hanak_v_exilu přečtené 664

Gulliverovi chráněnci 2005, Keith Sharee

Tohle dobrodružství je rádoby mrazivá dystopie z totalitního světa, kterou autor obalil tlustou vrstvou něčeho, co nemůžu nazvat jinak, než žvásty. Počet do nebe volajících kravin je přímo neuvěřitelný. Od předpokladu, že by Riker nevěděl, že jsou na palubě dva velvyslanci jiné mocnosti, přes téměř magickou technologii v rukou vcelku primitivní civilizace, po doslova bláznovské chování všech zúčastněných. Speciálně Odpadlící se drží příčetnosti už jen konečky prstů. Akční pasáže přerušují dlouhé snové sekvence ničící tempo, a když autor nevěděl kudy kam, vycucal si z prstu náhodně zvolenou hloupost vydávanou za překvapivé řešení. Slabé dvě hvězdičky, protože tohle není surrealismus, tohle je nepovedená fantasmagorie.... celý text

Metamorfózy 1995, Jean Lorrah

Enteprise při rutinním průzkumu objeví planetu spravovanou tajemnými Elysiánskými bohy. Ti Datovi splní jeho největší sen - udělají z něj člověka. První čtvrtinu knížky zabírá pouť za bohy plná zkoušek a utrpení, další dvě čtvrtiny sledujeme Datovo složité sžívání s omezeními danými novou podobou existence a poslední čtvrtina je pokus napravit všechny chyby. Příběh je chytře vymyšlený, aby zdůraznil rozdíl mezi Datem člověkem a Datem androidem, ale i když nastoluje složité otázky, čiší z něho naivita, která mě ze čtení vytrhávala. U jiné knížky bych to přešel, jenže od Star Treku čekám dospělou sci-fi. Tohle je spíš literatura pro mládež.... celý text

Smrtelné ohrožení 1995, Michael Jan Friedman

V "sérii" modrých knížek nakladatelství X-Egem je to jeden z těch nejlepších dílů. Příběh je kombinací nostalgického vzpomínání na časy kdy kapitán Picard velel nešťastné lodi Stargazer a dovedně napsané detektivky, ve které se posádka Enterprise snaží zastavit útoky na členy delegace doprovázející nastupujícího vládce planety Daa'V na korunovaci. Autor je skloubil do kompaktního celku, jen aby si ho nerozumně rozklížil zvláštním vesmírným fenoménem, kterým do děje vtáhl Romulany. Tenhle nápad by si zasloužil rozebrat v samostatné knížce.... celý text

Harry Potter a Ohnivý pohár 2017, J. K. Rowling (p)

Prvních osm kapitol mi přišlo jako zbytečně dlouhý úvod, protože famrfál nepovažuju za dobře vymyšlený sport, a J.K. Rowling neumí popsat akci tak poutavě, aby tyto nedostatky zakryla. Vyplatilo se počkat, protože čtvrtý díl potterovské série konečně přesáhl hranice Bradavic a přidal do děje i témata z velkého světa. Řeší se tu rasismus, politikaření, mocenský boj i vina a odpuštění. Poprvé tu probleskne myšlenka, že někteří lidé sice nesouhlasí s Voldemortovými metodami, ale shodují se s jeho cíli, takže všudypřítomné elitářství kouzelnického světa a jeho urputná izolace od těch které pohrdlivě nazývají "mudly", dostává zlověstný podtón. Oceňuju, že autorka i tak zachovala dojem dětského dobrodružství, a také grácii s jakou popsala pubertální záchvaty postav. Občas jsem měl sto chutí dát jim pár facek, jenže je vystihla skvěle. Všichni jsme byli takoví.... celý text

Vpád 1995, Diane Carey

Příběh nebyl špatný - dokonce si myslím, že jde o jednu z nejlepších epizod Nové generace, jenže knížce strašně ublížil mizerný překlad. Marie Jungmannová nerespektovala ustálené výrazy a zamořovala text divnými novotvary. Jako by jí to nestačilo, vycucala si z prstu vlastní skloňování, které není ani mužské ani ženské, ale něco mezi, a nakonec se vytasila s divnými přirovnáními. Vůbec se netěším, až zjistím, jak svým přístupem zprznila Vendettu.... celý text

Střepy času 1994, Michael Jan Friedman

V příbězích Nové generace se objevily tuším tři postavy z Původní série. McCoy měl tu čest být první, Spockova epizoda byla nejlepší, ale Scotty dostal nejvděčnější roli. Příběh by se bez něj v zásadě obešel. Šlo by o tuctové dobrodružství, v němž se Enterprise dostane do nebezpečí, a posádka se nakonec zachrání. Jeho postava mu ovšem dává jiskru, díky níž jde o jednu z těch lepších epizod. V televizi to pochopitelně vynikne víc - speciálně scéna z holopaluby má opravdu sílu, ale ani v knize není dojem nijak slabý. Tyhle nostalgické výlety mám rád.... celý text

