Hwaelos přečtené 1116
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Přiznám se, že jsem váhal mezi 3-4 hvězdami. Čistě po stránce stylu to žádné literární veledílo není, ale měřítkem běžné mainstreamové produkce Chobskyho novela vyniká. Daří se jí totiž vystihnout drobnokresbu postav čistě odrazem řeči, témat, která řeší, a především v jemných nuancích jednání a situací. Což je o to větší úspěch, že není čtenář přímo svědkem událostí, ale dozvídá se o nich až ex post skrze síto vypravěčovy paměti - protože autor zvolil formu epistolárního románu, tedy textu psaného formou dopisů. Je to dobře zvolený formát, protože Chobskymu umožňuje množství informací zatajovat, resp. k nim odkazovat pouze v náznacích, čímž buduje čtenářské očekávání (patrně nejzajímavějším příkladem je tajemstvím opředená smrt tety Helen, která je vysvětlena až v polovici novely, nebo důvod Charlieho úzkostí, kde si pozorný čtenář v průběhu děje může všimnout jisté zdráhavosti vypravěče mluvit o obsahu seancí u psychologa, aby mělo závěrečné odhalení větší působivost). Vlastně mi na celé novele vadí především jedna věc: Charlie má podle všeho být mimořádně vyspělý teenager a schopný mladý literát, zatímco svým jednáním i stylem, jímž ono jednání popisuje, nepůsobí ani tak na šestnáct, jako spíš na dvanáct. Jakkoli to lze částečně ospravedlnit traumatem z dětství, nezdá se mi to jako vysvětlení uspokojivé.... celý text
Koniáš & Bakly - Mrtví muži
2023,
Miroslav Žamboch
Je vidět, že Žamboch své hrdiny pořád umí, protože jsem většinu knížky přečetl na jeden zátah. Dělení na tři příběhové linie mi přišlo fajn, byť na můj vkus jsou všechny tři příběhy až moc přímočaré a prakticky úplně chybí politikaření nebo nějaká detektivní linka, které by dali vyprávění nějaké další vrstvy. V zásadě tak jde o různé variace na naháněčku. Ale tu jednu hvězdu ubírám hlavně za hodně zmatené finále Baklyho příběhu, ve kterém příliš nešlo se orientovat. Občas jsem si nebyl jistý, na které z lodí vlastně Bakly je, ani co zrovna dělají jeho spolubojovníci (pan Lasička a piráti jakoby najednou z vyprávění zmizeli). Trochu doufám, že jak se podle všech náznaků blížíme k finálnímu střetu Impéria a Koniášova panství, budou další knížky víc prorostlé politikou a špionážními prvky.... celý text
Tajné Impérium 2
2021,
Nick Spencer
Jeden z nejlepších marvelovských eventů vůbec. Nick Spencer se nebojí trochy krve a sprostých slov, dokáže výborně proplétat množství zápletek, aby vytvořil věrohodný politický thriller, umí psát dobré slovní přestřelky - a především dali v Marvelu téhle události dost prostoru. Těch deset sešitů je opravdu naplněných po okraj zvraty a pěknými momenty. Úplné finále už trochu kulhá na jednu nohu (vážně si nemyslím, že bylo nutné, aby si hodná a zlá verze Cpt. Ameriky dávali po hubě), ale dojem to tak moc nekazí. Věc, která Secret Empire pozvedá nad úroveň kvalitního popcornu, je to, jak moc motivy knihy čerpají ze současnosti. Spencer si dělá na jedné straně srandu z přebujelých konspiračních teorií, na straně druhé vztyčuje varovný prst před mámivým přeludem silného vůdce, který zajistí pořádek (v opozici vůči pomalé a partikulární zájmy sledující demokracii). Ostatně i happy end je nakonec poněkud deziluzivní s ohledem na to, co zůstalo v myslích mnohých lidí spokojených se stavem věcí. Korunu tomu nasazuje Beastův proslov v závěru: "Svět oslavuje. Porazili a svrhli vládu fašistů, ale nechtějí rozumět, že mutanti pod ní žili vždycky."... celý text