Hadati komentáře u knih

O něco tlustší komiksový díl, který uzavírá boj mezi Tomem Taylorem a Pulmanem. Konečně se dozvíme celou historii Pulmana, kdy každému čtenáři musí být jasné, že to on je tím, kdo staletí tahá za nitky tajemného spolku. Nyní se konečně dozvíme vše. Také se dozvíme o minulosti loutkářky, kdy tenhle příběh se mi moc líbil. Ale hlavně dojde k souboji mezi Tomem Taylorem a jeho příznivci kontra Pulman a spolek. A na závěr pak krátká kapitola, která rozjíždí novou sérii pokračující až v další komiksové knize.

2 22.03.2019

Zejména první půlka je skvělá. Je akční a dobře to odsýpá, a aukce mi hodně připomněla Sandmana a „cereal convention“. Také je skvělé, že Tom už zase prožívá svá dobrodružství se svými přáteli. Druhá půlka je pak hlavně o Tomově otci a jeho minulosti. Přestože se tu tempo vyprávění zcela změnilo, není nezajímavé.

22.03.2019

Tom Taylor se v tomhle díle vydává na jakousi „náboženskou“ pouť, na kterou se rozhodne vydat bez svých přátel. Možná to je tím, že legenda o Moby Dickovi mi nikdy nepřišla nijak zvlášť zajímavá, anebo to je tím, že se v tomhle díle prakticky nic zajímavého nestane, ale tenhle díl mě nezaujal.

22.03.2019

Tato série se odvíjí v indii, kde se britská armáda zrovna chystá k útoku na sídelní město sultána, který vzdoruje jejich vůli. Hlavní postavou je vojín Sharpe, který pochází z nuzných a zločineckých poměrů. Než se Sharpe utká s nepřáteli svého národa, musí se však nejprve vypořádat s nepřáteli, kteří jsou v řadách vojska, do kterého byl naverbován. Sice negramotný, ale bystrý a šikovný Sharpe, si však se svými nepřáteli poradí.

PS: O téhle sérii jsem se dozvěděl od českého překladatele Zeměploch Jana Kantůrka. Nebýt jeho, asi bych se s Sharpem nikdy nesetkal. Jsem zvědav na jeho vývoj.

2 22.03.2019

Přestože jsme se po odskočení do komiksového spinoffu Jacka Hornera vrátili zpět do série Mýtů, ani v tomto díle se toho zase tak moc nestane. Mýty se snaží dozvědět, co je vlastně zač jejich nepřítel, který zničil a obsadil jejich milovaný Mýtov v New Yorku. Nahlédneme i do minulosti, kde zjistíme, jak se Císařství podařilo tuto temnou bytost uvěznit do truhly. Nejzajímavější mi ale přišla linie s Bufkinem, který zůstal uvězněn s nebezpečnými nepřáteli Mýtova na jednom místě, a rozhodl se, že místo útěku bude bojovat.

1 22.03.2019

Tenhle díl Mýtů se prolíná se spinoffem Jacka Hornera, který nevyšel v češtině. Proto může čtenář být zpočátku trochu zmaten, co se to vlastně děje. Přesto lze tenhle díl pochopit i bez vědomí spinoffu. Ne každého tak tenhle díl nadchne, protože příběh ohledně Mýtů se jako takový prakticky nijak nepohne. Je to prostě oddech předtím, než se zase vrátíme k osudům Mýtova a jeho obyvatel. I tak je to ale zábavné počtení.

22.03.2019

Již druhé pokračování série Propast času a Bureš ve svém psaní nijak nepolevuje, ba naopak. I nadále vymýšlí nové protivníky císařovny Augusty, kdy ani teď nemá na růžích ustláno. Musí soupeřit s imperiálními snahami britského impéria, i s hrozbou valící se z Asie. A jak je v této sérii běžné, nevíte jistě, co vše se vašim oblíbeným hrdinům stane, a kteří z nich přežijí další chaos po propadu času.

2 22.03.2019

Velmi příjemné počtení o alternativním steampunkovém světě 19. století, kdy díky větším rozměrům komiksu si lépe užijete i kresbu. Pátrání mechanické bojové dívky po své minulosti a po svém tvůrci mi dost připomnělo Bitevního anděla Alitu.

