happy-smile komentáře u knih

Jako blog to asi bylo super, jako knížka už to docela pokulhává. Jednotlivé epizodky jsou opravdu vtipné a asi každý kdo má dítě, na podobné příhody "nostralgicky" vzpomíná. Problém je, že čeho je moc, toho je příliš. Na každé stránce se Čeněk několikrát poblije, posere, řve a mlátí do postýlky. Ano, taková je sice realita mateřské dovolené, tohle však má být humoristický knížka, proto je špatně, když čtenáře v půlce začne nudit. Alespoň já už jsem bohužel ke konci cítila zoufalou potřebu knížku konečně odložit a pustit se do něčeho plnohodnotnějšího... Doporučuju teda spíše si nechat knížku jako takovou bokovku, kterou budete semtam vytahovat během čtení nějaké beletrie.

5 10.02.2016

Nebylo to špatné, ale na předchozí díly to podle mě nemělo. Částečně to sice říkám proto, že téma sekty mě úplně neoslovilo, ale částečně taky proto, že stará dobrá parta tentokrát neměla v zásobě tolik úsměvných chvílí jako obvykle. V předchozích dílech jsem se více nasmála, byla jsem taky více napnutá, co se týká vyšetřování vražd. Na druhou stranu oceňuju, že oproti Marcovi byla knížka více soustředěna na Carlovu mordpartu.

10 10.02.2016

Knížka se mi líbila už od první stránky. Je napsaná s velkou lehkostí, takže se vyloženě čte sama. Příběh je originální už tím, že částečně pojednává o bedomovcích, takže dějově se jedná o čerstvý vítr na poli severských detektivek. Celkově můžu jenom doporučit. Nenašla jsem jediné hluché místo, což bude i tím, že autoři nás zásobují stále novými zvraty a odhaleními. Už se těším na další dva díly, snad budou stejně dobré!

14 03.01.2016

Ajaj, čím si to zasloužilo přídomek Světový bestseller? Knížka mi přišla celkem o ničem, byla jsem ráda, že to bylo tak krátké. Možná to chtělo zapojit trochu černého humoru nebo nějakou akčnější linii, ale takto mi příběh o "napraveném" kriminálníkovi přišel dost nudný.

31.12.2015

Těšila jsem se na starou známou detektivní partu, o té nicméně až do třetiny knihy nepadlo ani slovo. Role detektivů byla vlastně spíš jenom mimochodná, ve výsledku tato linie moc stránek asi nezabrala. Když nad tím tak přemýšlím, možná to byl vlastně jenom takový deus ex machina. :-) Ale ne, tahle parta se tam nezjevila proto, aby vyřešila zápletku, spíše proto, aby pomohla v nouzi, takže se to tak vlastně brát nedá. :-) Líbilo se mi, že příběh byl s panem Mercedesem svázán nejen postavou detektiva, ale i dalšími dějovými aspekty. Takže ve výsledku mi ani ta malá role Billa Hodgese nevadila (i když první třetina, kde ještě nebyl podle mě nebyla tak zábavná).

6 31.12.2015

Mám pocit, že se jedná zatím o nejlepší knihu této spisovatelky. Kniha se doslova čte jedním dechem, člověk má velký problém ji odložit. Všechno pěkně plynule odsýpá, žádná hluchá místa. Trochu mě nicméně rozladilo, když se ke konci ukázalo, že kniha bude mít pokračování a nebude zde všechno vyřešeno. Aby nebyl čtenář touto skutečností úplně rozladěn, dostane přece jenom odpovědi na nějaké otázky - nicméně ty jsou na můj vkus vysypány z rukávu až moc rychle. I tak mi ale to malé rozladění na konci nedokázalo zkazit dokonalý čtenářský zážitek. :-)

5 31.12.2015

Stejně dobré jako první díl! Myslím, že více ani není potřeba dodávat. :-)

Pro fanoušky Adlera-Olsena hodně netradiční počin. Popis diktutary samotné mě moc nebavil a několikrát jsem měla chuť se na to vykašlat a tu knížku odložit. Nakonec musím říct, že jsem ráda, že jsem to neudělala, protože potom se knížka zaměřila spíše na snahu odhalit, kdo stojí za útoky, a na dokázání neviny Buda Curtise, tj. přehouplo se to spíše do té detektivkové roviny. Knížka by podle mě mohla být kratší, takto se jedná o docela náročné čtení. I když mě popis totalitního režimu moc nebavil, tak musím říct, že to bylo mistrně zvládnuto - to, jak se jeho nástup pomalu plížil, až se z USA najednou stala diktutara a čtenář ani pomalu nevěděl, jak k tomu došlo (tak přirozeně a nenápadně). Fanouškům Dítěte č. 44 se bude určitě líbit, jedná se o hodně podobný koncept (popis totality + vyšetřování vraždy).

