honza66
komentáře u knih

V. Čerepková byla skvělou básnířkou, její cit pro jazyk je mimořádný. A narozdíl od mnoha jiných alternativních básníků / básnířek své generace nepotřenuje za každou cenu šokovat. Vlastně naopak: tato sbírka je decentní a lyrická, o to více vynikne její schopnost pracovat s češtinou.


Radost koukat kolem sebe spolu s mimořádným fotografem V. Chocholou. A přidaná radost je k tomu číst úvodní slovo básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Oproti suchým teoretikům fotografie je Kolářův pohled osvěžující, příjemně laický a přitom přesný.


skoro 100 let stará kniha a přitom jazykem a literární vytříbeností snese ty nejmodernější kritéria. A děj zejména poslední rozsáhlé povídky O smutných očích Hany Karadžičové je v mnoha ohledech zcela aktuální. Radost číst.


Dnes už lehce pozapomenutá, právě o to však zajímavější postava české / americké fotografie. Zejména americká fotoprodukce stojí za to. A ocenit je třeba i eduaktivní roli J.D. Růžičky ve vztahu k dalším českým fotografům.


Svižné, rychlé, bez zbytečných kudrlinek, skvěle se to čte, postavy jsou přehledné a relativně realistické. Klasický Perry Mason v plné formě :)


Výborná a vyčerpávající kniha, komplexně podané celé období vlády Přemysla i celoevropského kontextu. Zajímavé je zaměření některých kapitol i na kulturní či církevní život, stavební slohy a vliv dalších částí Evropy na české země.
Pro mě mírně iritující byl občasný důraz na "třídní boj" a lehce marxistické vidění světa. Přestože kniha vyšla v roce 1990, napsána předpokládám byla ještě před rokem 89 a chvílemi je to znát.


Výborná publikace a nejen o třech česko - francouzských malířích, ale také o uměleckém a obchodním fungování francouzské výtvarné scény. Vliv a role galeristů a jejich galerií, sběratelů, obchodníků s uměním či recenzentů v období meziválečné Paříže je čtivě a detailně popsán.


Skvělá kniha, velmi silné příběhy. Trochu jsem se obával, aby toho smutku a těžkých životních osudů nebylo až příliš, ale je tomu vlastně přesně naopak. Kniha a rozhovory vlastně v důsledku působí velmi optimisticky a nadějně.


Knihy Petry Soukupové vynikají ve dvou oblastech:
1. skvělý jazyk - píše tak, jako kdyby nebylo nic jednoduššího. Její texty se snadno čtou, a přitom nejsou ani trochu banální.
2. civilnost a uvěřitelnost - vše, co čtete, se běžně děje a když ne přímo vám, tak někomu v okolí. Autorka nevymýšlí složité překombinované vzorce chování a situací, naopak jen přesně, věrohodně a detailně proniká do myšlení svých postav a jejich postojů v běžném životě.
Je radost číst takové knihy!


Skvělé, syrové, naprosto otevřené memoáry. Životní styl pod heslem "sex, drogy a film" a zároveň drsné zážitky z poválečeného věznění či následné složité protloukání se v zahranicí - pro mě jedno velké překvapení. Adinu Mandlovou jsem měl zafixovánu jako lehce unylou dámu z filmu Kristián, abych zjistil, že svérázná dáma to jistě byla, ale o unylosti nemůže být v jejím případě žádná řeč :)


Lehkost, s jakou se knihy Fr. Niedla čtou, je až neuvěřitelná. Platí to jak o všech jeho dřívějších středověkých sériích, tak i o tomto nejnovějším počinu. Vedle svižného děje je bonusem i zajímavý popis reálií středověké Prahy a způsobu života tehdejší "střední řemeslné třídy".


Kniha má ambici být velkou a detailní biografií Jeffa Bezose a konkurovat třeba biografii Steva Jobse od W. Isaacsona. Z velké části se to i daří, i když Bezos a příběh Amazonu prostě není tak barvitý a zajímavý jako třeba právě Jobs. Přesto je detailní pohled pod pokličku největšího online obchodu světa mimořádně zajímavý.


Příběhy komorníka Jeevese, který sloužil jako velmi blízký předobraz našemu Saturninovi, jsou vtipné, anglicky suché a decentní. V podstatě už zaniklý svět britské vyšší vrstvy má své velké literární kouzlo.


Obiho vzpomínky na africkou misi se čtou jako akční román, akorát s vědomím, že všechno je to skutečnost a odehrává se to v reálném životě a nikoli ve fantazii spisovatele. Klobouk dolů před autorem, jeho vytrvalostí a zaťatostí a mnohdy i velkou odvahou.


Příběh firmy Theranos a její zakladatelky, která se svého času vyhřívala v přízni Baracka Obamy, Hillary Clinton či Henryho Kissingera je fascinující. Přesvědčivost, síla osobnosti kombinovaná s neurvalým stylem řízení a nátalkem na zaměstnance ji přinesla téměř miliardu dolarů od investorů, ze kterých se nakonec navrátil ani cent. Poučné, zábavné, napínované. A nutno ocenit autora, který celý případ rozkryl - novinář Wall Street Journal John Carreyrou navázal na ty nejlepší tradice investigativní žurnalistiky od dob Watergate, materiál sbíral dlouhé měsíce a další měsíce pak on (a jeho noviny) vedl právní bitvu o to, aby odhalení mohla být zveřejněna.


Výborná kniha drsných, mnohdy drastických až krutých příběhů o lidské statečnosti a touze přežít. Zejména ze zážitků Evropanů zajatých v arabských pouštích ve středověku či ze vzpomínek válečných zajatců z Asie z 2.světové války se svírá a chvílemi i zvedá žaludek. Jednotlivé příběhy mají spád, kniha se čte sama.


Skvěle napsané, takový cit pro jazyk se nevidí často. V kombinaci s mimořádně zajímavým ztvárněním ducha antického Říma, kontroverzních postav císařů Tiberia a Caliguly i běžných Římanů je román Po nás potopa bravurním dílem klasické literartury.


Ziburovy cestopisy jsou zárukou kvalitní, zábavné a chytré četby. Jeho nejnovější kniha o cestě po Evropě mi přišla ještě o kousek lepší než knihy z exotických cest po Arménii, Číně nebo Turecku. Možná je to právě tou blízkostí a relativní obeznámeností s procestovanými zeměmi a životem v nich. A možná je to i tím, že jak autor stárne (resp. má více zkušeností :-), tak získává ještě větší nadhled a schopnost vše zábavně zachytit a popsat.


Není náhoda, že autor je držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Vykreslit pohnutý, hluboký a silný příběh na relativně malé ploše a v podstatě banálními slovy pedanstkého vypravěče - majordoma, je velké umění. Ač kniha na první pohled jako žádné velké umění nepůsobí, jako celek je úžasná.


Velmi dobrá kniha povídek, v mnohém velmi originální a dobře vypointovaná. Ne že by každá povídka byla na Nobelovku, ale třeba příběh vojáků z bitvy u Hradce z roku 1866 a jejich dnešních potomků byl výborný a když ne na Nobelovku, tak alespoň na nějakou domácí cenu pro povídkáře by aspirovat mohl :-)
