Hzjena komentáře u knih
Jak už psali mnozí, dlouho čekáte, tak si jako čtete/posloucháte a z ničeho nic to začne zapadat do sebe... Mě osobně tenhle způsob výpravy moc nevyhovuje páč většinou poslouchám audio verze a pak stačí chvilku nedávat pozor a musím neustále přetáčet. Nicméně stejnak si kniha žádá druhé čtení, protože už víte která bije a užijete si jí hned od začátku.
Celkově je to dobrý počin až na pár odpustivších detailů (například proč Dóner nepoužíval létající cihly místo toho aby vytvářel složitě celé ulice, nebo proč nenechával lidi uvízlé v chodníku atd. atd.). Všimnul jsem si už u Mety, že co se týče nadpřirozených schopností dostává se autor na tenký led a moc se v tom raději nepitvá a zaměřuje se spíše na jednotlivé charaktery, akci a děj jako takový, což na druhou stranu zvládá bravurně. I když sem tam z toho byla cítil lehká šablonovitost.
Každopádně když budete mít trpělivost, tak vám ji kniha oplatí vskutku dobrou četbou/poslechem. Doporučuji
P.S: Jen některá ta jména to mě vohrň .... ale to je nepodstatné :D
(SPOILER) Nevím jestli jsem při četbě trpěl víc já nebo Leichenberg…..
Pasáže kdy se hrdina vrací ke XIII. pěší byly poutavé a (páč hraju Day-Z) popisy zbraní mě bavili. Bohužel když jsem zjistil, že je to bojový mág, tak jsem očekával katarzi na téma ,,chcípněte mučitelky" ale nic takového se nekoná.
Pravda je, že ve Frostovi je Leichenberg již ,,ochočen,, a zmiňované mučitelky jsou naživu a zdravé, takže jsem alespoň doufal v nějaký podlý plán a rafinovanou pomstu na konci knihy. Bohužel....na rozdíl od Frosta (nevím proč a podruhé to rozhodně číst nebudu) je Leichenberg panáčkující pejsek, který přiběhne na lusknutí prstu a ještě zavrtí ocáskem.
Stylisticky je to zatím nejlepší kniha Fuchsova, ale obsahově.... Co se týče obsahu, tak by si měl pan autor zajít do specializovaného bordelu, nechat podvázat koule, nasadit roubík a nechat se opíchat dvaceticentimetrovým podpatkem v kůži oblečené dominy, aby neměl potřebu tyto svoje choutky neustále cpát do svých knih.
Průměrná brakovka, ale jestli ještě jednou budu číst o dominách na vůdčích pozicích všech organizací a chlapíkovi kterej z nich bude mít vítr a nezjedná si pořádek, tak s tímto autorem končím.
S novým příběhem autor přišel s další nemalou dávkou patosu a umělé výplně, tím že začal ještě více rozepisovat předestřené a pořádně se opřel do rozvíjení hraničářské schizofrenie ohledně povídání si s vlastním koněm, jako by byla cílovka hendikepované děti z Černobylského okolí...Jak jsem, už jednou psal: Děti rostou, příběh nikoli. Autor omílá pořád to samé dokola, jen příběh posadí do jiné oblasti. Chápu, že někteří lidé si na tom ujíždí. Po lobotomii se člověk přeci jen do konce života zasekne že....Jediný důvod proč to ještě čtu je ten, že nedokážu nedočíst jakoukoli serii (i když tahle bude možná první)
Raději jsem si Bratrstvo přečetl podruhé, abych se opravdu přesvědčil, že chci hodnotit takto, že se mi to jen nezdálo a nebyl jsem pouze ovlivněn Kulhánkem. ( hodně výstižný je kometář uživatele 1T0S_ )
Jan Bezzemek je možná prastarý, ale hlášky trousí mnohdy až moc pubertální. Vím, že je to Kotletovo/Kyšovo styl psaní, ale nemůžu si pomoct a pořád mám pocit, že někdy méně, znamená více. Pro příklad - Děj je děravý, jak ementál ve slevě. Charaktery mají vlastní vůli, jako průměrný občan v Severní Koreji. Sexuální scény jsou popisovány, jak od jižanského homíka na srazu Ku-klux-klanu. O krvi a jejím zpracovávání raději ani nemluvím.