3 23.12.2015

O Normalovi bez Normana... První knížka byla naprosto super, tak nějak se četla sama. Od druhé dílu jsem tím pádem čekala opravdu dost, šlo podle mě ale spíše jenom o slabý odvar prvního dílu. Norman je tak nějak jenom záminkou pro celý příběh, ale ve skutečnosti se celý děj jenom točí okolo něj místo toho, aby byl jeho hlavním aktérem. Ono by to ani nevadilo, ale potom už to prostě není ono vzhledem k tomu, že se zde nic senzačního neděje. Samotný konec je překvapivý, ale přece jenom celkem překombinovaný.

2 07.12.2015

Skvělá knížka, která je napsaná ve stylu novějších Mayových knih (tj. ve stylu ostrova Lewis). Kdo je tedy fanoušek Mayovy novější tvorby, tak by neměl váhat a měl by hned po ostrovu Entry skočit. Prolíná se zde zajímavý příběh z minulosti se solidní detektivní zápletkou ze současti, nikde žádná hluchá místa. Trochu mi to připomínalo knihu Zapomenuté dítě, kde se taky řešila vražda na pozadí událostí, které se odehrály před desítkami let v rámci rodinného klanu (oproti tomu ostrov Lewis se odehrával na pozadí vzpomínek hlavního hrdiny). Narozdíl od Zapomenutého dítěte zde ale jde o knihu, která má určitou lehkost a čte se v podstatě sama.

11 07.12.2015

Super knížka, opravdu se mi skvěle četla - je to jedna z těch, co se těžko odkládá. I když se děj odehrává převážně ve škole, tak mi to nepřišlo jako kniha pro náctileté, a zaujme podle mě všechny příznivce thrillerů a detektivek. Stupňování napětí zde hodně pomáhá střídání vyprávění matky (která pátrá po tom, co se stalo a kdo to mohl udělat) a vyprávění dcery (která popisuje děj od toho, co neštěstí předcházelo až po samotnou událost).
Moc jsem ale nepochopila to srovnání s knihou Zmizelá (ale možná bude problém v tom, že jsem pouze viděla film a nečetla knihu). Každopádně, jestli od této spisovatelky ještě něco vyjde, tak jdu hned do toho. :-)

10 20.11.2015

Tak nevím no... první díl Krev na sněhu byla skvělá krimi plná černého humoru ve stylu Westlakea. Kdežto toto mi přišlo skoro jako nějaký román pro ženy. Krimi jen špetka, humoru taky, zato dělání psích očí na osamělovou krásnou vdovu zde bylo na můj vkus až příliš...

3 20.11.2015

Narozdíl od přechozí knížky, která sa dala pokládat za samostatnou, Druhý syn je neuzavřený a jasně říká: Já popisuju jen část děje, další věci se dozvíš až v dalším dílu. Přestože mě první knížka nebavila, tak jsem si ze setrvačnosti přečtla i tento díl... Popisný styl se možná trochu zakčnil, Sophie už je ve víru organizovaného zločnu, a tak není třeba přemýšlet nad tím, co ji k tomu vedlo, navíc už člověk zná postavy z předchozího dílu. I tak mi ale přišlo, že se tady nic nedělo a že je tato kniha úplně zbytečná... Navíc se zde vrací postava vyšetřovatelky Antonie Millerové, která byla na konci Andaluského přítele představena jako neschopná naivka, kdežto tady je ambiciózní inteligentní detektiv, který si nedá pokoj, dokud nenajde pravdu. Alexandře, to sis mezitím rozmyslel její charakter? To si ji měl z knihy radši rovnou vystříhat, když se v prnímu dílu jenom mihla, a dosadit jinou vyšetřovatelku, bylo by to uvěřitelnější!

20.11.2015

V této knížce mi všechno přišlo nějak moc popisné, jakoby se zde ani nic nedělo. Když už přišla nějaká akční scéna, tak byla tak nějak zabitá tím popisným stylem a akční ve výsledku vůbec nebyla... Navíc Sophie se chová docela zvláštně - od spořádané matky přejde na stranu organizovaného zločinu. Přitom z děje knihy ani z jejího chování k tomu neplyne jediný důvod a tak se čtenář jenom diví, jak se to stalo. Její chování tudíž působí naprosto neuvěřitelně, neodůvodněně, nepochopitelně - nevedla ji k tomu ani nuda, prostě nic, najednou se tak ze dne na den ocitla na druhé straně a ani se tomu sama nedivila, nebránila, neuvažovala nad tím, prostě nic. A to vidím u hlavní postavy jako dost zásadní problém.

