Haduwig
komentáře u knih
Dominika na cestě Japonskem
Dominika Gawliczková
Já mám z knihy trochu rozporuplné pocity. Je to fajn čtivo, rychle to utíká (poslední část cesty se spíš rovnou přeskočila), je tu vtip a pěkné fotky, a to je asi tak všechno. A teď to ALE - s Dominikou jsem slyšela několik rozhovorů a ty mě bavily opravdu hodně. Má skvělý nadhled, smysl pro humor, otevřenou mysl a její vyprávění je prostě super jízda, jenže tuhle energii a zápal z knihy prostě necítím. A je to škoda, protože Dominika má rozhodně o čem vyprávět.
Ženy na pranýři
Naďa Horáková
Jedná se o čtivý příběh s kapkou napětí a detektivní zápletkou, nechybí tu velmi sympatické postavy, jejich zamotané životní příběhy, ani poutavý vhled do každodenního života poloviny 14. století, a to napříč společenskými vrstvami. A ač to mám do Brna přes celou republiku, moc ráda se do jeho středověké podoby opět vrátím.
Co celou knihu trochu sráží je fakt, že tak dobrý příběh by si zasloužil o něco lepší formu vyprávění - chtělo by to ubrat vedlejších postav, a to o hodně, a neobjasňovat nutně životní příběh každé z nich, příběh to nikam neposune a čtenáře jen zahltí. A zároveň mi moc nevyhovovalo kouskování děje - co chvilku bez většího významu skočíme k jiným postavám a na další stránce už zase jinde jsme, je to jiná vesnice. Zkrátka to působí tak, že by se autorka potřebovala trochu vypsat, pak to bude dokonalé.
Hodná sestra
Sally Hepworth
(SPOILER) Velmi čtivý příběh, který nebudete chtít odložit. Detailně ukazuje vztah sester-dvojčat, ale i život lidí, kteři svět vnímají jinak a jinak je také bere jejich okolí.
Chvilku to trvalo, ale k Fern jsem si našla cestu, a jejímu vztahu s Wallym jsem nesmírně fandila.
Jediné, co knihu trochu sráží je fakt, že čekáte na ten velký zvrat, po kterém bude vše jinak - a ono moc možností není, takže zhruba od poloviny je jasné, jak to celé je. Přesto budete netrpělivě číst dál.
Ochránce
Lee Child
Ochránce mi nějak nesednul - jak se jindy od Reachera nemůžu odtrhnout, tak tady jsem se nějak "nezakousla". A nevadil mi styl psaní, ale spíše zápletka - přišla mi na jednu stranu překombinovaná a na druhou stranu taková jalová, a chybělo mi napětí - tady jsem se o Jacka nebála ani půl stránky, když se setkal se "specialistou z Moskvy". K tomuto dílu se už nevrátím.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Od posledního případu s Erikou jsem měla poměrně dlouhý časový odstup a kniha mě tak opět hodně bavila - čte se rychle, má napětí a sympatické postavy. Erika mi ovšem sedí o trochu víc než Kate Marshallová.
Život jedna báseň
Colleen Hoover
Emocionální smršť, konec jsem celý probrečela. Ale hlavně obdivuji to, jak Coleen ke všem postavám přistupuje laskavě. Byť se příběh dotýká nesmírně tragických témat, je i tak prodchnut nadějí, smířením a pochopením.
Báječné dny
Raphael Montes
(SPOILER) Děkuji, ale ne. Není tu jediná alespoň trochu sympatická postava a po celou dobu knihy je mi vlastně jedno, co se s Clarice stane, protože jejím motivacím a myšlenkám není věnována jediná věta. Celé je to přitažené za vlasy (doktoři si nevšimnou čistého řezu mezi obratli, policisté nenajdou ani stopu krve po Brenovi, Tea nebaví se starat o invalidní matku, tak udělá invalidu z Clarice, ...) Ten šílený nereálný závěr k celému příběhu vlastně sedí a vystihuje ho. A za mě nikdy víc.
Dokud žijí motýli
Hanni Münzer
(SPOILER) Já se omlouvám, ale mě kniha nijak výrazně neoslovila. Zkombinovat ztrátu dítěte, nevyléčitelnou nemoc, milostný románek, vyšetřování vraždy, drogy, holocaust, otázku týrání dětí spolu s odkazy na filozofii a řeckou mytologii je na jednu knihu prostě moc. U všeho se tak klouže po povrchu a všechny ty nesourodé epizodky působí prostě rušivě a navíc někdy opravdu naivně a hloupě (Vyšetřování vraždy? Vážně?)
