iampatrik komentáře u knih
Ok, přiznávám, že až můj oblíbený režisér Villeneuve mě přemluvil, abych se po X letech dokopal přečíst si Dunu. Byl to děs. První kapitoly jsem netušil, která bije. Mnoho jmen, slov a výrazů, žádné pořádné souvislosti. Ale vydržel jsem. A byl jsem odměněn úžasným příběhem, který vyniká bohatým světem, kulturami národů a vztahy postav. Třešničkou na dortu je pak samotný děj, který graduje a graduje.
Skvělá kniha, kterou jsem měl i možnost z části si pustit v audio podobě a i ta je skvěle namluvená. Takže pokud se "bojíte" onoho čtení, už nemůžete hledat výmluvy :)
Excelentní komiksové dílo...
Po příběhové stránce nelze čekat nic jiného než japonský cit pro zvrácený a originální příběh s velkým vlivem "body hororu", který tu jde cítit pomalu na každé stránce a oceňuji, že se nesnaží být prvoplánový, bezmyšlenkovitý a za každou cenu co nejvíce šokující. Naštěstí nespoléhá pouze na co nejobskurnější osudy obětí Spirály (dá-li se to tak nazvat). Příběh je výborný také svou tíživou atmosférou městečka a v neposlední řadě zde funguje i ona mysteriózní linka, kdy cedlou dobu přemýšlíte, co se zde děje a kudy se příběh bude ubírat. Ano, byť to v první polovině vypadá na prakticky nenavazující povídky, vše v druhé polovině dostává jasný směr a míří k rozuzlení příběhu. Což je asi jediná malá výtka - Spirála exceluje zejména v oněch povídkách, která je jedna originálnější než druhá, jakmile se jde po příběhu, lehce ztrácí tempo. Se samotným závěrem jsem byl spokojen a sedí celkovému zmiňovanému mysterióznu celé knihy.
Po grafické stránce si nemůžu dovolit jediného negativního slova. Kresba je dostatečně přehledná, propracovaná a nápady či fantazie autora při všech těch vykreslení zdeformovaných lidských bytostí je snad bezedná.
Spirála je bezesporu komiksové dílo, které dokáže obsahem i kresbou skloubit (tady by se více nabízelo "pokroutit" :)) výsledný perfektní zážitek. Jasně, není pro každého, ale pokud se necháte Spirálou vtáhnout, odmění se vám... jen pozor aby se z vás nestal slimák :)
Novodobá "foglarovka". Napínavý dobrodružný příběh z alternativní Prahy, kde tříčlenná parta řeší záhadu Prašiny - pražské části. Kniha je samozřejmě mířena mladším čtenářům a proto je potřeba ke knize takto přistupovat. Čtenář je pak odměněn napínavým čtením, s pomalu odhalujícími se tajemstvími. Děj pěkně utíká, příběh je uzavřen, ale samozřejmě dává prostor pro další rozvíjení a tak určitě budu pokračovat druhým dílem.
Takový obsah bych si určitě nikdy nedovolil prodat. A když už, tak bych si takovou knihu nikdy nekoupil (knihu jsem dostal). Knihu jsem bez problému přečetl, protože mám rád cestování. Ale…
…ale takovýto obsah není hoden knižnímu provedení/prodeji. Byť se jedná o cestovní deník, i ten se dá podat jakkoli zajímavě. Jakubův deník obsahuje popis každého dne, který je opakující se, s absenci čehokoli zajímavého. Chcete barvitý popis krajiny? Chcete znát jakékoliv (alespoň trochu obsáhlejší) vlastní pocity z cesty? Chcete příběhy a zážitky s lidmi, které během cesty potkává? Nebo chcete alespoň brát knihu jako zdroj informací? Nic z toho zde vlastně není – respektive je, ale vše je tak povrchně a opakujícím se způsobem psané, až to zamrzí a naštve.