Sjednocení 1995, Jeri Taylor

Ve Střetnutí na Farpointu jsme viděli, jak knižní adaptace seriálových epizod vypadat nemají, a tady naopak vidíme, jak vypadat mají. Jeri Taylor ji napsala ve stejnou dobu, kdy tvořila scénář pro seriálovou předlohu, takže dějová a myšlenková kontinuita je zaručená. Navíc ji obohatila rozvinutím vedlejších charakterů, což má hned dvě výhody. Děj je nejen živější a barevnější, ale také tím nenarušila kánon, protože žádná z vedlejších postav už se v seriálu neobjevila. Klingonský kapitán K'Vada se naštěstí vrátil v druhé knížce série IKS Gorkon. Je to dobře, protože i když jsem ho v seriálové verzi neměl rád, v knižní je sympaťák.... celý text

Harry Potter a vězeň z Azkabanu 2001, J. K. Rowling (p)

Filmová adaptace je bez debat nejlepší díl série - především díky schopnostem Alfonso Cuaróna, jenže o knižní předloze to až tak úplně neplatí. Joanne Rowling se znovu vrátila k seznamování s okolím, když k Bradavicím přilepila kouzelné městečko Prasinky, což zabralo zbytečně velkou část děje. Naštěstí ho neopřela jen o ně, ale přivedla několik skvěle napsaných postav a vymyslela zamotané dobrodružství obklopující jednu starou tragickou událost. Bohužel děj není tak napínavý jako pátrání po tajemné komnatě, protože Harryho přátelé ani nic objasnit nechtějí. K závěrečné konfrontaci se dostali omylem, zakončili ji přinejlepším rozpačitě, a ve skutečnosti téměř ničeho nedosáhli. Kdo si užívá objevování reálií kouzelnického světa, tak bude z knížky nadšený a z filmu asi trochu zklamný. Mně mnohem víc sedl tajuplný a slušně vygradovaný příběh z druhého dílu, takže to mám naopak.... celý text

Kadath 2024, Valentino Sergi

Knížka se sice holedbá, že se dá hrát nejen jako rozšíření dvou předchozích dílů, ale i jako samostatný příběh, jenže už ze samotné koncepce je jasné, že ta druhá varianta je jen doplňková. Smyslem dobrodružství je očividně zotavení po událostech ve světě bdících - nebo další pochroumání, pokud nebudou kostky přát. Po absolvování několika vysilujících soubojů totiž čeká hlavní konfrontace, která se dá ukončit několika způsoby. Ten správný přináší výhodu v dalším postupu v Carcose a Dagonovi. Protože se očekává, že budete příběh procházet několikrát dokola, je dost krátký a může být velice přímočarý. Z tohoto důvodu, a také proto, že už se nemůže pochlubit hutnou atmosférou známou z předchozí části série, je to nejslabší díl trilogie.... celý text

Střetnutí na Farpointu 1994, David Gerrold

Dělat románové přepisy seriálů nebo filmů je nevděčná práce, protože se po spisovateli chce, aby potlačil svou invenci a otrocky převyprávěl známý děj. Pokud se od něho odkloní, je mu to nerudnými čtenáři omláceno o hlavu. O překvapivých zvratech si může nechat jen zdát a realizovat se může jen ve vnitřních úvahách hlavních postav, nebo v hlubším vykreslení těch vedlejších. David Gerrold se nijak nesnažil, přetlumočil co bylo potřeba a nic nového nepřidal. Na jednu stranu je to dobře, na tu druhou mě zamrzelo, jak sterilní čtení to bylo.... celý text

Vrby 2018, Algernon Blackwood

Carcosa 2024, Valentino Sergi

Promyšlenější, učesanější a zároveň podstatně těžší než první díl volné série. Respektive bych se vůbec nedivil, kdyby tahle trilogie vyšla jako ucelený příběh, protože se knihy navzájem doplňují. Děj se posunul o pár let do budoucnosti, ale úkol zůstal stejný - zastavit zvrácený rituál hrozící rozpoutat celoplanetární kataklysma. Úkol není úplně jednoduchý, protože nástrahy jsou těžší, než se zdá. Po potupném rozsápání netvorem jsem se v dalším pokusu soustředil na sílu, jenže jsem postupně zešílel a skončil s mozkem ve sklenici. Přílišný důraz na vůli se také nevyplácí, protože je nutné absolvovat minimálně dva tuhé souboje. O variantě že bych neměl talisman z minulého dílu, ani neuvažuji - to by mě zachránilo jen abnormální štěstí s kostkami. Líbila se mi tradičně pochmurná atmosféra a příběh, který mě tentokrát různými povídkami protáhl tak přirozeně, že pokud bych je neznal, přechodů bych si ani nevšiml. Plus dávám za logickou hádanku, která jde vyřešit i bez jediné nápovědy.... celý text