Dalším problémem je způsob, jakým se snažili všichni vytrhnout Penelopu z jejího zármutku, který mi přišel dost násilný - je tedy pravda, že s ničím podobným zkušenost naštěstí nemám. Jenže Jason mi celou dobu připadal nehorázně drzý, vtíravý a nesnesitelný, takže místo toho, abych s Penelopou hledala katarzi, tak jsem doufala, že mu pěkně nahlas zabouchne dveře před nosem.
V knize ukrývá spousta pěkných myšlenek a životní moudrosti, ale já je pod tím nánosem výše zmíněného hledat nechci.
Dívka na kolejích
Heather Gudenkauf
(SPOILER) Jak tak koukám, tak budu hodnotit proti proudu, ale mě kniha vůbec nezaujala - přiběhem, postavami, vztahy, ani atmosférou.
Co mi vadí asi nejvíc je, že je to celé přiliš roztříštěné a uměle natahované - domnívám se, že vyšetřování by bylo normálně poměrně rychlé (kamera v depu, otisky na noži, síla a směr úderů, elektronická konverzace...) a tady se z toho stane kolotoč střípků opakujících se výslechů, vedlejších postav a podivného vyšetřování, které nikam nevede. Navíc je to překombinované až hrůza. Když to shrnu, tak většinu knihy mi bylo úplně jedno, kdo to udělal a když jsem to zjistila, tak cítím jen úlevu, že to mám za sebou a můžu číst něco jiného.
Ghostwriter
Alessandra Torre
(SPOILER) Kniha je rozhodně napínavá, díky krátkým kapitolám se čte rychle a nejde ji odložit. Helena není typickou postavou, ke které byste hned cítili sympatie, někdo si k ní cestu časem najde a někdo ne, a emocí je zde také požehnaně.
Co za mě bohužel ubírá na kvalitě je to, že se dá poměrně rychle odhadnout, co se před těmi čtyřmi lety stalo za tragédii a pak už jen čekáte, abyste zjistili jak to bylo. A to jak bylo navíc trochu přitažené za vlasy - opravdu skončila v místnosti, kde jsou informace, jak někoho zabít + návod k bojleru + nutné nářadí + náhradní klíče? A ta neaktivita policie mi tam taky zcela nepasuje.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Na úvod - neznám seriál ani hru (ani jsem nevěděla, že nějaká je, ehm). Povídky jsou to napínavé, odehrávají se ve velmi barvitém a bohatém světě a Geralt je sympaťák. Přesto jsem pořád trochu zmatená - čekala jsem začátek jednoho uceleného příběhu, a v sérii povídek jsem sice našla sympatického hrdinu a fajnové počtení, ale zážitek je to jaksi neúplný, netuším, kam Geralt směřuje, ani jestli měly tyhle epizodky nějkaý hlubší význam. Časem se tak do tohoto světa budu muset vrátit.
Kapka štěstí v ranní kávě
Agnès Martin-Lugand
(SPOILER) Jedná se o stoprocentně nenáročnou romantickou oddechovku, ze které na Vás dýchne atmosféra Provence i Paříže, a čte se velmi rychle. Pokud jste milovníky tance, tak se na hlavní hrdinku dovedete asi "naladit" více, já to příliš neocením. Po dočtení budete mít dobrý pocit, že to hezky dopadlo.
I přes to, o jaký žanr se tu jedná, je kniha trochu moc sluníčková - nikdo nemá žádné špatné vlastnosti, rozchod s milencem je bezproblémový a čtení cizího deníku je přijato vlastně s povděkem. A nevím, jestli se jedná o špatnou práci překladatelky, nebo autorčiny chyby, ale některé formulace byly stylisticky hodně kostrbaté.
Tchyně
Sally Hepworth
Výborný příběh, který je plný napětí, vzájemného ne/pochopení a větších či menších tajemství. Oceňuji hlavně hloubku a mnohovrstevnatost vzájemného vztahu snachy a tchyně, i to, jak se vyvíjí jejich charakter a já jako čtenář na ně postupně měním názor. Lehce nespokojená jsem pouze s rozuzlením, uměla bych si představit jiné, ale i tak je to velmi dobrá kniha.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
(SPOILER) Zaplaťbůh za Janu Eyreovou, protože Na Větrné hůrce rozhodně není můj šálek kávy. Nesmírná láska Kateřiny a Heathcliffa je mi tak trochu záhadou, moc nevím, kde se vzala, ale budiž. Jenže to, co přijde pak, je pro mě těžce stravitelný koktejl bolesti, křivd, násilí a sobectví. Drtivá většina postav je mi opravdu nesympatická a po dočtení zbyla dotěrná otázka - to opravdu Kateřina milovala a "čekala" na Heathcliffa, kterého nenapadlo nic lepšího, než týrat a mučit Kateřininu dceru? Tak těmhle formám lásky nerozumím a ani se k nim nechci vracet.