Musím ale uznat, že jsem celkově mile překvapen. Zápletka je vskutku originální a celkově to prostě odsejpá. Mnozí nedosáhli této úrovně psaní po letech a pan Kyša se chytil hned od začátku. Člověk se zasměje a na konci knihy zjistí, že je asi masochista, páč chce další nářez.
Ano přiznávám, že jsem šel najisto. Detektivky nejsou (nebyly) můj šálek čaje, ale několik přátel mi doporučilo tuto knihu vzhledem k tomu, že pan Grisham má politicko-právní praxi a jeho romány jsou povedené a přesné.
Děj i zápletka jsou nenucené a svádí dozvědět se víc. Charaktery jsou povedeně vykreslené a uvěřitelné (jen mi trochu vadí nevědomost a neznalost autorů s účinky těch kterých drog. Marihuana nedělá z lidí devianty! Naopak má uklidňující účinky, bere odvahu a iniciativu...s chemickými drogami [amfetaminy] je to jiná písnička)
Mě osobně prostředí a čas připoměli starší Kingovky a nemůžu si celkovou atmosféru vynachválit. Kontroverzní téma ještě o to více graduje celkový pocit z knihy. Samozřejmě čtenář od začátku tuší jaké bude rozuzlení, ale autorovi se povedlo, aby byl čtenář napnutý a měl pochyby až do samého konce. Skvěla napsaná kniha, doporučuji
Bakly se dostává do obrátek. Balast a popisky ustoupili údernému, přímočarému ději. Teď už stačí jen si otevřít pivo, udělat si pohodlí a bavit se u toho jak se opancéřovaná hrouda svalů promlátí do konce. Super zábava i přes to, že námět a zápletka nejsou nijak originální.
No po přečtení Koniáše a ostatních knih z koniášova světa jsem čekal asi trochu víc. Na druhou stranu, je to první baklyho kniha, kde autor teprve rýsoval směr jakým se Bakly vydá a jak přemýšlí (ano není to moc chytrý chlapík, a spíš nad intrikami přemýšlí o kvalitě chlastu, ale takhle nějak by hora svalů s malým mozkem uvažovala ne?) Námět byl trochu otřepaný a zápletka tuctová, ale celkově děj působil promyšleně a neuspěchaně. Pravdou zůstává, že se zde projevil autorův neduh zbytečně opakovat některý z charakterových rysů hrdiny místo toho, aby dal přednost rozvíjení ostatních postav. Baklyho rozjezd je průměrný, ale vím že další knihy si určitě přečtu.
(SPOILER) Hned z počátku musím strhnout body za očividné vykrádání Nekroskupu a Stranger Things... Nebo spíše, že se to autor ani nesnažil maskovat. Taktéž se hodně komentářů zmiňuje o dlouhém začátku. Mě osobně by ani nevadila délka, ale způsob jakým se autor snaží držet čtenáře v nevědomosti (kvůli budoucím twistům nejspíše), který se bohužel míjí účinkem a kvůli kterému jsem se nedokázal v cítit do hlavní hrdinky.
Celkově to na mě působilo místy šroubovaně, jednání některých postav nelogicky a záměrné zastírání a utajování faktů opačným dojmem, než který měl autor nejspíše v plánu. Konec byla taktéž spíše přepnutá, přegradovaná a na sílu vykonstruovaná megashow, než-li osudy splétající a správně gradovaný finiš...
P.S: Osobně nemám rád když přebal knihy vyspoileruje celkový děj ještě dřív než čtenář knihu otevře, což je až překvapivě častý neduh knih (Svědectví od Kinga, Hořící most od Flanagana atd. atd....), ale na druhou stranu mystifikace na přebalu téhle knihy je taktéž zavrženíhodná!
