Hanami1 komentáře u knih

(SPOILER) V knize pro mne bylo několik zajímavých momentů. Začátek mi připadal vtipný, pak jsem myslela, že jsem asi skončila, protože už mne popisy přestaly bavit. Deník se ale začal věnovat dění v Tokiu po tsunami ve Fukušimi. To mne vtáhlo zpět. Chápu, že někomu připadá, jako by si stěžovala na obě země, místy mne to také mrzí. Protože ale kritizuje obě a současně je považuje za svůj domov, který má ráda, brala bych to spíše jako uvědomění si, že to, co miluji, není perfektní, ale je to součástí celku.

6 04.03.2021

Viděla bych to na dva druhy čtenářů. Ti, kterým se popsaný způsob života líbí, budou se ke knížce vracet (pravděpodobně s příchodem podzimu) a zaujme tak čestné místo v knihovně. Dost možná takové, aby byl vidět pěkný obal. No a pak ti druzí, ke kterým se řadím já. Knihu si půjčí v knihovně, přečtou ji, řeknou si, že se to dost opakuje a z rychlíku vlastně pochopili základní princip. Lehce se inspirují, knihu vrátí a vzpomenou si na ni, když se jim podaří ocitnou se v hygge atmosféře, nebo uvidí článek v časopisu :)

7 09.11.2020

Knihu jsem dostala jako dárek. Četla jsem ji současně s jinými tituly a měla mezi jednotlivými čteními dlouhé pauzy. To se ukázalo být chybou. Ztrácela jsem se v postavách a nedávalo mi to celistvý příběh. Přesto mne kniha zaujala, konec překvapil. Vášnivé čtenáře detektivek ale nejspíš nepřekvapí.
Protože je tady ale málo komentářů a mně děj ještě vrtal v hlavě, dala jsem ji přečíst kamarádce, abychom sdílely dojmy.

1 05.11.2020

Jak řekl manžel, už podle názvu to nebude nic pozitivního. Přece jen jsou to okamžiky, nikoliv trvalé štěstí. Takže za mne trochu ponurá knížka s koncem, který je přitažený za vlasy. Zvlášť u Jáchyma.

2 04.10.2020

Moc pěkné vhledy do historie. Zajímavé příběhy žen, které vystoupily ze stínu doby. První 3/4 mne bavily víc. Možná proto, že tam ty ženy musely více bojovat a jejich příběhy tak byly barvitější.

03.10.2020

Těžko jsem se prokousávala první polovinou, nebavila mě. Druhá polovina už je plyne rychle.

03.08.2020

Vládkyně, které spíš než o blaho lidu šlo o moc. Zemi zřejmě nijak nepomohla, spíš naopak. Nebyla mi sympatická. Některá nařízení, která by býval zavedl poslední císař v knize, by zemi prospěla. Poutavá kniha to ale je a jsem ráda za vhled do čínské historie, potažmo kultury.

4 04.06.2019

Určitě je to zajímavý vhled do historie, jen bych ráda dodala, že některé části potřebují trochu rozdýchat. Na to ale čtenáře připraví už první kapitola.

3 08.04.2019

Čtivý a pravděpodobně i velmi autentický náhled do světa a tradic Číny mezi lety 1823-1864.

2 14.10.2018

Hotel je jen kulisa pro příběhy převážně fiktivních postav. Zajímavě se mohl popsat vzlet a sláva před válkou a naopak zkostnatělost vedení po první světové válce, vedoucí k bankrotu hotelu a změně majitele. Mrzí mne dovětek o Česku v závěru knihy.

1 17.04.2018

Knihu jsem si půjčila v anglickém originále. Až do poloviny mi byla autorka nesympatická, ale kvůli angličtině jsem pokračovala (jednoduchá everyday english). I v první polovině jsou momenty, kdy si člověk řekne, že uhodila hřebíček na hlavičku. Láme se to ale až v kapitole „Faked it til I maked it“, ta je taky jediná, kde jsem se zasmála. Za nejlepší a inspirativní považuji „How to become a stend-up comedian“, velmi kvalitní poselství je v „Mayci and Jilian“.

1 26.02.2018

Přesně tuhle knihu (1998, Perfekt, Bratislava) s obrázky a dobovými vysvětlivkami mi četla mamka, když jsem byla malá. Tehdy jsem tím byla fascinovaná. Když ji doma najdu, ráda do ní opět mrknu. Příběh byl ale možná zkrácený, tak se poohlédnu i po originále.

7 07.02.2018

Jako knihu jsem ji odložila kvůli formě, v audio-knize mi zpovědi různých osob vadily méně. Je zajímavé sledovat postupnou proměnu osoby a situace, přesto v tento moment mne kniha příliš neoslovila, ke konci jsem se již těšila, až to bude za mnou. Nic moc si z díla neodnáším, ani příjemné pocity, ponaučení, nebo zamyšlení se nad určitou situací. Snad jen fakt, že na všem je třeba pracovat, aby bylo dosaženo úspěchu...

07.02.2018