hanina.k komentáře u knih
Krásný projekt, krásný příběh. Miluji knihy se psími příběhy a Gump je ještě ke všemu symbolem naděje pro útuláčky, pomáhá jim vybírat peníze a jak je správně uvedeno v podtitulu knihy - učí lidi žít. Já si stojím za tím, že život bez psa je prostě ochuzený o tu bezpodmínečnou lásku těchto stvoření. Kniha je kraťoučká, ale krásně napsaná. Nepůjčujte si ji, ale kupte si ji, výtěžek jde na správnou věc.
Knihy Julie Caplin mají své kouzlo a já jsem hrdou majitelkou této série. U jejích knih máte chuť se zabalit do deky, schoulit se do křesla s nějakým horkým nápojem. Knihy této autorky jsou jako pohlazení po duši a nejinak tomu bylo i u Hotýlku. Hlavní hrdinkou je Lucy, která spadla na úplné profesní i životní dno a na poslední chvíli dostala příležitost stát se ředitelkou v malém hotýlku na Islandu, i když o tuto práci nikdo nestojí a je na tuto funkci překvalifikovaná, bere to jako výzvu. Má to ale háček, je to jen na dobu dvou měsíců. Akorát přijede na hotel, nikde nikdo a jak tak hledá nějaký další vchod, skončí v bazénu (v zimě), krásné ántré, takhle si to nepředstavovala. Ustojí první krok vedle? Jak se jí povede?
Je to hezký příběh o tom, že když se vám zavřou jedny dveře, další se otevřou a možná vedou na mnohem lepší místo, kde najdete spoustu přátel a možná i svou lásku.
Knihu jsem měla přečtenou za dva večery, čte se sama. Rozhodně doporučuju, určitě se k ní zase vrátím.
Tohle je kniha, která mě provází už od dětství. Ale pravdou je, že jsem ji pořádně pochopila až teď, v dospělosti. Příběh má hluboké poselství a věřím tomu, že každý se v něm najde. Rozhodně doporučuji všem čtenářům, jak malým tak velkým, je pro každou věkovou kategorii. Kdo nečetl, tak s chutí do toho a kdo četl, tak si koukejte dát rereding, Fantázie už na vás čeká.
Jedná se o skutečný a velice silný příběh muže, jehož činy, především druhé světové války, jsou mnoha lidmi haněny a jeho vnučky, která ho celý svůj život hledala. Je to spletitý příběh tří generací z jedné rodiny. Kniha začíná otevřenou výpovědí hlavního hrdiny Erweina, který čeká ve své cele na smrt. Následuje retrospektivní vyprávění jeho života, důležitých okamžiků i zásadních rozhodnutí a děj volně přechází přes vyprávění jeho prvorozeného syna Miroslava, jež chtěl svého otce už odmalička poznat a pátral po něm celý svůj život, jako Miriam po svém dědečkovi, a to nás dostává až k vnučce Miriam, která tuto knihu napsala a rozmotala příbuzenské vztahy a osudy jednotlivých členů její rodiny.
Musím říct, že jsem se ze začátku dost ztrácela, hlavně tedy ve jménech, kterých bylo až moc, ale chápu, že byla pro příběh stěžejní. Kniha mi také z počátku nepřišla moc zajímavá. Ale s přibývajícími stránkami příběh dostával spád a velmi dobře se četl, ke konci knihy už jsem „hltala“ každou stranu. Kniha je členěna do krátkých kapitol, což urychluje čtení a mě tento styl velice vyhovuje.
Líbí se mi, že Miriam, přes veškeré útrapy a neúspěchy, v hledání pokračovala a nenechala se odradit. Díky tomu si můžeme přečíst příběh její rodiny, který vážně stojí za to. Opravdu jsem se cítila jako bych byla součástí této rodiny a po dočtení knihy jsem měla nutkání si vyhledat fotografie lidí zmíněných v příběhu. Dále si cením také toho, že vyšla s příběhem na světlo, věřím, že to nebylo jednoduché. Děkuji za tuto knihu, nejen nakladatelství moba, že mi ji poskytlo na recenzi, ale také autorce, že se s námi čtenáři podělila o svůj příběh a dala nám kus sebe. Knihu rozhodně doporučuji.