Ano ano, jak už mnozí psali, určitá podoba se Zaklínačem se nedá zapřít. Nejen kombinací hlavních postav, ale taktéž formou, kdy povídka střídá povídku a vytvářejí tak celek. Když se dokonce na scéně objevila bardka, tak jsem měl pocit dejavu, jako bych zas proháněl Geralta po ulicích Novigradu (kdo hrál hru pochopí) .....ach ty vzpomínky :D
Po delší četbě čtenář/posluchač zjistí, že autorka byla ovlivněná nejen Zaklínačem, ale i třeba Hraničářovým učněm, Eragonem atp. Mě osobně se to líbí. V celku povedené fantasy z ruky českého autora vždy potěší. Na druhou stranu mi pořád vrtá hlavou proč tomu nechci dát 5 hvězd. Nevím čím to je. Nevím co přesně bych vytkl abych si svůj názor obhájil... Možná se mi to zdát až příliš škrobené, jak se autorka snažila dosáhnout vážnosti svého díla, možná špatně dávkovaná surovost/krvavost (v místech kde by bylo třeba přitlačit, je to zbytečně liknavé až lehce infantilní a naopak).... Opravdu nevím.
Každopádně je to dobrá kniha/knihy a mohu je doporučit (v audio verzi je to ještě o úroveň lepší díky skvělému panu Medunovy. Nebýt jeho výbornému přednesu, možná bych dal jen 3 hvězdy....)
Na jednu stranu byl děj propracovanější a reálnější. Na stranu druhou přibylo pár zbytečných postav, místy to bylo zbytečně přeslazené, nebo natahované a všechny postavy (až na záporáky ofc) byly gay friendly, nebo byly samy homo :D ( kterých nebezpečně přibylo).
Obsahově je to dost podobné prvnímu dílu, jen je to trochu temnější. Líbila se postava Danielova otce, která byla... někteří z nás moc dobře vědí :(
Překvapivě mě trochu vadilo jak moc velká absence sexuality mezi dospívajícími chlapci, kteří se z počátku pořád ,,omuckávají,, nastala a s jakou samozřejmostí se oba hrdinové s touto rolí sžili. No pořád lepší méně než více, ale to že si neřekli že se milujou mi přišlo až moc. Pak mě napadlo, že si to třeba autor nechává na další díl.
(SPOILER) Velmi výstižné komentáře od bukiet a Snoopi...
Bohužel jsem si prošel něčím podobným jako Daniel, jen na základní škole, proto jsem měl vysoká očekávání, ale ....
Zpočátku to vypadalo slibně (když teda přivřu oči nad do očí bijící slepotou studentů, když dva kluci píšou o tom samém, ale ne společně...), ale hned jak se dva v podstatě neznámí chlapci začali na pokoji objímat jsem začat tušit spíše červenou knihovnu pro dívky, nežli román ze života. Škoda že autor sbližování dvou chlapců více nepropracoval, celkově by to působilo mnohem realističtěji. Raději se ani nebudu vrtat v tom, že Kit opravdu celou dobu, než se dali dohromady, netušil že je Daniel gay? A to že Daniel nepřestoupil na jinou školu, nebo že taková nebetyčná šikana (a vlastně zločin, když mu bylo 13... ehm ehm) neměla dohru jsem nepochopil ani na druhý poslech...
Pomyslný hřebík do rakve reality autor zatloukl gayPro malým městečkem ,,Idylkovem,, (což vám potvrdí každý gay, že je naprostá blbost... čím menší město, tím je to horší. Šikana ve škole, šikana v práci, šikana mezi homofóbními přáteli, vzdálenějšími příbuznými atp.) Kdyby kniha skončila tragicky, tak bych možná i přese vše výše zmiňované dal 5 hvězd...
