hetzerjoke komentáře u knih
Ono se může zdát, že odborných knih na Keltské téma je dost, ale kolik z nich má skutečně odborný ráz, pracuje s vědeckou literaturou a pokrývá provázání Čech s okolními státy v historických souvislostech? Marně čekám, kdy se ukáže nový autor, který by tuto knihu měl potřebu aktualizovat, tak moc je ucelená a výstižná.
Naposloucháno jako audiokniha, napínavý detektivní příběh s mnoha zvraty a děsivými momenty. Fakt, že vrah je od začátku známý, čtivost nijak nesnižuje a policejní práce je zde stále precizně a poctivě vykreslena. Pochvalu zaslouží vykreslení zabijákovy minulosti a duševních pochodů.
(SPOILER) Přečtení posledního dílu trilogie už pro mě byla spíše otázka setrvačnosti a také zvědavosti, jak autoři naváží na první román. Lady z Caladanu se přes všechny své nedostatky četla docela lehce a dokázala vyprofilovat několik postav, na jejichž osudu mi vlastně i záleželo, takže jsem doufal ve velké finále, velké emoce a velké dobrodružství. Ne, překvapení se nekoná – mé naděje byly marné a já se obávám, že po skvělých koncovkách historie Duny a předeher k Duně ztratilo duo Herbert-Anderson i svou poslední výsadu, totiž dosažení filmově patetické katarze skrze monumentální bitvy, napínavé duely a uspokojivé rozuzlení. Dědic Caladanu nic z toho nemá. Postavy nově představené jsou smeteny ze stolu bez jakéhokoliv citového záchvěvu, padouši umírají jakoby nic a celá kniha tak působí jako nucené a uměle nafouknuté nic. Vím, že naše dvojka je dojením Duny a mizerným storytellingem pověstná, ale tohle...tohle bych snad i já zvládnul napsat líp.
Dvě hvězdy. Ptáte se, za co? 1. Jsem fanoušek a mám rád historii Duny a předehry k Duně (asi jako jeden z milionu). Jsem rád, že knižní vesmír Duny žije a rozrůstá se, byť často do slepých uliček. 2. Zamíchání karet tvarovým tanečníkem. Odepřeli nám epickou rozlučku s Eganem Saarem, Jaxsonem Aruem i Chaenem Marekem. Alespoň že jsme se mohli pokochat svěží linkou s tleilaxanským mistrem kamufláže, která mi připomněla Scytaleho ze Spasitele (láskyplný povzdech). Toť ale vše. Já vím, že knihy o Duně budou vycházet dál a že já je budu dál číst. Nezbývá mi než doufat, že se H+A odrazí od tohohle bahnitého dna (bolestný povzdech).
Půvabně romantický popis cesty napříč exotickými zeměmi, ve kterých legendární dvojka správných českých chlapíků prožívá mnohdy úsměvná a nezřídka kdy nebezpečná dobrodružství mezi šejky, brahmány i divochy. Vše psáno nejen s lehoučkým nadhledem a květnatou poetičností, ale také postaru, s sympaticky zemitou úderností (inu, jako by to vyprávěl váš strejda co jezdil s fabrikou na montáže)...
Velmi poučné a zajímavé čtení, jedna z mála knih o středoamerických civilizacích, která není plná obrázků a není pro děti.
Druhá část trilogie je kvalitativně srovnatelná s prvním dílem, a to jak po stránce obsahu, tak stylu. Děj je poměrně napínavý a nepředvídatelný, nové postavy dostávají dost prostoru a staré získávají hloubku, přestože u některých (Yueh, Feyd, Baron...) se mi zdá jejich vliv minimální a role v příběhu připodobnitelná k cameu. Kladně hodnotím intrikaření v sesterstvu (byť lehce přímočaré) a konspirace Šlechtického svazu v čele s Jaxsonem Aruem. Jakékoliv slibně rozpracované linky bohužel ponižuje časová návaznost na originální Dunu, takže čtenář se nemůže odtrhnout od myšlenky, že ať si autoři vymyslí co chtějí, nakonec nastane jalový status quo, aby nebyla porušena návaznost na další díla. Osobně bych uvítal, kdyby se další případná série věnovala hlubší minulosti impéria, například z doby ranné vlády rodu Corrino.