Představte si situaci, kdy se v horkém létě těšíte a máte chuť na vychlazenou litrovou limonádu a vy ji dostali skoro dopitou, bez bublinek, ale aspoň trochu vychlazenou. Budete možná trochu rádi za to malé osvěžení, ale stejně bude převládat pocit nespokojenosti.
Každý den v knize vypadá zhruba takhle (popis je lehce přehnaný, ale na druhou stranu ne daleko od pravdy): Vstávám v 5:30, jdu kolem Blue Lake. Potkávám „thru hikera“ Pepíka (35 let), pak ještě pár „day hikerů“. Dělám si přestávku na míli 1025,8 v 10 hodin, kde svačím. Míjím Big Mountain, klesám o 500 metrů. Potkám Johna (48 let) se kterým se hodinu bavím. Den končím na míli 1035,1 kde je jeden stan. Spím pod šikárem/stavím tarp, usínám v 10 hodin.
Byť jsem milovník jakýchkoliv cestovatelských knih a knih tohoto ražení, tuhle bych určitě nedoporučil. Úplně stejný deník totiž najdete zdarma na jeho webu (kde jsou i další Jakubovi cesty) a krom toho na stránkách nebudete ochuzeni o mnohem více fotek. Nevidím jediný důvod, proč si knihu kupovat, když už bych ji chtěl vůbec číst.
Dvě hvězdy za to, že autor má můj obdiv a také za to, že mám slabost pro přírodu a podobné dobrodruhy.
Dovolím si hodnotit, byť jsem knihu nedočetl. Pokud přečtu přes 150 stránek a stále mě kniha nedokáže vtáhnout tak ji nelze jinak hodnotit. Mrzí mě to o více, když se jedná lehce mysteriózní fantasy téma zasazené do moderní doby. Přehnané popisování všeho kolem, nezajímavé postavy a neustále plácání se na místě se sice zajímavým vtahujícím prvkem, kdy člověk čeká co a proč se tak děje, ale bohužel daný prvek autor neprodal a nezaujal.
Váleční reportéří - neznámi hrdinové , takhle by se dalo ve zkratce popsat knihu.
Možná by někdo mohl namítat, zdali příběh(y) nejsou přikreslené, to nikdo ale nezjistí a i kdyby, tak mu to žeru a Patricka obdivuju. Čtivé, silné a dojemné tak, že knihu mátě přečtenou za pár dní. Ke všemu mi kniha otevřela oči, hned když teď někde v novinách, na zpravodajském webu apod. vidím fotku, nechá mě přemýšlet, pozastavit se nad ní, protože za ní může stát další člověk, co klidně mohl riskovat život.
Tak tohle bohužel ne. Nemám ani tak problém s tím, že všechno musí být až na sílu depresivní a smutné, jako s tím, že většina příběhů, dialogů a charakterů všech hlavních postav, které jsou spojené s Toruem, jsou až příliš neuvěřitelné, umělé a až někdy naivní a za hranou literatury pro dospělé. Kdybych četl "young adult", ještě bych to možná pochopil. Odkazy na písně mě rušily a sexuální pasáže, které jsou nemastné neslané, vlastně jen podivnost celého díla dokreslují.
Na druhou stranu jsem neměl problém knihu číst a dočíst. To zejména proto, že si mě Murakami samozřejmě zaháčkoval a zajímalo mne, jak vše skončí. Také mě bavila klasická "divno-atmosféra" (nejlépe to vystihuje asi "pochmurnost"), kterou Japonci prostě umí a v neposlední řadě mě také bavila hra s obsahem, kdy se smutek/nemoc/smrt apod. dokázal v příští větě vyměnit za téma sexu.
Pro mne určitě přeceňované dílo, které určitě kvalitou ani zdaleka nedosahuje Murakamiho Na jih od hranic, na západ od slunce.
