icewind komentáře u knih
Trochu se bojím pokud bych se vydal na návštěvu této jistě fascinující budovy, aby se ze mě nějakým záhadným způsobem nestala lesba....Přijde mi, že v tomto směru autor až trochu moc tlačil na pilu, jinak zhruba první polovina z mého pohledu mnohem zajímavější než zbytek kdy mi to přišlo, že je nutné to nějak šalamounsky zakončit, takže přeskočíme rychle několik desetiletí, přidáme oblíbený faktor náhody a ono to nějak dopadne. Celek tak na mě působil trochu nesourodě....ovšem musím přiznat, že autorovi se povedlo vile a zejména tomu jednomu pokoji vdechnout něco jako duši a mě nenásilnou formou donutit k tomu abych si zjistil informace o tom jak to ve skutečnosti vlastně bylo a přidat návštěvu onoho místa na seznam plánovaných výletů. Ovšem obávám se, že vše už bude propojeno s dějem této knihy a pokud se mi v dohledné době poštěstí uvidět onyxový zázrak na vlastní oči, okamžitě se mi vybaví Liesel, Viktor, Hana, Katalin, Marika.....
Není žádná záhada, že vyřešení uvedených záhad zde nenajdete, autor vás spíše pomocí dostupných faktů, informací ba i lehkých spekulací nasměruje k tomu abyste si nějaký závěr udělali sami. No a i když už nic jiného, jakousi záhadou nejspíš dostanete chuť se na uvedené místa zajet podívat :) Hlavně v prvních kapitolách se záhady poměrně rychle prolínají, takže občas můžete ztratit nit a nevíte, čemu že jste to vlastně na stopě, ale spousta zajímavých informací a tipů na výlet to hravě vykompenzuje.
Nejdřív jsem se chtěl podívat na TV seriál, ale u filmových zpracování dávám skoro vždy přednost nejdřív předloze a ještě než jsem se pustil do čtení pátral jsem trochu po skutečných osudech hrdinů této výpravy, o které jsem ke své škodě neměl dosud vůbec tušení.....Ale zpět ke knize - za prvé, nepůsobila na mě jako horor. Spíš to chápu jako mix literatury faktu v románovém podání s příměsí mystična, autor si dal velice pečlivou práci s historickými fakty a detaily a podání atmosféry, z které opravdu mrazí se skutečně povedlo.... tak tedy na pokraji smrti chladem, na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vyčerpáním, ale stálo to za to. Připijím sklenkou rumu na počest nejen kapitána Croziera, ale i autorovi za nevšední čtenářský zážitek.
Příjemné čtení, putování po místech z nichž některá znám a přitom o nich toho tolik nevím. Výborná inspirace pro (nejen) letní výletování.
Překlad pasáží od p. Hájka se v jednotlivostech lehce lišil od verze, kterou jsem měl k dispozici, možná bych řekl, že byl i záživnější. Za chybu považuji, že Mein Kampf nevyšel v tomto nákladu celý, přeci jen čtenář by měl možnost číst věci v ucelené podobě. Věnuji tedy jen pár připomínek právě komentářům p. Hájka. Obecně mi vadila celková předpojatost, která se v komentářích místy až stupňovala a občas to působilo dojmem, že si p. Hájek chce s Hitlerem nějakým způsobem vyrovnat účty.....chyběl mi tam určitý historický nadhled a stačilo by mi věcně soustředění se na příp. vyvrácení historických nesmyslů a Hitlerových argumentů , takhle to na mě působilo dojmem, že mi někdo chce pro jistotu opakovaně nasměrovat myšlení žádoucím směrem abych náhodou něco nepochopil jinak. Asi dovedu pochopit, proč to tak ze strany p. Hájka vyznělo, ale působilo to na mě způsobem, že jsem si při četbě připadal jak na základní škole.
Jsou knihy, které nemá smysl hodnotit v rámci nějakých procent nebo hvězdiček, jsou knihy, které bych snad ani knihou nazvat nechtěl a tohle je jeden z těch případů, resp. první záležitost o které podobným způsobem uvažuji. Trvalo mi dlouho než jsem se k tomu abych svůj čas věnoval četbě nečeho co chápu jako syrový historický dokument své doby a co jsem považoval za nutné přečíst z toho důvodu abych aspoň z části pokročil v pochopení toho, proč se některé události staly tak jak se staly.
Musím říct, že četba mě dost psychicky deptala a vysilovala, nejen naprosto těžkopádným slovosledem, myšlenkovými obraty a celkovou zmateností, ale hlavně tím, že z textu se v určitých pravidelných intervalech vylouplo to, co se nakonec o několik let později stalo realitou.... Snad ještě hůř na mě působilo to, že některé slovní obraty jste mohli (a můžete) celkem běžně zaslechnout i v řeči dnešních politiků, kterým parlamentní systém zrovna úplně nevoní....
