Hwaelos komentáře u knih

Kdo by to byl řekl, že hvězdu navíc tomuhle booku zachrání konec proklínané Klonové ságy? Ústřední minisérie je totiž sice uzavřená, ale za celé čtyři sešity s v ní prakticky nic nestane a jedna zápletka se točí pořád v kruzích jak špína v kýblu. Finále druhé Klonové ságy je sice trochu otravné tím retkonováním, kde Norman Osborn obšírně vysvětluje svůj mistermind evil plan, ale aspoň to má trochu emocí, když nic jiného. Tohle byl spíš slabší kus...

2 30.03.2020

Překvapivě velmi dobré. Gruenwald téhle postavě rozumí a dokáže to předat čtenáři. V jeho rukou není Quasar jednorozměrným superhrdinským šmoulou, kterej vládne vesmírnejma silama, ale tak nějak normální chlápek s normálníma problémama (kterej má shodou okolností v kumbále zavřenou galaktickou entitu). Minusy má tahle série jen dva: 1) je to konec osmdesátek, takže padouši jsou taková legrační druhá liga, 2) děj je víceméně epizodickej, ale má to náběhy k většímu příběhu, kterej předpokládám v dalších sešitech přijde. Chtěl bych číst víc.

2 25.11.2019

S Ennisem v češtině člověk nemůže trefit blbě. Vyjímečný na něm je, že zároveň pracuje s takovou mírou absurdity, až sklouzává v některých pasážích do grotesky (u Hitmana víc, u Punishera spíš málo a Banda je tak někde ve středu), ale zároveň na lidské úrovni hrozně rozumí svým postavám a dokáže tohle pouto přenést i na čtenáře. Banda ale nabízí i něco navíc - jednak krásný aluze pro znalce superhrdinskejch žánrů, jednak dobrou porci detektivky, která hlavně v tomhle dílu má navrch. Obří škoda, že se to u nás nechytlo a dalších dílů se spíš nedočkáme (jakkoli po úspěchu seriálu začínám lehce doufat).

2 26.08.2019

Liga stínů opět potvrzuje roli série Batman Detective Comics coby jediné série, která stojí z Rybízu za čtení. Což je svým způsobem bizarní, uvědomíme-li si, že je to týmovka s batmanovskými "klony". Tynion ale dokáže tenhle ansámbl skvěle kočírovat. V každém díle strčí do popředí trochu jiné postavy, ale především je dokáže od sebe odlišit a každému členovi týmu vnuknout jedinečnej naturel. Tady jde skutečně primárně o postavy a teprve sekándárně o akci, což je super.

2 07.07.2019

Hellboy mě jako postava vždycky nudil. Malomluvný drsňák, který řeší problémy tím, že do nich mlátí. Jeho série mě nudila (až na drobné výjimky) taky. Epizodickej děj, kterej se sice opírá rozsáhle o mytologii, ale nedokáže z ní vybudovat zajímavej příběh (jako to dělá třeba Gaiman v Sandmanovi). To první se tady nezměnilo, to druhý se ale s osmým dílem mění poměrně zásadně. Starší dějové linky se tu splétají dohromady a konečně získají nějaké opodstatnění. Jsem zvědav, jak se to dál vyvine...

2 27.04.2019

Začalo to... vskutku nemastně-neslaně. První polovinu knihy, kde vystupuje Cheetah, jsem měl chuť komiks úplně odložit. V druhé půli - vztahové - se to trochu zvedne, ale pořád tomu chybí nosnější dějová linka. Kresba je zajímavá v detailech prostředí, ale obličeje Sharpovi rozhodně nejdou. Nakonec jediná pozoruhodná věc je způsob, jakým se Ruckova WW vztahuje k předchozím DC inkarnacím. Příběhový oblouk točící se okolo velké "lži" z názvu knihy se zkouší vypořádat s množstvím originů postavy, drobné náznaky (vzpomínaná dávná záliba v oblečení) zase odkazují k stříbrném věku, kdy si tehdejší zhulený scenárista řekl, že by bylo cool, kdyby WW byla místo superhrdinky módní ikonou, a nakonec rozhovor se S. Trevorem se vypořádává s důsledky New 52, kdy WW vyměnila vojáka za Supermana.