Abych jen nehanil, tak se mi líbilo, že jsem byl ušetřen sexuálních scén. Kupodivu ani mě se nelíbí do jakých detailů autoři LGBTQ+ zbytečně zabíhají. Zatím jsem četl jen Lynn Flewellingovou a viděl pár šounen anime, ale štve mě, že většinou po hezké romanci přijde v podstatě softporno. Kvůli tomu nás pak ostatní vidí jak nějaké úchyláky :/
Hele na rovinu, kdo z Vás to četl už jen proto, že Vám pan Sekerka napsal něco ve smyslu ,,Hele líbí se mi tvoje komenty k Žambochovi/Kopřivovi/Kotletovi/atp., proto by mě zajímal tvůj názor na moji první knihu...." ?
Samozřejmě, že jsem byl uchvácen svojí důležitostí, proto jsem šel, jak trotl (páč mi pan autor neposlal ani rukopis) a tu knihu si koupil a hned přečetl.
Asi tak v polovině knihy jsem zjistil, že podobnou (ne-li stejnou zprávu) dostalo víc lidí.... Nechtěl jsem proto dělat ukvapené závěry ze zraněné pýchy, pomstychtivosti, nebo tak.... Přečetl jsem tedy knihu ještě jednou a nechal si ji uležet v hlavě.
Takže....
Upřímně mohu říct že ,,To není vůbec špatný!"
Opravdu se mi líbí začátek, kdy jsme obeznámeni s první zápletkou a tím pádem minulostí hlavních hrdinů, aby čtenář pochopil důvod a příčinu rozvoje jejich charakterů. Ano, samozřejmě ,,velcí" autoři to dělají naopak, proto jsou často jejich díla tak hodnotná, ale u začínajícího pisálka by to byl holý nerozum. Za to musím autora pochválit. Přiznávám se, od začátku jsem se bál, že se pan Sekerka bude snažit ( jako ostatně hodně autorů před ním a určitě i po něm) napodobit mistra (jestli nevíte koho myslím, tak se stydťe), ale naštěstí si šel vlastní (podle mě celkem povedenou) cestou.
Nakonec je tu pár věcí, které musím vytknout.
Když nepočítám fakt, že nás pan Sekerka ubezpečoval o neprodlenosti pokračování, které bohužel stále nevyšlo [ :-( ], je z knihy neznatelně cítit snahu, aby ani v nejmenším nepřipomínal Mistra i přesto, že by se to zrovna OPRAVDU v některých pasážích hodilo. Taktéž některé vedlejší postavy působí ploše, jako kdyby to byly stereotypní archetypy použité jen pro dokreslení děje novely bez pokračování. Nakonec mě trochu zmátl konec, který byl trochu ,,head smash overpower,, což na mě působilo, jak už jsem zmiňoval, dojmem samostatné knihy.
Všehovšudy i přes malé nedostatky, smekám klobouk, jestli je to opravdu prvotina, tak zde máme talentovaného začínajícího spisovatele, a já se těším na jeho další tvorbu!
Komentáře ostatních (některých) uživatelů (Set123, DickBach atp.) jsou dosti výstižné a nemá proto cenu omílat již zmíněné...
Za mě je Druhá kniha krve o něco málo slabší než jednička, ale v celku jsem měl stejný dojem z obou knih. Prostě nevyužitý potenciál vyplněný tvůrčím psaním z odložených zápisků. Vykradený Poe byl úsměvný, ale čekal bych víc, když vemu v potaz možnosti, které se autorovi otevřeli.
