Hotovson
komentáře u knih

Skvělý povídky. Až mi to překvapilo, že jsem je přečet za jeden den.
Ty otevřený konce - mně se to líbí. Jako by autor nechával na čtenáři, ať si konec domyslí sám. Takový to "co tím chtěl básník říci" a každej si pod tim představí něco jinýho.


Já to dočet, nicméně musim souhlasit s tim, že se DD hrozně moc, opravdu dost opakuje. O půlku kratší by to nevadilo.
Taky jsem čekal MOR - téma, lidi mřou jako mouchy, autor to nějak zachytí, bohužel mi to přišlo, že sám je tam nějak ta moucha na zdi, což jinde funguje, ale tady bohužel ne. Přijde mi od děje moc odtažen, vzhledem k tomu, že byl celou dobu přítomen.
Nejlepší část byla paradoxně zprostředkovaný vyprávění útěku skupiny lidí z Londýna a toulání se krajem až k založení "osady", kde přečkali morovou ránu.


Parádní zakončení trilogie. Byl jsem spokojen. Všechny tři díly za 5* :)


"Je to velký hřích porazit strom v rozpuku, když je tak plný síly, že ani nemůže umřít. Je to strašné, když mrtvý nemůže najít v hrobě klid. Mrtví už nemohou prožívat lásku ani štěstí, ti si mohou přát už jen klid v hrobě. Jak bych neplakala, když říkáš, že břízka nemůže umřít, protože myslí na svého vraha. Je to tvrdý osud pro člověka, který byl zbaven života, když nemůže v klidu odpočívat a musí pronásledovat svého vraha. Mrtví, ti mají už jen odpočívat v pokoji."
Jo, přesně tak to je.


Nemam rád Olbrámka, prostě ne, je to hajzl.


Další velmi čtivá knížka ze série Hříšní lidé. Panoš Ota se tu k mému překvapení držel dost nečekaně zkrátka :-)


Sice jsem o KLDR ledasco přečet nebo viděl, ale takovej pohled zevnitř ještě ne. Místy mi to přišlo až absurdní, co se tam dělo a děje dodnes. A ke smůle severokorejskýho lidu i bude dít, i kdyby se mladej tlusťoch nerozmnožil, páč ten lid žije tolik desítek let v bublině, že i kdyby ten zrůdnej režim někdy padnul, tak ty lidi prostě nebudou vědět co počít. Minimálně dnešní generace ne, to možná až ty budoucí.
Nechápu, proč to tam ještě funguje, asi nad tim drží ochranou ruku Čína, jinak si to nedovedu vysvětlit a nechápu proč, ale jinak by se to muselo už dávno zhroutit, stejně jako všechny ostatní socialistický a komunistický státy bez pomoci z vnějšku.
Soudruhy bych tam posílal na exkurzi - na 20 let - pak by možná prozřeli a přestali podobný zvěrstva hájit a obdivovat.


A vše jenom pro peníze, aby se kola soukolí dál a dál otáčela...
CITACE:
"V prvních osmi měsících roku 1916 vyvezli německé koncerny dva milióny tun železa a oceli do neutrálních států, které pak expedovaly tuto válečně důležitou surovinu do Anglie a Francie.
Zahraniční kontrahenti mohli jednak nabídnout mnohem vyšší ceny,než mohlo platit německé ministerstvo války, jednak mohli na protiúčet dodat hlavně měď,jež zase chyběla německému válečnému průmyslu. .... Podobně užívaly anglické světlomety uhlíkových elektrod z podniků německého koncernu AEG.....Naproti tomu dovážely lodě do švédských přístavů pro Německo nikl z francouzských kolonií.
....
Roku 1916 žádal generální intendant německých polních vojsk od dodávku 15000 tun ocele měsíčně na ostnatý drát; příslušnýocelářský svaz objednávku odmítl, poněvadž by pak nemohl splnit dodávky pro zahraničí a musel by zaplatit vysoké penále.
Tak se stalo, že němečtí pěšáci umírali na francouzské frontě v drátěných překážkách vyrobených z německé oceli a francouzští poilu padali, zasaženi kulkami oplášťovanými niklem z francouzských dolů."
KONEC CITACE
...a pro tohle všechno ty miliony a miliony padlých. A historie se samozřejmě opakovala a kdoví kolikrát se ještě opakovat bude. A mění se jenom zbraně, technologie, ale lidstvo je ve svojí podstatě pořád stejné.


