Hadati přečtené 992
Preacher/Kazatel omnibus. Svazek první
2024,
Garth Ennis
Jesse Custer je zářným příkladem toho, že pokud jste věřící a reverend s kolárkem, neznamená to, že se nemůžete dopustit hříchů. A pokud jde o Jesseho, tak tomu k porušení všech božích přikázání chybí jen pár z nich, aby si splnil achievment. Možná to bude i tím, že k tomu, aby se stal reverendem, byl donucen násilím. Velmi drsným násilím. A tak když si ho jedna mocná síla vybere jako svou schránku, rozhodne se, že si najde Boha a osobně si to s ním vyříká. Protože Jesse si klade tu samou otázku, co mnoho jiných: „Jestliže je Bůh všemohoucí, proč dovolí všechno to násilí?“ A na tuhle otázku chce Jesse znát jesnou odpověď. Komiks je plný násilí a vulgarit. Sexu také, ale ten je zde zobrazován decentně. Nejdená se ale o prvoplánovost, důležitý je zde příběh i postavy. Mou nejoblíbenější postavou je tu pak Cassidy, věrný Jesseho parťák. Kromě zajímavých hlavních hrdinů Jesseho, Tulip a Cassidyho, by to nešlo ani bez vynikajících záporáků. Tím nejzajímavějším záporákem tu pak je Herr Star, kterého bych se nebál nominovat na nejlepšího komiksového záporáka vůbec. Pokud jste od Gartha Ennise již něco četli, zejména Punishera, Hitmana nebo Bandu (The Boys), tak víte, co čekat. Spoustu drsného humoru, který vás pobaví slovně nebo i kresbou. Steve Dillon je pak kreslíř, který mi absolutně sedí a mám ho rád právě už od série s Punisherem. Líbí se mi jeho detailní propracování postav i kolorování. Tenhle první omnibus tak mohu doporučit všemi deseti. Je to sice komiks, který pro svou váhu i velikost nebudete tahat s sebou v MHD, ale o to víc si ho užijete v klidu doma. CREW pak má s omnibusy zkušenosti, takže se mi nestalo, že bych kvůli silné vazbě nedokázal nějaké komiksové políčko přečíst. Jedinou nevýhodou pak je, že si na pokračování budeme muset nějakou dobu ještě počkat. Mít však kompletně celého Preachera doma jen ve dvou komiksech opravdu stojí za to. A díky tomu, že některé díly původní komiksové série již není k dostání, pro některé i jediný způsob, jak celého Preachera získat do své knihovny.... celý text
Velké hledání
2012,
Robert Jordan (p)
Naše skupina hrdinů z Dvouříčí se rozděluje na dvě hlavní skupiny. Zatímco Rand se s Perrinem a Matem vydávají pronásledovat Faina, aby získali zpět roh, Egwain s Nynieve míří s Aes Sedai do Tar Valoru, aby se přidaly k sesterstvu. Tyto dvě oddělené dějové linie se pak ke konci knihy protnou ve Falme ve skvěle nadupaném finále. Ani v druhém díle neočekávajte, že by všech pět postav ukázalo plný potenciál svých schopností. Přestože je u nich vidět, že v sobě mají netušené schopnosti, u většiny z nich zatím pouze doutnají pod povrchem.... celý text
Rudá země
2013,
Joe Abercrombie
Starší sestra a její nevlastní otec se vydávají na cestu za záchranou dvou malých dětí. Musí se prodrat spoustou lidské špíny, aby svého cíle nakonec dosáhli. Zejména její nevlastní otec, kterému pro jeho zvyk každému ustupovat, při záchraně dětí čím dál více odkrývá svou temnou stránku. A ani samotná záchrana dětí nakonec není tak radostná, jak si na začátku nejspíš představovali. Abercrombie opět dokazuje, že ani splněná přání neznamenají zároveň i šťastné konce.... celý text
Zelená míle
2001,
Stephen King
Když King píše knihu z prostředí věznice, vždy to stojí za to. Vykoupení z věznice Shawshank považuji za jeho nejlepší dílo a velmi se tomu blíží i Zelená míle. Od Shawshanku se liší zejména tím, že je příběh vyprávěn z pohledu bachaře, namísto mukla. Ironií pak je, že zde jsou všichni bachaři až na jednoho slušní lidé, kteří se chovají profesionálně a ke svým svěřencům se chovají slušně a občas s nimi projeví i soucit. A také je tu rozdíl v tom, že King do tohoto příběhu vpletl prvky nadpřirozena. Nadpřirozeno je důležitou součástí příběhu, ale stejně tak i běžné vztahy v části vězení určené pro vězně odsouzené k trestu smrti. A komu osud Johna Coffeyho nepohne, nemá srdce. Film je pak předloze velmi věrný. Herecké obsazení je kvalitní, zejména Michael C. Duncan v roli Johna Coffeyho exceluje.... celý text
