grillica komentáře u knih

Příjemné, vtipné a nadčasové povídání o malých světech - bytech. Autorka nabádá k čtenáře k přemýšlení při zařizování bytu; abychom se vyvarovali průměrnosti, okázalosti a kýči. Vyzdvihuje kvalitu, byt by podle ní měl odrážet osobnost obyvatele. Shodně s dneškem píše o návratu k přírodním materiálům, příliš rychlé době. V kapitolách se zabývá např. textiliemi, úložnými prostory, důležitostí kuchyně apod. Zajímavé a čtivé!

20.10.2019

Co to bylo?? Řádky mi ubíhaly trošku krkolomně. Čtení mě pokaždé uvrhlo do zvláštního rozpoložení, jako kdybych si dodala kuráž nějakou psychedelickou látkou. Fakt. Groteskní, hraniční a dost zvláštní podivno, občas hezká slova, do toho čubka, Jakoubek, magie, chemie, historie..? Divné!

31.07.2019

Enon. Hutný, ale čtivý román, nečekaně syrově truchlící záležitost. Zase mě vtáhlo, až vcuclo téma smrti, odchodu, ztráty. Ochromující pocit prázdnoty, touha zemřít a setkat se se svou milovanou dcerou Kate je to jediné, na co se po její smrti může Charlie soustředit. Rozpouští Kate ve svém nitru, do snů, do větru i země a s bolestí se obklopuje myšlenkami na ni. A je to opravdu sebezničující bezčasí, na jehož vrcholu sám zoufale touží po smrti... Zajímavost: Paul Harding je držitelem Pulitzerovy ceny za román Tuláci, která Charlieho generačně předchází, jeho dědeček je zde hlavní postavou.

24.10.2018

Ať si je to klasika, lituju času, kdy jsem se knihou pokoušela prokousat až na konec. Děsně divné napsaný, i když jsem se soustředila, takový chaos není pro mě. Téma je teda taky hnusný, což by se ještě dalo snést, ale ta forma je příšerná. Naprostá ztráta času!

04.11.2017

Ke svátku zamilovaných jsem si letos koupila tenhle sladký bonbonek. Roztomilý, milý a jednoduchý ani ne tak počtení, jako spíš pokoukání. Leží mi na nočním stolku od února a když mám chuť, prolistuju znovu pár stránek, jen tak. A usmívám se u toho taky sladce. Dobrá volba jako sweet dárek, klidně i pro kluka. Třeba k výročí a připomenutí toho, jak sladký byly - nebo ještě pořád jsou - ty společný každodenní drobnosti.

20.04.2017

Vypadalo to jako klasická napínavá detektivka, ale občas jsem se ztrácela. Ale jo, lepší část této edice to rozhodně je. Blbej překlad názvu, to vám dojde až na konci...

14.03.2017

Když odhlédnu od toho, že apriori nečtu a nevyhledávám obdobnou seberozvíjející literaturu, dozvěděla jsem se tu poměrně zajímavé rozdělení myšlení na fixní a růstové. Ale teda že bych o tom musela číst 300 stran, to by mi bylo líto času. Myšlenka dobrá, a taky se mi líbí, že autorka staví na výzkumu, takže to není jen nějaké plkání. Ale knihu jsem nedočetla, takže hvězdičky nebudou.

Zamilovanosti. Úplně náhodný vánoční výběr. První odstavce mi z nějakého divnodůvodu připomněly začátek (ehmpropadáku) Dívky ve vlaku. Jedna osoba sleduje pravidelně dvě jiné osoby. Akorát spolu nemají žádnou, natož pohnutou historii. Tím veškerá podobnost končí.

