gretl74 komentáře u knih

Neurazí, nenadchne. Takové jednoduché čtení na pláž, pokud chcete ulevit přetíženým mozkovým závitům. Škoda, že o té pravé Kate se toho moc neví, takže autorka vařila z vody a je to znát.

3 23.08.2021

Určité kvality tomuhle dílku samozřejmě upřít nemůžu, ale nebyl to prostě můj šálek čaje, nedokázala jsem se začíst, neumírala jsem touhou po další a další kapitolce. Jsem odkojená fantasy literaturou a sci-fi mě víceméně míjelo (pokud nepočítám verneovky), a asi to tak už zůstane. Plus za to, když si uvědomím, kdy kniha vznikla. A půl bodíku za vykreslení atmosféry. 3,5 *

5 01.08.2021

Šógun asi zůstane mému srdci o maličko bližší, ale možná je to jen tím, že jsem ho četla před pětadvaceti lety. Tady jsem se musela trošku prokousat začátkem, námořnicko-skladištní nářečí mi neskutečně pilo krev a byla jsem zpočátku dost zmatená, kdo vlastně co říká a co si myslí. Dokonce jsem šla ještě jednou překontrolovat, že mám v ruce opravdu tu správnou knihu s úžasnými pochvalnými komentáři. No a pak se to rozjelo a nedalo zastavit až do konce. Některé knížky dočtu, odložím ... a už skoro nevím, o čem byly. Tisíc podzimů bude ještě chvíli doznívat, zanechává nálady, pocity, melancholii a myšlenky o životě. Bylo to vážně moc dobré. Děkuji.

10 20.07.2021

No, zřejmě jsem spíš ten realista ...
První část o HDP a růstu a jejich nesmyslnosti v dnešní době byla fajn a byla jsem zvědavá na další části knihy. Zajímavá byla i část o RCT průzkumech. Souhlasím s důrazem na vzdělání. Zbytek na mě bohužel působí pouze jako novodobý komunistický manifest (chudý=dobrý, bohatý= zlý ... takže těm bohatým všechno sebereme, popeláři budou brát víc než právníci) ... to už tady tak nějak bylo a neosvědčilo se (jen v Nizozemí evidentně ještě potřebují prožít nějakou tu komunistickou chvilku).
Ano, jako každá utopie předpokládá, že všichni lidé jsou "stejní andělé" - hodní, vidí věci stejně, jsou pracovití, nezávidí ... a tak to bohužel není a proto to ani nikdy fungovat nemůže.
Tento druh knih píšou jedny kancelářské krysy pro druhé, nějak jim nedochází, že nejrůznějších zaměstnání je víc a funguje to tam trochu jinak než v kanclu u noťasu a u kafíčka. 15ti hodinová pracovní doba - juchajdá - fakt to bude fungovat u lékařů, policistů, pečovatelů, hasičů, dálkových řidičů ...
Ohledně tématu nepodmíněného příjmu - moc by mě zajímalo, jak široce posazené byly dané studie. Opravdu si někdo myslí, že když v Chánově rozdáme jen tak peníze, že tam za pár let bude vzkvétající osada se spoustou malých podnikatelů a živnostníků?
Kéž by, ale já bych to viděla spíš na víc drog, rozšíření místního vozového parku a nové mobily. A kde se ty částky na rozdávání vezmou? My všichni je budeme radostně odevzdávat z výplat po naší, zatím 40ti hodinové pracovní době?
Co se týče migrace, zatím nejsou výsledky v západních zemích nijak přesvědčivé. Nejde totiž jen o pracovní sílu, ale i jejich naprosto odlišnou mentalitu, naprosto odlišný kulturní základ a o sílu jejich přesvědčení, zvyklostí a náboženství.
Já jen tajně doufám, že existují i nějaké jiné varianty naší budoucnosti, a že ty v knize zmíněné návrhy ještě dlouho zůstanou ve fázi utopie.