Celkově bych mohl zkopírovat hodnocení jedničky a vložit ho sem. Škoda, čekal jsem víc
Na této knize/knihách je (jak autor sám a prvních stranách zmiňuje) znát, že jsou to prvotiny. Kotletu/Kyšu jsem začal číst po ,,Kulhánkovské,, vlně, jako valná většina lidí, kterým se tento styl psaní zalíbil a bohužel je to zatím nejslabší co jsem od něj četl. Děj byl na některých místech hodně rozvleklý (díky bohu, alespoň ne předvídatelný), přirovnávání až příliš časté a nevtipné. Dost je z této knihy cítit snaha o Kulhánkovskou trefnost a údernost, ale bohužel. I když pominu pár malých omylů, jako taktická mapa na papíře? Nebo jak by Kalandra mohl znát papírovou navoněnou růži z pouti? V roce dvatísíceiks? Nakonec to zabil snahou vymyslet ,,realný,, princip Alláhova hněvu (!Spoiler! [hlavně pro pana Kyšu]) a přitom mu vůbec nedošlo že to samé by se dalo udělat za pomocí Sářiny vychytávky s podprostorovými torpédy...prostě by je poslali podprostorem do jádra planety. (!Konec spoileru!) Psát sci-fi není jednoduché. Ale abych autorovi zas tak nekřivdil, celkově to nebylo špatné, finále napínavé a nápad s muslimskou nadvládou až mrazivě realný
Bude to znít asi pro většinu lidí zde neuvěřitelně, ale mě to zas tolik nevzalo... Možná proto, že jsem si Trifidy nechával na později právě kvůli tomu jak je všichni vychvalovali do nebes a výš. Rozumím, že takový počin v padesátých letech bylo něco neuvěřitelného, ale skrze má ,,moderní,, měřítka to nebylo takové jaké jsem čekal (kde už jsem to slyšel? :D). Chytlavá zápletka, některé charaktery jsou pěkně vybarvené, děj byl v celku promyšlený, ale něco mi tam prostě chybělo. Možná jsem čekal, že to bude více o Trifidech, možná jsem čekal nějaké Velké Finále, nebo jsem to možná měl číst, jako jednu z prvních knih.....? Každopádně volné pokračování od S. Clarka si mi líbilo mnohem víc a mnohem víc to vyplňovalo mou představu Trifidů
Chápu negativní komentáře, děj byl trochu úskočný a trochu odlišný od běžné Žambochovi tvorby, ale na druhou stranu, v tomto díle autor překročil svůj stín. Svět byl podobný klasické šabloně to ano, aby čtenáře moc neodradil od ,,nového,, kroku stylu psaní. Já jsem byl naopak příjemně překvapen, že si udržel tempo celou (tlustou) knihu. Povedl se mu nepředvídatelný děj s trochu (jak je u Žambocha zvykem) předvídatelným koncem, což celkovému dílu vůbec neubralo na kráse, ba naopak, konečně to pasovalo. A jen proto že se na první pokus nevyrovnal spisovatelův většího kalibru (skoro) nebudu odsuzovat (úspěšnou) snahu.
Já sám občas vidím jak některá kniha ,,smrdí,, po Kulhánkovi, nebo dokonce Sapkowském (viz. komentář o ,,Koniášově stezce,,), ale srovnávat Kinga (charakterový bůh), Gaimana (s pravítkem v pr*eli), Kulhánka (antiprudérního cynika) mi připadá trochu směšné......
Krátce řečeno - Hrdina bez zbytečné omáčky, ale hlavní myšlenka vygradovaná do výšin, které bych od autora nečekal. Supr
Na tuto sérii jsem se vrhnul po Nočních běžcích a byla to asi chyba. Příběh je sice hezký, pěkně ubíhá a zve k další četbě, ale je příliš předvídatelný (i pro děti), strašně sterilní a hermetický a až moc mi to připomíná kopírku... Halt/Seregil, Will/Alek, Horác/Brom, Alyss/Beka, Evanlyn/Klia atd....Možná mi to jen tak připadá, ale v pozdějších dílech se dokonce občas shodují i v zápletkách a měl jsem z četby pocit jako by si Flewellingová s Flanaganem čuměli při psaní přes rameno. Série začíná sice chytlavě a i dospívající děti si ji užijí, ale bohužel s dalšími díly je to čím dál více pro menší děti. (Což je malinko zklamání protože děti rostou a mohlo by je to začít nudit). Jako obvykle jsem malinko zklamán hodnocením (hlavně ze strany žen...prostě napálí 5 hvězd jakékoli sračce, při které jí děti neusnou....), jeden příklad za všechny : ,,Doporučila bych tuto sérii číst ještě před Harryho Poterem, je totiž přístupnější od mladšího věku, děj i postavy nejsou tak komplexní, a je to sice také bomba, ale HP je prostě bomba větší" A stejně tomu dá 5*.... Knihy jsou pak nadhodnocené a nevypovídá to nic o jejich kvalitě!