Nemá smysl se rozepisovat a snažit se tady o svůj vlastní výklad toho, co tento spisek obsahuje, ale jsem přesvědčen o tom, že právě z důvodu ucelenějšího obrazu něčeho, co se tehdy stalo a jak se to vlastně mohlo stát, nestačí jen mít načtený sled historických událostí nebo Hitlerův životopis. Ten je ovšem dobré znát právě třeba z toho důvodu abyste při četbě Mein Kampf mohli srovnat to, jak Hitler nakládal z fakty ze svého života pro potřebu vykreslení sebe sama jako rodilého vůdce a génia. A nezapomeňte se obrnit velkou dávkou mentální odolnosti a soustředění.....
Pamatuju si, jak jsem tuto knihu dostal kdysi dávno ještě za školních let (chtělo by se mi napsat před několika světelnými roky, což je jak se mj. dočtete v knize, právě jeden z omylů, že :-) a nějak moc jsem většinu kapitol tehdy nechápal. Tím nechci říct, že teď jsem na tom o mnoho líp, ale o něco přeci jen, no i tak jsou některé poznatky tak trochu mimo moji mozkovou galaxii....za srovnání jistě stojí jak se věda aktuálně k některým otázkám staví pouhých 30 let od vydání. Ovšem i tak, četlo se mi to moc příjemně aby taky ne když řadím Vesmír mezi moje oblíbená místa :-)
Excelentní záležitost, která poskytne ucelený chronologický přehled všech událostí tohoto konfliktu od příčin až po konečné důsledky, které se staly předehrou k dalšímu globálnímu konfliktu. Obsahuje i stručnou, ale výborně popsanou kapitolu s dopadem na dění v českých zemích, vznik legií a Českoskoslovenska. Vše doplněno bohatým obrazovým materiálem.
Moc mě těší, že se mi podařilo tuhle záležitost sehnat do sbírky, ale historicky ověřená fakta hledejte jinde....
Základní kámen "atentátovské" literatury, velice autentické líčení událostí, některé z nich a role osob byly během následujících let bádání upřesněny, ale i tak je naprosto zásadní, že autor měl nejen přístup ke klíčovým materiálům, ale zejména měl možnost mluvit s přímými přeživšími svědky a účastníky oněch událostí. Tato kniha má čestné místo v mé knihotéce.
Parádní kousek, ostatně jako celá edice Průvodce, používám jako doplněk při četbě v podstatě čehokoliv co se týká akce Heydrich nebo jen tak listuju....tohle je záležitost, která neskončí odškrtnutím do kategorie "přečteno".
Tak jsem to po velice dlouhé době dočetl, nic těžkopádnějšího jsem v ruce už dlouho neměl, jestli vůbec. Osud ponorky a její posádky je samozřejmě nadmíru tragická záležitost, ovšem ještě tragičtější snad je jakým způsobem je stvořeno toto dílo..... naprosto suchopárná a veskrze vojenská dikce jakým jsou okolnosti vyšetřování popsány mě několikrát doslova nutila přečíst si něco hodnotnějšího např. nějakou knihu o bezlepkové dietě.
V.V. Ustinov se toho evidentně nebojí a mezi údernými perlami typu "vcelku jsem charakterově pevný člověk" a nějakými pseudofilozofickými bláboly, ke kterým dobrý knihkupec přihodí i lahev vodky, protože za střízliva se to fakt nedá, se dostaneme až k pojednání o duši ruského člověka a neotřelým myšlenkám jako "Přišel čas vypracovat obecné optimální normy chování a udělat vše možné pro to, aby byly realizovány" a "lidstvo musí nutně najít novou mravnost a nové hodnoty".
Citace označeny jako "z tisku" bez jakéhokoliv uvedení zdroje - tedy pardon, několikrát nechyběla zmínka, že to psali na internetu....prostě hrůza.
Jednu hvězdu dávám za jakousi sumární zprávu o příčině katastrofy, popis průzkumu vraku lodi (samozřejmě opět s patřičným hrdinským patosem o neutuchajícím nasazení všech vyšetřovatelů a zejména V.V. Ustinova) a výčet jmen v přehledu obětí, ovšem k tomu bohatě stačilo asi 10 stránek...Nevylepšila to ani fotografická příloha kde opět dominuje se sveřepým výrazem a placatou čepicí V.V. Ustinov. Ještě podumám jestli by se to aspoň nehodilo do čtenářské výzvy v kategorii Kniha s oxymórem v názvu.
No co s tím sakra....řekněme, že nejsem úplně cílová skupina a psát do komentáře č. 988 nějaký neotřelý postřeh to je skoro stejně náročný úkol jako pospojovat osudy dvanácti žen tak nějak aby to dávalo smysl, aspoň trochu nebo aspoň nějaký smysl.....
Co mi zásadně chybělo - k četbě se měl ve formě přebalu dodávat vývojový diagram aby si čtenář mohl zakreslovat kdo s kým, kde koho to...no...řeže... a co komu šlohnul, případně opatřit každý výtisk výraznou polepkou "Určeno pro sociální inženýry".
