happy-smile komentáře u knih

Moc pěkná povídka, která člověku rozlije spokojený úsměv na tváři. Myslím, že není víc, co dodávat. :-)

9 23.07.2016

Suzuki opět posouvá příběh na další level. Tohle je na sérii Kruh zajímavé, že každý díl úplně změní čtenáři pohled na všechny předchozí díly. Tento díl už nebyl taková slátanina jako předchozí díl, když pominu ten úplný konec. Na druhou stranu mi ale taky přišel docela nudný, nic extra se tam nedělo a podle mě se to nedá nazvat hororem, dokonce ani tajemným thrillerem...

3 23.07.2016

Kdybych někomu odvyprávěla obsah knihy, tak si poklepe na hlavu a řekne, že je to teda pěkná slátanina. Když si to sama pro sebe sesumarizuju, tak mi to tak přijde taky. Na druhou stranu, kniha se tváří vědecky a celý děj díky tomu působí zajímavě, protože ty "zmatiny" se dějí na pozadí vědeckého výzkumu buněk, genů, DNA. Hororovou atmosféru to chvilkama sice má, ale spíše už je to sci-fi. Ten konec už byl sice hodně přitažený za vlasy, ale vzhledem k předchozímu a k tomu, že Suzuki neopakuje zápletku předchozího dílu, ale posouvá příběh na další level, tak knihu nakonec hodnotím pozitivně.

3 23.07.2016

Kniha je dobře napsaná a čte se sama. Celý děj je takový tajemný a chvílemi má člověk i pocit stísněna, jak se Asakawa a Rjůdži snaží odhalit všechna vodítka. Po přečtení se člověk těší na další díl, ale říká si, o čem asi tak může být... Film (americký remake) jsem viděla kdysi dávno a moc jsem si ho už nepamatovala, což považuju spíše za výhodu.

4 23.07.2016

Ač mě první dvě knihy moc nebavily, tak jsme si řekla, že tomu dám ještě šanci. Sice nemůžu říct, že by Zabiják byl lepší nebo horší než Analfabetka a Stařík, a stále to bylo hlavně o absurdnu, ale tentokrát aspoň ne o atomové bombě. Tak nějak mě Zabiják zatím asi pobavil nejvíce, minimálně jsem tady nepociťovala tu zoufalou touhu, aby už byl konec.Nejlepší byl začátek do spálení sídla, potom už to začínalo být absurnější než by člověk normálně knížce toleroval, ale když se přes to člověk přenese a některé úseky "přetrpí", tak se i docela nasměje.

5 21.07.2016

Podle obalu to vypadá jako horor, jedná se však o thriller/krimi. Pokud se tedy odpoutáte od toho, že jste podle obálky tipovali jiný žánr, tak dostanete naservírovanou docela sloušnou knížku, která se dobře čte. Docela mi to připomnělo knížku Lunapark od Stephena Kinga, která taky nebyla hororová, ač by to od tohoto autora šlověk čekal. Určitě od Jennifer ještě v budoucnu zkusím i nějakou jinou knihu.

7 21.07.2016

Když to srovnám s knihou "To na tobě doschne", kterou jsem četla těsně před touto, tak tyto příběhy se odehrávají v kontextu režimu narozdíl od první jmenované knížky, která od toho byla tak nějak odpoutaná. To ovšem není nijak na škodu. Můžeme vidět, jak se rodina snažila vypořádat se s různými nešvary, které díky tomu vznikaly. A to opět s humorným nadhledem, který Ivan Kraus ve svých povídkách používá.

2 21.07.2016

Skvělá knížka krátkých povídek ze života. Aneb jak se žije ve velké rodině a s hašteřivými rodiči. Zaručeně pobaví a máte to přečteno za jedno odpoledne.

8 21.07.2016

Ano, také jsem si pořád říkala, že kdyby rovnou řekla, o co vlastně šlo, tak by se všechno hned vyřešilo a nemuselo se z toho dělat takové drama. Jenomže to by pak měla knížka tak padesát stránek a ještě k tomu by byla o ničem, že... Je to sice takové velmi okaté natahování, resp. záminka pro celou knížku, ale já jsem to autorce odpustila. Četlo se to dobře a to je to hlavní.

