guardian
komentáře u knih

K panu Rudolfovi chovám hlubokou úctu, ale bohužel musím konstatovat, že tato kniha mi moc nesedla. V kontextu požadavků na současnou tvorbu jsou povídky příliš obyčejné, občas tematicky chaotické, někdy mi připadají i jaksi prázdné, bez nějakého hlubšího sdělení (což od knihy vyžaduji). Ačkoliv jde o krátké a veselé povídky, několikrát jsem se chytla, že vlastně ani moc nevnímám obsah. A to není bohužel dobré znamení. Nedočetla jsem.

Je znát, že cílovou skupinou jsou v tomto případě náctiletí, a proto si nedovolím knihu hodnotit, protože skutečně cílovka nejsem. :) Chování hlavní hrdinky je děsně nesympatické a nedospělé, což na jednu stranu k osobě pubertálního věku patří, na druhou stranu staršího (a životem trochu ostřílenějšího) člověka trochu deptá. V tom ale možná je smysl knihy. Škoda, že se v knize neudál žádný úplně zajímavý zvrat, protože v kontextu současné filmové i knižní tvorby působí kniha příliš obyčejně. Je ale vhodná k lehčímu, oddychovějšímu čtení.

Protože miluju film Kontakt s Jodie Foster v hl. roli, cítila jsem určitou povinnost přečíst si i knižní předlohu. Samozřejmě nebudu hodnotit to, že se film v některých aspektech lišil od knihy a některé aspekty mi přišly lepší ve filmu než v knize - třeba vykreslení hlavní postavy Ellie, která je ve filmu naprosto skvělá a v knize na mě působí o dost povrchněji.
Rozhodně ale stojí za to říct, že kniha patří mezi kvalitní výtvory. Není ovšem psaná pro každého, protože se v ní nachází i celkem složité technické pasáže, které by mohly odradit. Trochu mi vadily některé zdlouhavé odstavce o vedlejších postavách nedůležité pro děj knihy a také mě trochu mrzelo, že kontakt s mimozemskou civilizací byl vykreslen tak krátce. Moc jsem si tuhle pasáž užívala a litovala, že není aspoň o stranu delší. Přesto má u mě kniha 5*, protože stejně jako film ve mně zanechala stopu. Film u mě ale zůstane před knihou, protože jeho emotivní konec ve spojení s obrácenou kartou (nakonec je to Ellie, která nemá důkaz o existenci něčeho, co sama prožila) mě zkrátka dostává.


Těžko objektivně hodnotit něco, co se zachovalo pouze v úlomcích. Jedna věc je přesto naprosto jasná - 2 500 let uběhlo a člověk stále zažívá ty samé vášně, touhy a bolesti. Jen ta úcta k přírodě se nějak vytratila ...

Knihu nebudu hodnotit, neboť jsem se nedostala přes prvních 30 stránek, takže třeba skrývá tajemství, která pro mě zůstala neobjevena, nicméně bohužel, tohle mě vážně neoslovilo. Vadil mi převážně styl vyprávění, pro mě naprosto nezajímavý, nechytil mě. Zkusím to za pár týdnů znovu, třeba se dostanu dál.

První díl se mi líbil. Můj názor na něj vystihl komentář uživatele karolina0346, takže ho tu nebudu opakovat. Nicméně druhý díl už mě tolik nenadchl. Oproti prvnímu dílu na mě působí už vážně přehnaně, tak jako "americky" až vyumělkovaně. Pro hrdinku hraje spousta náhod a občas mi některé věci přišly celkem nelogické. Nevím. Asi by bylo lepší, kdyby se autorka nesnažila z druhého dílu udělat plnohodnotnou knížku a spojila první a druhý díl v jeden.