Oko světa
2012,
Robert Jordan (p)
Než jsem se pustil do této rozsáhlé série, viděl jsem již první dvě série seriálu. Začátek je se seriálem téměř identický, ale zejména konec se hodně liší. Seriál zjevně potřeboval větší gradaci s hlavním záporákem, jiný důvod pro tak velkou změnu asi nebyl. Kniha i seriál se mi pak líbily. Při čtení knihy jsem měl občas pocit, že se Jordan velmi inspiroval Pánem prstenů. Namátkou zmíním osudem zvolené hrdiny, útěk z klidného kraje před temnými pronásledovateli, únik přes přívoz, noční útok v městském hostinci, rozdělení skupiny a putování na nejnebezpečnější místo světa, aby se hrdinové vypořádali s hlavním záporákem. I přes tyhle obdoby Pána prstenů jsem se při čtení bavil a postupem času jsem čím dál více pronikal do poznávání světa Kola času a jeho historie. Nejvíc bych vytknul nudný střed knihy, kde zejména putování Mata a Randa do Caemlynu bylo otravné svou délkou, kde se toho nic moc nedělo. Většina hlavních postav se pak až na výjimky nijak zvlášť neprojeví – neočekávejte, že se z nich najednou stanou postavy ovládající meč a magii. Většina z nich zbraň či magii sotva nebo vůbec nepoužijí. To nás zjevně čeká teprve v dalších pokračováních.... celý text
Krvavá Rose
2020,
Nicholas Eames
Už u Králů Wyldu jsem měl podezření, že autor si vzal inspiraci z barbara Cohena a jeho Stříbrné hordy ze Zeměplochy Terryho Pratchetta. A při popisu města Canthus, že se jedná o zkažené město, které nepotřebuje pevné hradby, neboť se barbarských hord zbaví tím, že je přivítá a pak je rozličnými způsoby obere o všechny peníze, jsem si jistý, že je to jednoznačný odkaz na Ankh-Morpork. I tento druhý díl je plný monster a boje s nimi, kdy většinu z nich můžete znát z RPG Dungeons and Dragons. Je osvěžující, když se spisovatel fantasy nebojí použít mnoho druhů monster, aby zde hrály roli statistů. Oproti předchozímu dílu ubylo na humoru. Jednotlivé postavy Rosiných společníků mi však přišly dost zajímavé. Zejména kožoměnec a tetovaná čarodějka měli zajímavou historii, která nebyla jen pozadím hlavního příběhu, ale byla důležitá i pro hlavní děj. Jsem zvědavý, jestli se dočkáme nějakých dalších příběhů z tohoto světa. 70 %... celý text
Nekompromisní Honor
2024,
David Weber
V tomhle díle se neplácáme ve stejném časovém období a konečně už se vrháme do skutečné války proti Solárnímu svazu. Sice se zde řeší i Mesanský blok, protože je stále hybatelem událostí, ale děj se soustředí hlavně na svaz. Ten se konečně pořádně odkope a předvede svou pravou tvář ve velkém. S velkým a tichým přispěním Mesanského bloku, kdy většina lidí ve svazu stále nevěří v jeho existenci, pak docílí poslední kapky, kdy se Aliance rozhodne zasáhnout proti Solárnímu svazu ofenzivně. Přestože je obecně děj velmi zajímavý, ani tady se Weber nevystříhal nadbytečné vaty. Kupříkladu nechápu, proč má potřebu popisovat znakovou řeč koček do detailu. Na druhou stranu té vaty tu není tolik, nakolik jsem se obával. Skutečné námořní bitvy jsou zde asi jen dvě. Pak jsou tu další vojenské střety, kde si ale taktizování moc neužijete. Přesto je kniha velmi napínavá, i když oficiální anotace knihy prozrazuje zbytečně mnoho. Nejvíc jsem se nudil při popisu Honořina soukromí, ale i toho tu naštěstí není tolik. Osobně bych byl rád, kdyby tímto celá série skončila, protože je to úctyhodný závěr. V doslovu se naneštěstí dozvíme, že je plánovaná další navazující série knih.... celý text