Největší mínus knihy je (stejně jako u vévody) styl psaní. Hodně myšlenkových pochodů je nadbytečných a průtokových, někdy i celé kapitoly nepřináší dějový posun a jen opakují či shrnují současný stav a ani se nesnaží dát případným úvahám postav atraktivitu. Přímá řeč postav je dost strojová (možná problém českého překladu?) a postavy často působí strašně uměle.
Jinými slovy, Lady z Caladanu je kniha řešící emoce hlavních postav, ale tato analýza sama o sobě emoce postrádá a i když knížku díky dobré dynamice přečtete jedním dechem, s jejím odložením do knihovny ve vás ulpí především suchá fakta o pokračující rebelii. Že lady Jessica prožívá krizi osobnosti, Paul dospívá ve vůdce a Leto bojuje s Atreidským mravním kodexem si patrně ani neuvědomíte, protože vylíčení těchto nosných témat je zde osekáno a zaplaveno stovkami stran čiré dějovosti.
(SPOILER) Po "pozemských" dílech Runa Rider a Cestě slepých ptáků, ve kterých se řešily zejména expedice, konspirace a vědecké detektivní pátrání, nastupuje Sluneční jezero a s ním obrat o 180 stupňů k čistému dobrodružnému Sci-fi. Souček, dle prvního dílu trilogie kovaný komunista, si překvapivě nechá svou partu soudruhů aktualizovat a na Mars s čechoslovákem a rusem vyšle dva Američany - akurátního lingvistu Freda a neohroženého pilota Mac Maca. Obě nové postavy (doplněné ruským velitelem letu) jsou vykreslené sympaticky, takže autorovi rád odpustím jeho navážení do Severoatlantické aliance z Cesty slepých ptáků.
Závěr trilogie je kvalitativně podobný jako první dva díly, více je zde však zastoupena akce a neuvěřitelné kousky astronautů na Marsu, jež je vykreselen coby planeta oplývající životem, avšak nikoliv utopická. Mimozemšťané, podzemní bozi i veškerý další život na Marsu je příjemně nepozemský, autor měl představivost a dal si záležet, aby se vyhnul klišé zelených mužíků. Knížka má také nečekaně hlubokou pointu, ve které je zdůrazněna lidská odlisnost od přírody, vyjádřená kmenem vikingů, neschopných se uživit v cizím prostředí, ovládaných strachem a pověrčivostí.
Dobrý závěr občas předvídatelné a rozvláčné trilogie, který ve svém závěru nabídne napětí i syrovost.
Po dlouhé době jsem se vrátil k tuzemské knize, a to z prostředí mému srdci nejbližší - z mého bydliště. Musím říct, že jsem od krátkého příběhu mnoho nečekal, takže jsem byl nakonec velmi mile překvapen - především svěžím a stručným dějem a celkem zajímavými zvraty. Dokonce i k postavám jsem dokázal najít vztah, především k opatu Jarlochovi a Gumprechtovi aka věčně nespokojenému řemeslníkovi. Škoda jen, že kniha byla tak krátká a polovina z ní je neúčelně vyplněna historickými fakty o křižáckých výpravách a Českých škatulatách na královském trůnu - nemělo to na děj téměř žádný vliv a jen to rušilo.
Možná je dobře, že má kniha jen něco málo přes 100 stránek. Pokud by autor psal dál, asi bych se začal nudit.
Nečetl jsem originál, a ani jej číst nehodlám, neboť bych si nerad zkazil dobrý pocit. Zemí Šelem jsem dlouhou dobu jakožto neznámou Verneovku ignoroval především proto, že se mi nelíbilo prostředí příběhu. Chybělo mi tu neznámo, prozkoumávání nových oblastí a také, ano, trochu toho boje o život. Když jsem pak nakonec před pár týdny vzal knihu konečně do rukou, příliš jsem toho neočekával.
