• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Kadath - Valentino Sergi

Vydej se na dobrodružnou literární cestu přímo do temného srdce Země snů z pera Howarda P. Lovecrafta. Schyluje se k prolomení míru mezi kněžstvem noční můry... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Valentino Sergi

Kadath

„Knížka se sice holedbá, že se dá hrát nejen jako rozšíření dvou předchozích dílů, ale i jako samostatný příběh, jenže už ze samotné koncepce je jasné, že ta druhá varianta je jen doplňková. Smyslem dobrodružství je očividně zotavení po událostech ve světě bdících - nebo další pochroumání, pokud nebudou kostky přát. Po absolvování několika vysilujících soubojů totiž čeká hlavní konfrontace, která se dá ukončit několika způsoby. Ten správný přináší výhodu v dalším postupu v Carcose a Dagonovi. Protože se očekává, že budete příběh procházet několikrát dokola, je dost krátký a může být velice přímočarý. Z tohoto důvodu, a také proto, že už se nemůže pochlubit hutnou atmosférou známou z předchozí části série, je to nejslabší díl trilogie.“... celý text
— hanak_v_exilu

---

Carcosa

„Promyšlenější, učesanější a zároveň podstatně těžší než první díl volné série. Respektive bych se vůbec nedivil, kdyby tahle trilogie vyšla jako ucelený příběh, protože se knihy navzájem doplňují. Děj se posunul o pár let do budoucnosti, ale úkol zůstal stejný - zastavit zvrácený rituál hrozící rozpoutat celoplanetární kataklysma. Úkol není úplně jednoduchý, protože nástrahy jsou těžší, než se zdá. Po potupném rozsápání netvorem jsem se v dalším pokusu soustředil na sílu, jenže jsem postupně zešílel a skončil s mozkem ve sklenici. Přílišný důraz na vůli se také nevyplácí, protože je nutné absolvovat minimálně dva tuhé souboje. O variantě že bych neměl talisman z minulého dílu, ani neuvažuji - to by mě zachránilo jen abnormální štěstí s kostkami. Líbila se mi tradičně pochmurná atmosféra a příběh, který mě tentokrát různými povídkami protáhl tak přirozeně, že pokud bych je neznal, přechodů bych si ani nevšiml. Plus dávám za logickou hádanku, která jde vyřešit i bez jediné nápovědy.“... celý text
— hanak_v_exilu

---

Kadath

„Zatím jsem hrál jako samostatný příběh a tedy ne jako rozšíření snového světa předchozích dílů. Zdá se mi, že kniha je spíš to druhé než to první. Hráno samostatně nemá GB moc rozumný konec. Nepřátelé jsou neúměrně silní a je zde do dost velký prvek náhody. Tato série je celkově slabší. Vydaná ve třech brožurkách kvůli ziskovosti a pouze kombinující známé motivy. Přitom z toho mohl být velmi dobrý samostatný a více provázaný a propracovaný GB, kdyby autor chtěl.“... celý text
— cziss

---

---

Dagon

„Je to jen útlá knížečka, která ovšem navzdory plytkosti příběhu vybudovala a udržela pochmurnou lovecraftovskou atmosféru. Postupně mě protáhla dějem tří povídek, přičemž v ideálním průchodu se dá jedné vyhnout a o tu druhou sotva zavadit - počet odkazů si někde musel vybrat svou daň. Oceňuji nápad se sněním a šílenstvím, a také myšlenkovou a fyzickou provázanost s dalšími díly. Pro začátečníky s gamebooky je to asi dobrý vstupní bod do žánru, už jen pro vlídnou obtížnost a pro fanoušky mistra je to nejspíš povinnost, ale ostatním bych doporučil přidat trochu peněz a koupit raději Dům na strážném vrchu - jestli chcete zůstat u podobného námětu.“... celý text
— hanak_v_exilu

---

Kadath

„Kadath je dost specifický gamebook a příjemné překvapení. Lze ho totiž hrát hned dvěma způsoby. Ten první, se kterým jsem počítal (a poté jej úspěšně dokončil), umožňuje příběh prožít klasicky jako uzavřený celek. Druhý způsob umožní tuto knihu hrát v průběhu (!!!) předchozích dvou knih série - a to tak, že jakmile má postava přejít do Země snů, vstoupí místo toho do děje této knihy. V podstatě jde o to, abyste svou snovou výpravu dotáhli do co nejúspěšnějšího konce a čerpali z něj pak (ne)výhody po probuzení. Variabilita možností je zde podle všeho o dost větší, než u předchozích dvou knih. Mnohé věci zde z principu fungují jinak a už v prvním odkaze jde do tuhého. Začínáte bez vybavení, funguje jen směnný obchod a nepřátele jsou místy poněkud tuzí. Je také potřeba rozlišovat mezi koncem postavy a koncem snu; ten druhý není definitivní, byť při jednosvazkovém hraní je občasná dobrovolná možnost se probudit (a hru tak skončit) trochu úsměvná. Nakonec, tento díl mi přišel z celé trojice svým způsobem nejjednodušší (byť nikoli bez rizika) a dohrál jsem jej napoprvé. Možná i proto, že Lovecraftovu předlohu znám a proto jsem tušil, čeho se raději vyvarovat. Kadath přímo vybízí k tomu odehrát celou trilogii jako celek. Pro komplexnější zážitek bych to nejspíš i doporučil.“... celý text
— Morbidus