Tohle jsou opravdu noční můry. Opravdu skvělej nápad číst před spaním, jako jsem to právě udělala já (řekla ironicky). V knize jich je několik a z některých mi opravdu běhal mráz po zádech, hlavně z té poslední. Jsou ale rozmanité, střídají se psychologické noční děsy s těmi, které jsou, jak bych tak řekla až nechutné. Dejme tomu TO a Misery, jestli mi rozumíte, ochromující strach a scéna, z níž se vám chce zvracet. Tohle King prostě umí, vyvolat protichůdné pocity a nechat vás číst bez dechu. Ale ne všechny povídky se mi líbily, proto hodnotím 4*/5*, ale bez diskuze tato kniha stojí za přečtení, každý si v tom najde to své.
Tohle je kniha, která má obrovský přesah. Neměla jsem žádná očekávání a o to víc jsem z ní nadšená. Je to citově náročná kniha s hlubokým poselstvím.
Vážím si autorky za to, že se otevřela a ukázala se světu taková, jaká je, jak vnímá svět a jaké jsou její pocity. Musela v sobě najít obrovskou odvahu, není lehké vyjít na světlo se svým pravým já se všemi osobními, rodinnými či manželskými problémy.
V knize nalezneme několik vážných témat, a to bulimii, alkoholismus, depresi a mnoho dalších. Ale také cestu k sebe sama přes psychology, psychoterapeuty, pastory až k pochopení, že musíme hledat především v sobě, ne u jiných. Jiní nás mohou maximálně nasměrovat, ale tím to končí.
Příběh na čtení lehký rozhodně nebyl, ale v tomto případě je to dobře. Tohle je kniha, kterou je nejlepší si dávkovat, odkládat a přemýšlet nad ní. Ale stojí za to, vystihuje problémy každé ženy, která se sebou není spokojená. Dovíme se co vůbec znamená být krásná, být hezká, být sexy. Připomeneme si, co je opravdu důležité. A uvědomíme si, že každá situace má mnoho řešení a je jen na nás, jaké si vybereme.
Rozhodně doporučuji všem ženám, ale i mužům, protože ti se v ní také najdou. A rozhodně nemusíte být věřící, jak se jistě v jiných recenzích dočtete. Mě se kniha velmi líbila, bude součástí mé knihovny a ráda se k ní zase znovu někdy vrátím.
Je 00:10 a právě jsem dočetla tento silný příběh a chlapečcích s autismem, obrnou, a dalšími postiženími. Vždycky jsem obdivovala rodiče, kteří se starají o postižené dítě a jsou stále silní a nevzdávají se. Ale mít dvě postižené děti? To teda klobouk dolů, ano je jasné, že nemáte na výběr a prostě musíte, ale obrovsky obdivuji s jakou vervou chlapečky učíte novým věcem, jak jste trpělivá a že jste se ještě nezbláznila. Kniha se čte jedním dechem, na jeden zátah a nutí k zamyšlení nad tím, čeho všeho si v životě nevážíme. Děkuji za tuto knihu a doufám, že to bude jen lepší a lepší!
Miluju knížky, po jejichž přečtení si řeknu: ,,ano, proto čtu, kvůli takovým knížkám a kvůli takovým příběhům", a tohle byla právě jedna z nich. Mé měřítko na dobrý historický román je 50 stran, pokud mě nechytne do 50 stran, už to moc dobrý nebude. A tohle dámy a pánov3 mě chytlo od první strany. Růže a čokoláda bal stejně tak dobrá jako Krása a jed oleandru, ne-li lepší. 2 časové roviny, současnost a první polovina 20. století, 3 ženy zastupující tři generace troje deníkové zápisky, a na druhé straně Anna, která to všechno našla a začetla se do toho a prožívá to s nimi. No a to ještě ke všemu odkrývá spoustu tajemství, které její dědeček tak urputně skrýval. Je to fakt hezký, přečti si to.
