hapac
komentáře u knih

Trochu jsem se obávala, že to na mě bude moc hygge, ale nakonec to bylo docela fajn. Skagen jsem před pár roky navštívila, a tak jsem se tam docela ráda díky příběhu opět ocitla.


Opět krásné čtení, tentokrát trošku jinak, ale opět bravurní - text, fotky i atmosféra.


I když tento poslední díl nás v ději posunul hodně dopředu, tak to i tak bylo opět zajímavé čtení, které mne bavilo.


Docela milé čtení - kolo není mým oblíbeným dopravním prostředkem, ale cíl cesty byl většinou parádní, tedy pokud jím bylo dobré jídlo.


Pokračování, které se mi líbilo o krapet víc, než díl první ač byl ještě stále zahalen cigaretovým dýmem.


Moc hezká kniha, příběh, který vám musí ještě dlouho ležet v hlavě, který vás nutí přemýšlet, příběh, kdy děj určuje slib, který není planým. Určitě doporučuji k přečtení.


Autor jako sběratel známek nám díky nim popsal zajímavé příběhy některých z nich a zavedl nás na místa, o kterých jsme možná neměli ani tušení.


Propletené příběhy, které vás zavedou do kavárny, kde si vypít kávu není jen tak.


Bohužel docela trefné a i po tolika letech se mnoho nezměnilo -ach jo.......


Uf, ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na děj vzpomenu. Bylo to hodně dobré, ale taky hodně drsné. Tyto knihy dobrovolně nevyhledávám, ale vůbec nelituji, že jsem si ji přečetla.


Povídky, které přečtete rychle - třeba u kafe v pět, no může být i u čaje.


Na Červenou Lhotu to mám přes 3 kopce (no možná přes 5) a tak mne příběh do tohoto prostředí oslovil a docela bavil.


Příběhy ze zmizelé Šumavy, které vás nemohou nedojmout. Příběhy, které mne lákají zmizelá místa navštívit a jsou velkou inspirací pro dovolené i víkendové výlety. P. Kintzl a p. Fischer jsou velmi milí a setkání s nimi při křtu jejich druhého dílu v Českém Krumlovu bylo hezkým zážitkem.


Krásné čtení, skvělé fotky s příběhy, které občas mrazí. Pan Kintzl je báječný člověk. Moc mu děkuji, že se pustil do takového projektu a oživil nám kus historie mé milované Šumavy.


Tak cestopis ani průvodce to tedy rozhodně není, ale pěkné postřehy se slunné Sicílie to jsou. Při jeho čtení se nabíjím energií a taky tak trošililinku závidím.
