Hani77
komentáře u knih
Sedm srdcí
Jozef Cíger Hronský
Uf, byla to dřina, a nebýt těch srdíček na obálce, tak bych knihu rozhodbě odložila nejpozději po druhém příběhu. Ale potřebovala jsem knihu do výzvy (se srdíčkem na obálce), tak jsem to nakonec dala. Ale už nikdy více.
AIDS a my aneb Co je třeba vědět o AIDS
kolektiv autorů
Knihu jsem četla v době, kdy vyšla a kdy nebylo možné si vše vyhledat na internetu. Tehdy pro mě byla poučná, ale bojím se dát první hodnocení, protože je to už více než čtvrt století, co jsem ji četla a moc si nepamatuji dojmy, jak se mi líbila. Přiložený kondom mě vyloženě pobavil :-).
Šumava Františka Malocha
Vladimír Kožíšek
Nápad fotografa projít stejnou cestou jako jiný fotograf, ale po 100 letech, je úžasný. Fotky byly taky hezké. Ale doprovodný text mohl být zajímavější, a také mohlo být více starých fotografií pro srovnání.
Kapka štěstí v ranní kávě
Agnès Martin-Lugand
Nejdřív jsem se nemohla začíst, ale pak začaly přečtené stránky rychle přibývat a najednou byl konec. Odpočinková nenáročná četba, ale nebýt výzvy, nikdy bych po knize nesáhla - a nehodlám se k ní ani nikdy vracet. Takový průměr.
Normální obraz srdce
František Kožík
Knihu jsem si vybrala jen kvůli ČV. Vzhledem k tomu, že jsem četla více knih najednou, tak jsem první kapitoly četla dost dlouho, ale pak mě příběh uchvátil natolik, že jsem druhou polovinu knihy dala na jeden zátah. Velice čtivý příběh. A došlo i na slzy dojetí.
Podle náhodného výběru
Max Eisen
Nedá se hodnotit méně než pěti *. Zpracování příběhu se mi líbilo, dobře se to četlo a všechny historické nepřesnosti jsou "pod čarou" uvedeny na pravou míru. Ráda jsem si přečetla příběh maďarského Žida, protože zatím jsem nejvíc knih četla o Polácích a dále o Češích a Slovácích. Řadím k jedné z těch lepších knih na toto smutné téma. Skoro mi to přijde, že v tomto prostředí té doby platilo "bez štěstí nepřežiješ".
Bajky barda Beedleho
J. K. Rowling (p)
Bajky se četly docela dobře, ale Brumbálovy komentáře byly o ničem. Za mě zklamání. Ale zase jsem splnila jeden bod výzvy cca za 1 hod. :-).
Naši furianti
Ladislav Stroupežnický
Četlo se samo :-). Dílo je nejen o velkém furiantství, ale i o velké chytrosti, jak vyzrát na hlupáky.
"My nejsme žádný pařezy, rozumíte - my jsme obecní radní!"
"Radní nebo pařez - to je mi jedno!"
Jak se co dělá
Karel Čapek
Super počtení ☺. Velice mě to bavilo a zdálo se mi, jako by to Čapek napsal docela nedávno. Nadčasová kniha.
Pohádková kytice
Karel Jaromír Erben
Tlustá bichle pohádek a jedna lepší než druhá ☺. Jako malá jsem ráda četla a je to na jejím papírovém obalu znát ☺.
Patnáctiletý kapitán
Jules Verne
Líbilo se mi, ale méně než 2 roky prázdnin nebo Tajuplný ostrov, proto dávám o * méně.
Zlatí úhoři
Ota Pavel
Dcera měla tuto knihu v povinné četbě, proto jsem si ji přečetla také. Některé příběhy jsou super, některé mi nic neříkaly. Moc se mi líbily povídky Smrt krásných srnců, Kapři pro wehrmachr a Můžou tě i zabít. Byly v podstatě velice smutné, ale měly úžasné rozuzlení.
Román o růži
Vlastimil Vondruška
Kniha se mi moc líbila, příběh nebyl tak zamotaný jako některé jiné detektivky od pana Vondrušky, pohodové čtení.
Na DK má kniha 222 stran, ale děj končí na straně 221 ☺ - to je také poslední číslovaná strana.
Krtek a autíčko
Eduard Petiška
Tento díl patřil k nejoblíbenějším knihám mých dcer. Když byla ta mladší nemocná, četly jsme ji spolu pořád dokola a komentovaly ilustrace☺.
Slabikář
Jarmila Hřebejková
Tento slabikář jsme doma měli také a byl pro mě zajímavější než ten můj.
Babička
Božena Němcová
Poprvé jsme Babičku museli číst v 5. třídě ZŠ, ale naštěstí jen asi 5 kapitol. V dospělosti jsem tvrdila, že jsem nikdy nepřečetla Babičku celou .... až podle čtenářského deníku z 1.ročníku SŠ jsem zjistila, že jsem ji měli jako povinnou četbu na prázdniny (8 kníh na 2 měsíce!!!) a že jsem ji opravdu přečetla (čtenářské deníky jsem si vždy vedla podle pravdy :-)). Ale je vidět, že mě nezaujala natolik, abych si pamatovala detaily :-). Dávám 4* z úcty k PANÍ spisovatelce.
O letadélku Káněti
Bohumil Říha
Knihu jsem četla jako malá a líbila se mi víc než Honzíkova cesta.
Maxipes Fík na cestách
Rudolf Čechura
Maxipsa Fíka jsem měla ráda od dětství, ale v té době jsem knihu neměla. Četla jsem ji opakovaně až svým dětem. Fíkův život mě bavil víc než jeho cestování, proto ubírám jednu *.
Na dně v Paříži a Londýně
George Orwell (p)
Kniha mě chytla a nepustila. Zajímavá exkurze do života spodní vrstvy obyvatel Paříže a Londýna na přelomu 20. a 30. let min. století. Autor velice poutavě líčí každodenní starosti těch nejchudších obyvatel obou měst. Vyprávění z Paříže mě bavilo o něco víc a bylo i veselejší. Nechybí zamyšlení na životem těchto lidí, a i když jsem nesouhlasila se všemi jeho myšlenkami, dalo se i několik málo těchto kapitolek přečíst. Ocenila jsem francouzské i anglické slangové výrazy a jejich překlady nebo vysvětlení. Za mě super knížka.
Volání divočiny
Jack London
Poprvé se mi podařilo přečíst knihu celou. V minulosti jsem ji odložila už po prvních stránkách. Vadí mi týrání zvířat, proto jsem se musela na začátku do čtení hodně nutit. Moc se mi líbil život Bucka s Thorntonem. Další povídky zase dávají nahlédnout do života zlatokopů na Klondajku a jakou cenu jsou ochotni zaplatit za zlato. Velice zajímavé čtení.