hanina.k komentáře u knih
Ještě jsem ji stihla do půlnoci dočíst a tím pádem je to poslední kniha roku 2018. Severská mytologie mě vždy fascinovala a jsem ráda, že se mi do ruky dostala tato kniha, ve které je spoustu příběhů srozumitelně vysvětleno. Dost jsem se toho dozvěděla. Rozhodně doporučuji.
No a je to, že jo... konec.. co mám teď jako dělat se svym životem? Dobře no, nebudu to přehánět, ale fakt se mi s Eragonem, Aryou, Safirou, Roranem atd. loučit nechce. Bylo to pěkný, smutný, napínavý, k naštvání, nespravedlivý, dobrodružný, ale je konec. No... takže asi tak. Doporučuju a jdu přemejšlet, co teď můžu číst, aby se to světu Alagaesie alespoň trochu vyrovnalo. Atra esterní ono thelduin ✌
Rozkošný příběh o duchovi - Mortině, jež se chtěla kamarádit s dětmi z nedaleké vesnice, ale nemohla přijít na to, jak by to šlo udělat, aniž by se jí hned nezalekly. A ejhle Halloween, perfektní příležitost.
Kniha je nádherně ilustrovaná, smíchy jsem sice neumírala, ale je to krásná knížka.
Morrigan se narodila jako prokletá, vše špatné, co se kolem ní dělo, tak lidé přisuzovali jí. V Nejposlednější den věku v 11 letech měla zemřít, ale to se nestalo. Objevil se na poslední chvíli Jupiter a spolu s Morrigan mě vtáhl do kouzelného světa Nikdyuše, kde si Morrigan musela své místo zasloužit složením několika zkoušek. Četlo se to samo a dost se těšim na další díl, doufám, že bude brzy, protože tohle mě fakt baví.
Teda, páni. To jsou slova, která mám v mysli po právě dočteném příběhu, první polovina celkem klišé (manželka zemře a po své smrti ,,od ní" chodí dopisy, ve kterých odhapuje svá tajemství), ale druhou polovinu jsem musela dočíst na jeden zátah jak se to rozjelo, místy jsem ani nedýchala. A ten konec! Příběh mě neuvěřitelným způsobem vtáhl do děje a prostě jsem se už potřebovala dovědět, jak to teda je. To tedy bylo velmi slušné čtení!
Tohle byl teda divnej příběh. Ale jako zase na jednu stranu to bylo zajímavý, takovym morbidnim způsobem. Každopádně nádherné zpracování knihy se nedá popřít. Ve finále Gaiman mě dost baví, ale třeba Volání netvora se mi líbilo víc.
Tohle byl neuvěřitelně silný příběh o dvou chlapcích, v době světové války, jež nezávisle na sobě nechaly matky v lese se slovy: ,,Pokud se pro tebe do večera nevrátím, běž k Dianě." Osud jim svedl cesty dohromady a stali se z nich nerozluční kamarádi, kteří k Dianě nikdy nedošli a zůstali několik měsíců v lese a přežívali na všem možném, dokonce i v zimě. Přesto jim bylo štěstí nakloněno a přihrálo jim do cesty vše, co v danou chvíli potřebovali, mimo jiné i Mínu (holčičku z jiného světa), která jim v krušných chvílích dost pomohla.
Je to zajímavý pohled na válku očima devítiletých dětí. V mnohém mi tento příběh připomínal Chlapce v pruhovaném pyžamu. Rozhodně doporučuji, příběh se vám zaryje do srdce.
Ale jo, tohle byla vtipná a fajn oddychovka, ale asi to nedokážu úplně ocenit tak, jak by si tato kniha zasloužila, jelikož nejsem matka. Každopádně mě to bavilo, leckdy rozčilovalo, ale to už asi k některým knihám patří. Bylo to celkem příjemné čtení, ale kdyby kniha měla méně stránek, vůbec nic by se nestalo. :-)
Tak tohle byla hodně velká paráda. Osobně si tento thriller řadím na úroveň série Angely Marsons, protože to prostě mělo všechno. S každou další větou jsem byla napjatější a Theo je prostě formát! Dost se mi líbilo, že v této detektivce nebyl hlavní postavou příběhu inspektor, naopak ale profesor, kterej pátral na vlastní pěst. Dost dobrý!
Tohle byla taková kouzelná jednohubka pro děti 10+ řekla bych. Rozhodně má potenciál, ale škoda některých nedotažených částí příběhu, tahle kniha mohla mít 400 stran a byla by ještě lepší. Každopádně i tak se mi líbila a hezky četla. Nutno podotknout, že má velmi povedené ilustrace a celkové zpracování. Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Už dlouho pro mě kniha nebyla takovým utrpením. Celá kniha byla v podstatě o tom, jak se postupně s živých stávali pohřbení mrtví a o následných drbech. Co ,,nový" nebožtík/nebožka, to další novinky. No a to je vlastně všechno. Jak jako todle mohlo dostat cenu Magnesia litera? To fakt nechápu a upřímně jsem fakt ráda, že to mám za sebou. 2* a to jenom proto, že dokážu skousnout černej humor a občas jsem se pousmála.