5 25.06.2021

Tak tohle bylo tedy zklamání. Po celkem příjemném Hotýlku na Islandu jsem
dala šanci dalšímu titulu od Julie Caplin ... a neměla jsem to dělat. Prostoduché - to je snad ta správná charakteristika. Postavy zmatené, děj jasný, popis práce v PR tragický, o hygge se toho dozvíte z jednoho článku v Blesku víc než tady v celé knize, a ty "problémy", které musí hrdinka "vyřešit" (jako např. polité rifle), to už bylo snad trochu moc.

15 30.05.2021

Obyčejná příjemná dětská knížka. Hezké téma, ale asi by se dalo zpracovat trošičku poutavěji. Takhle je to bylinka, víla, bylinka, víla, bylinka, víla ... a do toho seznam nemocí, na co kterou použít. Na naší slečnu to bylo málo akční. 3,5*

3 26.05.2021

Co tak ještě napsat ke knize, kterou už stovky čtenářů rozebraly do posledního písmenka ... Bylo to vážně psycho a konec mě dostal úplně. Jedna z nadčasových knížek, u které se nepozná, že už je to nějaký ten pátek, kdy se poprvé vykulila z tiskárny. Mág se mi ale líbil víc. 4,5*.

7 13.05.2021

Víkendové nenáročné čtení. Pokud vám sedne hlavní myšlenka, a to že když zdraví a bankovní konto dovolí, dá se ledacos zažít a změnit i v pokročilém věku, je to kniha právě pro vás ,)
Dojezd v tempu červené knihovny mi ani tak nevadí, spíš mě rušilo nelogické chování Brandona.
Francouzská venkovská idylka evidentně pořád ještě ve světě o svou pověst nepřišla, škoda, že to tak ve skutečnosti už dávno není...

7 03.05.2021

Přečteno úplně náhodou. Od knížky jsem nic moc neočekávala a přitom se mi dostalo docela příjemného čtení. Tak ano, má to své mouchy, ale když si to pěkně sedne do nálady, dají se nad nimi přivřít oči. Na Japonsko i Japonce je pohlíženo trochu růžovými brýlemi - pár let jsem pro ně pracovala, tak mám možná trošku zkreslený pohled ,) Ale jinak zajímavé hlavní téma, netradiční prostředí, celkem efektní závěr. Pěkných 3,5*

2 01.05.2021

Děkuji panu knihkupci za doporučení :) ... i když na tu správnou náladu musela čekat v poličce skoro rok! Moc pěkné - originální, úsměvné i smutné, strašidelné, fantastické i realistické! Jen škoda těch neobjasněných záhad. Ale s čistým svědomím můžu prohlásit, že nic podobného jsem ještě nečetla.

4 12.04.2021

Ač "první čtení", pro druháčka je určitě vhodné taky. Příjemný jednoduchý příběh, má nápad, spád, pořád se něco děje a malý čtenář se nenudí. A dítko evidentně musela knížka zaujmout, protože DOBROVOLNĚ popadlo pracovní sešit a začalo doplňovat ...
4,5*

3 26.03.2021

Parádní jízda, kterou jsem si náramně užila. A skvělý pocit, že pořád ještě někdo umí napsat napínavou detektivku, kde netečou potoky krve a na každé druhé stránce nejsou hromady nechutných detailů (za to bych klidně přidala i šestou hvězdu).

10 22.03.2021

No tak jo, dočteno ... a jde se hodnotit. Wim Hof je člověk, který něco dokázal, překonává sám sebe a snaží se pomoci i ostatním (a přitom samozřejmě i své rodinné firmě, ale proč ne). Určitě nelze popřít, že dechová cvičení a otužování nám prospívají a posilují naši imunitu i psychiku, podporují soustředění, zmenšují stresovou zátěž. Klady WH metody jsou tak pěkně popsané, že i já, rozený teplomil, který se v těchto zeměpisných šířkách objevil zřejmě omylem, má chuť to na těch deset dní vyzkoušet. Zatím jsem ovšem teprve ve fázi uvažování :) Co mi obecně na motivačních knížkách amerického typu vadí - neustálé omílání dokola a dokola a dokola - vždyť by stačil delší článek (ale jasně, na tom se tolik nevydělá). Té ezotero-filosofie už tam bylo na můj vkus až až. A kdybych náhodou byla účastnicí kurzu a někdo na mě zkoušel pokřik typu "Dejchej, ty zmr..." nebo pokyny typu "procítíme dýchání a vnímáme své třetí oko", asi bych si nechala vrátit vstupné.

