Hřibče komentáře u knih
Dočetla jsem, ale přiznám se, že spíše ze setrvačnosti, protože jsem byla zvědavá kdy a jak Ariana Tristanovi sdělí odkud pochází. První čtvrtina knihy byla velmi vtipná, což se mi hodně líbilo, ale přibližně od 2. čtvrtiny mi Tristan začal lézt trochu na nervy a tím i zabil tu humornou složku příběhu. Unavovalo mě, jak jednou Arianě věřil, po druhé zase ne a tak to bylo pořád dokola až teda na konci pochopil celou pravdu. Ještě, že tam byl Cop i Sven, kteří to chvílemi (pro mě) výrazně zachraňovali. Nebýt jich, tak by to s muži v této knize šlo hodně z kopce. K čarování se moc vyjadřovat nebudu, podle mě to v Arianině podání působilo spíše směšně, ale budiž. :) Upřímně jsem od knihy čekala trochu více, ale dočetla jsem ji.
Ze začátku příběhu jsem měla docela problém se "skamarádit" s hlavní hrdinkou. Nebyla mi totiž příliš sympatická, ale jak jsem četla dál, tak mi došlo, že je to nejspíš autorčin záměr, abychom si lépe uvědomili její postupnou proměnu. A musím upřímně říct, že postupem času jsme k sobě našli cestu. :)
Celkový dojem z knihy po jejím dočtení je velmi příjemný, i když jsem od autorky četla i kapánek lepší příběhy. Cecelia ovšem psát umí a její knihy mají velmi neotřelé náměty. Sympatické také je, že se to v nich hemží nejrůznějšími postavičkami, které si vás postupem času získají. Upřímně se těším, až si od ní zase něco dalšího přečtu a jsem zvědavá, čím mě autorka překvapí tentokrát. :)
Po knize jsem sáhla především kvůli mojí oblíbené spisovatelce Julii Quinn a musím upřímně říct, že její povídka mě vůbec nezklamala a náramně jsem si ji užila (vynikající slovní přestřelky hlavních hrdinů, sympatické hlavní postavy, povídce nechyběl vtip a humor). Zbylé dvě povídky od obou autorek jsem brala tak, že si je přečtu a uvidím, jak se mi bude jejich styl líbit a podle toho se rozhodnu, zda jim dám ještě někdy v budoucnu šanci.
Na rovinu musím říct, že první povídka od Lisy Kleypas mě spíše zklamala a přetrpěla jsem ji. Chápu, že se jedná o povídku, ale na můj vkus to bylo všechno příliš jednoduché a málo promyšlené. Na to, že se hlavní hrdinka zabývala matematikou a byla neustále zdůrazňována její inteligence a racionalita, mi přišlo, že byla celkem dost jednoduchá a až příliš snadno skočila Jakeovi do náruče. Ne, že by mi sex a jeho popis v romantických knihách vadil, ale u této povídky mi přišlo, že zabíral zbytečně moc místa, například na úkor dialogů. Celkový dojem tedy nic moc.
To Kinley MacGregor a její povídka mě naopak velmi příjemně překvapila. Sexu v ní bylo habaděj a hlavní hrdinové se na sebe vrhli také celkem rychle, ovšem celý příběh byl velice příjemně romantický a líbil se mi námět platonické lásky v utajení a její postupné odhalení. Zároveň bylo příjemné, že jsem příliš netušila, jak to celé dopadne. Respektive - bylo nad slunce jasné, že hlavní hrdinové budou spolu (je to taky romantika, tak jak jinak by to mohlo dopadnout, že? :) ), ale spíš mě zajímalo, jak se to celé vyvrbí a konec celkem příjemně překvapil. Takže s tvorbou Kinley jsem spokojená a ráda od ní něco dalšího zkusím.
Velmi příjemné čtení, které sice u mě osobně nedosahuje tak vysokých met jako Pán hor, Heřmánkové údolí nebo Carolina, ale i tak se jedná kvalitně napsaný historický román, po jehož přečtení budete mít dobrý pocit z četby.