Agnes Martin-Lugand mi přirostla k srdci. Toto je 4. kniha, kterou jsem od ní přečetla a její styl psaní se mi líbí víc a víc. Je to čtení příjemné, oddychové, zamilované, místy i ze života. Konec mě teda překvapil, to už mi přišlo trochu moc, ale je fakt, že se tím mnohé vysvětlilo. Rozhodně stojí za přečtení všechny její knihy.
Příběh zachránilo jen to, že je dle skutečné události, ale myslím si, že by mohl být poutavěji napsán. Autorku obdivuji za to, že i když se blížila k hranici šílenství, nikdy je nepřesáhla a zůstala silná. Událost, která byla hlavním námětem knihy je vážně katastrofa a rozhodně to nejspíš nebylo vůbec lehké. Ale místy jsem se vážně dost nudila. U této knihy vážně nejsem cílovkou.
,,Dělej si hlavu s tím, co můžeš změnit a ten zbytek nech, ať se vyřeší sám."
3. díl této skvělé série, už se nemůžu dočkat až dojde na střet s Galbatorixem a chci sérii dočíst, teda vlastně jako nechci že jo. Je to skvělá série, ale jak už se blížím ke konci, tak si říkám, proč jsem sakra nečetla pomaleji. Každopádně nejvíc se mi líbila část, dle které je název tohoto dílu. Rozhodně doporučuji a nemůžu se dočkat až se vrhnu na 4. díl!
Emotivní příběh o ztrátě nejbližšího člověka. Pro Janu byl táta vším. Místy už mi přišlo, že to dost přehání, ale je pravda, že každý truchlí jinak. S vývojem příběhu vycházely najevo stinné stránky, na první pohled, šťastné rodiny. Rozhodně doporučuji!
Taková příjemná oddychovka. Čekala jsem od toho trochu víc. Mrzí mě, že některé dějové linky nebyly více rozvedeny, kniha by byla o to lepší. Každopádně stojí za přečtení, je to příjemné čtení. Chvilkama jsem se dost nasmála.
Medvědín = hokejové město. Prvních pár stránek jsem si říkala: ,,no to snad ne, ta knížka bude celá o hokeji, o kterym pomalu nic nevim a ani mě to nezajímá". Měla jsem pravdu a zároveň neměla, byla nejen o hokeji, ale i o tom, jaké to je vyrůstat ve stínu hokeje, protože hokej je všechno a hokejisti jsou nadlidi, zvlášť, když je Ti 15 a jsi holka. Je úplně jedno co se stane, protože pokud něco provede hokejista, tak všichni budou stát za ním a k žádné úhoně nepřijde, sklopí Maya zrak, nebo to jen tak nenechá?
Autor má zvláštní dar, a to napsat příběh takový, od kterého se jen tak neodtrhnete.
Tohle je druhá kniha, co jsem od autora přečetla a rozhodně ne poslední.
Příběh o Stříbrném lososu a jeho smyslu života. Taková bajka jednohubka. Místy mi přišlo, že je dílko dost podobné Malému princi. Je to krátké dílo se spoustou krásných myšlenek. Má sice necelých 80 stran, což by se nechalo za chvilku přečíst, ale pokud knihu chcete pochopit, tak je více než žádoucí dělat pauzy a vstřebávat myšlenky. Tváří se jako dílo pro děti, ale myslím si, že i spoustě dospěláků by se kniha mohla líbit, stejně jako mě. Jsem ráda, že jsem ji v tom Dobrovském nenechala a za 29,- Kč si ji koupila, ale má rozhodně větší cenu.
Co s člověkem udělá věčný pracovní stres a žádný odpočinek? Nejen o tom je tahle kniha, která se četla jedním dechem. Yaël je naprostá workoholička, nic jiného než práce ji nezajímá, až se to dostane do takové fáze, že se to podepíše na jejím zdraví, neví co je za roční období apod. Po 4 letech, co neměla ani jeden den dovolené, jí šéf nařídí 3-týdenní dovolenou a tam právě pořádně začíná příběh. Skvělé čtení, doporučuji!
S dalším dílem, je to čím dál napínavější. Miluju Safiru a Eragona. Akorát Arya je takovej suchoprd, ale to se snad vysvětlí v dalším díle. A ani jednou za těch 600 stran, jsem se nenudila. Paráda.