Han-nah komentáře u knih
První setkání s autorkou a výsledek, velice čtivý psychothriller. Děj je smutný, v některých okamžicích už si čtenář myslí, že vše ví, ale opět nějaké překvapení. Rodina a patnáctiletá Ellie zmizí. Je zde dost postav, ale dobře jsem se zorientovala a se zájmem jsem zjišťovala , jak je dobře psychologicky vyjádřena jejich povaha, ale i myšlení v různých okamžicích. Po deseti letech se najdou její ostatky a opět pro rodinu a blízké nastává další etapa smíření a přijetí smrti. Líbila se mi maminka od Laurel, která, ač sama nemocná, stále se snažila svou dceru podporovat.
A co je důležité v životě - odpuštění.
U epilogu většině čtenářů ukápne slza.
Tento díl je volné pokračování. Kniha má tři dějové linky. Autorka zde hodně přeskakuje, včetně náhledu do minulosti a to mě dost rušilo, ale i tak úžasný díl.
Vrchní inspektor Gamache po tragickém vyšetřování útoku s tragickými následky pro některé členy jeho týmu je vyslán na zdravotní dovolenou. Svého kolegu Beauvoira pošle do čtenáři již známé vesničky Three Pines, aby otevřel případ "Poustevník" Z vraždy usvědčili Oliviera, ale je opracdu vrah? Zajímavě se k tomu postaví i Ruth.
Sám se se svým psem Henrym vypraví za svým mentorem do Qubecu, chodí na procházky a do místní knihovny a snaží se vyrovnat s minulostí. Ale i tam je požádán o pomoc s vyšetřováním vraždy.
Velmi se mi ale líbil popis zimy v tomto jistě nádherném městě a to tak intenzivně, že jsem se při čtení natahovala po dece. K tomu přispěl i Henry a jeho chytání sněhových koulí a údiv, co se s ní stalo. Pes, nejlepší přítel člověka i tady pomáhá svému páníčkovi, aby se se vším vyrovnal.
Rozhovor s Boromejkou, sestrou Angelikou je velice přínosný. Obyčejně, ale velice krásně vypráví o svém životě od svého dětství. O víře, studijích, zážitcích, celé se to dá shrnout, její celoživotní poslání.
Říká se, že Bůh nandá každému tolik, kolik unese. Této živelné, charismatické ženě toho ale dal. Vše zvládá obdivuhodně a nezištně.
Pro mou bývalou kolegyni, která odjela v roce 89 do Říma na kanonizaci Anežky české to byl impuls poznání a přešla k řádu. V našem městě máme Boromejky, které se podílejí nejen se zdravotní pomoci v Charitě a Gaudiu, ale i na ostatních činnostech, které spojují lidi věřící i nevěřící. Hodně se věnují i dětem ze sociálně slabých rodin. Jsou tu vždy pro druhé, plné lásky, pochopení a s nabídkou pomoci.
Krásné, oddechové čtení, pro někoho asi ťunťavé, mladá žena trochu praštěná, ale to se zrovna mě na tom líbilo.
Panička a nalezené koťátko. Přes prvotní pocity, že kotě doma ne, já přece musím mít sterilně uklizeno, zjistí, že to tak má být. Velice úsměvný příběh i s trochou romantiky.
Taky jsme měli nalezenečka, ze kterého vyrostl mohutný kocour Murášek. Je již za duhovým mostem. Přesto se mi při čtení této knihy vybavily jeho kousky a nádherný kukuč. Zvířátka jsou velmi vděčná a dají našemu životu jiný rozměr.
Na těchto knihách se mi líbí vše. Anglická venkovní krajina, prostý život lidí a zvířat. A k tomu nesmí chybět oblíbený J. Herriot se svými historkami. Zde více poznáváme jeho děti, které bere někdy sebou za svými pacienty. Historky pramenící z výkonu jeho povolání jsou protkány popisem cesty lodí v šedesátých létech, kdy na lodi doprovázel ovečky do Ruska.
I on a kolegové se musí pořád učit, věda jde dopředu. Při čtení jsem se hodně nasmála, ale bylo mi líto nemocných zvířat. Veterinářův život je těžký, ale pestrý, s pocitem pomoci živým tvorům.
