Hella komentáře u knih
Klevisová je výtečnou spisovatelkou, její knihy jsou obvykle plné přesných a duši zasahujících popisů míst, krajů, lidských osudů. K tomuhle příběhu se nedá téměř nic vytknout... téměř: Já se na konci v příbuzenských vztazích a jménech/přezdívkách poměrně dost ztrácela a to mi trochu dojem ze čtení pokazilo.
Příběh nebyl špatný, ale hodně mě iritovaly ty tři nevychované holčiny, a možná o to víc, že sama mám tři dcery blízko po sobě a vím, že nijak strašné to opravdu nebylo, resp. pro frustrovaného chlapa dejme tomu, ale proč mu tedy autor někoho okamžitě nenajal, aby se mu o děti pomohl starat, proč jsme pořád četli ty otravné pasáže o nezvedených dětech (skoro) lezoucích po stropě?
Řekněme, že Barker opravdu umí psát poutavě, to ano. Ale ježkovy oči, TAKOVÝ STRAŠNÝ BLBOSTI, až jsem si na to musela zapnout caps lock. To jako fakt fakt? Ne, za mě bohužel ne.
Slušní lidé = velmi slušně vystavěný příběh. Empatie, napětí, strach, vztek, nevěřícnost .... tohle všechno při čtení zažijete. Doporučuji.
Neuvěřitelná realita smutného a tragického přežívání Severokorejců. Zas a znova si člověk uvědomí, jaké měl štěstí, že se nenarodil tam. Zároveň vás to nutí přemýšlet, co a jak by se muselo stát, aby i tam tyhle všechny "praktiky" padly a lidi se osvobodili. Nicméně z posledního příběhu mi vyplývá, že i kdyby se "to" už zítra hypoteticky povedlo, bude trvat mnoho a mnoho generací, než Severokorejci změní nějak zásadněji nahlížení na to, v čem žili a co to bylo za hrůzy.
Takový druhý DOKONALÝ Joe O'Loughlin, byť se tenhle jeho žák jmenuje jinak. Čtení jsem si moc užila, nešlo se odtrhnout. Velice doporučuji, protože i když se to zdá nemožné, vzestupná tendence kvality a příběhů stále pokračuje. Akorát tedy moc potřebuji další díl/y a to tuším bude trošku problém.
Buď jsem byla v naprosto nepříznivém rozpoložení pro tenhle 3. díl, nebo byla Lottie opravdu tak nesympatická a hloupá a navíc závislá. Nemít vedle sebe parťáka Boyda, tak snad nedá dohromady ani kloudné vyšetřování. Navíc, jak už ve zdejších komentářích vícekrát padlo, těch mrtvol, jmen a vzájemných souvislostí bylo tolik, až se člověk ztrácel. Za mě tentokrát ani ne 3 * a velké zklamání.
Moc špatně se mi čte o zvěrstvech páchaných lidmi na lidech, proto jsem prolog a pár dalších kapitol musela přeskákat. Příběh je to ovšem velmi originální a knihu neodložíte, dokud nedočtete. A to - v mém případě - i přes obrovskou antipatii k inspektorce Lottie.... ta ženská to v hlavě opravdu zrovna srovnané nemá - neskutečné problémy vlastních dětí ji nechávají v klidu, pokaždé si řekne: "Dnes to řešit nebudu, jsem unavená", a fakt se na svoje děti de facto vykašle? Jestli se jí dcera trápí nebo ne.... to přece počká.
Prostě - Lottie nebude moje hrdinka s velkým H.
Zvláštní příběh. Na jednu stranu čtete a jste napnutí, jak to bude dál. Na druhou stranu ke konci začnete pochybovat o zdravém rozumu svém i některých postav. A na úplném konci si říkáte: To jako fakt?
Mě prostě tyhle amišské příběhy děsně moc baví! Talentovaná paní autorko - šup sem s dalším! Akorát už prosím nenechte Kate předvádět takové nesmyslné "obštrukce" ohledně jejího vztahu s Tomasettim.
50 odstínů šedi? Přes 600 stran, z čehož 500 těžký nudy. Zkrátka příliš mnoho povyku pro nic za nic. Brzy vycházející druhý díl bych pojala jako trest pro nepřítele.... :-)
Výborná série. Těším se na pokračování, které autorka v doslovu slibuje.
(SPOILER) Tohle je tááák blbý, až se z toho nemůžu vzpamatovat: Tak především ti tři rozjívení malí frackové... můžou si dělat, co chtějí a plně toho využívají. Tohle má fakt někoho pobavit? V sedmi, třech a jednom roce věku a už dokážou zbořit dům, zničit hromadu lidí okolo a pít mi tak krev, že jsem knihu málem předčasně odložila. Nakonec neodložila, ale vlastně měla. Protože co se dělo pak, bylo podobně pitomé - ten motiv, proč se ženy nechají (víceméně dobrovolně) unést a věznit a pak dělat, co únosce řekne, já prostě neskousnu. Ne. Krom toho je náš hrdina opravdu ohrožením všech okolo a jeho urputnost stojí lidi kolem životy. A do toho ten šéf? Poslední kapka. Čili - sbohem, šéfinspektore Kette, spolu už se rozhodně nepotkáme.
Bavilo mě to, byť je to tolikrát omleté téma. Ale autorka píše poutavě, její postavy jsou věrohodné a příběh rovněž. Doporučuji.
Ani druhá kniha s Roz Krayovou neztrácí nic na čtivosti ani věrohodnosti. Opravdu doporučuji, je to svižné čtení, od kterého se vám nechce odtrhnout. Těším se na třetí díl.
Krásná kniha a mimořádná hrdinka navzdory dávné tragédii. Párkrát za čtení mě napadlo, že je z takové té laskavo-bručounské krabičky hrdinů, jako byl třeba Ove. Ale Eleanor je prostě jedinečná Eleanor. Určitě doporučuji k přečtení, nejde o nic ani přeslazeného, ani předojemného.
Úáááá - ujeťák jako hrom, chvilkama fakt nechutnej. Ale nemůžete ho nemít rádi a nefandit mu! Doufám, že bude další díl, a to co nejdříve.
Vydržte ten trochu rozvleklý začátek a dostane se vám odměny v podobě téměř dokonalého psychothrilleru. Nesbo opět mistrovsky vykresluje jednotlivé postavy a nutí čtenáře měnit v průběhu příběhu několikrát názor na všechny hlavní hrdiny. Škoda, že ten konec nebyl jiný, i když i tady mě napadá, nebylo-li by to i tak po čase zase ve starých kolejích.
Dnešní komentář pojmu trochu odlehčeně: Jako jo, dobrý, to určitě všechna čest. Ale! Neměl by už konečně přestat dolejzat za divnou Julliane? No - měl! A tak doufám, že už toho nechá.
Mmch, až po dočtení tohoto dílu zjišťuji, že knihy v sérii nevycházejí posloupně, ale bůhvíproč taky na přeskáčku. Já bych někoho zodpovědného přivázala za dřeváky do průvanu, heršvec.
Výtečné. Prostě dokonalé. Ten konec byl od autorky takový povedený bonbonek. Nutně potřebuji další díl. Abych věděla, co Jude, co Uriah atd.