Pošťák 1998, David Brin

Pošťák se trochu podobá Chvalozpěvu na Leibowitze od Waltera Millera. Ani jedna z těch knih tu není nijak zvlášť dobře hodnocená, což je u Chvalozpěvu nepochopitelné nedocenění jeho kvalit a Pošťáka škoda. David Brin totiž napsal skvělé postapo, v němž vykreslil funkční svět a našel si čas i na přemýšlivější momenty. Děj je vyprávěn z pohledu osamoceného poutníka, který si ještě udržuje ideály civilizovaného života, v minulosti smeteného válečnou křečí, hladomorem a rozkladem společnosti. Občas je mu to na škodu, protože v tomhle světě přežívají jen ti silní, jenže hluboko uvnitř možná lidé stále ještě doufají, že se staré časy vrátí. Pošťák by mohl být ten, kdo jim dodá odvahu pro tento návrat něco udělat.... celý text

Do pekla a zpět 2021, Jakub Hoza

Víc mi sedne Kulhánkova neodolatelná braková atmosféra, Kotletova schopnost budovat napětí a vytvářet silné postavy, nebo precizní akce a postupně odkrývané tajemství v příbězích Roberta Fabiana. Jakub Hoza si jede svůj styl, plný úchyláren, nechutností a přepálené nadsázky. Na začátku jsem se trochu ošíval, ale nakonec mě dostala představa militarizovaného Česka pod vládou tvrdé ruky, které vypadá jako horoucí vize radikálnějších štamgastů z přerovské restaurace Haná. Žít bych tam nechtěl, ale číst si o tom je zábava.... celý text