K ději: Současný Madrid. María pracuje v nakladatelství a snídá každé ráno v kavárně, kde pozoruje manželskou dvojici. Luisa a Miguel. Ze začátku ani neví, jak se jmenují. Působí na ni sympaticky, jako Dokonalý pár, i po letech zamilovaní, stále si mají o čem povídat, někdy vídá i jejich děti. Díva se na ně jen tak, ze zájmu, in no creepy way, a asi by to takhle mohlo být do skonání světa. Jenže román potřebuje zápletku, takže muž nečekaně umírá. A není to úplně přirozená smrt. A María nezůstane úplně mimo hlavní dění.

Děje je tu celkem pramálo, zato myšlenkové pochody Maríi zabírají celé věty, odstavce, stránky. Někdy toho bylo skoro moc, ale stejně jsem byla zvědavá na pointu. Když jsem na S(n)oby o této knize psala, tak jsem četla "skvělý román, skvělý autor". Nadšená nejsem a pochybuju, že bych si knihu někdy ráda přečetla znovu.
Ale něco pozitivního zmínit můžu: Jelikož se celým příběhem táhne téma smrti, k dalšímu čtení mě ponoukla zmínka o Plukovníku Chabertovi (novela od Balzaca o domnělé mrtvole) a taky Třech mušketýrech (domnělá mrtvola č. 2 aneb Milady de Winter).

16.01.2017

Na Lesní lišky jsem se moc těšila - finské podivno sedí, ale bohužel mě jako dost ostatních zde zklamala velká rozdílnost v kvalitě povídek.. Třeba Lesní lišky (les, lišky, to se četlo samo), Transit (napínavý vypointovaný příběh, ještě navíc zajímavou formou podaný) a Temná zhouba, uzda smrti (pořádné podivno a temno, super super, nechci spoilerovat) byly opravdu podivně znepokojivé. Zato čtyři ostatní byly opravdu slabé: Gordon (what?), Kéž bychom tu byli taky (sci-fi mám ráda, ale tohle mě zoufale nebavilo), Motýl (hrůza, bez ničeho navíc) a Čarodějná kolébka (nejslabší a úplně mimo, nudné a směšné). Škoda. Celkově hodnotím za tři, čekala jsem nějak víc...

Přestože dnes si asi málokdo bude organizovat knihovnu tak pečlivě a možná i zastarale (sešitový seznam, katalogizační lístky; osobně mám tady databázi a excel), je to příjemná kniha, kterou přečtete za pár minut. Spoustu postřehů lze využít i dnes, třeba že knihovna nemá být zbytečně přezdobená (sloupky, řezy, ozdoby), ale účelová a praktická, nebo že máme ukládat knihy ve dvou řadách, protože kdo má na to pořizovat si novou knihovnu, když starou zaplní. "Mějme úctu ke knize!"

05.01.2017

Sága o čtyřech Knihách. Prý novodobá Odyssea. No nevím. Nejdřív Lanark - docela mě bavil do té doby, než se dostal do ústavu. Pak mě naštval přechod k Thawovi, říkala jsem si co je to sakra za blbost a proč nemůžu tohle celý nějak přeskočit?? A asi bych mohla, ale nakonec mě Thawův vývoj od malého divného kluka, přes divného puberťáka k nadanému, ještě podivnějšímu malíři nadchl natolik, že mě pak zas nepříjemně překvapil návrat k Lanarkovi. A naštvalo mě to do té míry, že jsem posledních přibližně 100 stránek prostě přeskočila. Mrkla jsem akorát na konec, asi to nedopadlo dobře, nejsem si jistá. Po celou doby četby jsem měla takový neurčitý divný, nepříjemný pocit.

15.12.2016

Tenhle dívčí románek mám ráda. V době, kdy jsem prožívala svoje první platonický lásky, jsem hltala stránku za stránkou. Škoda že jsem knihu někomu půjčila a už se mi nevrátila, knihovna to snad jistí. Láska, nenávist, intriky, rodinné vztahy, bohatství. A patosu až na půdu.

