hu_87
komentáře u knih
Emoce zvířat
Marc Bekoff
Zajímavé počtení a místy se mi vynořil i úsměv na rtech :)
Samozřejmě vzhledem k zaměření knihy se dalo čekat, že se autor zmíní o vegetariánství a ani to autorovi nezazlívám. Přece jen to nezabralo tolik stránek, aby to kazilo dojem z knížky.
Zvířata si nezaslouží trpět a mnohdy jsou "čistší" a nevinnější než lidi. Jestli tuto myšlenku sdílíte, potom se vám knížka bude líbit.
Byly tu věci, o kterých jsem třeba nevěděla. Taková příjemná knížečka prostě.
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
Torey L. Hayden (p)
Super knížka, místy určitě šokující. I přes všechno dívčino chování je v ní mimořádný potenciál. Jak v oblasti citového života, tak v oblasti intelektuální.
Sebranka
Torey L. Hayden (p)
Sebranka je příhodný název. Čtyři děcka, každý s nějakým problémem se sejdou v jedné třídě, kde to chvilkama vypadá trošku jako blázinec a chvilkama jako emoční bouře.
Tahle profese je strašně namáhavá a místy určitě deprimující. Každé z těch dětí má své mouchy, svoje potíže, ale každé z nich je v něčem krásné a dobré.
Dobré je, že v epilogu se pak čtenář dozví zhruba, jak jednotlivé děti pokračovaly dál, jaké udělaly pokroky a tak dál.
Co k tomu ještě dodat, no. Asi to, že z knížky byste si měli odnést zhruba několik základních věcí:
- To, že mají druzí problém, který my nevidíme neznamená, že ten problém neexistuje
- I vzteklé a sprosté dítě v sobě může chovat spoustu dobroty
- Někdy nezbyde nic jiného, než doufat a oceňovat i pouze malé pokroky k lepšímu
- Je dobré nejít s proudem a sem tam přistupovat k druhému individuálně a s na míru šitým přístupem
- A hlavně: Nenechme se odradit neúspěchy, bojujme dál. Ono se to poddá.
Magyk
Angie Sage
Nejlepší knížka o kouzlech a čarodějích, která se mi kdy dostala pod ruku. Mám i další díly, ale tato je asi nejpoutavější a nejzajímavější. Velmi čtivé a poutavé.
Střed se hroutí zevnitř
Elyn R. Saks
Tohle je asi nejčtivější a nejsrozumitelnější knížka o duševní nemoci obecně. Nedá se to vůbec srovnávat (z hlediska srozumitelnosti a čtivosti) s knihou "Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem". Autorka mě vtrhla do děje již na začátku knihy (a to moc často nebývá), kde popisuje třeba to, jak se u ní psychóza projevila nesouvislou řečí, paranoidním nastavením a jak na to reagovali kamarádi - potom se díky všímavosti profesora dostala do nemocnice.
Líbí se mi ten styl psaní, ta srozumitelnost a čtivost, doporučuju všem, kteří chtějí porozumět schizofrenii blíže. Na tuhle knížku snad nemá žádný autor - i když Markéta Bednářová odvedla taky kus dobré práce, takže tyhle dvě :)
Umění milovat
Erich Fromm
Spíš oddechovka, obsahuje poměrně podnětné myšlenky (dle mého spíše k hlubšímu přemýšlení), ale když vezmu princip, tu hlavní myšlenku, knihu rozhodně nevnímám jako nadčasové dílo.
Když někdo opravdu miluje, pak pokud možno nesobecky (i když i to je věc k diskuzi), pokud možno s jistou dávkou pokory a tak dále - asi proto mi četba nepřišla nějak revoluční, protože tohle je snad samozřejmost a to, že nejrůznější podoby sobecké lásky, případně lásky motivované vlastním narcismem jsou nesprávné, snad tuší každý, kdo někdy opravdu miloval. A ta část obyvatelstva, co bere lásku k druhému jako závislost nebo kompenzaci svých vlastních problémů stejně s tímhle přístupem o štěstí s největší pravděpodobností neškobrtne. Alespoň co se oblastí lásky týče. Takže asi tak.