Český majstrštyk na poli her na hrdiny! Dračí doupě je sice jen jedno, ale J&D se fakt povedlo. Propracované pravidla pro RPG hraní, které lze samostatně hrát. Ale co je ještě možná lepší, jsou plně kompatibilní s dosavadně nejpopulárnějším a nejhranějším systémem DnD 5e. V knize je toho strašně moc, pěkně rozšiřuje pravidla a možnosti tam, kde DnD končilo. Na druhou stranu hráč už musí mít cit, co ve hře ještě využít a co nechat být, pokud se nechce místo hraní topit v pravidlech (to je však individuální).
Co si bezesporu zaslouží velkou pochvalu je kvalita tisku, pevná vazba a velmi krásná ilustrace.
A tak jediná vada na kráse, která se dá sice přežít, ale je tak trochu jako pěst na oko, je závěrečný Bestiář, který nechci říct, že by byl odfláknutý, ale špatně se s ním pracuje a orientuje se v něm.
Za mě "must have" pro hráče RPG.
PS. A ten úvodní komiks, který je vlastně přivítáním a seznámením pro lidi, kteří nikdy nic podobného nehráli, je skvělý nápad!
Čaroděj z Ohňové hory byl vůbec prvním gamebookem ze série FF a jsem rád, že od vydavatelství Mytago dostal velmi pěkný nový kabátek v podobě pevné vazby. Gamebook sám o sobě má i po letech své nepopíratelné kouzlo a nepolíbený "čtenářo-hráč" gamebooků musí počítat s tím, že je to gamebook poměrně obsahově přímočarý, který i pěkně potrápí a s jeho úspěšným dokončením se můžete trápit. K úspěšnému dokončení je totiž potřeba projít konkrétní jednou cestou (což je napsáno i v úvodu knihy) a pokud se tak nastane, na konci knihy můžete přijít na to, že nemáte potřebné „X“ (nespoileruji) a tak můžete začít číst a hrát od znova. A to nemluvím o zapeklitém bludišti v druhé polovině knihy, které může dát zabrat i s vlastním psaním číselné mapy, případně i s krásným doplňkem knihy v podobě mapy dungeonu respektive jeskyně, ve které se celé dobrodružství odehrává a je součástí knihy. Pokud jde o samotný příběh, čekejte po všech stránkách klasický jednoduchý fantasy příběh o jednom záporákovi a jeho pokladu. Samotné hraní je pak velmi jednoduché i pro začátečníka (pochopí ho opravdu každý) – postačí vám kousek papírů na zapisování a tužka. Čekejte občasný souboj (je možné potkat širokou škálu nepřátel) a někdy získáte nějakou tu věc, či ztratít/získáte atributy postavy.
Abych to shrnul - ČzOH je skvělý, ale pro dnešní zrychlenou dobu možná složitější, než by člověk chtěl. V tom je však jeho kouzlo. Zejména pro ty, co znají Dračí doupě, staré fantasy hry, knihy apod. všeho druhu a mají k podobnému tématu blízko. Čtení je to velmi jednoduché, hraní naopak svým způsobem těžké. Tak či onak gamebook doporučuji.
Český gamebookový klenot a jsem rád, že Altar se pustil do znovu vydání (v pevné vazbě!) a zamezil tak nesmyslnému prodávání prvního vydání za tisícovky.
Každopádně obsahově jednoduchý, ale o to více "pohádkový" příběh, který sází hlavně na humor (už samotná přední stránka s názvem pobaví) a chytrost. Nečekejte tedy žádné velké souboje a přehršel statistik postavy. Těch statistik a zapisování tu není mnoho a celkově knize sedí.
Každá pomyslná kapitola (žádné kapitoly v knize nejsou, ale vnímal jsem je tak dle momentálního cíle Norika) je originální a ne jednou jsem měl problém knihou projít. Jakmile se vám to ale povede, řekněte si, jak pěkně to měl autor vymyšlené - například cesta přes les. Takových příkladů bych mohl napsat více, ale nebudu spoilerovat. Možná jen závěr byl až moc složitý a musel jsem delší dobu hledat způsob, jak úspěšně příběh uzavřít, ale na druhou stranu správný gamebook má snad vždy nějakou zapeklitou část.
