holomex komentáře u knih
Soubor střípků a myšlenek ze života. Většina mě příliš neoslovila, ale oceňuji, že se autorce v závěru v poslední čekárně podařil udělat jakýsi spojovací oblouk, který přecejen dal pojetí celého dílka jakýsi smysl. (Chci tu ještě speciálně podotknout, že autorku i knihu jsem poznal a přečetl díky Databázi knih, protože je zde ke stažení zdarma. Takže jsem ji hned zařadil do čtenářské výzvy. Číst něco, po čem bych jinak nesáhl, mi přijde jako ryzí naplnění výzvy.)
Ze začátku jsem byl úplně nadšen. Říkal jsem si: "tak tohle je úkaz!". Pak jsem se asi unavil, nebo tomu kleslo tempo, kdo ví, a málem jsem knihu odložil. Naštěstí jsem ale krizi překonal a knížku pak už bez potíží dorazil. Přátelé, čtenáři - toto je gejzír. Kombinace fantazie, magie, faktů i bohapustých výmyslů, jemného i přímočarého humoru, lechtivosti, krutosti, napětí. Pro českého čtenáře navíc zatraktivněná tím, že se točí kolem husitství. Pro mě osobně je také inspirující v tom, že ve mě vzbudila zájem o dovzdělání. Pořád hledám: fakt existoval tenhle chlap? Je tohle místo vymyšlené? Týjo, tam se musím podívat...Doporučuji a vrhám se na druhý díl.
Pro mě je to ve svém ranku Kniha roku 2021.
Tématicky 100%. Tak proč jenom 3 hvězdy? Protože Marian Kechlibar není ještě jako beletrista vypsaný. A tak je to vyprávění často kostrbaté a dialogy škrobené, nepřirozené. Zatím je to tak, že autorovu faktografickou nebo názorovou publicistiku považuji za výrazně zdařilejší než tento soubor povídek. Přesto ale knížečku doporučuji. Je útlá, zvládnete ji hned a stojí za přečtení. Velice si cením odvahy jít s kůží na trh a zpracovat takové téma.
Tuto knihu mi jen tak mezi řečí doporučila manželka. A přestože čtu obecně úplně jiné věci než manželka, tentokrát se to nějak sešlo, útlá knížka tam vyzývavě ležela...tak jsem po ní nakonec sáhl a věnoval jí jednu neděli. Jednotlivé kapitoly jsou krátké, knížka nemá ani 200 stran. A to je dobře, delší by se to nedalo vydržet. Styl je takový útržkovitý, strohý, je to spíš skládačka střípků než rozmáchlý příběh. Takhle je to akorát, a hlavně ženská linie vyprávění dovede vtáhnout. To, co hlavní hrdinka prožívá v práci, mě fakt zaujalo jako celek. Celou dobu je jasné, že se obě linie vyprávění na konci nějak protnou. Což se opravdu stane. A myslel jsem si, že to bude trošku jinak, nicméně, jak teď ve mně kniha doznívá, mám už pocit, že právě takhle to protnutí bylo "správně" a realisticky v duchu knihy. Ani později, ani jinde pro mě znamenalo intenzivní čtenářský zážitek a přináší mi chuť někdy v budoucnu od autorky ještě něco zkusit.
Velice zdařilé. Tohle byla knížka, u které jsem měl pocit, že i cítím, jak to tam smrdí. A že tam teda rozhodně má co smrdět.
(SPOILER) Ajajaj. To už je hodně archaická kniha. Pokud nemáte k Londonovi nějakou lásku z dětství, tak asi moc nezaboduje. Já jsem to teda sotva urval do konce. Uznávám, že tu je pár poutavých pasáží, hlavně z toho jeho budování kapitalismu. Ale v okamžiku, kdy se to překlopí do moralizující šablonovité lovestory, tak je to fakt až k nepřežití. Dalo se to ještě napravit nešťastným (realistickým) koncem. Ten ale nenastal, i když k němu bylo slušně nakročeno. Tak jo, když pohádka, tak pohádka. Ale fakt už jen pro pamětníky.
Tohle je nakonec kuchařka, podle které opravdu vaříme. Což si myslím, že je pro knihu v daném segmentu to nejvyšší ocenění a naplnění. Oceňuji také grafické pojetí, které na mě působí vzdušně a čistě.
Líbí se mi koncepce. Je fakt zajímavé sledovat život člověka prostřednictvím výpisků, které si dělal v průběhu padesáti let. Je podnětné zjišťovat, jakou platnost dnes mají tehdejší myšlenky a jak se může v průběhu času měnit jejich hodnocení. Nelíbí se mi přece jen moc časté zdurazňováni, že se autor s tím a tím znal, tam a tam přednášel a odtud a odtud má čestný doktorát. Ale celkově hodnotím pozitivně a myslím, že si z těchto výpisků udělám pár výpisků:)