27.11.2016

Drsný kraj, drsní lidé. Příběh vlastně taky docela drsný. Skotská příroda i nátura, lidská omezenost, pýcha. Přátelství i láska, smrt i nenávist. Pokud se vám líbily příběhy Petera Maye z Hebrid, jděte do Vlka. Není to tedy detektivní příběh, ale zajímavý a poutavý rozhodně ano.

16.11.2016

Není to asi úplně čtení na dovolenou, jen čtivý příběh, točíčí se kolem mladého, nezávislého a krásného mladého muže ve 40. letech ve Francii. Zbožňují ho všechny ženy v okolí. Nejvíc jeho neteř Hildegarda a komorná z domu jeho sestry Zuzka, které příběh střídavě vyprávějí. Konec mě příjemně překvapil.

21.09.2016

Sonda do života českých solitérů, tzv. "komunikačních partnerů", kterým se autoři studie věnovali dva roky. Většina jim dala nahlédnout do soukromí - bydlení, vztahy, práce.. Hodně zajímavé čtení, určitě doporučuji, nejedná se jen o suchý výstup dat z výzkumu, ale opravdu pozoruhodnou a čtivou záležitost. Jak je trefně řečeno v anotaci, ne všichni singles jsou osamělí zoufalci. A další citát, který se mi moc líbí: Sólista může být bezohledný egocentrik, stejně jako obětavý pomocník druhých.

31.08.2016

On rádoby dokonalý morální gentleman a elegán, ona lehká zištná holka, kterou zajímají tak akorát peníze. Dost podivný paperback. Řekovy monology jsem přeskakovala s lehkým srdcem; a její, ještě blbější, vlastně také. Tohle se fakt moc nedalo. Otravny svůdce, jen co je pravda!

07.06.2016

Výtvarně velmi povedená publikace přináší informace o projektu v dotyčných městech. K tématu veřejného prostoru a architektonické práce se v kratších příspěvcích vyjadřují slovenští, čeští i zahraniční autoři. Součástí jsou také různé anketní otázky položené účastníkům projektu a jejich odpovědi zpracované do přehledných a originálních grafů. V publikaci lze nalézt množství fotografií a ilustrací. Koho zajímá architektura, nebude zklamán:)

25.02.2016

Knihu jsem si vypůjčila jen kvůli kapitole o Oskaru Kokoschkovi, ale po prolistování je znát, že medailony ostatních třech umělců jsou zpracovány stejně pečlivě. O Kokoschkovi jsem se velmi příjemnou a čtivou formou dozvěděla základní životopisné údaje, ale i podrobnosti z etap jeho tvorby, pobytů v zahraničí, o literární tvorbě, také zajímavosti z osobního života, s jakými významnými osobnostmi se setkal.. Přečetla jsem dále i kapitolu o Balthusovi, stejně skvělé. Výborně ozdrojováno, nechybí rozsáhlá bibliografie, rejstříky, černobílé ukázky děl, barevná příloha.

27.01.2016

Robert Merle je můj oblíbený autor, jeho vypravěčský styl je bezchybný a dokáže snadno vtáhnout do děje, ALE tenhle příběh měl veliký potenciál a přijde mi trochu vyplácaný. Atmosféra byla hmatatelná, přesto jsem čekala větší drama, přecejen, nadvláda žen, smrt tolika mužů.. Daleko lepší zážitek přinese dle mého názoru o tolik řádů lepší Malevil nebo klasika Smrt je mým řemeslem. Taky Výlučná vlastnost člověka nebyla špatná.

30.09.2015

Elánius a jeho cesta tam a zase zpátky. Trochu jiná Noční hlídka, (téměř) bez Karotky, (téměř) bez trollů, trpaslíků i vlkodlaků. Ale zas se toho dozvíte hromadu z historie města i hlídky před XY lety. První polovina byla super, druhá mě bavíla míň.. Shrnutí: Za sebe považuju tento díl za nejmíň záživný, ale ještě mi zbývá Buch a Šňupec.

18.05.2015