Naštěstí, zatímco první polovina díla mé předsudky spíše potvrzovala, během druhé už jsem se začetl a přišel příběhu na chuť. Ich forma (kterou jsem u Verneovek dosud nepotkal) byla výborně napsaná a světe div se, i v prozkoumané a zalidněné Indii se pořád něco dělo. Cesta parního slona mě jednoduše příjemně překvapila. A to bych zvlášť u téměř 200 let staré knihy rozhodně nečekal. Jednu hvězdu strhávám snad jen proto, že se spisovatel neodvážil jít více do dramatu a cestovatelé tak víceméně vše přežijí bez jediného šrámu.
Asi je to tím, že už jsem četl od Kinga hodně knih, ale tento krátký příběh z antiutopistických Spojených států mi celkem rychle zevšedněl, nijak nevybočoval z předpokládaného proudu a když se k závěru konečně začalo něco dít, bylo mi už celkem jedno, jak nesympatický Ben skončí. Jednoduše průměr, King napsal mnohem lepší...
Většina povídek velmi temná a děsivá. Bohužel, skoro každá třetí působí dojmem, že ji Lovecraft napsal pod vlivem drog a kdo ji ve stejném stavu nebude číst, nepochopí ji. Psychadelické sny mi nesedly, proto strhávám dvě hvězdy. Za zbytek jsem opravdu vděčný, např. Dagon v sobě má tajemné kouzlo, jaké jsem předtím nezažil.
Výborně napsaný thriller, ačkoliv děj poněkud brzdili slepá místa rozhovorů vedlejších postav. O to více mne nadchlo líčení psychiky hlavní postavy, jeho motivů a činů. Hororům neholduji, ale Psycho doporučuji.
Výpravný hrdinský epos cesty prostého jihočeského šlechtice za slávou. Z vysněného dobrodružství se ale hodně rychle stává krutá realita. Milovníci historie si pochutnají. (Mě jako krajana potěšil milevský opat:)
Za mně nejlépe napsaná kniha trilogie. Maukler,Fix,Hortenzie a Marek už se bez zábran pouští přímo proti šílenému Adrianovi. Pomoc jim poskytne nejedna hvězda verneovek a dokonce i knížek J.M. Trosky. úžasné vynálezy, strhující zápasy muže proti muži, neuvěřitelné cesty, tajemné páky, děla obřích ráží, letecké karamboly, geniální vědci, zkrátka sci fi jak má být!
Kniha Robin Hood je prostě moc faaajn. Vřele doporučuji všem fanouškům Alexandra Dumase.
-pokračovaní komentaře, menší překlik:) -
...od ktere jsem kapitolu co kapitolu čekal větu: Amy volá domů...
Vřele doporučuji. Jo a i film se dá.
Crichton mě opět nezklamal. Poté,co jsem přečetl Kouli mě sice Kongo napnulo o newton méně, ale přesto knihu rozhodně řadím k nadprůměrným. Všechny postavy mi byly sympatické ( obzvlášť gorila Amy, od které jsem kap
Krásná kniha dobrého nápadu i akcí nabitých bojů mezi příslušníky Skytskýh kmenů. Akorát to věčné pojmenovávání mezi členy expedice: Dmytro Borisčoviči? Ano,Ivane Semenioviči? - to mi moc nesedlo,spíš pobavilo,asi jako zvolání prof. Semenioviče : "Uklidněme se, soudruzi!". Jinak bezvadná kniha.
Bezvadná kniha pro všechny milovníky militantní historie a dlouhych urputných válek mezi vznikajícími kulturami. Každá bitva je přehledně popsána do detailů a okrášlena krásnými ilustracemi. Zejména jsem ocenil popisky vojáků. Tahle kniha mě takřka přivedla mezi zástupy obdivovatelů dějin. A ačkoli jsem ji dostal už ve 4. třídě, doteď se k ní rád vracím a věřím že i vracet budu...
Důstojný nástupce Eduarda Štorcha a jeho napínavý příběh dvou vikingů bojujících v lesích ameriky proti divokým skraelingům, příslušníkům indianských kmenů. Z koncem jen jedna věta: Chudák Erik