2 10.02.2019

Tak nějak málo Marvel a hodně špionážní retro. Což vůbec nevadí. Remender se nebojí věnovat několik stran rozhovoru dvou lidí o politice a sociálním systému namísto toho, aby rozvíjel macho sváděcí zápletku. Boží. A deziluzivní konec k tomu perfektně sedí. Po Sentrym další uzavřená minisérie, která je mnohem lepší, než co tu vyšlo k nejslavnějším postavám komiksové stáje Marvelu.

2 17.11.2018

Když čte člověk Spider-Girl, začíná celkem chápat, proč se Marvel na konci devadesátých let potácel na hraně bankrotu. Odvozený, neoriginální piece of shit s nezajímavými protivníky a hloupými teenage problémy.

2 05.11.2018

Načasování vlastně nemohlo být lepší. Díky všem těm komiksovým kompletům totiž může i zapálený český čtenář, který si neobjednává booky přímo od zdroje, číst o Jimu Shooterovi, Chrisi Claremontovi nebo Johnu Byrnovi a vědět, o čem je řeč. Jak už bylo ale mnohokrát níže řečeno, rozhodně to není čtení pro začátečníky. Množství práce s pořizováním a kompilováním rozhovorů je ohromující a výsledek rozhodně stojí za to. K dokonalosti ale leccos chybí. V prvé řadě se některé věty pohybují na hraně srozumitelnosti a gramatičnosti. Prvé je spíše chybou autora (resp. anglické redakce), druhé padá víc na vrub českému překladu. Naštěstí takových pasáží není tolik, aby to čtení zásadně narušovalo. Podstatnější problém vidím v určité nevyrovnanosti. Howe se věnuje marvelovskému kolosu v celé šíři - rozebírá vnitřní rozepře, změny na různých postech a v autorství sérií, soudní tahanice, vlastnická práva, merchandisingové odvozeniny ze značky atd. Poměr informací o jednotlivých oblastech je však v každé kapitole úplně jiný, což zamrzí zejména v případech, kdy se nedostane na to hlavní - tj. komiksy. Dalo by se říct, že o tom nejpodstatnějším, co se vydávalo v šedesátých a sedmdesátých letech, nás autor zpravuje poměrně podrobně, od osmdesátých let dál už jednotlivé série, jejich obsah a autoři ze zřetele mizí ve prospěch pohledu na celý trh a na pletky ve vedení firmy. Nejpodstatnější, co si ze čtení odnáším, je, že mi bude o trochu víc blivno, až uvidím příště zas na plátně Stana Leeho.

2 07.07.2018

Je to spíš teaser, než plnohodnotný komiks, ale svůj účel plní dobře. Zvědavost vzbuzena.

2 13.06.2018

Fskutečnosti tři příběhy: 1. o padouších posedlých antickými padouchy, který je prostoduchý, utahaný jako nudle z nosu a nakreslený jako ve stylu osmdesátek, 2. o válce Amazonek, který je tohle všechno + naprosto nepřehledný, pokud nejste hardcore fanoušci Dianiny mytologie, 3. s detektivním Robinem, který opravdu je z osmdesátek a alespoň odsýpá.

2 17.05.2018

Popisné dialogy, které vlastně zní bez výjimky jako vysvětlující monolog vypravěče, jsou pro tyhle staré komiksy Marvelu tak nějak charakteristické. To už ani nemá smysl zmiňovat. Kree-Skrullskou válku lze vyzdvihnout jen ze dvou důvodů: jedním je její historická hodnota (počátek vztahu Scarlet Witch a Visiona, první event vůbec), druhým je konkrétní sešit, v němž se Ant-Man vydává na průzkum Visionova těla zevnitř, který je jednak dobře napsaný a jednak skvěle nakreslený.

2 27.01.2018

Poe musí rotovat v hrobě, jak mu zploštili jeho geniální povídky. U básní ten problém není, Corben se jimi inspiroval jen volně, ale v drtivé většině mají podobu jednoduché anekdoty (víc toho ani na tak malé ploše udělat nejde). Myslím, že nejlepší odpovědí na to, v čem tkví adaptační minutí se s autorem předlohy, je Ecův esej z Šesti procházek literárními lesy.

2 30.06.2017

Nic jsem od toho nečekal, ale dostal jsem velmi promyšlenou knihu. Samotný způsob, jakým Bechdelová nakládá intertextovými odkazy na význačné světové romány, je pozoruhodný. Ještě zajímavější je ale "šťastná náhoda", že hlavní postava autobiografie tyto romány sama čte právě v době, kdy je ona paralela aktuální. Ještě zajímavější je ale způsob vyprávění, který se vlastně moc neposouvá kupředu, ale ve smyčkách se pořád vrací ke stejným okamžikům, aby je s každou další kapitolou obalil dalšími informacemi, jež mění v podstatných detailech způsob, jakým o postavách novely uvažujeme. Skvělá záležitost.