Sharpovo Waterloo / povídka Sharpovo výkupné
2015,
Bernard Cornwell
Po rozvleklém začátku se přejde k bojům předcházející bitvě o Waterloo jen několik dní před ní, kdy následuje samotná velká bitva u Waterloo. Bitvou s velkým počtem vojáků na obou stranách, kdy podle toho také vypadá. Její popis je to nejlepší, co jsme si mohli v celé sérii užít z vojenského hlediska. Přímo z ní čiší její monumentálnost. Také se zde znovu řeší nevěra Sharpovy manželky Jane a to, že ho sprostě okradla o jeho peníze. Přestože se řešení této otázky určitým způsobem posune, stále se to zcela uspokojivě nevyřeší. Jsem trochu zvědav, zda se to vyřeší v dalším díle nebo zda to Cornwell zahraje do ztracena a přestane to už řešit. Povídka Sharpovo výkupné se pak odehrává toho samého roku jako bitva o Waterloo, ale až na vánoční svátky. Bez této krátké povídky bych se klidně obešel, ale i přes svou průměrnost nezačne nudit.... celý text
Ready Player Two: Nová hra začíná
2023,
Ernest Cline
Obecně jsem opatrný s tím, očekávat od pokračování stejnou kvalitu jako u prvních dílů. I tak mi tento druhý díl přinesl spíše zklamání. Postavení hlavních hrdinů se od prvního dílu pochopitelně změnilo. Teď jsou z nich jedni z nejbohatších a nejmocnějších obyvatel Země a také toho využívají či zneužívají. Zejména Parzival u mě za to ztratil spoustu bodů, přestože změnu jeho chování jsem pochopil a přišla mi i logická. Naneštěstí jen první čtvrtina knihy je o tom, jak se horní pětka vyrovnává se svou novou odpovědností vlastníků OASIS. A to mi z větší části přišlo jako hrozná nuda okořeněná disfunkčním vztahem jednotlivých členů, kteří byli do té doby zvyklí jednat jako gunteři samostatně. Opět se fakticky jedná o honičku za „easter eggem“ (překlad na velikonoční vajíčko mi opravdu nepřišlo jako šťastný nápad už v prvním díle). Tentokrát ale může „závodit“ jen elita, kterou spočítáte na prstech jedné ruky. Problémem je ale hlavně výběr míst, kde hlavní hrdinové musí plnit své úkoly. První díl byl, co se týče témat, hodně obecný, takže pokud jste měli alespoň nějaký přehled o fantasy, sci-fi, knihách, filmech a hrách 80. let, tak jste si vždy byli schopní najít něco, co vás nadchlo. Druhý díl je ale více zaměřen na okrajové zájmy 80. let, které toho českým čtenářům už tolik neříkají. Zejména o filmech scénáristy Johna Hughese, od kterého můžete znát zejména komedie Bláznivá dovolená nebo Sám doma. Naneštěstí se ale téma točí okolo osmdesátkových teenagerovských komedií, které se u nás moc neprosadily právě proto, že prostředí, ve kterém se odehrávají, je pro nás příliš cizí. Ještě daleko horší je pak další prostředí, planeta věnovaná zpěvákovi Princovi, která mě vůbec neoslovila. A to nejen proto, že jsem nikdy nepochopil, proč je tenhle zpěvák tolik zbožňován. Tahle „hudební“ část knihy mi pak také přišla jako ne moc dobrá vykrádačka anime Scott Pilgrim a jeho skvělého filmového ztvárnění. Příběh už pak ani nedokázalo zachránit, když se autor vrátil do známějších geekovských vod tím, že část příběhu umístil do Středozemě. Potenciál tohoto světa ale nevyužil tak, jak mohl, takže i tahle nadějná změna byla nakonec pro mě zklamáním. Tohle pokračování tak pro mě bylo zklamáním, kdy ho spíše nedoporučuji. Alespoň o závěru se dá říct, že byl celkem vynalézavý, přestože s předchozím dějem toho neměl zaste tak moc společného.... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