Zánět - skrytý zabiják
David Frej
Myslím, že tak průměr. Rady obsažené v této knize mohou být sice pěkné, ale přidávám se k tomu, že teorie není praxe a to, co se dozvíme o zdravém životním stylu znamená spíše hodně omezování a zřeknutí se něčeho, co považujeme za běžné. Myslím, že bude lepší se řídit zlatým středem: jíst střídmě, nestresovat se a mít nějaký ten pohyb.
Psychosomatická prvouka
Radkin Honzák
Zajímavé čtení. Musím říct, že některé věci pro mě byly dosud neznámé, osobně by mi přišlo vhodné knížku ještě doplnit o nějaké další symptomy (psychogenní kašel a dráždivý tračník mi osobně nestačil), např. ekzémy, bolesti hlavy apod. Ale k tomu asi dobře poslouží psychosomatika od Danzera. Má každopádně zajímavý a čtivý styl psaní.
Nekonečný příběh
Michael Ende
Knížka mého dětství, u které mi nevadilo si jí přečíst třeba 3x,4x,5x... autor barvitě popisuje jednotlivá prostředí, postavy a nutí vás číst dál a dál. Ke konci mě přepadla lítost, že není kniha ještě obsáhlejší.
Nejsem jako vy
Jodi Picoult
Autorka úspěšně nastínila svět "aspíků". Ideální knížka pro všechny, co tvrdí že autisti jsou jen rozmazlený cosi.
Některé pasáže byly poměrně emotivní. Tý matky mi bylo líto ještě nějakou dobu po přečtení... milující matka, která se stará o dva syny, z nichž jeden je jinej. A ten konec mě dost dostal.
Evoluční psychologie člověka
Robin Dunbar
Úžasná knížka, která vás donutí začít pochybovat o lidské svobodné vůli. Čte se snadno a je napsaná srozumitelně. Obsahuje hodně grafů (spíše klasické sloupcové), které napomáhají lepší porozumění dané problematice. Na trhu bohužel nedostupná, ale stále se jedná o základní četbu na předměty související s evoluční psychologií.
Propletený život
Merlin Sheldrake
Obsáhlá bichle plná zajímavostech o houbách. Doporučuji.
Karma - Jogínův průvodce vaším osudem
Jaggi Vasudev
(SPOILER) Sadhguru nezklamal. Hezky píše a hezky vysvětluje, zmiňuje mnoho příkladů z praxe nebo podává vysvětlení na základě podobiznách z různých příběhů/zkazek.
Karma zkrátka není to, co si většina lidí myslí. Karmu si tvoříme sami. A ano, má podobu koloběhu-který si tvoříme na základě našich přesvědčeních. Čímž se nijak nesnižuje dopad toho, čím jsme si prošli. Sadhguru sám říká, že značný vliv má naše genetická paměť, tedy to, co jsme převzali od předků (traumata aj.).
Sedm kroků k lepší paměti
All Sherrie
(SPOILER) Překvapivě odborně napsaná knížka!
Pokud vás zajímá téma lidského mozku, paměti a jak ji vylepšit, techniky jak si lépe zapamatovat a případně kterým látkám se vyhnout - protože paměť mohou zhoršovat - sáhněte po této knize.
Velmi doporučuji.
Nové zbraně vlivu
Robert B. Cialdini
Jedná se vlastně o to samé, o čem bylo předchozí vydání, akorát na konci je pár stránek věnováno i psychologii přesvědčování v online světě. Přesto se jedná o nadčasovou knížku, kterou by měl mít doma každý, kdo se jen trochu zajímá o psychologii nebo kdo je šéf nebo manažer. A pevná vazba má také něco do sebe :)
Bible vagíny
Jen Gunter
(SPOILER) Mně se knížka líbí. Je napsána odborně (pro někoho možná překvapivě - psala jí gynekoložka) a jsou zde užitečné informace, na které třeba běžně nenarazíte, protože vás o nich třeba napadne přemýšlet, ale mávnete nad nimi rukou. Zajímavé informace, od menstruace a menstruačních pomůcek, po rozebírání toho, zda vagína opravdu "dýchá". Plus některé patologie, kvasinky, bakterie apod.
Čísla nelžou
Václav Smil
(SPOILER) Jako zásadní chybu vnímám 2 věci.
1.) 71 kapitol je prostě moc a logicky se počet stránek na každou kapitolu musí zcvrknout na to nejnutnější minimum, což je případ i této knížky. Některá fakta, která by vás třeba zaujala, jsou tak probrána velmi stručně a ne do hloubky.