Divodějní 1997, Douglas Adams

I když anotace téměř každé povídky slibuje humoristickou fantasy (nebo sci-fi), tak jsem se téměř nezasmál. Tyhle povídky jsou spíš nápadité, než vtipné. 40 % Divadlo krutosti - tohle je asi nejméně vtipná věc a nejfádnější věc, kterou jsem kdy od Terryho Pratchetta četl. Je to o to větší škoda, že v ní vystupují členové Noční hlídky. 70 % Jak by byl Nuth býval využil svého umění na Gnoly - je z toho cítit věk a nevytříbenost mladého žánru. Literární kvalita ovšem vytáhla dojem nahoru. 70 % V Pekle není lític - to co jsem napsal o předchozí povídce, bych sem mohl zkopírovat. Je to odlehčená zábavná hříčka, která nekomplikovaně plyne a nekomplikovaně skončí. 80 % Harmonizátor - prý jde o první zfilmovanou vtipnou sci-fi povídku. Já jsem se docela pobavil, i když děj je spíš zajímavý, než vyloženě směšný. Film se jmenuje The Twonky. Je víc posunutý do komedie, což dojmu jednoznačně škodí. 70 % Značná moc - další z dřevních povídek z níž čiší pulpová přímočarost a brakovost. Ocenil jsem syrový, ale logický konec. 90 % Udělátko - netypický Bradbury, respektive jak se to vezme. Děj je docela drsný a prolíná se jim atmosféra beznadějnosti, ale jsou tu i skoro hravé a úsměvné pasáže. Nechybí tradičně silný závěr. 90 % Ne v této vazbě - (ne)typický Philip K. Dick. Ocenil jsem chytrý námět, který se nezastavil tam, kde fantazie jiných autorů zpravidla končí. 70 % Pravidlo jmen - odlehčené fantasy s čaroději, draky a nezbytným pokladem. Je to krátké a proto zábavné. 80 % Bájné zvíře - zaujala mě bezútěšná atmosféra sterilně čisté dystopie, i téměř pohádkový konec. Námět je ovšem na hlavu. 70 % Dobrodružství se skleněným těžítkem - další archaická záležitost, které ovšem věk spíš prospěl. Takové snové cesty do vzdálených světů mám rád. 40 % Záležitosti v Poictesme - povídka je sočástí rozvětvené série - v angličtině existuje víc než tucet děl různých zaměření. Tahle ochutnávka mě k přečtení rozhodně nanalákala. 40 % Prsten Hanse Carvela - krátká, lascivní hríčka, která není ani vtipná, ani zapamatovatelná. 40 % Návnada - krátká, lascivní hríčka, která není ani vtipná, ani zapamatovatelná. To že jsem se neobtěžoval napsat nic nového, asi význam povídky dostatečně přibližuje. 80 % Bez bázně a hany - rytíž z doby krále Artuše cestuje časem na americký Středozápad. Tenhle příběh má styl ranných filmů Guye Ritchieho. 60 % Ubohý bojovníčku - další cesta časem, tentokrát na lov dinosaurů. Nebylo to dobré, nebylo to směšné. 40 % Podivné pravěké ptáče - prý součást proslavené humoristické fantasy, která je sice zajímavá zasazením do alternativní verze Rakouska-Uherska, ale už ničím jiným. 70 % Mladý Zafod hraje na jistotu - solidní příspěvek do stopařské pentalogie o třech dílech, respektive hexalogie, který rozšiřuje mytologii týkající se zničení planety Země. 70 % Divocí oslové pekelní - H.G. Wells píše humoristickou fantasy o Peklu. Směšné to moc není, ale zajímavé určitě. 30 % Ministrující andělé - někdo bude mít problém s tím, že C.S. Lewis tu obhajuje křesťanskou morálku. Já mám problém s tím, že je děj nudný, nezajímavý a zmatený. 70 % Gnurrové vylésli ze všéch škfír - válečná povídka psaná německým přízvukem, kombinovaným s moravským nářečím sesbíraným všude možně. Díky tomu ale vtipná není - spíš naopak. Autor naštěstí píše poutavě a jeho fantazie dokáže pobavit. 60 % Létající talíř kapitána Wyxtpthlla - na to če to psal A.C. Clarke, tak je to trochu slabší, ale tahle povídka o prvním kontaktu nadšených mimozemšťanů a netečných lidí není vůbec špatná. 100 % Playboy a slizký bůh - tuhle podívku jsem četl pod názvem Co je ta věc jménem láska ve sbírce nejlepších sci-fi z roku 1961. Patří tam právem, a byla by ozdobou každé sbírky. 70 % V mém stroji času je vlk - cesta časem do paralelní reality, v níž se člověk nevyvinul z opice, ale z vlka. Námět je brakový, ale závěr bezútěšný. 60 % B-1-TC-1-NEB-1-T - syrová, nebo hravá povídka, to podle míry cynismu čtenáře a jeho obliby Kurta Vonneguta. Pointu akceptovat dokážu - a nejsem si úplně jistý, co to o mně vypovídá.... celý text

Dagon 2024, Valentino Sergi

Je to jen útlá knížečka, která ovšem navzdory plytkosti příběhu vybudovala a udržela pochmurnou lovecraftovskou atmosféru. Postupně mě protáhla dějem tří povídek, přičemž v ideálním průchodu se dá jedné vyhnout a o tu druhou sotva zavadit - počet odkazů si někde musel vybrat svou daň. Oceňuji nápad se sněním a šílenstvím, a také myšlenkovou a fyzickou provázanost s dalšími díly. Pro začátečníky s gamebooky je to asi dobrý vstupní bod do žánru, už jen pro vlídnou obtížnost a pro fanoušky mistra je to nejspíš povinnost, ale ostatním bych doporučil přidat trochu peněz a koupit raději Dům na strážném vrchu - jestli chcete zůstat u podobného námětu.... celý text

Státní převrat: Praktická příručka 2021, Edward N. Luttwak

Kniha má zbytečně skandální název, kvůli kterému čtenáři očekávají něco mezi ilegálním dokumentem kolujícím mezi odbojovými skupinami a téměř magickou formulí, kterou stačí slovo od slova následovat, aby byl úspěch převratu zaručen. Ve skutečnosti to není nic víc, než čtivý akademický text. Pokud chcete provést úspěšnou revoluci, musíte se inspirovat u lidí, kteří ji doopravdy provedli. Znamená to tedy ponořit se do bahna a číst si o Klementu Gottwaldovi, nebo třeba Augusto Pinochetovi. Alternativně si můžete přečíst knihu Fredericka Forsytha Ikona. Pojednává o britské tajné operaci s cílem odstranit ruského nepohodlného politika a nahradit ho přijatelnější alternativou.... celý text

