greetchen
komentáře u knih
Vůně krve
Ulrike Schweikert
Jaké dva žánry teď frčí? Napínavé detektivky a fantasy s upírskou tematikou. A co to skloubit dohromady? Ulrike Schweikert to udělala a udělala dobře. Kniha je napínavým kriminálním románem, čtivým i pro dospělého čtenáře, zároveď díky svému upírskému nádechu zaujme i čtenáře mladší. Není to žádné teen čtení ve stylu Upířích deníků nebo Stmívání, vykreslení charakteru Petra von Borgo mi spíš připomnělo klasického Stokerova Draculu. Škoda jen, že stejných kvalit nedostahuje i jazyk autorky, či spíše překladatelky. Jazyk je občas kostrbatý, věty nelogické, překlepů a chyb víc, než by člověk v knize očekával. Není to tak tragické, že by člověk knihu znechuceně odložil, to rozhodně nikoli, ale jednu hvězdu dolů si za to kniha vysloužit musela.
Stane se zázrak
Zuzana Štelbaská
Překrásné ilustrace jsou asi jediné, co mě v knize bavilo. Jinak je bez příběhu, patetická, nabubřelá.
Jak jsem sebrala odvahu
Barbora Šťastná
Na Báru jsem narazila jako na blogerku a sloupkařku, její malá zamyšlení se mi často trefila do vkusu, a i když někdy byly příběhy trošku moc nafouknuté či přitažené za vlasy, nevadilo to, když člověk četl jediný blog. V knize si však tohoto nešvaru nejde nevšimnout, Bára díky tomu občas ze svých životních peripetií vychází jako zhýčkaná, hysterická a neschopná matka, která dělá z každé drobnosti konec světa. Ale spíš to přičítám literární potřebě zveličovat a zahloubat se do banalit jejích dní, než nešťastné povaze. Myslím, že po malých dávkách si ráda dopřeji i další "šťastné" čtení.
Nízký tlak
Sandra Brown
Mé první setkání se Sandrou Brown. Z komentářů zde pod knihou jsem pochopila, že kombinace detektivky a romance pro ženy je pro ni typická a zřejmě u mnoha čtenářů (čtenářek) oblíbená, mě ale právě tohle spojení rušilo. Jako detektivka je to více než obstojné, zajímavá zápletka, gradování, forma, jakou autorka příběh předkládá, i pozvolné kladení jednotlivých indicií. Přiznávám, že vraha jsem správně tipla jen pár stránek před tím, než ho autorka sama odhalila a během čtení jsem dlouho neměla jasného favorita.
Co mi naopak vadilo, je romantická linka knihy. Z ústřední dvojice dělá poněkud klišoidní postavy (on je typický floutek, ona naivní bezbranná kráska), vývoj jejich romance je trapně předvídatelný, popis "erotických" scén se dokola opakuje, autorka nemá moc bohatý slovník a představivost, zbytečně v těchto pasážích svou knihu shazuje do hlubin nepovedených zástupců laciné červené knihovny.
Vadná
Cecelia Ahern
Po knize jsem sáhla ze zoufalosti: když na celé léto pražská knihovna zavírala a hrozilo, že nebude co číst, paběrkovala jsem v prázdných regálech a sáhla i po Vadné. Bez čtení anotace jsem z pohledu na titul čekala nějakou žertovnou ženskou literaturu. Chyba lávky. Ano, je to částečně dívčí románek, ale hlavně solidní dystopie, ta obálka knize zbytečně ubírá. Čtení mi přišlo příjemně vyvážené: dostatečně dobrodružné, tak akorát romantické, nutící k zamyšlení řešením morální čistoty a závaznosti společenského kodexu. S chutí sáhnu po pokračování.