Nějak mi to nesedlo. Myšlenka super, to bez pochyb. Bohužel styl psaní na mě byl moc těžký - Lars Kepler totiž zvláštně popisuje dějiště - v podstatě zbytečnými detaily, které nejsou pro příběh důležité, ale odvádí pozornost a nutí mě přemýšlet, PROČ autor upozorňuje zrovna na tohle, proč si mám zrovna toto představit? Naopak některé detaily důležité pro pochopení děje mi zase přišly málo vysvětlené, tak jako "samozřejmě", což ale mohlo být způsobeno tím, že jsem měla mozek zacpaný těmi zbytečnými detaily a už mi nezbyla kapacita na to důležité. Navíc mi některé věci přišly opravdu už dost přehnané.
Mám z toho tedy rozporuplné pocity, protože na druhou stranu nemohu říct, že je knížka špatná, to rozhodně ne. Navíc znám lidi, kterým tento styl naopak sedí, je to tedy asi hodně o názoru. Za mě ale bohužel jen 3*.


Škoda té obálky a zařazení do kategorie "Pro děti a mládež". To totiž potenciálního čtenáře celkem odradí, protože obálka vyvolává dojem, že se vážně jedná o knihu řešící pubertální problémy dívek. A přitom je to vážně škoda, protože o tom to fakt není. Závažnost tématu připomínající knihy G. Orwella si rozhodně nemůže dítě nebo dospívající člověk zcela uvědomit.
Já knize tleskám, rozhodně patří mezi ty, jejichž pokračování mě zajímá. Vytkla bych jen nějaké detaily, které jsou spíše otázkou subjektivního cítění než objektivního hodnocení. Rozhodně stojí za přečtení.


Příjemné čtení, zajímavě uchopeno. Není to obyčejný příběh s přesně daným začátkem a koncem. Líbí se mi, jak jsou tytéž situace vykreslené ze dvou pohledů. Styl není náročný, což je fajn, protože se kniha dobře čte. Jediné, co mě trochu rušilo, byly některé nepříliš vysvětlené myšlenkové pochody, ve kterých jsem se občas opravdu ztratila, nicméně to může být součást autorčina stylu a čtenáře to alespoň nutí být pořád duchapřítomný. Rozhodně stojí za přečtení.


(SPOILER) První gamebook, který jsem četla. Chytlo mě to a rozhodně uvažuji o dalším díle. Nicméně dovolím si být trochu kritická. Zajímala mě struktura knihy, a tak jsem si vytvořila "pavouka možných cest", který mě jen utvrdil v mém podezření, které jsem pojala i přes to, že jsem začátečník. Příběh knihy a její možnosti totiž vlastně nejsou zas tak sofistikované, jak by se mohlo zdát. V podstatě se stačí řídit pravidly "pokud můžeš něco prohledat, udělej to", "jakmile tě kniha vyzve k použití předmětu, udělej to" a "pokud ti kniha nabízí využít šestý smysl, můžeš se spolehnout na to, že jsou věci jinak než na první pohled, tudíž vlastně předem víš o nebezpečí a tuto schopnost v danou chvíli nepotřebuješ".
Žádné možné alternativy, jako že by vás prohledávání něčeho zdrželo natolik, že byste třeba nepřežili v nadcházejícím boji (a museli se tak rozhodnout, zda vám prohledávání opravdu stojí za to!) nebo že byste jeden předmět mohli použít i jinde, a tudíž byste museli v danou chvíli zvažovat jeho použití (protože 2x stejný předmět použít nemůžete). A to je podle mě velká škoda!
Pro někoho by navíc mohlo být velice demotivující, že o osudu hrdiny v několika případech, zejména ale v samotném závěru knihy, rozhoduje pouhá náhoda (třikrát podtrženo), a nikoliv správné rozhodnutí. Může se tedy stát, že zemřete na úplném konci, aniž by za vaši smrt mohl špatný úsudek.


Slyšela jsem samou chválu na tuto knihu a dostala jsem mnoho doporučení. Ale abych byla upřímná - vůbec mi nesedla. Ani jsem ji nedočetla. Celé mi to přijde podané hrozně nesrozumitelně a příliš "fantaskně". Už od začátku mi vadilo, jak je hlavní postava dokonalá a všemu dokonale rozumí v podstatě od začátku. O tuto tematiku se už nějakou dobu zajímám a podle mě věci prostě takto "lusknutím prstu" nefungují. I duchovně vyspělý člověk je pořád člověk, co si musí projít spoustou věcí, aby pochopil. Ale třeba celý můj názor jen dokazuje, že já sama nejsem připravena na informace obsažené v této knize. Kdo ví.