Dobrodružství zvířat - Povídky z afrických džunglí 1993, Vratislav Asad Richter

Tahle knížka je kombinací zážitků autora a příběhů které se mohly, ale nemusely stát. Je jim společná prchavá pohádková atmosféra nadpřirozených bytostí, inteligentních zvířat a boje dobra se zlem. Zaujalo mě idylické vyprávění Chlapec a lev, téměř bradburyovská Řeka hrůzy, strašidelné Hadí kouzlo a hororové Siafú - rudí mravenci. Z toho posledního jsem měl jako dítě těžké spaní. Tyhle povídky, které spojuje i autorův nepřehlédnutelný stesk po divoké koloniální Africe, v čase jeho vyprávění zvolna mizící ve prospěch čerstvě vzniklých nezávislých států, propadajících se do chaosu nově ustanovených diktatur, v sobě mají zvláštní kouzelnou přitažlivost. Skoro by se mi taky zachtělo všechno opustit a jen se tak toulat. Jenže svět který Vratislav Richter tolik miloval, je už dávno pryč.... celý text

Srdce technopopu 1992, Jaroslav Olša Jr.

Je to útlá sbírka vesměs krátkých povídek, které částečně spojuje téma závěrečného zvratu a mrazivé pointy. Rozhodně to platí pro šest z prvních sedmi. Potom už to platí méně, čímž tahle antologie ztratila její jediný trumf. 80 % Začarovaná vesnice - jak je pro A. E. van Vogta typické, tak z toho čiší pulpová naivita a zbrklé řešení situací. Také to ovšem oplývá slušnou atmosférou a čtivostí. 70 % Žlutá pilulka - kdyby byl děj méně prostoduchý a závěr víc rafinovaný, byl bych mnohem spokojenější, protože tenhle námět měl potenciál. 40 % Mouchy - tuhle povídku jsem už četl v několika sbírkách, a v žádné mě nenadchla. Do téhle se navíc vůbec nehodí. 70 % Válka s roboty - vzhledem k předchozím povídkám jsem zvrat očekával, ale i tak jsem si ho užil. Líbila se mi syrová atmosféra. 90 % Cesta na Mindalu - tahle povídka má téměř všechny propriety pro které mám slabost - dávno padlé říše, epickou rozmáchlost, starobylé artefakty, chytrou myšlenku i ambivalentní závěr. 80 % Osudové sušenky - zábavná hříčka která vystačila přesně na ten krátký rozsah, který ji autor dal. 60 % Pentagonální vztahy - jak už sám zjistil i Karel Janeček, netradiční formy vztahu a tolerované mnohoženství ke štěstí a stabilitě nevedou. 40 % - Den v Mallword - jalová povídka, která se zbytečně rozmáchla, aby na konci nic neřekla. 50 % Poslední zemětřesení - tomuhle chyběly ambice, myšlenka i emoce. 50 % V králičí noře - idea dobyvačné rasy obdařené takovým handicapem je sice zajímavá, ale vcelku promrhaná. 40 % Dobrá zpráva z Vatikánu - stane se papežem robot? Ať už ano, nebo ne, nikam to nevede. 80 % Jako bájný Fénix - pulpová povídka o vzpouře mrtvé rasy. Je to naivní, je to zkratkovité, je to nelogické, ale je to zábavné. 60 % Když jsou hosté v domě - netradiční invaze nových obyvatel planety, která by byla působivější jako komiks na pět obrázků. 50 % Pokrytci - atmosférou a vykreslením postav je to nadprůměr, myšlenkou a závěrem podprůměr. Volbu názvu jsem nepochopil. 40 % Srdce Technopopu - tady volbu názvu naopak chápu velmi, ale povídka mi přišla prázdná a plytká.... celý text

Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: Esej o multietnické společnosti 2005, Giovanni Sartori

Ani nevím proč jsem od Giovanniho Sartoriho čekal progresivní názory. Jeho kniha je ale překvapivě realistická a nazývá věci pravými jmény. Multikulturalismus totiž není bezbřehá tolerance, ale naopak distancující postoj, který ani nepřipouští možnost opravdového splynutí odlišných kultur. Příznivci multikulturalismu rádi navštíví etnické obchody, dají si exotická jídla a koupí si hedvábné dečky. Pak o svých zážitcích napíšou na instagram, spokojení sami se sebou a opojení hřejivým pocitem své humanity. Ani je nenapadne, že kulisy jejich povyražení tvoří lidé žijící své vlastní životy a zaujímají své vlastní postoje. S těmito postoji se musí potýkat jejich sousedé, kteří je ovšem vnímají jako překážku soužití. Tedy ti, kteří v cizincích vidí konkurenty na pracovním trhu, ve vdělávacím systému a v sociálním síti. Není tedy divu, že v historii zpravidla skončilo potýkání odlišných kultur občanskou válkou, nebo etickou čistkou.... celý text