Za mě povinnost mít Norika v knihovně. Určitě pro každého gamebookaře, ale klidně i pro ostatní čtenáře, kteří chtějí mít nějakou gamebookovou knihu.
Úplně stejná kniha mohla vzniknout v opačném znění a fungovalo by to stejně. Určitě nepopírám to, co autor sděluje, ale záleží na úhlu pohledu - jak se grafy a čísla podávají a to jak v TV, novinách, tak v této knize. Nechápejte mě špatně, s autorem souhlasím, ale zároveň jsem toho názoru, že je nutné upozorňovat na "negativa" a mít zdravý rozum a nenechat se oblbnout tlakem masmédií. To už však není na knižní recenzi, ale esej :)
Každopádně musím uznat, že po prvních úvodních stránkách a kvízu si mě autor získal. Poté mi však čtení znechutil. Pořád to stejné, jen s jinými čísly, jinými grafy, trochu jinak podanými větami, jen ty oblasti se měnily. Několikrát jsem knize dával ještě šanci, ale nakonec ji odložil a vracet se k ní určitě nebudu.
Nikdykde považuju za jednu z nejlepších fantasy z mého mládí. Po více jak deseti letech jsem šáhl po Gaimanovi znovu a tentokrát mě příběh úplně neoslovil. Vše je takové nemastné neslané, bez pořádné zápletky a děje. Stále jsem čekal, že se bude dít něco víc, ale nepřišlo nic. Byť na jednu stranu je příběh zahalen tajemstvím (což je plusem a přidává knize na vlastní fantazii), na stranu druhou jsem čekal jakékoli objasnění alespoň jedné z mnoha věcí v knize (rodina Lettie, blechy, onen "druhý svět" apod.). Určitě nemůžu sdílet všechna ta přespříliš pozitivní hodnocení. Zároveň se nejedná o špatné čtení, které díky své délce nezabere ani moc času.
Jak napsat vtipně, edukativně, neotřele a čtivě cestopis? Přesně takhle!
PS. Prince Ládíka doporučuji vidět osobně i na nějaké jeho besedě.
Přeceněná kniha, ale zároveň ne špatná. Bude se líbit zejména těm, kteří nemají moc nakoukáno nebo načteno v daném žánru. Po příběhové stránce se to totiž snaží tvářit chytře, promyšleně, mrazivě, až je to ve výsledku přehnané, někdy možná až nereálné. Úvod je zajímavý, kdy se odhaluje tajemství. Jakmile však čtenář ví, jak jsou karty rozdané, začíná to skřípat. Což pokračuje zbytek knihy až do samého závěru, který neurazí, více však kvůli spoilerům nenapíšu.
Za zavřenými dveřmi byla má druhá kniha autorky, kde určitě musím doporučit mnou prvně čtené dílo Terapie - za mne mnohem lepší čtení.
Je třeba hned na úvod říct, že se jedná spíše o obrazovou knihu a přehlídku všemožných chalup, chat a přístřešků z celého světa, které autoři vybrali do konečné knižní podoby Cabin Porn.
Příběhu a tedy textu je zde málo. Ten je zde v podobě příběhů ke každé kapitole a tedy k jedné vybrané stavbě. Musím říct, že jsou však krásně napsané, zobrazují smyšlení, životní směr či samotný život lidí, kteří se k budově pojí.
Kniha je zejména pro milovníky fotografie, přírody a chat všemožných typů. Má svou atmosféru, své kouzlo a určitě se přistihnete v myšlenkách, že i vy byste nějakou takovou chatu chtěli.
PS. Pokud vám knižní výběr fotografií nestačil, mrkněte na stránky cabinporn.com (případně třeba instagram se stejným jménem), kde je mnohem vetší galerie.
