Hella
komentáře u knih

Jak už bylo řečeno přede mnou, thriller to rozhodně není, ale čtivý a věrohodný příběh ano. Jen - a to je ta poslední chybějící hvězdička v mém hodnocení - ten konec mohl být - řekněme - méně nasládlý.


Mně se to moc líbilo. Od momentu, kdy jsem (konečně) pochopila vztah mezi Vanessou a Nellie, jsem knihu dočetla na jeden zátah. Dobré to bylo, dobré!


Literárně velmi povedené zakončení trilogie o hlavním padouchovi. A fakt doufám, že autor bude psát dál.


Za mě takové nemastné, neslané...chybí tomu nějaká gradace děje, jakýsi "uff efekt".


Dobré to bylo, dobré. Už rezervuji další díl.
P. S.: Jen to je 1-2x zas jak u blbých: Má zakázáno tam být a hlídat a dušuje se, že jasně....a o pár stránek dál co? Je tam a hlídá, bóže!


Skvělý příběh, skvělá zápletka a dva sympatičtí normální novináři, kteří dají na frak policejním vyšetřovatelům. Doufám v další pokračování.


Milovala jsem úžasnou Neapolskou ságu a tak nějak předpokládala, že budu zbožňovat všechno, co autorka napíše. A ono ouha. Tíživou lásku jsem pracně zvládla do třetiny a velmi zklamaně a otráveně odložila. Za mě bohužel příliš zmatené, zvláštně propletené a ani trochu sympatické.


TOHLE by měla být povinná četba, a to nejen na školách.


Byla jsem na knihu přespříliš natěšená a to se mi zřejmě vymstilo, resp. možná nejsem vhodný cílový čtenář, neb nejsem trpělivá ani klidná. Nebo mě zklamalo líčení meditací jako víceméně jediného prostředku k nalezení větší harmonie života. Nicméně klíčová myšlenka knihy - uvědomění si každého právě prožívaného okamžiku - je úžasná a absolutně dokonalá. Jen .... lidé dokonalí nejsou, a tak až tak moc nedokážu uvěřit těm vesměs radostným příběhům zmíněných klientů.


Od nějaké třetiny sice dosti předvídatelné, ale i tak super počtení.


Počítala jsem s tím, že půjde o příběh zcela odlišný od holeovek a těšila jsem se na něco nového, jiného a zároveň nepochybně také skvělého. No. Takže. Vydržela jsem to celých 100 stran, než jsem s obrovským zklamáním knihu nakonec definitivně odložila. Tohle prostě nešlo.


Takový snadno plynoucí příběh tří postav, na který si za měsíc ani nevzpomenete. Nic, co by vás jakkoliv ohromilo či překvapilo. Zkrátka nic moc, lepších thrillerů jsou stovky.


Jasně - čtivé a postavy sympatické (až tedy na to stupidní a fakt nepochopitelné váhání Kim ohledně osteoarcheologa, že?), ale přesto se nemůžu ubránit dojmu, že předchozí díly byly o něco lepší... (jo a taky já mít takovou šéfku, byť výkonnou a případy uzavírající, tak tedy beru nohy na ramena).


Stejně jako ostatní autorovy knihy, v čele s mimořádnou Tíhou nenávisti, se i tento příběh čte sám a výtečně. Jen... a to je ta chybějící pátá * .... mi úplně nesedělo konečné vysvětlení týkající se Abigail/Saliny/Michaela/Juliána. Více těžko popsat, aniž by člověk prozradil děj. Jen možná ještě to, že když má člověk reálně v patách nelítostné padouchy, neměl by lehkovážně opouštět svého ochránce a trucovitě prchat problémům vstříc.


Velmi povedený příběh! Moc pěkně se četl, nutno pochválit autora (překladatele?) za úžasný cit k jazyku; kniha chytila a nepustila, dokud nebylo téměř na jeden zátah přečteno. Hlavní hrdina Joe i vedlejší postavy Carl a Lila velmi sympatičtí a reální. Za sebe moc doporučuji a těším se na další knihy.
P. S.: A v žádném případě to není literatura typu Young Adult, jak kdosi níže píše.


Jééje, to bylo hodně velké zklamání. Nuda a chaos ve jménech příliš mnoha vypravěčů mi knihu ve třetině definitivně znechutily.


Ač pochopitelně Carterovi nelze upřít obrovský literární talent, tak v tomto příběhu je na mě už přespříliš toho rozpitvaného a do detailu popsaného zla a mučení. To se číst nedá, to se musí přeskákat. Proto jen ty 3/5 *.
Mmch, neměl by být autor někde pod policejním či lékařským dohledem? :-)


Ani trochu nejsem na romance, ale tohle bylo tak akorát na hraně, aby se mi to ještě líbilo. A to dokonce moc. Navíc oceňuji, jakým neplačtivým stylem autorka příběh napsala - jen to někde zavání lítostí či truchlením nad těžce nespravedlivým osudem, v tu chvíli následuje moment, kdy se dokonce pousmějete nad vtípkem či sebeironií hrdinky (viz šaty z dědečkových závěsů.... "Lou, zatáhni se..."). Prostě za mě velký palec nahoru.


Takový paradoxně velmi poklidný příběh, a to až natolik, že to člověka chvílemi nutí přeskakovat odstavce i stránky. A paradoxně mi až tak nebyla sympatická Ellen, jako spíše nešťastná Saskia.
Dle mého soudu nejslabší autorčina kniha.
