Hyaenodon komentáře u knih

S Frédéricem Moreauem bych tedy chtěl mít dvojdomek... Nespolehlivý, nestálý, kam vítr, tam plášť. Svou posedlostí po nedostupné ženě mi připomínal Octavia ze Zpovědi dítěte svého věku, ale ten aspoň neměnil obden své názory. Na druhou stranu, všichni Frédéricovi "přátelé" byli diletanti, tak se není co divit, že chtěl "zapadnout". Perfektně napsaná (otravná) postava.

1 08.04.2024

Moje první autorova kniha. Musím říct, že jsem nevěděl, do čeho jdu. No, je to námět na depresi...

Parafráze WTF momentu: V budoucnosti nás čeká jenom štěstí, kde nebude prostor pro humor, ironii ani veselí.

1 26.12.2023

Další klasik, který mi léta unikal. Osobně nemám rád ukňourané (pre)romantické hrdiny a Chamyl to ve svém příspěvku pěkně shrnul. Octavius nemá žádný životní cíl a tak veškerou svou energii vrhá do emoce, které říká láska, ale jde o posedlost ideálním stavem. Celkem osvěžující byly kritiky "současnosti" a opět se mi potvrzuje pocit, že jsme jako společnost v podstatě pořád stejní.
WTF moment: Nemoc tohoto století pramení ze dvou příčin: Nic z toho, co bylo, už není a všechno to, co bude, ještě není.

1 20.11.2023

Autorův historický přehled je působivý a samotný nápad není špatný. Vtipné byly pohanské pohledy na křesťanství a na jeho dobové spory. Co mě neskutečně ubíjelo, byla "nerománovost" knihy. Jde o chronologický soupis událostí, kdy si k žádné postavě nelze vytvořit vztah, protože je autor nenechá promluvit. Dvě hvězdy za dějepisné znalosti autora.

1 24.04.2023

Bohužel je kniha podle všeho poznamenána datem svého vzniku (1977), takže je Mácha prezentován víceméně pozitivně a samozřejmě zcela schází to, co by asi dnešní čtenáře zajímalo nejvíce - zašifrované pasáže deníků...

1 28.07.2022

Dvě krátké črty o původu a hlavně "současnosti" ekofašismu. Pasáže popisující vznik německé posedlosti ekologií pro mě byly velmi zajímavé, popis "současnosti" mi už přišel těžce tendenční a záměrně ignorující fakt, že radikální ekologismus dnes hlásá hlavně tzv. levice.

1 06.06.2022

Za mě osobně průměrná (průměrně dobrá) kniha, která provází čtenáře moderními dějinami Československa. Přestože základní pohled autorů na to, že si za většinu "národních katastrof" můžeme z části sami, souhlasím, přece jenom mi přijdou některé pasáže zjednodušené (covid, 2. světová válka).

1 06.06.2022

Podruhé přečteno. Je pravda, že Ajvaz se zde ještě "rozjíždí", ale i tak už jsou jeho texty velmi magické a úsměvné (přiznávám, že filozofující pasáže mi nic neříkají, proto mě třeba zcela nenadchly Prázdné ulicie). Za mě každopádně vede Letní noc.

1 13.12.2021

Knížka mě neskutečně pobavila, protože mám rád trochu černější a až groteskní humor (viz třeba Vaněk-Úvalský nebo Jiří Charvát). Jelikož se nám každou chvíli vyskytne v bytě malý Hyaenodon, jsem zvědav, jak moc si budu s vypravěčem podobný. Na druhou stranu, "mateřská" mě nečeká, takže co já vím...

1 01.11.2021

Knihu jsem si docela užil. Je pravda, že mi určité "opakování motivů" už ke konci trochu vadilo, ale jde o pozoruhodnou studii. Jak sám autor v závěru píše, je barokní venkov vnímán jako jižanská plantáž, akorát bez černochů a bavlny; toto dílo ale ukazuje, že tomu tak (minimálně v jižních Čechách) nebylo. Courání poddaných z panství na panství mě překvapilo asi nejvíc. A co se "sexu" týče, nejlepší byl milovník, který chodil k sousedce okukovat, jak jí rostou okurky, a pak pokřtěný žid, který si nechtěl vzít ženu, již zmrhal, protože si chce vzít židovku a přesvědčit ji ke křtu. :D

1 20.08.2021

Historicky velmi cenný pohled, byť subjektivní, do světa raného husitství. Hodnotit si netroufám. :)

Je mi jasné, že hodnotit knihu nyní (dva dny po zákazu pohybu mezi obcemi), je ošemetné, nicméně - kniha je jednostranná (netvrdím, že chybně), nejde o polemický sborník. Některé texty mi přišly trochu na sílu (obří korporáty v pozadí celé pandemie), naopak text MUDr. Svobody byl na hranici - někdy i za hranicí - mých (nepříliš velkých) biologických znalostí. Každopádně je velmi osvěžující si přečíst text o covidu, který zároveň nepanikaří stylem "Všichni na covid umřeme, když nebudeme...".