Ďáblův spár
Lara Dearman
Detektivka to není špatná, je zasazená do poměrně neokoukaného a svérázného prostředí se zajímavou atmosférou a hlavní postavy Jenny a Michaela jsou sympatické. Jenže celé je to nějaké překombinované - sériový vrah, okultismus, úmrtí blízkých, malá zápletka s obchodníky s lidmi, náznak pedofilie, úplatky, trauma z dospívání... Opravdu, kdyby autorka dokázala ubrat alespoň nějaké z těchto témat, pak by mohla být celá kniha o třídu výše. Takhle je to průměr co neurazí ani nenadchne.
Manželka
Alafair Burke
Já se tedy začetla a nemohla přestat. I přes to sdílím pocit mnohých, že by děj mohl odsýpat rychleji. Všemožné drobné nuance vysvětlující motivace postav byly opravdu zpracované mistrně a já tak krom Jasona a Angely fandila vlastně i Corinne s Brianem.
Jednu z nejvýraznějších výtek tak mám k anotaci, která v podstatě prozradí děj 2/3 knihy a k přirovnání Za zavřenými dveřmi - to je opravdu zavádějící a člověk čeká na něco, co nepřijde.
Určitě si od autorky přečtu i další knihy, a pokud někomu sedí převratné odhalení na konci knihy, pak zkuste Michaela Bussiho.
Výměna
Beth O’Leary
Jedná se o naprosto klasický romantický oddechový příběh, který Vás potěší, když jste třeba nemocní, nebo nechcete nic složitého. Občas Vás pobaví, některé momenty zahřejí u srdce a říkáte si, že by možná bylo fajn takhle vycházet se sousedy, mít tolik dobrých nesobeckých přátel, a takhle správnou babičku (tu mám).
Na druhou stranu hned od začátku víte, kdo s kým skončí, a není tu ani náznak náznaku, že by to mohlo dopadnout jinak. A s Leenou jsem se musela trochu sžít, nějak mi ten její přístup "máte štěstí, že jdu kolem, teď vám to tu všechno zorganizuju, protože beze mě jste ztracení" neseděl.
Takže sama za sebe kniha celkem funguje, po přečtení jsem spokojená, ale vím, že se k ní už nevrátím, protože není důvod. Hlavním problémem tak bude srovnávání se Spolubydlící(mi), první kniha je zkrátka lepší - vtipnější, lehčí, propracovanější, a nasazuje očekávání vysoko. A k této laťce se Výměna prostě nedostala. Budu tedy čekat a doufat, že se to povede dalšímu příběhu.
Orlovo proroctví
Simon Scarrow
Opět tu máme všechno - tajný úkol, nemilosrdného nepřítele, podlého velitele, napětí, že by se dalo krájet, a k tomu lidské, zábavné a sympatické centuriony Catona a Macrona. A to vše je zasazeno do neokoukaného prostředí římské flotily.
Jediné, čeho se bojím, je ta nekončící série s Catonem a Macronem v hlavní roli - ano, mám je ráda a fandím jim, ale bojím se, aby ta jejich dobrodružství časem nepřesáhla (samozřejmě velmi sníženou) hranici jakéstakés uvěřitelnosti, a aby se to jejich kouzlo časem nevyčerpalo. Uvidíme.
Láska s chutí makronky
Sarah Vaughan
Příjemná, nenáročná oddychovka plná různých životních příběhů a cukru. Je škoda, že autorka nešla trochu více do hloubky - přeci jen jsou všechny postavy spíše ploché, stereotypní a krom Jenny neprojdou žádnou zvláštní proměnou.
Pokud ale rádi pečete, tak oceníte tu všudypřítomnost zákusků a neubráníte se pauze na vytvoření nějakého toho moučníku, vždyť "pečeme, abychom milovali a byli milováni".
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Nu, kniha se čte rychle, jisté napětí to má a vraha nakonec odhalíme. Jenže všechny postavy jsou magoři a je mi vlastně úplně jedno, co se jim přihodí. Jediná špetka sympatií mi tak zbyla pro Irene.
Nabyla jsem dojmu, že autorka chtěla, aby se o této knize stejně jako o Theově Té, co vyvázla psalo, jak je to neotřelé, zahrává si to se sympatiemi čtenáře a předkládá nám to příběh z různých úhlů. Jenže ono to jaksi zůstalo na polovině cesty, a kýžený efekt se nedostavil.