8 18.03.2021

Zvláštní čtení. Moje první od pana Hájíčka a určitě ne poslední. Nebylo to třeskuté ani ohromující, dech se napětím netajil, ale mělo to prostě něco do sebe. A zatímco spousta jiných celkem dobrých a příjemných knížek končí přečtením poslední strany a zaklapnutím, tahle i po přečtení zanechává pocity a nálady... Jen teď budu muset sáhnout po něčem na odlehčení, nebo si přivodím depku .)

13 04.03.2021

Některé knížky a filmy zestárnou pár let po svém vzniku, ale téhle knihy se to vážně netýká. Způsob vyprávění, jazyk, téma - to vše je dostatečně moderní, a kdybych netušila, kdy byla kniha napsána, rok 1933 bych zcela jistě nehádala. Úžasné prostředí velehor, nádech mystiky a spousta prostoru pro přemýšlení o bytí a nebytí, o svobodě člověka a o tom, jak se vlastně k životu postavit. Dala bych možná 3,5*, ale teď, když už konečně vím, kde se vzala Šangri-la, přihodím ještě tu půlčičku ,)

6 01.03.2021

Tak nevím, nechala jsem se zlákat recenzemi a roztomilou stylovou obálkou, ale čekala jsem od téhle knížky víc - neurazí, nenadchne. Začátek byl docela slibný, ale druhá polovina s Myším králem mi přišla taková odfláknutá. Na další díly z téhle série už asi nedojde. Mluvím tedy za sebe, ale ani dcerka nebyla úplně unešená.

1 28.02.2021

Ano, v pár bodech má autor jistě pravdu, svět jde do háje, peníze jdou do háje, zlato je doufejme alespoň malá jistota. Ale ten závěr, ten tomu dal ťafku ...

A jinak - chodit bos je jistě skvělá marketingová strategie - každý si "takového podivína" i jeho firmu dobře zapamatuje. Jen mi pak vadí, že to předestírá jako děsně "filosofickou, bio a přírodní a já nevím jakou záležitost" a přitom je to úplně obyčejné pozérství. Tak do Národní divadla si boty vezme (důvod: úcta k tradicím), ale na obchodní schůzku ne (důvod: ??? neúcta k partnerovi? ).

A ve finále: kdybych věděla, že kupuji něco jako výtisk Strážní věže, rozhodně bych své peníze investovala jinam - třeba do zlata :)

2 23.02.2021

Procteno, zatim ne moc poctive procviceno, ale verim, ze pomaha a urcite se k ni budu vracet.

1 20.02.2021

Mně to přišlo jako ve filmu Páni kluci - "Ale jo, ale ne, ale jo, ale ne...". Od knížky jsem nic nečekala ... a taky jsem nic nedostala ;) Celkově prostoduché a nevěrohodné. Další díl si raději nechám ujit.

7 20.02.2021

Ač mi rodiče četli a sama jsem četla hodně a od útlého věku, knížky Astrid Lindgrenové mě prostě nějak minuly. Takže Ronja přečtena poprvé s osmiletou dcerkou, a nevím proč, ale zase tak moc nadšená nejsem. Doporučila bych ji určitě starším dětem - třeba 10+, naše osmiletá ze spousty věcí moc chytrá nebyla. Pro ty mladší je tam i hodně popisů, a i když je příroda nádherná, jaro báječné a zima krutá, malé děti od knihy čekají spíš nějaký děj a u dlouhých popisných pasáží se nudí. A protože je naše slečna přecitlivělá citlivka, spousta věcí jí rozhodila a nakonec jsme četly spíš odpoledne a ne před spaním (zabité hříbě, věšení a rvačka loupežníků apod). Takže jsem ráda, že jsme ji přečetly, já si rozšířila obzory, ale vracet se k téhle knížce asi nebudeme.

5 09.02.2021