O cestě otce a syna distopickou Zemí, ve které je lidská civilizace zcela zničena. Po celou dobu sledujete, jak putují ze severu k jihu a směrem k oceánskému pobřeží. Neosobnost je umocněna tím, že se obě postavy titulují „muž“ a „chlapec“, bez jakýchkoliv osobních jmen. Prakticky zde žádná osobní jména nezazní, ať už se jedná o jména postav, nebo míst, kterými prochází. Podobně neosobně funguje i mluvený text zcela bez uvozovek, kdy pro mě nebylo snadné si na tenhle styl zvyknout. Jaká katastrofa mohla za tenhle stav, se dozvíte jen v náznacích, kdy si musíte spojit kusé informace dohromady, abyste si vytvořili obrázek. Je to ale obrázek, který sledujete z větší dálky, takže na detaily můžete rovnou zapomenout. Ještě méně informací je pak o tom, co se dělo poté, co došlo ke kataklyzmatu. A vy si po celou dobu čtení opakujete, zda vůbec může tenhle příběh skončit dobře nebo jen sledujete neustále se oddalující neodvratný konec. Nedoporučuji, pokud nedáváte depresivní příběhy.... celý text
Sharpovo obležení
2014,
Bernard Cornwell
Cornwell zde v předmluvě uvádí, že je to jeho nejoblíbenější kniha série a musím souhlasit, že je opravdu někde na špici. Příběh totiž zcela postrádá jakoukoliv výplňovou nudu. Prakticky od začátku až do konce je kniha nabitá akcí a Sharpe zde ukazuje to nejlepší, co v něm je. Není zde ani čas na pletky s ženskýma a úhlavní Sharpův nepřítel major Ducos je jen osobou tahající za nitky z pozadí.... celý text
Sharpova pomsta a povídka Sharpovy Vánoce
2015,
Bernard Cornwell
Povídka Sharpovy vánoce se odehrává ještě ve španělských horách na hranici s Francií, takže časově zapadá ještě před děj předchozí knihy Sharpovo obležení. Je to už Cornwellova klasika, kdy Sharpe musí stát proti přesile, ale svým důvtipem opět zvítězí. Příjemné je i to, že přestože dojde k bitvě na vánoční svátky, pointa má v sobě i kus vánoční atmosféry. Sharpova pomsta je už slabší. První kapitola pojednává o velké bitvě, která je popisována velmi podrobně a má vše, na co jsme u bitev se Sharpem zvyklí. Následné „mírové období“ mi ale přišlo dost otravné. Občas mám pocit, že Cornwell má nějaké problémy se ženami, protože z většiny z nich dělá nevěrné coury. Asi tedy nepřekvapí, že Sharpe má zase problémy se ženami. Pokud Sharpe na něco zemře, tak asi na ženy. Příběh se zlepší až poté, co se Sharpe a jeho přátelé vydají pro konečnou pomstu Sharpova současného hlavního nepřítele Ducose. Konec knihy pak vyznívá, jakoby se jednalo o poslední díl série.... celý text
Čtyři roční doby
2003,
Stephen King
Tři skvělé povídky a jedna o něco slabší. Jak je u Kinga zvykem, tak součástí jeho povídek je vyprávění o jiných kratších povídkách. V prvních třech povídkách není žádné nadpřirozeno, což není žádné negativum, protože i díky tomu jsou ty povídky tak dobré. Vykoupení z věznice Shawshank je jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. A že na CSFD si už dekády udržuje první pozici v žebříčku nej filmů značí, že s tímto názorem nejsem sám. Dlouho jsem ani nevěděl, že film byl natočen podle povídky S. Kinga. Proto jsem byl natěšený na přečtení této filmové předlohy. A vůbec jsem nebyl zklamaný. Je až překvapivé, jak se tvůrcům filmu podařilo vše z povídky dostat do filmu. Nechybí v něm opravdu nic důležitého a jen málo věcí se odlišuje, což beru za velký klad. Hodnocení 100 %. Nadaný žák je děsivá a stále aktuální povídka, u které se zamyslíte nad tím, co může ovlivnit kluka z normální rodiny, aby se stal krutou bestií. Nakolik je ta bestie ukryta v něm samém, a nakolik za to může prostředí či vliv jiné osoby. Hodnocení 90 % Povídka Tělo mi hodně připomínala Kingův román To, protože i zde je příběh vyprávěn o dobrodružství party dětí. Chybí jen prvek nadpřirozena, kdy parta kluků se rozhodne vydat na místo, kde by mělo ležet mrtvé tělo jejich vrstevníka. Pro příběh je