Je pravda, že je všechno vysvětleno až na konci, ale srozumitelně, takže mi to nevadilo. Rozhodně si nemyslim, že by to bylo překombinovaný. Já se v tom vyznal, i když samozřejmě v průběhu čtení nemůže člověk nic tušit, nakonec do sebe všechno zapadne.


Ten konec je opravdu takovej náhlej, zvláštní. Má to ale místama dobrý pasáže - ve druhej půlce. V první se toho moc nestane, než se dostanou do minulosti.


Nádherný čtení! Mam rád Vernea a když si to dovolim porovnat se Zemí kožešin, tak ta je samozřejmě verneovsky idealizovaná, všechno dobře dopadne, ledy se rozestupujou a tak dále. Tady ne. Tohle je realita a to se stalo. Nezbývá než obdivovat tohoto člověka a jeho skupinu. V těch podmínkách opravdu neskutečný výkony na - a kolikát podle mě i za hranicí lidskejch možností.

Neskutečný, co všechno tenhle člověk dokázal a žádná překážka pro něj nebyla dost velká.
Chtěl se stát námořníkem, potom polárníkem, nakonec se stal obojím a zároveň k tomu i vědcem, aby dal svým výpravám smysl. Když ho předběhli v dobytí severního pólu, tak se rozhod, že dobude jižní. V roce 1913 uviděl v Německu prvně letadlo, tak se stal prvnim norskym pilotem, protože v tom viděl snadnější cestu k severnímu pólu. Nakonec tam doletěl vzducholodí. Vskutku člověk mnoha dovedností a zároveň obrovský a nezlomný vůle!


Mě to právě bavilo, protože je to tak trochu jiná detektivka. A Waltari se tam nezapře. Vypravěč, spolu s komisařem Palmu hlavní hrdina, se chová k opačnému pohlaví tak trochu jako osel, stejně jako hrdinové Waltariho dalších románů, i když tady to neni tak výrazně, spíš okrajově.
SPOILER: A co musim napsat, tak sem měl neskutečný zadostiučinění v knize Hvězdy to řeknou, když tomu malýmu praseti, co ustřelilo schválně vráně zobák, pak ustřelil omylem hlavu vlastní fotr!


Pohodová detektivka s pěknym zvratem a vcelku akčnim závěrem. Má to všechno, co bych od toho čekal.


V podstatě reakce na Jogese.
Srdce mám až u kotníků, dodávka jede pryč a my s Rubíkem jdeme pěšky domů. Kopám si srdce před sebou po dlažbě. Je mi do breku, ale nebrečím. Chtěl bych bejt jako Rubík. Chtěl bych bejt Rváč Ruben Wolfe, a ne Lůzr. Chtěl bych bejt svým bráchou.
Ve finále mi příde, že Rubík chce bejt svym bráchou Cameronem, pro tu zarputilost, pro ten boj a pro to, že se nevzdává, nic nepříde zadarmo, o všechno musí zabojovat. Finále je skvělý, prostě bráchové, sice si dají po držce, ale mají se rádi, tak to prostě je :)))


Skvělý! Mam rád ty závěry ze soudní síně, kdy Perry Mason vždycky roznese protistranu na kopytech.


To mi umrtvilo. Bez psiny.
Ne, vážně. Jsem zmaten, asi jako Holden. Nevim pořádně, co si o tom mam myslet.


Pěknej špionážní spletenec.
Pošlete týpka, kterej nic neví na místo, o kterym nic neví, aby dojednal něco, o čem nemá ani tušení. Ve finále dost dobrý, i když se celou dobu pohybuje na tak tenkej linii, že stačí málo a všechno se může zvrtnout.
Proto mi to přišlo tak dobrý.


Sympatická hlavní postava Maji Lisy a o to větší mrcha byla macecha. A pěknej závěr, kde se ukázalo, že domov neni domovem úplně doslova.