Jedná se o válečný román, o agentky Soe a jejich velitelce. Kniha je ve dvou časových rovinách, rok 1944 a 1946. Každá kapitola je psána z pohledu jedné z postav, což mi vyhovuje, přijde mi to přehlednější a člověk se potom v ději tolik neztrácí. Příběh se mi strašně líbil, ta odvaha, se kterou se agenty vrhaly do svých misí, byla neuvěřitelná. Příběh je sice fiktivní, ale je inspirován skutečnými příběhy, chytl mě od první strany a jen těžko se mi od knihy odtrhávalo, druhá polovina knihy byla tak napínavá, že jsem ji musela dočíst, i když jsem četla do noci, přestože jsem vstávala brzy do práce. Je to má první kniha od této autorky a určitě ne poslední. Rozhodně doporučuji, je to jeden z nejlepších románů z 2. světové války co jsem četla.
V této knize dozvíte střípky ze života Stephena Kinga, ale také dostanete rady, jak správně napsat nejen knihu, ale také článek, fejeton, pojednání, recenzi, závěrečnou nebo jen slohovou práci. Řekla bych, že je na místě si od PANA spisovatele brát tyto rady k srdci, protože ví o čem mluví, jak víme. Kniha se čte lehce, je humorně psaná a zajímavá, mistr hororů nám odkrývá zážitky a vzpomínky, které jen tak někde nenajdete. Určitě doporučuji každému, kdo se pere s psaním jako takovým, nebo třeba jen tomu, kdo se chce u knížky zasmát.
2. díl série Divotvůrce. Musím říct, že jsem se druhého dílu trochu bála, jelikož ve většině sérií je první díl naprostá pecka, a druhý díl už bývá slabší. Ale také jsem na další díl těšila a nezklamal mě. Trojice Reichis, Ferius a Kellen mě dost baví, tentokrát řešili epidemii černého stínu a moc mě to bavilo, teda hlavně Reichis, v lecčems mi připomíná Šklíbu z Alenky v říši divů, kterou zbožňuju. Za mě rozhodně ano a už se těším, co přinese další díl.
Tohle je velice nadějný začátek série, která začíná být aspirantem na to, že se mi zaryje hluboko do srdce. Divotvůrce mě chytil od první strany, srozumitelně psáno, není zde nějaký přehršel postav a milión míst, ve kterých se vůbec nevyznáte, šup na další díl. Tohle si rozhodně přečti.
Spadl mi kámen ze srdce, ale jako obrovskej! Protože po historicky první knize (1. díl Temné věže - Pistolník), která se mi od Stephena Kinga nelíbila, asi z 20 přečtených, jsem se bála, že druhej díl bude to samý. Ale nestalo se! A jsem za to neskutečně ráda, tento díl byl o 100% lepší a pěkně se nám to rozjíždí! Jako pořád nemůžu uvěřit tomu, že King napsal fantasy, ale sakra on je dobrej i v tomhle a jako je typický u jeho knih, tak tam si na ten boom prostě musíš počkat a tady to prostě trvá celej jeden díl, ale krátkej a díky bohu za to. Prosím neodkládejte sérii Temná věž kvůli prvnímu dílu, protože to čekání se vyplatí, věřte mi! A šupky dupky na další díl. Doporučuju!!! 9/10
I přes veškeré recenze, které dílo de facto haní se mi druhý díl Everless velice líbil. Ano, jednička byla lepší, to každopádně. První díl byl napínavější a hltala jsem každou stranu. Tento díl byl takový pozvolnější, celkem klidný, žádné boom se nekonalo, ale jak píši, i přes to se mi to líbilo, děj volně plynul, četlo se mi to hezky. Mrzí mě, že tato série končí druhým dílem, určitě bych si chtěla přečíst, jak život Jules Emberové pokračuje. Já knihu doporučuji.
První díl Temné věže a musím říct, že mě to zatím moc neuchvátilo. Bylo to takové táhlé, byť kniha má jen 150 stran. Konec to trochu vylepšil. Pistolníkovo putování za černým mužem se mi zdálo nekonečné, ale zase někomu tyto úvodní díly vyhovují, já s nimi mám naopak problém. Ale věřím, že od druhého dílu to chytne ráz a budu hltat každou stránku. Bohužel první díl mě nepotěšil.
Tohle je milá a vtipná zpověď otce otce svému synovi o tom, co všechno by měl vědět o tom, jak vyrůstal, o tom, jací jsou jeho rodiče apod. Samozřejmě nechybí ani ,,vtipné scénky z natáčení". Je to útlá oddychová knížečka, která vás pobaví a vykouzlí úsměv na rtech.