1 02.03.2021

Nebýt to Lem, tak bych knihu nejspíš ani nedočetl. Pominu-li novelu Pánův hlas samotnou, jde o naprostý průměr, v Lemově případě bych možná hovořil i o podprůměru. Samotná novela Pánův hlas je ovšem úžasná a v ní obsažená věta: "Babička umřela, pohřeb ve středu.", kterou nelze přeložit do jazyka mimozemšťanů, pokud nemají rodiče, množí se dělením, vnímají jinak čas nebo nemají pohřební rituály... Uf, silná káva.

1 28.12.2020

Tato knížka je asi nejznámější z mravně-výchovných textů starověku, středověku a raného novověku. Obsahově nepřínáší žádné novinky (ona pravidla pro spokojený život / správnou vládu jsou víceméně minimálně od období starověkého Řecka stejná), rozsahem také nevyniká, ale přesto na mě svou hutností a přímočarostí velmi zapůsobila. A skřivanova promluva, ve které upozorňuje na neustále se proměňující svět, kde nic není stálé. Když to čtete v tramvaji s hadrem na ústech... Velmi působivé.

1 15.12.2020

Pozoruhodná kniha, ale svůj komentář bych rozdělil na dvě části. Nejdříve klady. Přijde mi nesmírně zajímavý popis mechanismu, kdy společnost potřebuje obětního beránka. Krize, nerozlišování atd. V tom má podle mě autor pravdu a minimálně u stokrát opakované zprávy Guillauma de Machaut jeho teorie perfektně sedí. A teď zápory. Jeho rozbor dalších mýtů (Baldur, Zeus, Kristus) už mi přijdou sice zajímavé, ale na druhou stranu trošku na sílu. Pokud tento text má být vědeckou studií, přijdou mi jeho tvrzení sice podnětná, ale relativně nepodložená. Zcela zbytečně pak v textu působí jeho neustálé narážky (a někdy i urážky) jeho kritiků. Summa summarum, autor podle mě neví, zda píše studii, polemiku, dílo historické, sociologické, nebo co vlastně chce a ve výsledku tato nejednoznačnost knihu kazí. Za mě tři hvězdy.

1 10.12.2020

Některé povídky (poslední dvě) jsem už znal z Rodičů a dětí. Jsem si jist, že si Rais pro svou inspiraci vybíral extrémní modely sedláků a že ne všichni byli tak chamtiví; to ale nic nemění na tom, že postavy jsou perfektně napsané - zejména výminkáři šikanující Pavlu jsou napsaní skvěle. Dávám čtyři hvězdy, protože na Kalibův zločin to podle mě nemá.

1 19.10.2020

V rámci studia jsem musel přečíst řadu knih z 19. století a podle mě patří tato novela k tomu nadčasovějšímu, co (nejen) Svatopluk Čech napsal. Konec konců, exekuce a dluhy jsou i dnes velkým problémem. Trochu na sílu je závěrečný happy end, kdy se vrátí lékař, který se o rodinu začne starat a zachrání ji před totální nouzí. Zajímavé je se i podívat na stejnojmenný film z 50. let, který Čechův námět dost překrucuje, aby kritizoval "poražené třídy".

1 29.07.2020

Už před lety jsem přečetl Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna, takže o gulagu jako takovém jsem se v podstatě nic nového nedozvěděl. Na druhou stranu má knížka, na rozdíl od memoárové Solženicnovy trilogie, propracovanou vnitřní strukturu. Každopádně jde o velmi "nepěkné" čtení.

1 29.07.2020

Komentáře pana Vlka čtu poměrně často, ale trošku mi vadilo, že se neubránil komentování "současnosti" v jinak velmi zajímavé a děsivé knize.

1 05.07.2020

Moje třetí VanderMeerova kniha. V něčem se opakují prvky z Veniss Underground, v něčem z Anihilace a Adaptace, něco je navíc. Osobně se mi to dobře četlo a bavil jsem se, ale dva dny po přečtení si už nevybavím jméno Rachelina milence/zachránce. (Wick, teď jsem se podíval). Anihilace mě dostala tajemností, tento příběh spíš možná fantazií. Popis řádícího Morda demolujícího město, útěk z Útesů, ohořelý Mordův vyslanec... Ale je pravda, jak tu někdo psal, že určité zkrácení by knížce neuškodilo. A na můj vkus příliš optimistický konec naznačující, že bude líp, mi k autorovi moc nesedí.

1 06.05.2020