Paní Körnerová je profesionálka každým coulem, což se pozná na plynoucím ději bez zádrhelů, kvalitně popsaných historických reálií, které čtenáře uvedou do kontextu a barvitým vylíčením povah postav.
V knize není nouze o napětí, zvraty a pořádnou dávku romantiky. Pokud toužíte po dobře napsaném historickém románu z 2. pol. 19. století, pak je tato kniha tím pravým ořechovým pro vás. :)
První Lanczovka, kterou jsem nedočetla. Nebyla jsem se schopná přenést přes nesympatie k hlavní hrdince. Knihu jsem dočetla do půlky a pak jsem to vzdala. Chápu, že hlavní hrdinka byla citově i sexuálně vyprahlá, ale číst o ženské, která uvažuje jen rozkrokem, mě prostě nebavilo.
Tato kniha předčila veškerá má očekávání. Byla nesmírně čtivá a moc mě bavila, zvláště její druhou polovinu jsem slupla jako malinu. Příběh Jany a Denise byl nesmírně napínavý, velmi romantický a opředený tajemstvím. Líbilo se mi, jak Jana postupně rozplétala tajemství kolem Denise a že jich kolem sebe opravdu neměl málo!
Další postava, kterou jsem si v tomto díle doslova zamilovala byl David Magnard - Maxmiliánův přítel a za mě i úžasný stratég. Velmi se mi na něm líbilo, jak krásně uměl tahat za nitky a jak se stal všem hlavním postavám oporou a opravdovým přítelem. Mnohokrát jsem si říkala, že nevím, co by si bez něj počali. Upřímně doufám, že ho potkám ještě v dalším, tentokrát bohužel už posledním, díle.
Jak už jsem napsala výše, tato kniha se mi velmi líbila. Četla se jedním dechem a v druhé polovině nepostrádala ani jistou dávku humoru. Co se děje týče, tak za mě maximální spokojenost.
Jediné, co mi v knize chybělo, byl rodokmen rozvětvené rodiny de Braie. Ve 4. dílu byl, ale v tomto 5. jej už KK nevytiskl a co jsem nahlédla do 6. dílu, tak ani tam není. Je to škoda, neboť rodina de Braie je s postupem let čím dál větší a rozvětvenější a čtenář by se tak mezi všemi jmény lépe orientoval. Osobně to tedy považuji za chybu nakladatele a redakce KK, nikoliv autorky.
Velmi povedené zakončení celé série. Poslední díl se mi zdál o chlup lepší, než 2. díl. Byl velmi napínavý a i když jsem už od půlky tušila, jak to dopadne, tak i přesto musím říct, že závěr knihy byla teda síla. Velmi mě bavilo objevování nového světa a líbilo se mi, jak ho spisovatelka popsala. Vůbec by mi nevadilo, kdyby série měla ještě pokračování, každopádně za mě maximální spokojenost. Už se těším, až si přečtu bonusovou e-novelu. :)
Ze začátku příběhu mi Sabrina přišla jako celkem sympatická hrdinka, jenže postupem času mi její chování přišlo velmi rozmazlené a chvílemi vyloženě až absurdní. Osobně jsem čekala, že bude za svá rozhodnutí a lásku více bojovat, že bude ráznější, že se nepoddá svému osudu, a to ať byla na Morganově hradě, nebo u příbuzných v Londýně. Nemám moc ráda postavy, které jen tak sedí v koutku a trpí a přesně tak na mě působila. V anotaci se sice píše, že Sabrina musela o Morganovo srdce bojovat, ale v podstatě mi tak až na první třetinu románu ani nepřišlo. Na konci knihy sice projevila trochu vůle, ale trvalo jí to na můj vkus opravdu dlouho.
Oproti tomu Morgan mi na začátku nesedl, choval se k Sabrině hrubě a byl velmi majetnický. Jenže přesně ve chvíli, kdy Sabrina přestávala mít moje sympatie, tak Morgan je začal získávat. Ukázal, že není jen pouhým hrubiánem z hor, ale že umí projevit i city. A jak už tu někdo psal v předchozím komentáři, ke konci jsem ho také obdivovala pro velkou dávku trpělivosti, o které bych na začátku ani neřekla, že ji v sobě bude vůbec mít.