2.) Velké rozpětí témat. Skutečně. Nač v knize probírat témata od dětské úmrtnosti po tom, kdy započal věk automobilů? Osobně by se mi líbilo, kdyby byla kniha zaměřena mnohem více třeba demograficky nebo ekonomicky, třeba informace typu proč vedou potraty k nižší míře kriminality apod. Nečekala jsem, že tu budou kapitoly o motorech nebo o vytápění. Takhle to na mě působí akorát tím stylem, že autor už nevěděl, jaká témata do těch 71 kapitol zahrnout a skončili jsme i u motorů.
Jakoby, pozitivní na tom všem je, že nadšenci do opravdu všeobecné vzdělanosti si zde najdou své, avšak mě osobně zaujalo pouze několik kapitol a ten zbytek jsem jenom prolétla. Ještě, že jsem si knihu nekoupila, jak jsem původně zamýšlela...
Proč je dobré cítit se špatně
Randolph M. Nesse
(SPOILER) Za mě úplně super knížka, dozvěděla jsem se tu hodně zajímavých věcí.
Evoluční psychiatrie je zajímavým oborem, jímž jsou mnozí psychiatři i laikové bohužel nedotčeni.
Evoluční psychiatrie neříká nutně to, že veškeré nemoci mají některé své "adaptace" - třeba že člověk s ADHD má vlastně evoluční výhodu, protože ačkoli je roztěkaný, dokáže hyperfocusovat na určité podněty, obecněji řečeno, že věnuje pozornost takzvaně všemu (což bylo možná dřív výhodné).
Evoluční psychiatrie tvrdí spíše to, že dříve mohly mít některé stavy (např. deprese) určité funkce, které se však kombinací prostředí a našich genů staly pro nás lidi jakousi slepou uličkou. Krom toho, mnoho lidí neví třeba o tom, že jedna teorie hovoří o poruše nálady zvané jako deprese jednu zajímavost: mohlo být dříve totiž výhodné se stáhnout do sebe, nikam nevycházet - aby se zamezilo případným infekcím.
Takzvaně, šetřit energií, nic extra nedělat, aby se nezvyšovalo riziko újmy nebo dokonce smrti. V projevech nemoci se kombinuje genetika a prostředí. Naše genová výbava a kombinace genů + třeba to, jakým toxinům budeme vystaveni v děloze (nebo až později).
Nesse správně poznamenává: na školách se učí všemožné teorie emocí, jak vznikají, jak se v mozku projevují, ale nikde se tak moc nezmiňuje fakt, že emoce mají nějakou FUNKCI. Každá má nějakou funkci. Přiblížení x odtažení. Zvýšení zájmu, což povede k většímu prohledávání okolí a zvýšení šance, že narazíme na něco pro nás zajímavého nebo užitečného. A tak dále.
Autor by ale mohl ubrat na takové tendenci omílat jedno téma několikrát, ale pokaždé o něco jinak. Pak by se dovnitř vešly i jiné zajímavé informace, např. mi přišla zajímavá pasáž o tom, jak bipolární porucha souvisí u příbuzných s určitou mírou větší sociability a tuším že jazykových schopností (?) - toto a některé další informace by mi třeba přišlo zajímavé více rozvést.
Lidstvo: Dějiny naděje
Rutger Bregman
(SPOILER) Z mého pohledu skvělá kniha, i když nemohu souhlasit s autorovo "homo puppy" přístupem. Kritické pohledy na některé psychologické studie, které se dnes berou jako samozřejmá pravda a na pedagogických a filozofických fakultách se studenti psychologie tyto studie učí - aniž by se vědělo třeba o tom, že Stanforfský vězeňský experiment je prostě jeden velký podvod a autor této studie se nedá nazvat jinak než do sebe zahleděným pošetilcem.
Kapitoly jsou hezky napsané a knize ubírám 1 hvězdu: protože pro mě je zlo mnohem širší pojem a neberu jako argument fakt, že si "homo puppy" myslí o něčem, že je dobré a proto to dělá, i když to objektivně ostatním škodí - na to mám s lidmi až mnoho negativních zkušeností.
Některé názory mi tedy přijdou, možná až nebezpečně, naivní - byť se autor snaží člověčí povahu v tomto smyslu příliš neomlouvat.