Krásu přátelství těchto čtyř vyjadřuje tato krásná kniha s úžasnými ilustracemi. Společně putují, kladou si zvídavé otázky, na které hledají odpovědi. Vede k zamyšlení a pozastavení se ke svému já a i vlastnímu životu. Já sama velmi miluji citáty, Vždy si vzpomenu na svou milovanou babičku a její ponaučení, kdy, jako děti, jsme to nebraly vážně, ale i já životem zjišťuji, kolik na nich bylo a je pravdivého a s láskou a vzpomínkou na babičku, si je připomínám.
Knihu hodnotím 3,5*, protože mi v ní něco chybělo, i když z předchozích knih autorky vím, že umí dobře psát a má výstižný vypravěčský talent a zajímavé děje.
Tato má poutavý název, vystihuje úžasnou atmosféru života lidí v padesátých létech v New Orleans. Mladá dívka Josie chce zgruntu změnit svůj život , vzlétnout, žít jinak a jinde. Ale její krásné sny, i když pro jejich splnění se snaží udělat skoro nemožné, její křídla se roztahují k vzlétnutí za lepším, ale vždy se najde něco, co ji sráží.
"Člověk si svůj život nevybírá", tak, jako si ho nevybrala spisovatelka Abby, která nesmírně truchlí pro svého zemřelého manžela, Společnost jí dělá jen kocourek Walt.
Byly jí souzeny radosti i smutky, které často přesahují její chápání. Najednou se sebere a snaží se jít dál. Koupí si domek a z New Yorku se přestěhuje na daleký ostrov v Kanadě. Seznamuje se s novými lidmi. Svůj život si nevybrala, ale rozhoduje, co si počít s tím, čeho se jí dostává.
Velice čtivý, krásný romantický, ale i smutný příběh.
Ve škole máme Dějiny umění. Říkala jsem si, to není pro mě. Mě se obraz buď líbí nebo ne. Přednesem naší výborné lektorky a přečtením této hezké knihy jsem názor přehodnotila. Každý umělec vyjadřuje ve své tvorbě své já, pocity, vzpomínky, bolest apod. Zároveň mi kniha připomenula období , kdy jsem se připravovala k maturitě. Popis života umělců, jejich životy, umění, kavárenské povídání i o politickém dění v dané době a to u nás , ale i ve Francii, kde mnoho umělců čerpalo inspiraci.
Hlavní představitelka (Marie) Manka Čermínová - TOYEN. To jsem já, žena, která uspěla v mužském světě. Stylizovala se do mužského oděvu s krátkým účesem. Byla tajemná. To se týkalo i jejího intimního života. Měla celoživotního přítele Jindřicha Štýrského. Založili spolu jen pro ně dva směr "Artificialismus", kde oba pracovali se sněním, kombinací reálna s abstrakcí, kde hledali nové možnosti poetismu. Vyjadřovali pocity, vzpomínky, sny, smyslové vnímání a fantazii.
Žila jen pro svou tvorbu a obrazy a pocity na nich vyjádřené .
Toyen - malířka , ilustrátorka knih pro děti, ale i na tu dobu velmi odvážných erotických kreseb. Byla i spolutvůrce obrázkových průvodců Prahy, ale i její milované Paříže, kde v mládí se svým přítelem žila a tvořila, ale po válce se do Francie vrátila a tam i zemřela. Je popsáno její dětství i vzpoura proti rodičům, kdy se osamostatnila a šla za svým cílem. Stát se malířkou.
Tak, jako mnoho umělců, i když měla mnoho výstav, zemřela chudá. V dnešní době jsou její díla na aukcích vyvoláváná za neuvěřitelné ceny, ale takový je život .
Další hezká, oddychová kniha od této autorky. Na jejími životními a vztahovými příběhy si odpočineme, pokud se téma netýká nás nebo vede k zamyšlení. Každý člověk má v životě okamžik, kdy najednou chce svůj život změnit nebo aspoň " Utrhnout se ze řetězu".
"Ty nejsi rozbitý, jsi jen poškrábaný"
Oddechová kniha asi pro mladší generaci, než jsem já, ale kdo by se nevrátil aspoň myšlenkami v čase na své lásky a hledání svého "Já".
Obě hlavní postavy, i když velmi mladé, Alli a Kaden hledají svou svobodu, ale každý má i svou tzv. 13. komnatu. Vše se dá ale překonat. Těm dvěma opravdu nechybí snaha změnit svůj život, protože k tomu mají dost odvahy a lásky.