Ještě lepší než 1. díl. Chytí vás hned od začátku. Nechuťák Tomáš opět nezklamal a udává tomu podstatnému krásný kontrast.
Škoda, že se kniha dost těžko shání po obchodech, příště se poptám rovnou přímo u nakladatele. To je sázka na jistotu.


Arthur C. Clarke patřil k mým oblíbeným autorům hlavně v dětství. Dnes už jsou jeho knihy bohužel "technicky" trochu zastaralé - to je ale úděl sci-fi. Na druhou stranu i přes to, že doba pokročila, můžete v knihách najít spoustu zajímavých námětů. Dnes navíc už vidím, že některá Clarkova díla jsou slabší i literárně (jako třeba právě tato). Chybí v nich takováta pořádná šťáva, nějaké překvápko a občas je znát, že autor přechází detaily, protože neví, jak je vysvětlit, nebo nepokládá za důležité je vysvětlovat a rozvádět (což je škoda a působí to trochu strojeně). Nicméně to, že je Clarke průkopníkem sci-fi je naprosto zřejmé a za to mu patří velké díky. Ve své době vymýšlel naprosto úchvatné příběhy, které si běžný člověk nedokázal stvořit ani ve snu. Za to 4*.


Ačkoliv kriminální příběhy nečtu, začetla jsem se do knihy na doporučení. Bohužel musím konstatovat, že je pro mě příběh psaný poměrně složitým stylem a celkem "chaotickou" kompozicí se spoustou odboček k věcem, které vlastně nejsou v příběhu podstatné. Některé věci jsou pak celkem přehnané. Někdo takový styl vyhledává, mně bohužel příliš nevyhovuje. Na druhou stranu nechci knihu zavrhovat, rozhodně si svoje čtenáře najde.


Škoda té obálky - vyvolává v člověku dojem tuctového románu pro ženy, nicméně opak je pravdou. Příběh, který čerpá z života, je až děsivým líčením o tom, jak mohou (ne)fungovat rodinné vztahy a jak dokáže jeden člověk změnit život v peklo.


Zde jsem naprosto rozpolcená. Kniha mě zaujala motivem, fantazijním světem. Rozhodně jsem měla nutkání číst dál a dál. Ale psychologie postav a celkový dojem z děje? Popravdě nic moc. (Další text obsahuje spoilery) Hlavní hrdinka na mě působí jako naprostá puberťačka, která mění názory (hlavně co se týče citů), děj byl až příliš neuvěřitelný - tolik životu nebezpečných událostí během pár dní? Sotva se hrdinka dostane z vězení, už ji tam zase někdo veze a takhle pořád dokola. Nehledě na pravopisné chyby, které občas opravdu bijí do očí - to je ale věc překladu. O dalším dílu popřemýšlím. Abych zase nebyla příliš negativní, musím uznat, že zvědavá jsem.


Za mě byla úplně nejlepší Nefertiti, ale tahle knížka jí rozhodně šlape na paty. Michelle Moran to zkrátka umí.


Také jsem četla na doporučení a musím říct, že mě to vážně bavilo. Doopravdy jsem se zasmála. Upřímně. I když některé detaily mi v knize poměrně nesedly, a tak dávám jen 4*.


Za mě best of. Kniha, která bezpochyby ovlivnila můj život. Oblíbené historické období vykreslené ve všech možných detailech. Zkrátka... jo, tohle se povedlo. Jen ta Nefertiti by nemusela být taková mrcha. :)


Čekala jsem něco více egyptského a na můj vkus bylo v knize příliš nadpřirozeného, ale jinak velice pěkné čtení jak co se týče kompozice, tak stylu. Určitě doporučuji.
