Haduwig
komentáře u knih

(SPOILER) Je to milé, oddychové čtení, kdy všem sestřičkám přejete jen to nejlepší. Určitě se odreagujete, zasmějete, dojmete se a budete okouzleni krásným příběhem a prostředím. Je to takové pohlazení po duši.
A v takové případě je třeba nad příběhem moc nepřemýšlet, protože návaznost na první díl není příliš zdařilá - jeden příklad za všechny: Millie se Sebem řeší svůj vztah, aby dospěli k totožnému závěru jako na konci minulého dílu. Asi je třeba si nechat mezi díly větší časový odstup. Ale stejně si přečtu i ty další.


(SPOILER) Dílo je to svým způsobem precizní, napínavé a neotřelé. Spolu s tím jde ale v ruce nutnost překonat pasáže, které jsou nudnější a komplikovanější. Zda čtenáři stojí za to číst celou knihu podruhé nechám na zvážení jednoho každého z nás.
Na konci mě tak mrzí, že celému "Blackheath systému" moc nerozumím - dva nejtěžší zločinci vyšetřují vraždu a pamatují si jen 24 hodin? To je nějaký trest? A ani Morový doktor neví, kdo je vlastně Evelyn Hardcastlová? A těch otázek je víc. Buď se tedy měly zodpovědět všechny, anebo se ten svět neměl vysvětlovat vůbec.
Přesto je to tak podivuhodné čtivo, že stojí za přečtení.


Po prvních pěti stranách víte, že Nina skončí se Sebastianem, jen je třeba u toho překonat nějakou tu překážku. Zcela nenáročný a pohodový příběh, který má potěšit vaši romantickou stránku - nečekám nic víc.
Jenže i takovýto příběh může být napsaný alespoň dobře - buď vykreslíte sympatické hlavní postavy, nebo dopřejete hlavnímu hrdinovi nějaké prozření, nebo čtenáře naprosto okouzlíte Paříží... A místo toho tu zbyla dvojice chovající se jako dva puberťáci, naprosto příšerné dialogy (žádný chlap prostě nemluví jako Sebastian), nebetyčná naivita a hloupost přesahující i žánr červené knihovny nejhoršího ražení... Nevěřím, že to píšu, ale to i Penelope Bloom má sympatičtější postavy.
Jediné, co to mohlo zachránit, by bylo, kdyby Nina skončila s Alexem, zatraceně, ten chlap jí koupil všechny zákusky v cukrárně!


(SPOILER) Velmi čtivý příběh, který nebudete chtít odložit. Detailně ukazuje vztah sester-dvojčat, ale i život lidí, kteři svět vnímají jinak a jinak je také bere jejich okolí.
Chvilku to trvalo, ale k Fern jsem si našla cestu, a jejímu vztahu s Wallym jsem nesmírně fandila.
Jediné, co knihu trochu sráží je fakt, že čekáte na ten velký zvrat, po kterém bude vše jinak - a ono moc možností není, takže zhruba od poloviny je jasné, jak to celé je. Přesto budete netrpělivě číst dál.


Detektivka to není špatná, je zasazená do poměrně neokoukaného a svérázného prostředí se zajímavou atmosférou a hlavní postavy Jenny a Michaela jsou sympatické. Jenže celé je to nějaké překombinované - sériový vrah, okultismus, úmrtí blízkých, malá zápletka s obchodníky s lidmi, náznak pedofilie, úplatky, trauma z dospívání... Opravdu, kdyby autorka dokázala ubrat alespoň nějaké z těchto témat, pak by mohla být celá kniha o třídu výše. Takhle je to průměr co neurazí ani nenadchne.


Nu, kniha se čte rychle, jisté napětí to má a vraha nakonec odhalíme. Jenže všechny postavy jsou magoři a je mi vlastně úplně jedno, co se jim přihodí. Jediná špetka sympatií mi tak zbyla pro Irene.
Nabyla jsem dojmu, že autorka chtěla, aby se o této knize stejně jako o Theově Té, co vyvázla psalo, jak je to neotřelé, zahrává si to se sympatiemi čtenáře a předkládá nám to příběh z různých úhlů. Jenže ono to jaksi zůstalo na polovině cesty, a kýžený efekt se nedostavil.


Já asi nepatřím mezi čtenáře, kteří Sinuheta ocení. Sice jsem byla uchvácena vykreslením (nejen) egyptské kultury a civilizace a občas mě příběh vedl k zamyšlení, ale celé je to opravdu dlouhé. A tím nemyslím počet stran, ale spíše takovou utahanost, nekončící monology, a mozná i jisté nepochopení hlavních postav. Když si tak přeberu kolik utrpení je tu popsáno, tak zkrátka fandím Haremhebovi, který mi z toho vychazí jako rozumný a schopný vůdce, zatímco dobře míněný Sinuhetův idealismus byl řádně nebezpečný.
Ano, možná jsem to celé špatně pochopila, ale znovu už si tento příběh nepřečtu.


