hnusák komentáře u knih
Další v sérii vyšetřování setsakra dobrého privátního ex detektiva Larse. I tento díl má spád, spoustu trefných hlášek a na konci i shození nafrněného lumpa z jeho soukromého piedestalu do osidel ocelových klepet. Super, dávám palec nahoru autorovi, i když se tváří jako ten syčák Joker.
Skvěle napsáno, kniha má spád a je důstojným pokračováním prvního dílu.
Buhužel jsem začal číst až tuto druhou knihu, ale začátek vysvětluje proč... takže to zas až tak nevadilo, ale do jedničky se pustím co nejdříve. Celý svět je popsán velmi sofistikovaně a uvěřitelně, obludnost a pomalu nezničitelnost Céček nahání hrůzu a na konci je vysvětlen i původ těchto mrch. Super, líbilo se.
Mne se kniha naopak velice líbila, má spád a nejraději čtu před spaním, anžto Carter nabudí takové pěkné sny ( :-) ). Mám takový dojem, že toto byla předposlední kniha série, škoda.
Naprosto čtivě napsáno, události se hrnou kvapem dopředu až do tušeného rozuzlení, paráda. Teď se musím vrhnou na Stalkera, abych pochopil, proč se stalo to, co se stalo...
Ode mne opět plný počet zasloužených hvězd oblíbenosti.
Naprosto čtivě napsaná detektivka, má strhující spád a to závěrečné finále mě dostalo. Díky za fajn zábavu.
Nemám slov, kniha mne opravdu nadchla. Pan Niedel je můj oblíbený autor a jeho romány jenom hltám a toto dílo nebylo jiné. I když se mne občas zdála v jistých okamžicích paralela s některými americkými filmy, např: Uprchlík z Harrisonem Fordem - převrácený vězeňský autobus a následující útěk a jiné. Když to vezmu z patra, tak Pavel je vlastně takový hajzlík a snaží se proplouvat životem bez větší námahy, ale v každým případě jsem mu fandil, protože se dovedl o sebe vždy postarat.
Tedy, Bezzemek je fakt klasa :-) . Opět nářez, jak se na upíra sluší, ta přehršel násilí, sexu a dokonalých hlášek, která se táhne celou knihou, ji dodává šťávu a překotně se žene k tušenému závěru. Regenerace je opravdu fakt výhra v loterii, obzvláště když má upír dvakráte ustřelené nádobíčko, brrr.
Strhující zápletka, která překvapuje stále dalšími a dalšími pasážemi. Zamotané klubko se odvíjí velmi pomalu a udržuje čtenáře v napětí. Závidím Robertu Langdonovi jeho paměť a jak si dovede fotograficky představit jednotlivé životní úseky. A že je to profesor super hrdnina ? No a co, v tom je to právě fajn, svět potřebuje hrdiny. Zaujaly mne taktéž poutavé popisy památek, kde se příběh odehrává, včetně fenomenálního Dantova epického díla. A otázka přemnožení lidstva? Hrozivé - bojím se, aby sama příroda ( pokud se o to nepostará samo lidstvo svou chamtivostí po moci ) se nepostarala o redukci, jako již mnohokráte v dějinách...Hodnotím velice kladně a již jsem zvědav na filmové zpracování.
Peklo - je nebo není ? V tomto případě ano a není to peklo ledajaké. Je sice placaté, má vlastní moře a vysoké hory, ale také miliony ďáblů a i svého Satana a za největší pochoutku považují maso z hříšníků, kteří se líhnou z hnilobné hlíny...
Toto realistické peklo mne nadchlo ( ne že bych se tam někdy chtěl dostat, to ne ), ale jako bezvadné čtení to musím ohodnotit plným počtem. Super, už se sápu po pokračování ( ejhle, kniha je vypůjčená, no, tak tedy příště :-) ).
Tedy, pokud by se něco takového mělo stát, pánbůh s námi... I když je to zhruba od půlky fikce, ta první část mne fakt nadzvedávala ze židle, dílo vzniklo někdy kolem roku 2019 a mraky věcí, které Vondruška popisuje, se ukazují v plné nahotě. Islamisté, neřízená migrace, tupé hlavy v Bruselu, Green Deal, a hlavně multikulturalismus, což jsem dávno prorokoval jako absolutní nesmysl. Jednu hvězdu odnímám za vlasy přitažené období do roku 2045, jinak perfektní.
Kniha je psána způsobem, že jsem zřetelně viděl ten šlendrián na Slovensku, co se tam děl v devadesátkách, možná ještě o dost horší než u nás.
Mne osobně je Miko sympatický chlapík, prokázal to prozatím u všech dílů, které jsem četl, je to sice pruďas, ale snaží se být objektivní. To, čím si prošel v tomto díle, je velice smutné a nedivím se, že ho to tak vzalo. Je to ale také dějová linka, která se celým příběhem táhne jako červená nit. Miko se neustále utápí v žalu a sebeobviňování a kašle na důsledky. To, jak nakonec řeší vypátrání toho darebáka je asi hodně za hranou a nemyslím si, že je to takhle reálné. A ještě jedna výtka, asi pro editora, nevím, ale když letím z Madridu do Argentiny, tak se zcela jistě nepohybuju na Tichým oceánem. Jinak počtení dobré, až na konec, bylo to takové ustřižené.
Musím říci, že smrt vlastního dítěte je vždy velmi frustrující, člověk neví, jak by se sám zachoval, pokud by se do stejné životní situace sám dostal a dospěl ke stejnému názoru, jako Bert. Je to velmi těžké a těžko se dá takový člověk šmahem odsuzovat, pokud se utápí ve vlastním žalu. Kniha je velmi dobře podaná, i když sám osobně příběhy o utrpení dětí nevyhledávám.
Skvělé pokračování ságy Wolframa a Beneše, kteří jdou od jedné bitvy do druhé a zároveň nelení ani v osobním životě, líbí se mne ten odpočinkový styl vyprávění, bezvadně se odreaguji.
Nejznámější popularizátor nám zde předkládá účet našeho hospodaření na úkor přírody, bez které nemůžeme existovat a kterou se snažíme mermomocí zadusit, je to smutný účet a mám velké pochybnosti, že se tento stav podaří zvrátit. Samotné odlesňovaní Amazonie mne rve srdce, byl jsem tam a byl jsem nesmírně uchvácen, ale lidská hrabivost nezná mezí, všichni na to doplatíme. Kniha samotná je velmi poučná a zároveň velmi smutná.
Já tu holku prostě mám rád, jde do toho prsama nehledě na důsledky :-) . Fajnové zakončení.
Styl vyprávění páně Kariky mne vyhovuje, do děsivého vyprávění jsem se lehce začetl a, no, netrvalo to zas tak dlouho a dočetl až do schizofreního konce. Psychologická linka se táhne celým příběhem a z některých pasáží občas naskočí šimrání v zátylku, na to, že je to první kniha tohoto autora, kterou jsem měl možnost číst, fakt dobrý.
Poslední kniha, která mne scházela do zkompletování této fantastické série. Opět čtení jedním dechem, skoro nemožnost odtrhnutí se od stránek a opět něco nového, co se týče způsobů smrti ( lidská či spíše nelidská kreativita nezná mezí ). Už teď lituji, že mám přelouskáno všech 11 knih.
Opět bezva počtení a s příjemných vstáváním chlupů na šíji, kdy jsem se tak zabral do čtení, že jsem nevnímal okolí. Musím přiznat, že Joona Linna je docela frajer.