iiiccc komentáře u knih
Feminismus everywhere. Tohle mě fakt bavilo. Sarkasmus, nadhled a životní vyrovnanost ve velmi originálním podání. Jedna hvězdička dolů, protože jsem se občas trochu ztrácela, ale možná to bylo záměrné vylíčení ženské povahy a úvah, ve kterých se občas ztrácí úplně každý.
Ať se děje co se děje, Bridget (knižní nebo filmová) tu je stále, aby pomohla z jakékoliv zbytečně stresující situace. Protože to bere s nadhledem, dokáže se zasmát sama sobě, je upřimná a VŽDYCKY všechno domrví do takového extrému, že se s řešením náročné situace už vůbec nemusí zatěžovat.
Tyto hodně specifické pohádky budou mít úspěch u dětí, které milují drsňárny. Já je jako malá vyžadovala.
Kniha určitě není pro každého. Na postavy je potřeba si zvyknout a přijmout je. I přes počáteční obtíže jsem se nedokázala od příběhu odtrhnout a rozhodně řadím mezi zajímavé a neopakovatelné knižní zážitky.
Jako malá jsem tuhle knížku měla ráda a přečetla jsem si jí několikrát. Dnes si z ní kromě těch zvláštních ilustrací nepamatuji nic. Jenom pocit bezmoci, když jsem ještě číst neuměla, ale hrozně mě fascinovala, pravě díky ilustracím, a babička mě odmítala s tím, že tuhle knížku mi v žádném případě číst nebude. Dodnes přemýšlím proč asi. Jestli ji jednou budu číst svým dětem, možná tomu přijdu na kloub.
Po zkušenosti s růžovou knihou pro předškoláka jsem se strašně těšila až ze mě bude malý školák a dostanu tuhle modrou knížku. Možná se mi ta růžová líbila o kousíček více, ale milovala jsem je obě.
Existuje několik knih o dějinách módy, ale tahle je opravdu skvěla. Je zde vše vysvětleno, shrnuto a předvedeno a navíc je to přehledné a čtivé. Paní Máchalová je v této oblasti skutečná odbornice.
Slávek si jen tak sedí pod dubem, čmárá si na papír klikyháky a lže o tom, že píše úkol. Tím si přičaruje dubového mužíčka - mluvící a chodící žalud. Ve škole mu ho paní učitelka zabaví a pan školník následně vyhodí na smetiště. Teda vlastně soudružka a soudruh, ale to nevadí, je to přece součást historie. Po škole se Slávek s kamarádkou Jiřkou za pomoci kocoura a psa vydávají dubového mužíčka hledat. Postupně se úplně všichni ztratí, aby se pak zase z ničeho nic našli. A po všech těchto peripetiích si dubový mužíček řekne, že trápení už bylo dost, udělá ze sebe normální žalud, zasadí se do země a všichni jsou spát. Nic moc, takže jedna hvězda. Dvě hvězdy za to, že je to ideální čtení pro začátečníky - krátký text psaný velkými písmeny a doplněný optimálním množstvím obrázků.
Tahle knížečka byla opravdu moc milá a děti bavila. Jen nevím, jestli díky příběhu nebo těm skvělým ilustracím :) Mně to přišlo takové nemastné neslané. Pak jsem ale zjistila, že se jedná o jakousi ochutnávku z knihy "Rybaři a hastrmani". Taková rychlovka před spaním.
Pro začínající čtenáře výborná knížka i s dobrým poučením. Jen některé ty šmoulí výrazy jsou příliš náročné. Šmoulopiáda apod. Jako čtenou pohádku mám zkušenost, že ji zbožňují děti školkové i ty prvostupňové.
Mach a Šebestová jsou prostě kreslené postavy a jejich transformace do postav z masa a krve mi přišlo nešťastné. Samotný příběh mi připadá skvělý.
Tahle knížka putovala z ruky do ruky, když jsem byla na první stupni základní školy a každý si ji musel přečíst. Absolutně mě nebavila. Ale nostalgicky na ní vzpomínám jako na jednu z těch prvních "must read" knížek.
Tolik bolesti a životní síly v jednom příběhu! Neskutečně mě to zasáhlo a Sofie se Santim patří mezi ty knižní postavy, na které se nezapomíná. Navíc se z historického hlediska nejedná o nic výjimečného.
Trošku mě potrápilo přeskakování mezi dějovými liniemi jednotlivých postav, které bylo mírně roztržité a zároveň bylo některým postavám (zbytečně) dáno více prostoru než jiným. Průměrná zápletka s trochou jemně ostrého koření ve formě netypických psychologických profilů zúčastněných.
Tohle mělo takový potenciál! Santini a jeho odkaz mě fascinuje a z příběhu se dalo vytřískat mnohem víc, tohle mě nebavilo. Na druhou stranu, je knížka naprosto nádherná (přebal i desky) a pro někoho, kdo o dané problematice nic neví, je to skvělý dárek či pobídka k dalšímu pátrání :).
Líbí se mi titulek "Léto, které nikdy neskončilo", protože v životě každého člověka je období, které není vůbec uzavřené a dořešené, ač nemusí působit takovou bolest jako postavám této knihy. Příběh mě bavil, retrospektivní náhledy byly dobré a probouzely touhu číst dál. Rozuzlení také stálo za to. Zklamalo mě až to, co bylo poté - rychlé ukončení a nic.
Já jsem to vůbec nepochopila. Takže předpokládám, že za pár let bude tato kniha patřit mezi nejvýznamnější literární díla.
Skvělé propojení nadpřirozena a reality do oddechového počteníčka. Sadie byla tak kouzelná, až mi občas přišlo líto, že se nepřisála na mě :D