2 22.03.2019

360 stran této knihy je rozděleno do tří částí. V první sledujeme záchranu cestujících ze zříceného letadla a atmosférou mi to trochu připomínalo seriál Ztraceni (Lost). Druhá a nejdelší pak vysvětluje, co se letadlu stalo, proč a kde se letadlo objevilo a další tajemství. V závěru této části pak dojde k vyvrcholení. Třetí část by asi většina spisovatelů shrnula do několika stran epilogu, ale Riddle se nás rozhodl oblažit 70 stranami toho, co se stalo po vyřešení hlavního problému knihy. Nechápejte mně špatně, nevadí mi, když se v knihách dokončují věci, ale tohle mi přišlo dost přehnané. Navíc, na krátkou délku knihy, kdy jste si stihli jen tak tak oblíbit hlavní hrdiny, to bylo přespříliš.

Nápad na knihu jako takový není nijak novátorský, je dost přímočarý a většinu tajemství rozklíčujete daleko dříve, než vám ji předhodí autor. Postavy pak podle mého často jednají nesmyslně či nelogicky. Kupříkladu když některé postavy ví či ovládají něco, co by podle mého nemohli stihnout v tak krátké době se naučit. Nejvíc mi ale vadila naivita ohledně budoucích vynálezů. Prakticky se tu neřeší, jak by vynálezy fungovaly, ani to, jak by se politicky prosazovaly, takže i když se kniha tváří jako sci-fi, tak mi spíše přišla jako fantasy. Jako když si dítě představuje, že bude vládcem Země, bude mít to i ono, ale už nemá potřebu se zamýšlet nad tím, jak by toho mohlo dosáhnout nebo jak by to fungovalo. Z těch mnoha naivních nesmyslů bych jen zmínil ohledně „projektu Gibraltar“, že těžko by se jednalo jen o otázku zemí, které mají hranici na pobřeží Středozemního moře, jak naznačil v knize autor. Něco takového by se muselo řešit na celosvětové úrovni, protože by to mělo globální vliv na celou planetu.

2 22.03.2019

Tenhle komiks není pro každého, ale pokud jste fanoušky humoru montypythonovského nebo Stopařova průvodce po Galaxii, tohle by se vám určitě zalíbilo. Jedná se totiž o absurdní humor, kdy postavy neustále bojují s „nereálnem“. Kniha se skládá ze dvou větších příběhů a z mnoha krátkých, většinou jen na pár stránek. Nejkvalitnějším je hned ten první, kraťasy mají odlišnou kvalitu, ale nespadají pod průměr, a závěrečná dlouhá povídka mi přišla asi nejméně zajímavá, přestože i ta má své světlé chvilky. My pak sledujeme osudy odvážného Jeronýma Moucherota, pojišťováka proti nereálnu, a jeho rodiny. V komiksu se pak občas mihnou i známé postavy, které jsou různými způsoby parodovány. Pro mě příjemné překvapení, protože po dlouhé době jsem se setkal s komiksem, o kterém můžu napsat, že je v něčem nový.

6 27.02.2019

Komiks, kde hlavními postavami je ronin, démon, kněz a obyčejný chlapec, kdy reálie jsou vhozeny do starověkého japonska okořeněného magií. Každý má nějaké kvality, které v příběhu projeví. Stylem příběhu mi to dost připomínalo Usagi Yojimba. Příběh i kresba se mi dost líbily, kdy mě potěšilo také to, že nekončí sluníčkově.

4 27.02.2019

Komiks si užijí zejména hráči stolních RPG her jako je Dungeons and Dragons nebo Dračí doupě, pokud jim nebude vadit, že je vulgární. Hlavními hrdinkami jsou čtyři klasické rasy a povolání RPG her – člověk kněžka, elfka čarodějka, trpaslice bojovnice a pidižvík (hobit) zlodějka. A už od počátku je jasné, že se jedná o parodii na žánr RPG her. Nemusíte však nutně tento typ her hrát, abyste se při čtení komiksu bavili. Archetypy těchto postav tu pak jsou různými způsoby pokřivovány. Čarodějka je tu tou nejagresivnější postavou, která většinu věcí řeší hned násilím. Trpaslice se vzpříčila vůči tradicím své rasy a chodí bezvousá. Kněžka trpí pochybnostmi ke své víře, kdy uctívá božstvo, díky kterému jsem si okamžitě vzpomněl na parodistické špagetové monstrum. No a zlodějka, ta je prostě svá a zvláštní a je těžké si ji nezamilovat. Pro mě byl první sešit zábavným počtením a doufám, že si bude udržovat svou kvalitu i do budoucna.