Hlavním motivem této knihy je domácí násilí a hrůzy, kterými si ženy procházejí, některé měsíce, jiné roky, ale také třeba i desítky let. Člověk, který tohle nikdy nezažil nad tím kroutí hlavou a říká si: "to já bych si v životě nenechala líbit" nebo "proč od něj prostě neutekla". Zkrátka to není tak jednoduché, když máte tak obrovský strach.
Tato kniha je o Rosie, která tu odvahu našla a utekla od svého manžela/tyrana, podařilo se jí to, odjela 800 mil od svého domova a našla útočiště u Dcer a Sester - ústav pro ženy v nouzi, které si prošly domácím násilím. Tento ústav své chráněnky připraví na normální život, pomůže najít nový domov a práci. Jenže tento čin nezůstane bez odezvy, jelikož manžel Rosie je policista a žene se za pomstou, protože "tohle mu přece nemohla udělat, takhle ho zradit", a chce ji zabít.
Jak se Rose ubrání? Nebo uteče?
Je také zásadní zmínit, že v počátku svého svobodného života si Rosie koupí v jedné zastavárně obraz, který ji uchvátí na první pohled a který také hraje neméně důležitou roli v tomto příběhu.
Skvěle psaná kniha, která mě chytla od první strany, má spád, vážné téma, není to jen nějaký bezduchý thriller. Tohle se mi velmi líbilo. Nejsem u Kinga zvyklá na tak vážná témata a mile mě to překvapilo. Stephen King prostě umí!
Tohle je ten správný pomocník ,,kabelkového formátu", když vám není do zpěvu a ruku na srdce, každý to tak někdy má, někdo častěji někdo méně. Já se řadím do skupiny ,,častěji", protože si už dlouhou dobu procházím psychicky náročným obdobím a už jsem přečetla a viděla kde co s touto tematikou, ale většinou to byly knihy, které mě po pár stranách přestaly bavit, protože byly odborně nebo velice chaoticky napsané.
Ale tahle knížečka mě mile překvapila. Je to jednoduchý návod, soucítění, postrčení, pohlazení a i prostředek, skrze kterého se dozvíte, že nejste sami, kdo má občas špatné dny, nebo naopak často, nebo že nejste jediný člověk s duševní poruchou, což je milé a velice uklidňující zjištění. Najdete v knize také co dělat, když se necítíte dobře nebo jak tomu předcházet. Užitečný pomocník, kterého byste měli mít vždy po ruce. Rozhodně doporučuji.
Strážci zákona a Beznaděj neodmyslitelně patří k sobě je to jeden příběh pojatý jinak. Je teda pravda, že jsem jako první četla Beznaděj a ta se mi líbila o dost víc než Strážci zákona, ale je možné, že kdyby to bylo naopak, tak by se mi třeba Strážci zákona líbily víc.
Postavy se zde jmenovali stejně jako v Beznaději, akorát jim King přisoudil jiné sociální role a úlohy. Skvěle psaný příběh o posedlosti, o důsledcích a bojem s ní.
Je tady hodně znát rozdíl mezi Bachmanem (Strážci zákona) a Kingem (Beznaděj), musím říct, že King se mi líbil prostě víc, Bachman mě tolik nebavil, nemělo to takový spád, s postavama to bylo dost chaotické. Zkrátka King je King, byť to psala jedna osoba. Přesto ale dávám 4/5, protože jsem byla hodně ovlivněná Beznadějí.
Tak tohle by asi byl nejhorší večírek mého života. Pořádná dávka duchařiny a zároveň můj první gamebook. No teda asi bych nemohla číst jen gamebooky, chce to pořádné soustředění.
Ale jsem ráda za tuto zkušenost a určitě si nějaký gamebook pořídím. Jako to, že nechápu, že někdo dokáže napsat knihu, která má hlavu a patu, oukej, ale že někdo dokáže napsat něco takového? To fakt nechápu.
Tohle bylo strašidelné a četlo se to jedním dechem, rozhodně doporučuji. Líbí se mi ta možnost několika konců, protože je jen na vás jak se rozhodnete a k jakému konci vaše rozhodnutí bude směřovat.