možná důležitější samotná cesta, než cíl. King zde využívá svého vypravěčského umu, aby z víceméně triviální vypravy udělal napínavé dobrodružství se spoustou nebezpečí, které může potkat jakoukoliv partu lehkomyslných kluků bez dohledu dospělých. Hodnocení 100 %. Poslední povídka Dýchání je pak nejslabší a nedokáže se moc vyrovnat kvalitě i délce předchozích tří povídek. Jedná se o ten druh povídky, která se hodí k táborovému ohni, aby byla navozena ta správná strašidelná nálada. V tomto případě je však jádro této povídky obalené naprosto zbytečným až nudným balastem o muži, který je pozván do tajného klubu, za jehož dveřmi je pak tento příběh vyprávěn. Hodnocení 60 %.... celý text
Hrdinové
2011,
Joe Abercrombie
Vadí vám, že ve fantasy knihách jsou bitvy příliš krátké nebo vedlejší? Tak tuhle knihu si nejspíš užijete, protože jejích 500 stran se týká jedné jediné velké třídenní bitvy. Asi jako byste si četli o profláklé bitvě u Gettysburgu, jen namísto mušket tu máte meče, sekery a štíty. Postupně se tu prostřídají menší rozmíšky s velkými střetnutími. Úspěchy střídají neúspěchy, a to na obou stranách. Počtu zrad a podrazů mezi spojenci i nepřáteli pak nedokáže konkurovat ani Hra o trůny. Abercrombie postupně odhaluje, že na válce skutečně není nic hrdinného, co by se dalo oslavovat. A pozlátko bojové cti je velmi bolestivě strženo. Zvratů je tu také hodně, až je potíž udržet si přehled. Přesto jsou hlavní postavy napsány tak dobře, že není těžké je odlišit. V téhle knize nevíte, kdo přežije, kdo padne, ani zda vítězové nejsou ve skutečnosti ti poražení. Závěr knihy pak předznamenává, že se můžeme v posledním díle série (snad) těšit na velké dobyvačné tažení. Jsem zvědavý, zda Abercrombie zvládne v posledním díle splést všechny dějové linie šikovně dohromady, nebo zda některé z vláken padne bez povšimnutí na zem.... celý text
Mladý Kedrigern: Zrození mistra
2001,
John Morressy
Až na nudnou část, kdy Kedrigern zapomene, kdo je, a že je čaroděj (taky tak nesnášíte, když hrdinové ztratí své schopnosti?), celkem zábavné počtení. Morressy si nedělá žádné starosti s nějakými velkými pravidly a čarodějové jsou schopni udělat prakticky cokoliv, jen když najdou v knihách to správné kouzlo. Kdo tam ta kouzla napsal, se však vůbec neřeší. Kedrigernovi tak nedělá žádnou potíž pomstít se zločincům, kteří ho přepadli, ani obrům či drakům. Hlavní potíží knihy je, že zde není žádná pořádná dějová linie. Kedrigern prostě jen putuje světem a žije svůj život. Kniha je pak zakončena dost nešikovným oslím můstkem, aby se série o Mladém Kedrigernovi propojila se sérií o původním Kedrigernovi.... celý text
Mladý Kedrigern a pátrání po minulosti
1999,
John Morressy
Již o něco lepší pokračování Mladého Kedrigerna. Teď už nějakou tu magii ovládá, takže je to zajímavější. Kedrigern pak po celou dobu jde za jedním cílem – aby se dozvěděl, kdo jsou jeho rodiče a proč jej odložili k obyčejným vesničanům. Nakonec se čtenáři tuto informaci dozví, přestože se nejedná o žádné překvapivé odhalení.... celý text
Mladý Kedrigern a první kouzlo
1998,
John Morressy
Doporučuji začít původní sérií o Kedrigernovi (Kedrigern a hlas pro princeznu) a až poté číst Mladého Kedrigerna. Jedná se o humornou sérii, ale neočekávejte, že se budete smíchy za břicho popadat. Spíše to vykreslí jen nějaký drobný úsměv na rtech. Už jsou to dekády, co jsem četl Kedrigerna poprvé a musím říct, že za tu dobu dost vyčpěl. Přesto je to příjemné odpočinkové čtení. Tenhle díl je však o Kedrigernovi, který ještě neumí čarovat, což je také ten hlavní problém. Dozvíme se tedy o jeho dětství, ale jako čaroděje si ho vůbec neužijeme. Tedy až na pár provedených triků.... celý text