No řečeno slovy klasika "nechci do toho nějak zabrušovat", celé to působí dojmem jako by někdo posbíral střípky různých partnerských katastrof, tragédií a smíření s osudem, snažil se to nějak slepit aby to vypadalo, že to k sobě patří a na konci se to rozpadlo jak ta čínská váza. Rozptyl přes všechny věkové kategorie zaručuje, že se tam najde kde kdo a je úplně jedno, že charaktery jednotlivých postav jsou ploché tak, že Polabská nížina vůči tomu působí jako velehory.
Doporučil bych jako rychloobrátkové čtení na ukrácení cesty při návratu z ne úplně povedené rodinné dovolené.
Viděl jsem asi před čtyřmi lety film, teď s odstupem času je knižní podoba dějově hodně jednoduchá a přináší poměrně zásadní morální dilema - nepokradeš vs. zemřeš a setkáme se i s primitivní hrubou silou rozhořčených sedláků, kteří kvůli lišce neváhají nasadit veškerou dostupnou mechanizaci včetně nonstop nočních i denních hlídek. Když jsem o tom debatoval po přečtení s potomkem, bylo z dětského pohledu zásadní zjištění, že je lišák mazaný, úžasně oblafnul ty hamouny a nemusel chudák hladovět....nevím proč, ale nějak se mi vybavila kolektivizace venkova :-D
Moje první setkání s Murakamim a že to tedy stálo za to! Je to jiné, je to složitější na soustředění, je z toho hodně znát jiná kulturní společnost než na jakou jsem zvyklý....dostala mě barvitá popisnost atmosféry míst kde se povidky odehrávají, tuším, že třeba bar p. Kina by se rozhodně stal mým oblíbeným :-) A pořád dumám nad tím jak asi dopadlo poslední nedokončené Šeherezádino vyprávění.....
Uvědomil jsem si, že četba dílů Zeměplochy u mě působí jako určitá katarze, případně očištění duše a mysli mezi čtením věcí u kterých se člověk moc - neřkuli vůbec nezasměje a zároveň něco jako detox od běžných záležitostí smrtelníkova dne. Mort mi tohle nadávkoval plnými hrstmi, u Smrtě si nejsem jistý zda je namístě použít zrovna tohle přirovnání, ale ...CO? Vlastně nic :-) Výborná zábava, propracované drobné odkazy a narážky nejen na předchozí díly, ale i na náš zakulacený svět, s lehce pohádkovým zakončením, které ale příběhu nijak neublížilo.
No, nad hodnocením jsem poměrně dost váhal, tohlé téma mě bavilo ve Tmě, bavilo mě ve Vteřinu poté a můžu říct, že mě bavilo i tady, ovšem už za originalitu plný počet dát nemůžu. Dále mám jisté pochybnosti ohledně případné akceschopnosti evropských institucí nebo vůbec státní moci jako takové, obávám se, že v případě průseru podobných rozměrů by to šlo všechno do kopru podstatně rychleji a nakonec i zde bylo řečeno "od anarchie nás dělí pouze čtyři jídla". Časem jsem se i trochu ztrácel mezi rychlým střídaním děje mezi jednotlivými lokalitami a na můj vkus až často listoval zpátky kdože se to zase mezitím objevil na scéně a pokud přihlédnu k tomu, že novinářka a vysloužilý hacker disponovali někdy až přehnanými schopnostmi si v některých situacích poradit nehledě na to, že z bandy záporáků se vyklubala na konci banda neschopných trotlů včetně hlavního, který si opět neodpusil ve finále nejdřív hlavně filozoficky pohovořit o svých motivech.....tři hvězdy jsou tak akorát. Nenudil jsem se, ale některé věci mi přišly trochu mimo.
Musím se přiznat, že čím dále do české historie, tím méně se v těch jménech a událostech orientuji, takhle knížka mi pomohla si některé zásadní historická fakta aspoň trochu srovnat a hlavně moc dobře se to čte. Přesto i tak jsem se zejména v kapitole o Albrechtu z Valdštejna pohyboval dost těžkopádně než jsem se zorientoval ve všech pohnutkách, piklích a zájmech tehdejších aktérů....Začátek na mém oblíbeném Kuksu navodil to správnou atmosféru, místo narození Albrechta mám taky za rohem, zkrátka pro mě moc příjemný čtenářský začátek roku. A jak už bylo uvedeno - zkoumání okolností smrti Ladislava Pohrobka je relevantní k datu vydání knihy.
Opravdu zajímavá rodinka aneb nesnadné soužití několika generací, ostatně když se někdo jmenuje Chorý....jen by mě zajímalo jak se paní Chorá potažmo babička jmenovala za svobodna .... "všechny nás tady v domě tak trochu otravovala, že?" :-D Mimochodem, některé ingredience by snad nepoužil ani Láďa Hruška :-)