PS2. Nedávno autoři oznámili nové vydání, tentokrát zaměřené na interiéry. Už se nemůžu dočkat.
Miliontý neveselý příběh z období druhé světové války. Popravdě jsem dané tématiky přesycen jak z knih, tak z filmů. Dal jsem však Haně šanci, kvůli pozitivním ohlasům ze všech stran a byť jsem byl ze začátku skeptický a neshledával jsem na knize z počátku nic zajímavého ("pouze další smutný příběh židovské rodiny"), s úbytkem stránek na mě začala doléhat tíha osudů postav. Spolu se stylem vyprávění mi nakonec Hana sedla, byla poutává avšak na druhou stranu nic nového nebo nezapomenutelného mi kniha nedala.
Smekám před prací pana Kmenty. Obdivuji jeho výsledky, jak už v této knize tak v jiných, ne jen knižních "projevech".
K této knížce snad jen, že hodnocení je spíše jako takový nutný detail. O čtivosti a podobných charakteristických rysech knihy se špatně hovoří, natož hodnotí. Ať už má člověk jakýkoli názor na AB, určitě stojí za to přečíst.
Jednoduchý avšak čtivý příběh, který již od úvodní strany působí jemně mysteriózně se čtenářovou potřebou číst dál a odkrývat tak příběh Hannah.
Způsob vyprávění originální (respektive, takto psanou knihu jsem ještě nečetl), avšak chvíli mi trvalo než jsem se "do toho dostal" a občas jsem se přistihl, že jsem zapomněl "přepnout" a vnímat, která postava hovoří.
Kniha určitě pro mladé, ale určitě i starší, kteří nečekají složitě propracovaný děj, či charaktery.
PS. Obálka knihy odrazuje a evokuje čtení pro patnáctileté, naštěstí obsah tomu úplně tak neodpovídá.
PS2. Přiznávám, nebýt všudypřítomnému povyku okolo seriálu 13 důvodů proč?, na knihu bych nikdy nenarazil. Takhle zvítězila zvědavost a přečtení knihy nelituji.
Pocity hned po dočtení mám smíšené. Knihy "Budeš tam?" a "Protože tě miluji" jsem hodnotil jasně tím nejvyšším možným hodnocením. Volání anděla však ve mě budí rozpaky. Příběh je až moc plný náhod, až moc "sladce" romantický, až moc jednoduše a rychle odvyprávěn. V první polovině se čtenář seznamuje s postavami a zároveň čte vztahovou hru dvou ústředních postav. Mimo jiné se začíná rýsovat krimi linka. Ta pak přebírá otěže. Ve výsledku se mi kniha četla svižně, ale z prvních dvou knih autora jsem byl připraven na kvalitnější čtení. Kniha neurazí (zejména ženské pohlaví), svou romantičností, ale ničím nepřekvapí. Zvlášť pokud má člověk něco málo načteno.
PS. Možná je to také tím, že zrovna krimi mám rád, s čímž se v knize pracuje. Bohužel však je to možná její nejslabší částí - zejména kvůli jednoduchosti.
Byť je komentář spíše negativní, kniha rozhodně není špatná. A protože často hodnotím při nerozhodnosti (3 - 4) více než méně, může si klidně kriticky smýšlející čtenář u mého hodnocení ubrat jednu hvězdičku.
Děj navazuje hned na konec první knihy. Ten, kdo byl spokojený s prvním dílem (viz můj komentář k první knize), myslím si, bude spokojen i zde. Děj se odehrává v jednom městečku, kde se hlavní protagonisté snaží pokročit v řešení hlavní zápletky. Děj opět nepostrádá charakteristický humor a morbiditu. V čem mě naopak zklamala je popisování děje, který je místy až nespisovatelsky podaný (také možná odfláknutý). Každopádně se ve výsledku jedná o zábavné pokračování.