hezuveru komentáře u knih
Pro knížku jsem si do knihovny šla hlavně proto, ze v divadle uvedli Millerovy Čarodějky ze Salemu a ja chtěla jít na představení se svym vlastním obrazem o autorovi. A tesim se ještě vic! Moc moc se mi libilo zobrazení rozplynuti snu a vize a také fakt, ze touha po penězích dokáže donutit lidi k čemukoli. Ovšem potom, co je nejdříve rozdrti a poníž
Jsem ráda, ze se mi kniha dostala do rukou. Působivé, místy drsné a plné odstrasujicich případů. Vidim za projektem velkou praci, autoři si dali záležet a obdivuji odvahu, se kterou do toho šli. Jenže chvílemi jsem mela pocit, ze ctu jen vystřižené články z časopisu. Některé části byly logicky uspořádané, ale jinak to na sebe většinou nenavazovalo a působilo to na me stylem - „Tak třeba tohle dam sem a tohle třeba tam. Jinak si ale myslim, ze to znamená vykroceni správnou nohou do budoucí tvorby!
Velké zklamání. Nerada pisu negativni recenze, ale tady me natolik trápí nenaplneny potenciál zpočátku hezke zápletky, ze bych rada vyjádřila nespokojenost. Ze začátku příběh hezky plynul a člověk cekal, kdy se linie odpojí od popisu vzadu na knize. Jenže to se nestalo. Vse je shrnuto v krátkém odstavci a po více než tři sta stranách jsme se nedozvedeli nic nového. Casto se autorka nechala unést a ja se musela prokousat několika dlouhými odstavci “co by kdyby, které bylo v drtivé většině zakončeno větou: “ale žádná kdyby neexistují. Ano, ke knize tohle bezne patří a bavi me to číst, ale ne v případě, kdy je na stránce více otazniků než teček za větou. Par gramatických chyb tomu dodalo tresnicku navrch. Cenim si autorciny odvahy a veškeré pile, co vložila do psaní knihy, ale od nějaké čtvrtiny jsem se musela do cteni přemlouvat. Na konci vsechno navíc působilo strasne nereálně a dialogy by napsala i umělá inteligence lepe.