1 27.02.2019

Nápad o Lokim, který žije v našem současném světě, mně nadchnul, i když jsem tušil, že to bylo tak trochu opsáno od Amerických bohů Neila Gaimana. Oproti Gaimanovi je to rychlé a svižné čtení, ale to je jeden z mála kladů této knihy. Druhým z nich je, že se kniha skládá z krátkých povídek. A teď k tomu špatnému. Měl jsem pocit, jako bych si dal guláš, který má všechny přísady – maso, koření, cibuli, ale toho všeho je tam pomálu. A ono není dobré vařit jen z vody. Mělo to nápad, ale ten nebyl nijak zvlášť dotažen. To, že velký lhář Loki poklonkuje andělům a je pro ně poslušný pejsek, bylo největším zklamáním. Mělo to humor, ale tak nepatrně, jako je šafránu. Ani jednou mě nic nepobavilo tak, že by se alespoň zvedly koutky úst. A příběhy byly zcela nedotažené, jako by je psal patnáctiletý kluk s obdobnou fascinací sexem a stejnou neznalostí. Korunu tomu pak autor nasadil, když na mnoha místech se jeho postavy červenaly jako malé děti nebo se smály v nepříhodných situacích. No řekněte, smály by se dospělé ženy malýmu klukovi za to, že je teroristy donucen se svléknout do naha? Pochopil bych hysterický smích, ale takhle jsem to v žádném případě nechápal. A podobných věcí tam bylo vícero. Pro mě jedno velké zklamání, které jsem dočetl jen díky tomu, že kniha je tak tenká.

2 27.02.2019

Nejsem fanoušek her ze světa Warcraftu. Kdysi jsem sice hrál Warcrafta 1 – 3, kdy se mi tyto hry líbily, ale k online hře jsem se nikdy nedostal. Mám ale rád mytologii, takže jsem si tuhle kroniku půjčil. A byl jsem příjemně překvapen, protože se to četlo velmi dobře. Zejména počátek mytologie světa Azerothu mi dost připomínal Tolkienovský Silmarilion. Kronika je navíc vyšperkována pěknými barevnými ilustracemi a mapami. Až jsem trochu zalitoval, že jsem WoWko nehrál. Doporučuji tedy pro ty, co rádi čtou mytologie. A pokud jste online hráči WoWka, tak si přidejte o hvězdičku navíc. Tahle kronika je pro vás přímo povinností.

1 27.02.2019

O této fantasy sérii jsem slyšel velkou chválu, takže jsem byl v první třetině románu dost konsternován. Měl jsem co dělat, abych knihu neodložil. Je těžké se do knihy zprvu začíst, protože je těžké se v ní orientovat a ani se v ní neděje nic moc záživného. Po přibližně 200 stranách se to však začne lámat, příběh začíná dávat větší smysl, ale hlavně začíná být zajímavý a napínavý. To se stále zlepšuje až do vyvrcholení knihy. Na konci jsem opravdu byl zvědavý, jak se bude příběh vyvíjet v dalším pokračování.

U hlavních postav románu bylo těžké si někoho oblíbit, zejména když mnoho z nich je na straně uzurpátorské a dobyvačné Malazské říše. Přesto jsem si našel oblibu v postavě Parana nebo Besany. Osobně mi ale přišly jako nejzajímavěší postavy asasín Rallik a Anomander Dlouhý vlas. Kruppe byl pro mě naopak otravnou postavou, kdy mi nesedl jeho styl mluvy, a zloděj Kvítko byl nejnezajímavější hlavní postavou, o které jsem měl tu smůlu za poslední dobu číst. Snad se to v dalších knihách změní. Zajímavou postavou byla i Líto, u které jsem asi nejvíc zvědavý na vývoj její postavy.

