoruje mravenečky, postavy si tu vypráví zbytečné kokotiny z dějin Alegesie (nebo co to bylo za zemi), postavy vedou absolutně nudné, nezajímavé a pro příběh dokonale zbytečné a nepotřebné dialogy a hlavně se tu neděje naprosto, ale absolutně nic ! Skutečně, na téměř celé ploše téhle knihy se jen propírá zbytečná vata, která nemá na děj téměř vůbec žádný vliv. Fakt mě absolutně nezajímají nekonečné detailní popisy celého Paoliniho světa, jeho ras, zvyků, kouzel a všemožných hovadin, když v knize není žádný děj a postavy jsou no....otravné.

Děj tady není téměř vůbec žádný. Jediná místa, kde se něco děje, jsou úvodní bitva (pokračování z prvního dílu) a poté až totálně generická a dokonale předvídatelná závěrečná bitva, kde totožnost druhého jezdce a vývoj událostí musí být čtenáři absolutně jasný už na samém začátku tohoto dílu.

Celý příběh by se bez oné výše zmíněné vaty vešel cca do dvacetistránkové brožurky a mohlo z toho být alespoň generické, nudné a předvídatelné fantasy. Takhle je z toho téměř sedmisetstránková, vražedně sžíravá a nekonečná super-nuda, která by svojí sladkostí, mírumilovností a blboučkou dětinskostí, kde se řeší mravenečci, kraječky, šatičky, tanečky a další píčovinky, mohla být určena snad jednině pro třináctileté holčičky, ale díky ubíjející nudnosti celého díla si neumím představit, jak by tohle nějaké děcko mohlo strávit.

Abych byl ale spravedlivý - tak dějová linka s Roranem nebyla chvilku úplně marná, dokonce mě chviličku i zajímalo jak to bude dál - stěhování celé vesnice s královstvím za zády, lačnícím po Roranově krvi, dilema vesničanů, kteří nechají celé své živobití a všechen svůj majetek za sebou a ohrozí své vlastní rodiny jen díky Roranovu slovu, že útěk je jejich jedinou nadějí...to bylo slušně rozjeté drama. Žel to dlouho nevydrželo a tohle prostě nedá ani na jedinou hvězdičku.

Vážně mě mrzí, že "Eldest"je přesně tím, za co jsem původně Eragonovu ságu měl předtím, než jsem ji četl. Naprostou sračkou.

Nečetl jsem moc knih podobného ražení, ale přijde mi to jako dost klasická zápletka : Hloupý a nadlidsky silný hromotluk s dobrým srdcem a jeho chytrý kamarád na život a na smrt, který s ním má samé starosti a neustále se snaží usměrňovat jeho hloupost, popřípadě hlídat, aby jeho nadlidská síla v kombinaci s dětinskou jednoduchostí nezpůsobila nějaký problém.

Oba dva potom putují světem, od ranče k ranči a snaží si vydělat tvrdou nádeničinou nějaké peníze, aby si jednou mohli splnit svůj sen a koupit si vlastní hospodářství. Zřejmě se to celé odehrává na začátku minulého století, nebo tak nějak.

Knihu vyplňují vcelku dost obyčejné postavy se svými obyčejnými osudy a všechno to míří k dost předvídatelnému vyvrcholení, které má být dojemné, ale nijak mě nezasáhlo. Téměř vše je tu klasické a ve spoustě příběhů z té doby mnohokrát viděné, ale přesto to všechno funguje naprosto maximálně. Obyčejný příběh s obyčejnými postavami, podaný poutavou formou, která mě celou dobu udržela v příjemném napětí, zajímalo mě, jak se osudy postav vyvrbí, co se stane dál, pnutí mezi jednotlivými postavami bylo dost dramatické a prostě a jednoduše...celé se to četlo moc hezky, ani jsem si neuvědomil, že už je najednou konec. I přesto, že humor bez vtipu na téma "chytrý versus hloupý ale oba kamarádi" tu moc nevycházel, tak byl příběh i přes svou dramatičnost brán na lehčí notu a hlavně prost jakéhokoliv hluchého místa... Takže jsem se u toho vlastně moc dobře bavil :-)

5 14.05.2017

Spoiler : Holčička se ztratí v lese, pár dní bloudí a odvahu ji dodává poslech rádia se zprávami o jejím oblíbeném baseballovém hráči. A na konci se postaví medvědovi. Sorry, že jsem vám vykecal celý děj, zápletku i vyvrcholení, ale tahle kniha podle mě nestojí za přečtení. Jedna hvězdička za řemeslně zvládnutou ubíjející nudu a zajímavě popsané myšlenkové pochody malého děvčete v krajní situaci.

5 27.03.2017

(SPOILER) Na začátku skvělý nápad - smog a splodiny vytváří masitový mrak, který dusí svět a lidstvo s ním musí bojovat. Po každém vítězství se masit přizpůsobí a postupně získává určitou inteligenci. Tenhle dystopický boj proti ničivé formě splodinové inteligence měl obrovský potenciál. Ale Páral z něho nevytěžil naprosto nic.

V okamžiku, kdy se masit začne zažírat lidem do těl a měnit jejich mentalitu, jde kniha ke dnu. Chování masitem zasažených lidí je úplně stejné, jako u drogově závislých. Takže po zbytek knihy už sledujeme jen drama partičky lidí, kteří v sobě potřebují masit krmit, aby se dostali do příjemného drogového rauše a jejich konflikt se společností, jenž se od masitu dokázala očistit. Odtud až do konce je to naprosto standartní, feťácké drama, bohužel bez jiskry a bez jediného nápadu. Navíc s postavami, které se chovají poměrně nereálně a docela směšně.

Nepomáhá tomu ani Páralův styl, kdy každou svoji knihu naplní panelákovým dramatem, načichlým komoušskou dobou v Československu. A závěrečné morální ponaučení, které má působit jako neskutečná, nadčasově hluboká tečka, vyzní nečekaně směšně. - Ano - nepotřebujeme masitovou katastrofu k tomu, abychom toužili po rauši a tělesném uvolnění - to máme přece každý v sobě ! A musíme s tím bojovat každý den ! Achy tyvole....no to teda bylo hluboký.

Tohle je moje třetí kniha od Párala a poslední. Všechny co jsem četl, píše se stejnými postavami, stejným způsobem i se stejným příběhem i stejnou pointou. Přečtete jednu - znáte všechny.

4 13.07.2024