hanak_v_exilu komentáře u knih

Z Čaroděje z Ohňové hory jde cítit, že se Livingstone zatím hledal. Protivníci jsou slabí, a bludiště nabízí několik míst k vyléčení a posílení postavy. První část je monotónní putování od dveří ke dveřím a mnoho vzrušení nenabízí. Pravé dobrodružství přijde až za bránou s dvěma pákami, a opravdové peklo čeká za padací mříží. Zagorský labyrint je legendární tortura, srovnatelná s neméně proslavenou zapasťovanou chodbou z gamebooku Ve službách krále Reginalda. Bez mapy se téměř nedá projít, a i s ní je výzva. Na jeho konci čekají tři těžké zkoušky, z nichž každá Vás bez mrknutí oka zabije. Jsou i obtížnější gamebooky, ale moc jich není.

2 06.01.2017

Bohužel jen průměrný gamebook, který není ani obtížný, ani napínavý. Dobrodružství je postavené ve starém známém stylu. V jeho průběhu musí hrdina posbírat dva předměty, vyhnout se několika ošemetným situacím a poté zabít hlavního padoucha. Nepříjemné překvapení bylo, že správná cesta nejde projít se slabou postavou. Jakmile jsem měl umění boje menší než 9, tak jsem přesně věděl, na jakém místě zemřu. Vyhnout se mu nedalo. Plus dávám za závěrečnou pasáž. Kdyby taková byla celá knížka, vůbec bych se nezlobil.

1 05.01.2017

Proklatě těžký gamebook s neklamnými známky Jacksonova rukopisu. Knížka mě bez mrknutí oka zabila při špatném odbočení, chybném rozhodnutí, hodem kostky, nebo klasicky v boji. Paseka temných elfů je vyloženě lahůdka a bez silné postavy se jí prosekat snad ani nedá. Příběh není ani omylem lineární. Jednou lokací se dá projít několika různými způsoby, což je oproti Livingstonovým gamebookům určitě plus. Dalším kladem je propracovaný systém snění, který by mohl sloužit jako základ tajemné atmosféry. Bohužel je literární stránka trochu odbytá, takže zůstalo jen u jejích náznaků.

1 29.12.2016

Snaha odhadnout vývoj událostí vzdálených víc než deset let je v podstatě věštění. George Friedman má tedy pravdu když tvrdí, že svět za sto let se může jen málo podobat tomu dnešnímu. Ale zároveň je téměř jisté, že nebude vypadat jako v jeho knize. Ta vychází z premis roku 2008. Autor správně odhadl rostoucí sílu Ruska, ovšem už nemohl a nepředvídal postupný odklon Turecka od Atatürkova odkazu, konzervativní revoluci Polské PiS, Majdan ani Donalda Trumpa. Ve druhé kapitole se žánr překlopil do beletrie a popisované události vyznívaly občas absurdně, občas úsměvně. Nebudu mu vyčítat že selhal ve snaze dosáhnout nesplnitelného cíle, ale vážně, co čekal?

6 27.12.2016

Teorie krajní meze zakazovala sovětským spisovatelům rozvíjet příliš futuristická témata, ale Ivan Antonovič Jefremov měl proti ní zřejmě imunitu. Psal o dobrodružstvích mnohokrát propíraných v americké sci-fi zlatého věku, jen v reáliích mu vlastních. Proto je Mlhovina v Andromedě tak unikátní. Snoubí dobrodružnou space operu a naivní idealistickou vizi komunistické utopie, rozšířenou po celé Mléčné dráze. Kniha je bohužel trochu nevyvážená, protože pasáže odehrávající se ve vesmíru jsou mnohem zajímavější a napínavější, než cokoliv co se stalo na Zemi. Atmosféra a jedinečnost ovšem všechny nedostatky přebíjí.

Můj první gamebook. Měl jsem štěstí, protože patří k těm lepším a vyváženějším. Obtížnost nezvyšují hádanky a logické hříčky, ale správná cesta skrz Prokletý hvozd je spletitější, než se zdá. Musíte nakoupit a posbírat potřebné propriety a nikdy nesmíte sejít ze správné cesty. Na první pokus se dá poslání splnit jen čirou náhodou. Kniha teoreticky nabízí druhou šanci, ale omlácený předchozím průchodem lesem jsem při ní vždy bídně zhynul. Vůbec mi to nevadilo, protože při ideální cestě projdete jen zhruba čtvrtinu lokací, a byla by škoda neprozkoumat i ten zbtytek.

25.12.2016