GyttaOggová
komentáře u knih

Čtivá kniha se správnou dávkou napětí. Struktura děje je sice úplně stejná jako při jiných detektivkách (jako by to všichni autoři psali podle jedné šablony), ale i tak doporučuji.


Knihy Petry Soukupové prostě můžu. Jednoduchý styl, žádné zbytečné řeči kolem a přesto dovede skvělě vylíčit emoce hlavních postav. Příběh je navíc velmi realistický, happy end je vždy pouze dočasný a staré křivdy nejsou nikdy úplně vyhlazeny, jako ve skutečném životě.


Málokdy se stává, že bych knihu nedočetla, ale mám za sebou 200 stran, ze kterých vůbec nechápu, o co v knize jde. Mám pocit, jako bych se snažila přelouskat nějakou nezáživnou učebnici. Kniha postrádá příběh i napětí, postavy se chovají hloupě a nelze se s nimi nijak ztotožnit. Literární styl je dost nevyrovnaný, nepochopitelným způsobem se tu střídá spisovná řeč s nespisovnou. V textu se objevují výrazy, které vůbec nezapadají do smyšleného fantasy světa. V autorově hlavě se možná odehrává něco zajímavého, bohužel se to ale nepodařilo přenést na papír.

Výborná knížka, příběhy ze života takové, jaké se opravdu dějí. Určitě si od ní přečtu i něco jiného.


No... Prostě další průměrné young adult fantasy se všema klišé, které očekáváte, i se stejným dějem, jenom místo upírů nebo zlých dospělých tyranů jsou tu zombie. Nechybí samozřejmě zakomplexovaná hrdinka, která sbalí nejhezčího a nejtajemnějšího kluka ve škole (kterého samozřejmě na začátku nechce že ano), nádherná a dokonale protivná sokyně v lásce, jeho sok v lásce, se kterým má nevyřízené účty, ultravěrná kamarádka, starostlivý zákonný zástupce, který nemá o ničem ani páru, spousta násilí, nepřítel na život a smrt, bezbřehá až nesmyslná odvaha hlavní hrdinky a bohužel opět žádný sex, možná někdy... po svatbě...


Moc jsem nevěřila, že kniha mě jako ateistu opravdu zaujme, ale možná právě díky nezaujatému pohledu mě popis střetu dvou náboženství a kultur hodně bavil. Kniha obsahuje spoustu zajímavých teologických a psychologických úvah, které dovedou zaujmout každého člověka bez rozdílu vyznání či nevyznání a zároveň nabízí dobrý příběh.


Kniha by mě bavila možná v případě, že bych zažila pubertu v době, kdy vznikla, a i tak si nejsem zcela jistá. Postavy působí příliš černobíle a na konci jsou všichni strašně uvědomělí a o všem řádně poučení. Počtení dobré tak možná pro komunistickou mládež, která už ale neexistuje.


Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih, která mě přivedla k zájmu o fantasy. Jako dítěti mi příliš smutná nepřišla, smrt bratrů mi tehdy přišla pouze jako začátek dobrodružství. Dneska je to pro mě z pohledu rodiče jedna z nejsmutnějších ale pořád jedna z nejpěknějších dětských knížek.