Od půlky knihy jsem přemýšlela, zda příběh vůbec dočíst, nakonec mi zvědavost nedala a knihu jsem dočetla, ale žádného příjemného "ach" pocitu jsem se po jejím dočtení nedočkala. Snad jen, že už to mám konečně za sebou.
Samotný příběh byl velice předvídatelný, viník je v podstatě jasný už od začátku, žádné velké překvapení se nekoná. Sečteno podtrženo, knihu bych hodnotila jako průměr a nebýt toho, že mě v druhé půli Morgan příjemně překvapil, tak bych ji asi hodnotila ještě méně.
Přesto přese všechno věřím, že si "Šepot růží" své čtenářky najde a že se bude mnohým líbit. Přece jenom představa, že se ženě podaří zkrotit divokého skotského horala, je velmi romantická...
Knihu jsem dostala darem a přiznám se, že bych si ji asi sama ke čtení nevybrala. Na druhou stranu jsem si řekla: "Když už tě mám doma, tak si tě přečtu." A kupodivu se mi kniha opravdu moc líbila.
Leden je pro mě jedno z nejhektičtějších období v roce, proto mi krátký styl fejetonů a povídek nesmírně sedl. Už teď vím, že si budu muset někdy některé povídky přečíst znova, abych si je osvěžila a připomenula si z nich myšlenky, které mě zaujaly a pobavily.
Za mě tedy maximální spokojenost, tímto děkuji za krásný dárek a objevení nového autora. :)
Po té, co mi kámoška, která četla tuto harlekýnku přede mnou, řekla, že prostřední je nic moc (a to samé jsem si v podstatě přečetla i v předešlém komentáři), jsem ji z taktických důvodů vynechala a musím upřímně říct, že díky tomu jsem si knížku užila. Oba příběhy - první i třetí - byly moc fajn a dobře se četly. Byly vtipné a milé. U toho prvního by mi ani nevadilo, kdyby byl ještě o kousek delší. Za mě tedy spokojenost. :)
I přes peripetie, kterými si musela hlavní hrdinka projít, se mi líbil její optimismus a neuvěřitelná síla, která byla více než obdivuhodná a velmi inspirující.
Kniha se velmi dobře četla, na druhou stranu jsem od této autorky četla i krapet lepší knihy (např. Manželky). Pro mě osobně je celkový dojem z knihy ve výsledku dobrý, ale nebyla jsem z Ranče natolik paf, abych se od něj nedokázala ani na chvíli odtrhnout.
První kniha z této série, kdy mi byl hlavní hrdina o trochu více sympatičtější, než hlavní hrdinka. V předchozích dílech tomu zatím bylo vždy rovnoměrně.
I přes to, co Filip de La Reynie Christině udělal, jsem pro něj z nějakého nepochopitelného důvodu měla slabost a pochopení. Vášeň v jejich komplikovaném vztahu byla téměř hmatatelná a napětí by se dalo krájet. Škoda, že Christinina pýcha zapříčinila, že uplynulo ještě mnoho let, než oba mohli být šťastní.
Kniha je psána neuvěřitelně čtivě, stránky se v podstatě obracejí téměř samy. Už se moc těším na další díl!
Pro mě osobně asi nejzvláštnější kniha od Niny George, která se zabývala tématem života a smrti. I když byl příběh velice zajímavý a na konci mi také jako mnohým slza ukápla, tak pro mě osobně nepřekonala Levandulový pokoj, který měl snad všechno, co může nezapomenutelný příběh mít. Každopádně i tato kniha určitě stojí za přečtení, za zamyšlení a možná i na jejím základě za přehodnocení třeba i všeho, co jste kdy ve svém životě udělali, neudělali, měli udělat...