Mohl bych se v klidu podepsat pod komentář evelýny....
Prostě dobrá detektivka, která trochu zaváněla prvoplánovostí a zakopla na konci. Možná kdybych v poslední době ,,nezkonzumoval,, tolik Carterů a Nesbů, tak bych tak rozmlsaný nebyl, ale jakmile autor/ka jen tak nahodí nějakou postavu/lokaci bez širších souvislostí nebo zakomponováni do děje, tak mi začne zvonit zvoneček v hlavě. Proto jsem tak nějak tušil odkud vítr vane, ale já rád překvapení :/
Celkově se mi kniha četla/poslouchala dobře a určite si přečtu/poslechnu další díl.
Moje první seznámení s autorem a musím dát zapravdu některým komentářům o prvním Dabertovi jako o ,,zatím,, asi nejslabším (Plavbu jsem ještě nečetl/neposlouchal) dílu série.
Zpočátku byl děj dost roztříštěný a celkově neměl čtenář moc možností poznat charaktery a jejich pohnutky hlouběji. Prostě jsem se s hlavním hrdinou a jeho motivy nedokázal sžít...
Pravdou také zůstává, že časem začne Dabert působit trochu "bondovským" dojmem, ale opravdu jen lehce. Bylo až úsměvné, když mi bylo okamžitě jasné jak/kde to dopadne, jakmile se na scéně objevil tu který ženský charakter :D (ale to odbočuji).
Abych jen nehanil, je to v celku dobře našlápnutá série. Mě osobně se líbí (hlavně v pozdějších dílech) celková všestrannost Dabertových znalostí, kterou dokázal autor dávkovat, tak aby byly poznatky zajímavé, ale aby nezačaly nudit. Zatím je celá série, za mě, lepší průměr (a stoupá :D)
(SPOILER) Už nějakou dobu chodím okolo paní Sněgoňové a čím dál víc se mi v ruce objevuje její jméno na knize povídek, nebo jako spoluspisovatel, tak jsem si řekl že zkusím nějakou její knihu.
Bohužel tato její kniha mě moc nenadchla.... Nejen že postavy byly ploché a chovaly se nelogicky jen proto, aby se posunul děj, který prosím pěkně byl děravý jak státní rozpočet, ale měl jsem celou dobu pocit, že autorka měla určitou představu a nechala tou představou postavy vláčet a jak už jsem říkal, chovat se nelogicky a ne-uvěřitelně. Díky to tomu jsem se ani s jedním charakterem nedokázal sžít a ke konci mě ani v podstatě nezajímalo jak to skončí.
Celkově to bylo myšleno dobře (skupina něčím ,,vyvolených,, lidí řeší peripetie...), ale zpracování už se nepovedlo. Neměl jsem ten wow efect, kdy hlavní hrdina získá nějakou ,,schopnost,, a později zjistí, jak moc velkou cenu za to vlastně zaplatí. Výše zmiňované postavy se nechovali a nejednali, jako by to tak mělo být... Celková premisa zřídel které se musejí hlídat, přičemž oni jsou to zlo? Podle toho se postavy měly chovat sobecky a vypočítavě jako upíři, ale vykresleny byly jako rytíři, kteří se ještě chovají hloupě.
Mám podezření, že by paní autorka nejraději psala růžovou knihovnu, ale mocí vervo se snaží prosazovat na poli sci-fi a fantasy.