10 21.07.2016

I když mi tématika woodoo a drog moc neříká, a hlavní hrdina není typický klaďas, resp. za sebou má velmi pestrou minulost, tak to nebylo na škodu. Tyto aspekty udělaly knížku zajímavější. Sice jsem měla kvůli neklaďákovi zezačátku trochu problém se začíst, ale nakonec jsem knížku přečetla docela dost rychle, takže jsem do děje nakonec dostala. Jsem zvědavá na další díl.

2 23.06.2016

Spouštěč se mi líbil o dost víc a chtěla jsem původně dát tak tři hvězdičky, ale postupně jsem se do toho dostala. Pointa byla překvapivá a zajímavá. Sice se asi nejedná o literární skvost, ale podle mě Wulf Dorn umí psát čtivě a zaujmout čtenáře nevšedním příběhem.

6 23.06.2016

Sice jsem si zezačátku říkala, že na tom není nic nějak výjimečného a že to je knížka tak za tři hvězdičky, nakonec mě to ale opravdu začalo bavit a byla jsem zvědavá na to, jaké nástrahy si na stážistu osud ještě přichystá. Pointa na konci byla překvapivá, i když tak trochu i mimo mísu, ale čert to vem, já jsem se bavila.

2 23.06.2016

Dobře napsané, opět taková knížka, kterou člověk čte jedním dechem. Minier umí skvěle vyvolat pocit stísněnosti a neustálého napětí. Na druhou stanu to podle mě mohla být o dost kratší. Některé pasáže už se mi zdály zbytečné, protože pořád opakovaly to samé téma. Ano, dalo by se také říct, že ho prohlubovaly, dokreslovaly atd., ale podle mě by zkrácení Tmě ve výsledku spíše prospělo. Jinak velmi důstojné pokračování a už se těším na další díl.

11 23.06.2016

Velmi dobře napsaná knížka. Chvíli si myslíme, že se událo nějaké spiknutí, chvíli zase, že doktorka je vyšinutá. Tam a zpátky a pořád úplně nevíme, jak je to doopravdy... Napínavé od začátku až do konce. Už se těším na další Dornovy knížky.

10 07.06.2016

Naštěstí už to nebylo tak překombinované jako předchozí díl a Nicole pořád nadšeně nevykřikovala, když něco našla na webu. Sice by někdo mohl namítat, že to bylo o ničem, když zde nebyly žádné velké zvraty, ale mně to ale naopak přišlo jako takový pohodový příběh, který se dobře četl. Plus je samozřejmě taky jako ve všech ostatních Mayových knížkách to, že se nám snaží ukázat něco nového, něco nás naučit - tentokrát o vínu.

7 07.06.2016

Uff, tak opravdu nevím, proč má tato knížka takový ohlas. Příběh je natolik tuctový, že ani střídání vypravěčů a linií příběhu před a po únosu, tomu nepomůžou a pořád je to celkem nuda. Čtenář tedy neustále čeká na ten převratný okamžik, kdy to začne být zajímavé a ono pořád nic... Až potom úplně na konci se dozvíme něco překvapivého, ale upřímně - nikoho vás to nenapadlo? A i kdyby ne, tak vás to tak dostalo, že jste zapomněli na ten nudný příběh? Mě tedy ne...

5 30.05.2016

Skvělá severská krimi. Jedna z těch knížek, které se čtou samy a které baví od začátku až do konce. Opravdu doufám, že bude nějaký další díl. Doporučuju.

15 30.05.2016

Knížka byla opravdu velice dobře napsaná, četla se sama a byla napínavá. Bohužel ten konec se nevyvedl a úplně mi to zkazilo zážitek z velmi dobře napsané knížky. Škoda toho, jinak by to bylo jasných pět hvězdiček.

5 30.05.2016

Tento spisovatel se začíná stávat jedním z mých nejoblíbenějších. Podle mě je to neskutečný dar umět psát takovéto krásné a humorné příběhy, které by člověk mohl číst pořád dokola. Opět se chvílemi smějete až se za břicho popadáte, chvíle dojetím (skoro) brečíte. Pokud jste předtím četli Babička pozdravuje a omlouvá se, tak je to určitě plus, protože o Kentovi a Britt-Marii už něco víte. Pokud jste ji nečetli, tak vůbec nevadí. Všem doporučuji, tato kniha vás chytne za srdce.

25 15.05.2016

Vtipná jednohubka, která člověka pobaví. David Duchovny má pestrou představivost a umí dobře podat "pohádku pro dospělé". Trochu kritiky současné situace, trochu humoru, trochu filozofování a máme tady nového Ezopa.

6 15.05.2016