Příjemná, čtivá a nijak zvlášť násilná detektivka, která je zasazená do středověkého prostředí. Postavy jsou sympatické, uvěřitelné a vkrádá se sem jemný, občas ironický, humor. Já jsem spokojená a těším se na další díl.


Paráda - velmi dobře fungující mix detektivní zápletky, napětí, zvratů a sympatických postav. Pokud jste se s Reacherem nikdy předtím nesetkali, nevadí to, kniha funguje i jako samostatný příběh.


Tady se bohužel JKR nechala unést a kniha je neúnosně dlouhá - často se děj točí na místě, zbytečných epizodek je tu nespočet a opakuje se už několikrát vysvětlené. Mrzí mě to hlavně proto, že v předchozích knihách Rowlingová ukázala, že umí psát tak, aby to odsýpalo. A pubertálního Harryho vystihla nejspíš velmi dobře, ale to mi nějak nezabránilo v tom, že jsem skoro celou knihu měla chuť ho proplesknout, puberťák, no.


První setkání s Wolframem i Benešem a rozhodně setkání příjemné. Správnou dávku dobrodružství a intrik doplňuje humor a zajímavé historické reálie. Díky za to!


Celý hlavní motiv a myšlenka sil na Vás dopadne ještě tvrději, než ze Sila, protože teď víte jak a proč a je to ještě děsivější. Přesto byl první díl lepší - Turnus je hodně roztříštěný co do postav i času, a navzdory tomu místy i dost zdlouhavý (Sólův příběh). Uvidím, jak vše zakončí Prach, ale Turnus mě moc nenadchnul.


Moje první setkání s autorem a velká spokojenost. Oceňuji hlavně cit autora pro dějové zvraty - jakmile se zdá první dějová linka vyčerpaná a vy už tušíte, přihodí nový zvrat a posune příběh jinam. Takže já jsem spokojená a uvidíme se u dalších dílů.


Zajímavý námět podaný čtivě a svižně. Byť podobné rozuzlení člověk trochu očekává a není tak překvapivé, jako u Černých leknínů, rozhodně stojí za přečtení.


Bohužel Manželům scházela šťáva - atmosféra není nijak zvlášť působivá, většinu dějových zvratů jsem odhadla dopředu a styl vyprávění mě trochu "tahal za uši". Zajímavý náboj to dostalo na konci knihy, jenže to už je trochu pozdě. Závěrem, POZOR SPOILER, co asi z Cory vyroste, když má takovou famílii......


Velmi milý příběh dvou lidí, kteří se hledali, až se našli v jedné posteli. Romantickou linku příjemně odlehčuje humor a čte se velmi rychle. Příjemná oddychovka, kterou vřele doporučuji.


Velmi citlivě podaný životní příběh ženy, pro niž se skutečně hodí označení "pravá královna". Je vidět, že Alison Weirová ví, o čem píše, a dokáže ve čtenáři vzbudit úctu a pochopení této neobyčejné ženy, která je neprávem ve stínu svých nástupkyň, byť po Jindřichově boku prožila dvakrát více času, než ostatní manželky dohromady.


Podle hodnocení to skoro vypadá, že jsem četla jinou knihu než ostatní, protože mě nenadchla ani omylem. Největším, a vlastně asi jediným, problémem je to, že příběh nemá hlavní postavu a zápletku: je to Nela a její "tajemný" mlýn? Olga a její nevěrný manžel? Dominik / Renata / Radim / kadeřník / tři (!!!) detektivové .... výsledkem je to, že je tu pětkrát více postav, než je únosné, a každá se svým mini příběhem, který prostě musí být odfláknutý - vždyť tu není ani 300 stran. Do toho se všichni chovají fakt podivně a naivně a ve finále je mi úplně jedno, kdo koho zabil. Autorka mě tak úspěšně otrávila, že už se do jejích dalších počinů nepustím.


Ochránce mi nějak nesednul - jak se jindy od Reachera nemůžu odtrhnout, tak tady jsem se nějak "nezakousla". A nevadil mi styl psaní, ale spíše zápletka - přišla mi na jednu stranu překombinovaná a na druhou stranu taková jalová, a chybělo mi napětí - tady jsem se o Jacka nebála ani půl stránky, když se setkal se "specialistou z Moskvy". K tomuto dílu se už nevrátím.


Výborný příběh, který je plný napětí, vzájemného ne/pochopení a větších či menších tajemství. Oceňuji hlavně hloubku a mnohovrstevnatost vzájemného vztahu snachy a tchyně, i to, jak se vyvíjí jejich charakter a já jako čtenář na ně postupně měním názor. Lehce nespokojená jsem pouze s rozuzlením, uměla bych si představit jiné, ale i tak je to velmi dobrá kniha.