Epilog:
Hledala jsem svou svobodu a našla mnohem víc. Už jsem věděla, že přijdou i těžké dny - tak to prostě je.
Tato stylově krásně napsaná kniha je těžká obalem i těžká a hluboká obsahem.Jak mi ji v knihovně podávali,zhrozila jsem se, "To přece nepřečtu". Není ale pro rychlé čtení. Děj je zasazen hlavně do krásné Gruzie celého 20, století, kde odtajňuje život šesti generací jedné rodiny a je provoněn vůní vařené čokolády, jejíž recept se předával z generace na generaci. Spisovatelka dobře vystihla hlavní postavy, rodinný život, kdy všechny ženy této rodiny jsou silné a i jejich přátele i nepřátele, s pozadím doby a následků,ve kterém se děj zrovna odehrával. Obohatila mě i v oblasti dějin , hlavně 2.s. válka a následný socialismus, životy vyvolených soudruhů a brutalita v trestání těch nepohodlných.
V knize jsou přeložené úryvky z ruské poezie, z ruské hymny a i plakátová hesla, která dodávají hloubku a význam knihy.
"Despotové jsou náchylní k iluzím" Čechov
"Občanská válka, jak známo, má své zákony
a ty se ještě nikdy neshodly se zákony humanity" Trockij
nebo plakátová hesla
"Sovětská moc netrestá,
sovětská moc polepšuje"
Vše už bylo napsáno přede mnou. Emotivní romantická kniha Dvě dějové linky, válečná a současná se navzájem prolínaly. Ta z minulosti se mi líbila více. Bez minulosti není přítomnost, ani budoucnost. Krásná, osudová, bolestivá i smutná je láska. Každý by chtěl v životě takovou potkat.
Při čtení této velice emotivní až drsné knihy jsem se vracela do svého šťastného dětství plného lásky, podpory a porozumění , taky jsme zlobily, odmlouvaly, prostě děti - velký dík svým rodičům.
Každé dítě chce být milováno a chápáno, proto velmi soucítím s dětmi, kterým se toto nedostává a vlastní rodiče je nemají rádi, trestají je fyzicky, psychicky a v nejhorším případě i sexuálně. Proč ale takových rodičů přibývá? Je to generační a výchovný problém, který se asi dědí. Ze svého blízkého okolí má jedna moje známá 2 již dospělé dcery - taky již matky. Sama v jejich dětství mladší velice upřednostňovala, teď ji skoro nevidí, starší má taky děti a jak sama říkala, stejnou chybu neudělá a ouha. Starší syn je její miláček a mladší, existuje vůbec? Nemá pro něj vlídného slova. A jací rodiče budou tito kluci, To se ani nesnažím uhodnout.
Bára, dospívající dívka z této knihy, nemilovaná a nechtěná celou rodinou, umělecky založená, ale kromě jejího milovaného učitele to nechce nikdo vidět. Už jenom ta její slohová práce je přece " VOLA'NI' O POMOC !!!!!!!" A nikdo neslyší?
Manželé Mertonovi pozvou své tři dospělé děti s jejich partnery na velikonoční večeři. Ne vše dopadne dle jejich představ, každý se přetvařuje, hájí své zájmy a brzy dům opustí.
Ani drahá adresa a hodně peněz nikoho neochrání.
Děti se doví, že jejich rodiče byli ten večer zavražděni. Začne vzájemné obviňování, lhaní a podezřívání mezi sebou. Každý s otcem tyranem a matkou, která se mu podřizovala, vycházel jinak. A jedná se tu o velký majetek , takže boj o peníze začíná, protože je všichni chtějí a kladou si nároky. A co je ještě , kromě vyšetřování, čeká u právníka?
Každý právník řekne: Rodina se pozná při dělení dědictví.
Je podzimní den, dám si koláček, ne kosí, čaj, dívám se z okna na černé havrany, ne kosy, ale stejně, jsou oba druhy černí a velice chytří a pustím se do této krásné, romantické, pohádkové a tajemné knihy.