Příliš horké léto
Mikaela Bley
Kniha mě úplně neoslovila. Je psána stylem co kapitola, to jiný vypravěč. Tento formát mi obecně sedí, ale tady je trochu nešťastný v tom, že "vypravěčky" jsou vesměs ženy a z počátku nejsou příliš vyprofilované a než se v nich člověk zorientuje, celkem to trvá a ruší. Bohužel je kniha na můj vkus a na to, co očekávám od psychologického thrilleru, trochu pomalá. Po sto stránkách jsem knihu málem odložila, pak naštěstí konečně přišel jakýsi náznak zápletky, jenže brzy se kniha znovu ukolébala do ospalého tempa. Dočetla jsem, ale kdybych ji přeci jen u té sté stránky odložila, o nic bych nepřišla.
Víkend v Londýně
Jan Folný (p)
Strašně moc mi to připomnělo Hartlovu knihu Prvok, Šampón, Tečka a Karel, kterou jsem četla nedávno - tématem, skupinou kamarádů, střídáním vypravěčů, bilancováním nepovedených životů, očekávánou velkou jízdou... Možná i autorovým jazykem a stylem vyprávění, který je podobně působivý a příjemný ke čtení. Je to humorné i smutné, žádná přehnaně vyfabulovaná story v duchu Pařby ve Vegas, ale pohodově servírované vyprávění, které musí sednou každému čtyřicátníkovi.
Náš manžel
Jo Jakeman
Zajímavá zápletka i gradování knihy, škoda, že někdy autorka až moc tlačí na pilu a žene děj do nelogičnosti, vadily mi také příliš průhledné náznaky toho, že se něco stane. Jako by byla sama natěšené, jaké překvapení si na hrdiny a čtenáře vymyslela, až ho sama přehnaným naťukáváním prozradí ještě několik stránek či odstavců před tím, než k němu vůbec dojde.
Kde je ta holka?
Alexandra Potter
Knihy Alexandry Potter mám ráda, i když jde o klasickou naivní holčičí literaturu bez hloubky a jakékoli přínosné hodnoty. I když tato patří mezi autorčiny rané knihy, já se k ní dostala až nyní. Je slabší, je na ni vidět jistá nevypsanost, nedostatek fantazie, tuctový sladký scénář, snadno odhadnutelný. Místy je ta naivita, hlopost a předvídatelnost až iritující. I když hledáte jen oddechové čtení, existuje spousta lepších knih, i v portfoliu této autorky. Za mě je to nejslabší "potterovka", přesto ale asi její knihy nepřestanu číst. :-) Každý má nějakou svou literární guilty pleasure.
Život, na který metr nestačí
Karolina Mikšíková
Karolínu sleduji na facebooku a když jsem se dostala náhodou k její knize, řekla jsem si, proč nezkusit i tu. Styl psaní je stejně lehký, ironický a humorný, jako její příspěvky na facebooku, povídky mají celkem pěknou konstrukci. Jako zábavné čtení na odlehčení a pobavení naprosto splní účel, místy jsem se chechtala nahlas. Některé momenty byly sice přibarvené možná až moc, ale budiž to autorce odpuštěno. Snad se jen v případě knihy snažila být ještě vtipnější, než "jen" na facebooku, a někdy ta snaha přišla bohužel až bolestně vniveč, což podle mě vůbec neměla zapotřebí.
Láska je věčná, dokud trvá
Franz-Olivier Giesbert
Po "kuchařce" a "trhačce" jsem čekala zase podobný mustr knihy, ale tohle je tedy úplně jiný šálek. Opět jde o pořádný propletenec, tentokrát jde o vícero postav, které se potkávají a originálně předávají linii příběhu dál a dál. Většina z nich se objeví jen na krátkou, takže v hlavě nevzniká nrepřehledný galimatyáš figur. Nemá to takové kouzlo jako předchozí autorovy tituly, ale členitá struktura nijak nenudí, čte se příjemně.
Rušivě ovšem působí nadmíra erotiky ve své nejsyrovější podobě. Ne že by mě od dočtení knihy úplně odradila (jako je to znát z jiných komentářů), ale přišla mi zbytečná, často pro tok příběhu nijak zásadně podstatná a v takovém množství pak až trapně vyznívající.