Také musím říct, že mi nesedl překlad jmen některých postav. Chápu, že došlo k překladu takových jmen jako je Anomander Dlouhý vlas, který se nějakým způsobem váže k popisu postavy jako takové. Proč ale byla přeložena jména jako je Kvítko, Honec, Klátil, která se k popisu postav nijak nevážou, to už jsem nepochopil. Za nejhůře přeložené jméno pak považuji jméno šéfa spárů Kabrňáka. Místo drsného asasína mi díky tomuhle jménu naskakovala představa komické postavičky z Alenky v říši divů. A to není vůbec dobře.

6 27.02.2019

Manga, která nijak zvlášť nepřekvapí ani nezklame. Alita je kyborg, jejíž minulost budeme postupně odkrývat. Má zde svého ochránce a mentora, a také svou první lásku, která nedopadne šťastně. Musím pochválit, že manga není jen o soubojích, ale má i nějaký příběh. Kresba je dost dobrá, aby čtenář pochopil co se děje. Jen občas jsou některé souboje méně přehledné, což je ale problém většiny mangy.

27.02.2019

Po celkem klidném prvním dílu série se tentokrát rozehraje pořádný gambit, do kterého se zapojí nejen Geralt chránící Ciri, ale také mnoho království včetně Nilfgardu, ale hlavně mágové, kdy každý z nich sleduje své vlastní cíle. Aby toho nebylo málo, tak se do sporu království, říší a mágů zapojí také Veverky. Sapkowski dokáže téměř po celou dobu udržovat čtenáře v napětí. Slabší je pouze část, kdy jeden z hrdinů putuje pouští, kde se výrazně posune tempo vyprávění. Naštěstí tahle nudnější část netrvá moc dlouho.

3 27.02.2019

Další vyšetřování, tentokrát několika tajemných vražd. Prvních sto stran sledujeme soukromé vyšetřování Oty, až poté se v Písku objeví i Oldřich z Chlumu, který vyšetřování od Oty převezme. Vondruška zde najednou bezdůvodně z Oty udělá méně lehkovážného mladíka, než tomu bylo v jiných dílech.

Nemohu říct, že by kniha byla horší či lepší než ostatní romány z této série. Po přečtení více než pěti knih ale zjišťuji, že knihy této série jsou lehce zaměnitelné a stejné. Přestože mám rád Oldřicha z Chlumu i jeho pomocníky, nestačí to na to, abych ve čtení série pokračoval. Možná v budoucnu sáhnu po dalším díle, když budu mít chuť na krátkou a nenáročnou knihu. Nevěřím ale, že tomu tak bude v nejbližších letech.

2 27.02.2019

Příběh začíná v Ankh-Morporku, kde Těpic, syn faraona Mžilibaby, studuje v cechu vrahů. Vyprávění o tom, jak se v tomhle cechu žije, je vrcholem celé knihy, což je jedním z negativů knihy, protože mít to nejzábavnější přečtené na prvních 50 stranách románu není dobré. I další vyprávění příběhu není špatné, kdy román paroduje zejména starý Egypt a mnohočetnost starých náboženství, ale narozdíl od Soudných sester, kde byl silný příběh, se zde Pratchett opět vrací k vyprávění ve stylu poslepovaných gagů. Z Ankh-Morporku a cechu vrahů se tak přesunujeme do pouštní země pyramid a bohů, abychom se pak přesunuli do země filosofů parodujících pro změnu starověké Řecko. Pokud jste si užili i příběhově slabé romány jako je Barva kouzel nebo Magický prazdroj, tak se vám budou líbit i Pyramidy. Jestliže dáváte přednost silnějšímu příběhu, tak si spravíte chuť další zeměplošskou knihou v řádě Stráže! Stráže! Postava Těpice je jednou z nejméně výrazných hlavních postav zeměplošských knih. Hůře na tom asi je jen Viktor z Pohyblivých obrázků nebo hlavní hrdinové Podivného regimentu. I tak si fanoušci Pratchetta čtením Pyramid užijí další velkou dávku humoru.

12 27.02.2019

Příběh, ve kterém se více dozvíme o Deadpoolově dceři Eleonor a také o osudu jeho rodičů a o dalších aspektech jeho minulosti, bylo po předchozím díle vzpruhou. Co mě ale otrávilo, tak neskutečně odporná kresba postav. Prestonová tam vypadá jako mamut oblečený do kombinézy, a na mnoha obrázcích mají postavy rozteklé obličeje, jako byste je udělali z vosku a pak je drželi příliš dlouho u otevřeného ohně.

1 17.01.2019