2 31.03.2017

Přiznávám, že anotace, podle které se Waid snaží do Daredevila dostat trochu optimismu, mě lehce vystrašila (laťka Bendise a Millera je prostě vysoko), ale překvapivě to celkem funguje.

2 17.12.2016

Neuvěřitelná pecka. Výbornej scénář, kde každá věta jenom zvoní, doplňuje ohňostroj vizuálních nápadů Alexe Maleeva a Davida Macka. Po dlouhé době mám pocit, že jsem držel v ruce dokonalou syntézu textu a výtvarna, v němž jsou všechny prvky podřízeny vyprávění (resp. jeho ozvláštnění v rámci média a žánru).

2 28.02.2016

Nadstandardně dobrý rozjezd nové série a zároveň i zajímavý restart originu Wonder Woman. Podílí se na tom jednak kvalitní Azzarellův scénář, jednoduchá a trochu špinavá kresba a hlavně fakt, že to vlastně vůbec není o superhrdinech. Spíš to trochu připomíná Vertigovské projekty ála Mýty nebo Sandmanovo univerzum. A to je dobře, protože WW mi nikdy jako postava moc nesedla - zkrátka mi nepřišlo, že Amazonka z řeckých bájí dobře zapadne mezi temnýho rytíře a typa, co spadl z vesmíru na středozápad.
Děj je poměrně přímočarej: WW zjistí tajemství svýho původu (taťkou není nikdo menší než Zeus) a naštvaně odejde z ostrova Amazonek. Hermés ji seznámí s obyčejnou holkou, kterou Zeus taky zbouchnul a teď čeká jeho dítě. Héra chce to dítě zabít, než přijde na svět a zároveň se pomstí WW tím, že promění všechny Amazonky na klubko hadů. Aby získal Hermés s WW spojence, zkouší se dosadit na trůn Olympu za nezvěstného Día Hádése a Poseidona a Apollón mezitím zkouší do koalice zlanařit Árése, aby se stal sám králem.

2 23.01.2016

Kvalita překladu paní Kovályové je na zaplakání a výrazně ubírá na zážitku z knihy. Jinak jde o standardní noirovou detektivku se vším všudy, výjma femme fatale, ale včetně překombinovaného příběhu. Ale jako vstup do světa Phila Marlowa to nebylo vůbec špatné.

2 29.08.2012

Jeden z velmi mála komiksových spin-offů, jehož kvalita se vyrovná původní (sandmanovské) sérii. Děti a monstra skloubily perfektně svět velkých mýtů, kde můžou andělské šiky zdevastovat půl L. A., a příběhy obyčejných lidí. Fascinující piece of work.

2 22.06.2011

Přiznám se, že jsem váhal mezi 3-4 hvězdami. Čistě po stránce stylu to žádné literární veledílo není, ale měřítkem běžné mainstreamové produkce Chobskyho novela vyniká. Daří se jí totiž vystihnout drobnokresbu postav čistě odrazem řeči, témat, která řeší, a především v jemných nuancích jednání a situací. Což je o to větší úspěch, že není čtenář přímo svědkem událostí, ale dozvídá se o nich až ex post skrze síto vypravěčovy paměti - protože autor zvolil formu epistolárního románu, tedy textu psaného formou dopisů. Je to dobře zvolený formát, protože Chobskymu umožňuje množství informací zatajovat, resp. k nim odkazovat pouze v náznacích, čímž buduje čtenářské očekávání (patrně nejzajímavějším příkladem je tajemstvím opředená smrt tety Helen, která je vysvětlena až v polovici novely, nebo důvod Charlieho úzkostí, kde si pozorný čtenář v průběhu děje může všimnout jisté zdráhavosti vypravěče mluvit o obsahu seancí u psychologa, aby mělo závěrečné odhalení větší působivost). Vlastně mi na celé novele vadí především jedna věc: Charlie má podle všeho být mimořádně vyspělý teenager a schopný mladý literát, zatímco svým jednáním i stylem, jímž ono jednání popisuje, nepůsobí ani tak na šestnáct, jako spíš na dvanáct. Jakkoli to lze částečně ospravedlnit traumatem z dětství, nezdá se mi to jako vysvětlení uspokojivé.

1 22.09.2024