Odpusťte mi, váš Leonard
Matthew Quick
Po knize jsem sáhla vlastně omylem, v rychlosti jsem něco hledala v knihovně a v doporučených upoutala tato kniha, obálkou velmi podobná knihám Johna Greena. A vlastně to zas takový omyl nebyl. I když databazeknih.cz v podobných knihách žádné jeho dílo nezmiňuje, já tam určitou paralelu vidím. Kihou se prolíná zejména tíživost dospívání, téma odlišnosti, outsiderství, potlačované agrese. Přes svou melancholičnost je příběh příjemný na čtení a čas strávený nad stránkami této knížky byl inspirativní a očistný.
S tebou už nikdy
Alexandra Potter
Příjemné odpočinkové čtení. I když víte, jak se zruba bude kostra příběhu odvíjet a celkem snadno odhalíte velmi brzy i konec, nevadí to. Tady nejde o nějaké napínání a mrazení, ale o naivní sladkou lovestory plnou lásky, ale i humoru a přátelství.
Ctitel
Charlotte Link
Velmi čtivé, příjemně mrazivé, slušně vykreslené jednotlivé postavy. Vrah je sice odhalen celkem brzy, ale napětí z knihy se tím rozhodně neztrácí.
Létající jaguár
Josef Formánek
Spíše taková literární zajímavost, kniha napsaná za jediný den. Občas působí jako ledva zachycený volný tok proudících myšlenek, ovlivňovaných právě sledovanými situacemi, ale právě v tom jej její krása. Že i v této lehkosti lze postavit příběh s pevnou kostrukcí, který je milé číst.
Velikost L: Pár kil navíc nikoho nezabije
Meg Cabot
Příběhem Heather Wellsové se neprokousávám úplně chronologicky, k prvnímu dílu série jsem se dostala skoro až nakonec, moje hodnocení tím tedy může být trochu zkreslené. Líbí se mi koncept jako takový, kombinace dívčího románku a detektivky, sympatická, i když věčně zmatená a zasněná hlavní hrdinka. Někdy je to její plácání ve snech a fantaziích zbytečně zdlouhavé, ale je to snad jediná výtka, kterou mám. Kniha je příjemně napsaná, svižně plyne, i detektivní zápletka je vystavená hezky a nepoznáte už v půlce knihy, kdo je vrah. Pěkně vymyšlené i zpracované.
Půlnoční slunce
Jo Nesbø
Zatím jsem od Joa Nesbøho četla jen jeho "tlusté" knihy, líbí se mi ale, že dokže být i mistrem zkratky. Oproti "holeovkám" není v jazyku tak květnatý, přesto dokáže dobře vykreslit důležité postavy, pomoci čtenářům nahlédnout jim do hlavy, napnout se krimi zápletkou i lidskými příběhy, které mezi nimi vznikají. Velmi příjemné čtení.
Dcera
Kiera Cass
Dcera je zpovykaný fracek a jen ztěží jsem ji brala na milost. Samotný přběh je dost kopírkou série Selekce, přišlo mi, že autorka už nevymyslela nic moc nového. Vím, že je to "jen čtení pro naivní teenagerky", ale Selekce dokázala chytit i mě, tohle čtení bylo dost plytké.
Slepá vášeň
Meg Cabot
Klasický slaďák, tektokrát v krimi hávu a zákulisí filmového průmysu, díky kterému je kniha celkem příjemně k učtení. Tyhle dvě linky dokážou pozvednou a doplnit samotnou lovestory, hodně naivní a až lehce kýčovitou.
Úspěšná smolařka ve velkoměstě
Meg Cabot
Lizzie je občas trochu natvrdlá a nesmyslně naivní, ale ne nesympatická. Je to trochu romatičtější a sladkobolnější, ale jako oddechovka postačí.