Tato série se mi velmi líbí, je vtipná a má spád. Mezi hlavními hrdiny to jiskří, ale zároveň při čtení vidíme, že i mafián je jen obyčejný chlap se svými starostmi a obavami. Za mě maximální spokojenost, už se moc těším se na další díl! :)
Velmi milé krátké příběhy k zamyšlení. Určitě jsem je nečetla naposled. :)
Z knihy jsem měla ze začátku obavy, protože mi svým úvodem až nebezpečně připomínala Krásnou katastrofu od Jamie McGuire. Naštěstí se mé obavy celkem rychle rozplynuly a já si mohla začít knihu poměrně rychle užívat. Ano, v některých chvílích si jsou knihy podobné (velmi ochranitelské chování obou hlavních mužských hrdinů), ale přesto si troufám tvrdit, že příběh od J. Lynn je daleko lépe napsaný a mnohem čtivější. Hlavní hrdinové mi byli sympatičtí už od začátku a velmi se mi líbilo střídání vyprávění z pohledu obou hrdinů. Vylíčení milostných scén je celkem detailní, ale nikoliv nevkusné. Kdo má tyto pasáže rád, jistě si v nich s chutí počte. Kladně hodnotím i to, že jsem v knize nenarazila na žádnou chybu, nebo jsem si jí aspoň nevšimla - to se mi už dlouho nestalo.
Knihu jako celek hodnotím velmi kladně a doporučuji ji k přečtení všem romantickým duším - ideálně o Vánocích, ale já ji četla v parném létě a ničemu to nevadilo. :)
Velmi příjemné čtení. Mám ráda příběhy, ve kterých se hlavní postavě znenadání úplně změní život a ona se s tím musí poprat a většinou to i zvládne. Velmi pozitivně mě to nabíjí a dává sílu věřit, že všechno zlé je zase pro něco dobré.
Zároveň se mi na podobných knihách líbí i to, že nám ukazují, že i obyčejní lidé mohou mít za sebou velmi zajímavý a výjimečný příběh - v této knize je tomu tak například u Dorothy - kamarádky Hannah.
Nedočkavě vyhlížím další autorčinu knihu a moc ráda si ji přečtu. :)
Mým plánem bylo přečíst si nějaký pohodový příběh z prázdnin a i když anotace tomu nasvědčovala, tak tento příběh bych mezi ty pohodové opravdu nezařadila. Mezi hlavními hrdiny to jiskří, kniha je bohatá na vtipné hlášky, ale i přesto je to celkem složitý a komplikovaný příběh, ve kterém to hlavní hrdinka opravdu neměla úplně jednoduché. Ano, za některé věci si mohla sice sama, mohla se svým trápením svěřit a nedusit jej v sobě, možná by se díky tomu některé další ošklivé věci nestaly, ale jak se říká: "po bitvě je každý generál". A právě to se mi na knihách paní Lanczové tak líbí, je v nich vždy nějaké morální ponaučení. Čtenář si pak říká, jak by se zachoval on, jak by to mohlo být správné a celkově ho to přiměje se nad knihou zamyslet a odnést si z ní něco do života. A tak je to podle mě správné. :)
Jinak si myslím, že kniha by si opravdu zasloužila pokračování a obou kluků mi bylo na konci moc líto, a to přesto, že se Ben choval jako idiot. :/
Absolutní oddechovka, u které se nemusí moc přemýšlet a v některých případech je to nejspíš i lepší. :D Kniha se čte téměř sama, a to i přesto, že je příběh zvláště v druhé polovině dost přitažený za vlasy. Knihu jsem si přečetla hlavě kvůli vysokému hodnocení a dobře napsané anotaci. V podstatě se mi kniha líbila, jen si nejsem jistá, zda ještě někdy tuto autorku a její díla cíleně vyhledám.
Příjemný příběh, který se velmi dobře čte. Po knize jsem sáhla, protože jsem kdysi už od autorky četla Mariannu a ten příběh mě natolik dostal, že na něj i po letech nemohu zapomenout.
Volba této knihy k přečtení byla tudíž sázka na jistotu a vcelku se vyplatila. A to i přesto, že mi v druhé půlce knihy přišlo, že autorka lehce zvolnila tempo a kniha ztratila náboj, který si držela v první polovině. Na druhou stranu závěr knihy nabral na tempu a konec mě vysloveně potěšil. :)