Černí, chytří kosi v noci lidem zazpívají a kosí koláčky navodí lidem sny, které očekávají. To je dědictví, které po smrti své milované babičky Zee, pro Annu Kate. Aby ho mohla získat, musí otevřít Kosí kavárnu a péct kosí koláčky. Díky maloměstu tak poznává místní lidi a díky Natalii začne rozplétat i rodinné tajemství. Dovídá se, proč se tam její máma nechtěla vracet a proč jí vkládala do mysli svá rozhodnutí.
Babička svým rozhodnutím změnila Anně Kate život a ve své moudrosti dopředu věděla, co dělá. Dopomohla své milované vnučce, aby poznala svou rodinu, ale i hodně dalších lidí, přijala život maloměsta, kde každý ví o tom druhém více, než on sám, ale jemným tlakem vzpomínek ji naučila, aby musela přijmout mnoho rozhodnutí, mezi které patří hlavně odpuštění.
Zbytečně se neříkalo, kdo se do městečka Wicklowe dostane, to ho pohltí a už tam zůstane.
Příběh napínavý, něco mezi detektivkou a románem pro ženy. Moje hodnocení je 3+ *** asi právě proto. Každý člověk touží po motýlcích v břiše, ale v tomto příběhu to bylo to ale. Je to začátek nové série. Kapitoly jsou svižné.
Zvláštní agentka FBI Laurel přijede do svého rodného města. Řádí zde sériový vrah . S vyšetřováním jí v tomto terénu pomáhá samotářský horský vůdce Huck a jeho krásný pes Aeneas. Společné vyšetřování je spojuje, lépe se poznávají, ale na povrch se vynořuje i tajemná minulost obou.
Laurel je zajímavá, chytrá a velice inteligentní žena se zvláštní barvou vlasů a odlišnou barvou duhovky. Autorce se podařilo vyjádřit její nádherný vztah s maminkou, propojení, vzájemná podpora a hlavně velký koníček na uklidnění a třídění myšlenek a to je pletení maličkých věcí pro nedonošené děti.
Dobře vystihla v příběhu i Abigail. Kdo komu pomáhá nebo škodí , to se v příběhu ukáže.
Název obsahuje slovo "zelených", jako je barva krásných zelených vltavímnů, které sběrači , přes zákazy, hledají v krásném prostředí jihočeské krajiny.
Pro Pavla to není jen sen a dobrodružstvím ale stala se z toho posedlost, která ho v životě o hodně připravila, rodinu, přátele.
Mám ráda minerály, ale i obyčejné tvary kamenů a obdivuji přírodu, co dokáže vytvořit.
Hezký začátek této nové série. Zajímavá zápletka, krátké, svižné kapitoly, kdy se střídá minulost, kterou nás provází Angela a v přítomnosti Rory. Obě trpí autismem a u každé dal autor vyniknout vzorec jejich stereotypního chování. Přestože jsou každá jiná, obě inteligentní, spojí je případ pod přezdívkou "Zloděj".
Někdy opravdu nevidíme, co máme před sebou..
Postava Rory a její specifické vyšetřování se mi velmi líbilo a těším se, co přinese další díl série.
Na pozadí společenských a politických událostí po 1. sv. válce je zde napsán smutný generační román tří žen, v krásném prostředí pod Brdy. Nejvíce prostoru dala autorka Emilce. Při čtení mi bylo nad osudy žen až do pláče. Každá si snila hezký život, milujícího manžela, ale co je pak čekalo. Většinou dřina, nechat se ponižovat, rodit, mlčet, být po vůli a hlavně nedělat výčitky . Pro chlapy toto bylo správné a ani se nechtěli měnit.
Více mohla autorka rozebrat i ostatní postavy. Jana mohla začít lepší život. Vzala si Ivana, ale proč mlčeli. Pro jejich dceru Johanku to bylo utrpení, jako dítě přeci od maminky očekávala pohlazení a vlídné slovo.
Jednou mi známý, nepoznal otce, vychovávala ho s bratry jenom maminka , která na ně neměla čas a babička, která na ně byla velice přísná a bila je, řekl :
Víš, jaké mám doma problémy, já mám manželku rád. Ale lásku jsem nepoznal a tak ji neumím ani dávat. V této knize je to podobné.
A jaký vliv na život lidí měla pověra o brdské vlčici? To jsme se nedozvěděli, i když to děj mohlo oživit.
Kdysi byly rozvody výjimkou, ženy braly svůj osud na svá bedra. Dneska by už nikdo takto žít nechtěl.