20.11.2015

Ajaj, první knížka V lesích byla naprosto skvělá. Kdežto Podoba jí sotva dýchá na záda... U první knížky spolu všechno skvěle hrálo - zajímavý vyšetřovací tým, příběh z minulosti, vyšetřování současné vraždy - prostě pořád se něco dělo. Kdežto tady se pořád jenom kecá a nic moc se neděje. Navíc Cassi se často chová dost nerozumně a zatajuje kdejaké důkazy, to mi moc uvěřitelné nepřišlo. No po téhle knížce nevím, jestli si ještě nějaké další díly přečtu...

3 20.11.2015

Super knížka se skvělou hlavní vyšetřovací dvojkou, která si skvěle padla do noty a bylo radost číst jejich společné příhody a rozhovory. Případ byl taky zajímavý a rozuzlení docela nečekané. Jenom moc nechápu, proč Tana nakonec udělala z Roba takového idiota. Zkazila tím totiž jednu z věcí, která byla na knížce nejzajímavější, a to atmosféru ve vyšetřovacím týmu. Ale jinak knížka byla fakt super a jsem moc zvědavá na další díl.

4 20.11.2015

Zajímavá knížka, kde detektivka byla spíše pozadím psychologického rozboru chování a povah jednotlivých postav. Obávám se, ale že to nebyl úplně můj šálek čaje, protože bych uvítala spíše rychlejší plynutí děje. Díky tomu tempu mě totiž nakonec ani nějak zvlášť nezaujalo závěrečné rozuzlení. Mezi světové bestsellery bych knížku teda nezařadila.

3 20.11.2015

Zajímavá knížečka. Spisovatelka se opět zaměřuje na nějakou hru, tentokrát larp. Těšila jsem se, že se o této záležitosti dozvím něco více, ale ono se to tak nějak hned na začátku nějak zvrtlo a larp už byl jen takovou kulisou. :-) Atmosféru to nemělo špatnou, jenom scény v jeskyni se mi zdály až moc zdlouhavé - možná bych řekla i natahované, protože se tam ve výsledku ani nic moc nedělo. Chápu, že se spisovatelka asi snažila navodit dostatečný pocit napětí, u mě to ale vedlo spíše ke znudění. Pokud se ale na knihu podívám jako na celek, tak ji hodnotím kladně. Podařilo se dobře popsat pocity zmatení, stísněnosti, strachu a vše co k tomu patří. Jenom by neškodilo knížku o pár stránek zkrátit, aby měla větší spád.

4 20.11.2015

Tato spisovatelka má opravdu skvělé nápady. Ve všech třech knížkách nám nabízí nějakou dnes populární hru a staví na ní zajímavý příběh (online RPG, larp a geocaching). Zatímco Erebos byl spíše pro náctileté a Saeculum pro cca dvacetileté, tak Pět je regulérní detektivka, která se nezaměřuje na žádnou mladší věkovou kategorii. Tato geocachingová detektivka mě opravdu nadchla. I když mě třeba tolik nebralo vyprávění o osobním životě hlavní vyšetřovatelky, tak pátrací část jsem si opravdu užila a doufám, že bude i další díl!

10 20.11.2015

I když nečtu scifi a fantasy a nehraju hry (prostě mě oboje nějak nebere), tak se mi tato kniha líbila. Netušila jsem, že cca 70% knihy bude jenom popis toho, co se děje v počítačové hře. A myslím, že kdybych četla něco podobného, co by nebylo interpretováno jako hraní hry, ale jako samotný děj nějakého fantasy příběhu, tak by mě to asi vůbec nebavilo. Ale takhle mi to tak nějak nepřišlo, autorka umí psát poutavě a čtenáře udržuje v napětí už třeba jenom tím, že ho nechává hádat, která postava je kdo ve skutečném životě. Zezačátku, než se začala hrát hra, jsem se nemohla zbavit pocitu, že je to knížka zaměřená na mládež a že mi nemá co říct. Jak se začalo hrát, tento pocit mě opustil a děj ve hře i jeho konsekvence v reálném životě mě vtáhly. I tak ale musím říct, že se mi celou dobu zdálo, že jsem knihu četla o dost pomaleji než jiné knihy (holt asi to fantasy na mě bylo moc). Jsem zvědavá na knihu Pět, jak se autorka vypořádá s jiným žánrem, protože jestli v té detektivce dokáže takto udržet čtenáře, tak to může být opravdu pecka (minimálně pro nás, co nečteme S&F, ale čteme detektivky :).

3 25.09.2015