ikorka
komentáře u knih
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
1.díl jsem si poslechla v podání Vilmy Cibulkové a byl to dechberoucí zážitek. Když v audio verzi vyšel i 2.díl, nemohla jsem se dočkat až se do něj pustím. Jaké zklamání, že už interpretem nebyla Vilma. Dávala příběhu říz a její hlas k tomu prostě patřil. Po delší době jsem na Šikmý kostel II. narazila na Českém rozhlasu a dala jsem tomu šanci. Vilma mi sice stále chyběla, ale doposlechla jsem příběh až do konce. Snad brzy vyjde i 3.díl v audio verzi, protože i 2.díl byl velice silný.
Čas žít, čas umírat
Erich Maria Remarque (p)
V den kdy jsem knihu dočetla tak na ČT art dávali film. Náhoda? Nemyslím si. Měla jsem tak jedinečnou možnost porovnat dílo s filmem ve kterém si Remarque sám zahrál(to jsem zjistila až pak). Před rokem a půl jsem dočetla Na západní frontě klid a byla jsem nadšená. Pohlcená. Okamžitě jsem sáhla po tomto kousku, ale rychle jsem ho zase odložila neboť mi přišlo, že čtu úplně totožnou knihu a došlo mi, že bych se tak mohla ochudit o patřičný wow efekt a rozhodla jsem se o odstup. Dobře jsem udělala. Nebyla jsem sice už tak nadšená, ale i tak je to kniha, která je právem považovaná za nehynoucí klasiku.
Cantervillské strašidlo / Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Skvělé čtení. Některé věty jsem měla chuť si zatrhnout jakožto hluboké myšlenky o existenci svědomí a bytí(a to se velmi málokdy stane). Následně na to jsem shlédla film o Dorianovi s Colinem Firthem a musím říct, že i ten se mi moc líbil. Kniha sampzřejmě o kousek víc, ale to už tak bývá. Palec nahoru Oscaru Wildeovi.
Marie Terezie: Císařovna a matka
Élisabeth Badinter
Dočteno. Velice zajimavý pohled na císařovnu jako matku a na matku jako císařovnu. Tehdejší styly výchovy určitě nekorespondují s náhledy na rodičovství v tomto tisíciletí a občas mi připadala dosti despotická, manipulativní a svéhlavá. Ale když si uvědomím, že se v tom všem cvrkotu musela velice rychle smířit s umírajícím potomstvem, dospívajícím potomstvem a nově narozeným potomstvem, kalkulovat, vést válku, vysokou politiku, rozhodovat se strategicky, prezentovat se u Dvora a k tomu být neustále těhotná. Fuuu, to až moc velké sousto na jednu osobu a proto se jí dá trocha té tvrdohlavosti odpustit.
Stíny rodu
Lenka Steffeck von Kolodey
No tak to se moc nepovedlo. Chtělo by to pořádnou korekci textu a autorka je sice zapálená do historie, ale kovaná spisovatelka to moc není. V předmluvě píše o tom jak je tato kniha svědectvím jejího rodu a chce vyprávět příběh jednoho z 27 českých pánů, který je jejím předkem, ale dostává se k jeho životu až na str.97 z celkových cca 120. Autorka shrnuje fakta, která se stala do každé kapitoly zvlášt. Neustále se opakuje, skáče v čase a omýlá stále to samé dokola. V půlce knihy už mi to začalo dost vadit a nudit. No nic, snaha byla.
Quo vadis
Henryk Sienkiewicz
Na tuto knihu musí člověk dozrát. Mnohokrát jsem po ní sáhla a mnohokrát jsem ji opět odložila s tím, že ještě není čas, ale ve skrytu duše jsem se mic těšila až si ji jednou celou přečtu. Číst totiž něco jako Quo Vadis mě naplňovalo pocitem dospělosti a vyzrálosti, protože takové hluboké knihy s takovým vznešeným jménem čtou přeci jen dospělí lidé. A já jsem teď dospělá. Dočetla jsem a jsem na sebe pyšná. Kniha byla velmi kontrastní, ale nezasáhla mě tak moc jako třeba Na západaní frontě klid. Kazdopádně je v TOP žebříčku určitě zaslouženě.
Šikmý kostel
Karin Lednická
"Přečteno" jako audiokniha a Vilma Cibulková tomu dodala ten správný punc díky kterému se do mě příběh zavrtal ještě hlouběji než jíný.
O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu
Werner Holzwarth
Na tuto knížku jsem narazila jako inspiraci pro čtenářskou výzvu 2023. Mému téměř 4letému synovi se tato kniha moc líbí a čteme ji stále stále a stále dokola.
To
Stephen King
Na horory moc nejsem, ale Kingovy příběhy jsou velmi profláknuté a tento kousek znám hlavně z TV. Resp. vím, že existuje filmová verze a že jde o klauna, který nějakým způsobem terorizuje malé městečko někde v Americe. Knihu bych četla ještě dnes a do kabelky se moc nevleze abych ji mohla vytahnout třeba v MHD. E-knihám neholduju a tak často sahám po audio verzích. Tak jsem učinila i v tomto případě. Příběh se místy táhl, někdy jsem se ztrácela v postavách, ale pak to dostalo spád a bylo mi vždy líto, když jsem musela nahrávku zastavit. Těšila jsem se na pokračování. Před spaním jsem to však raději neposlouchala, měla bych pak ošklivé sny.
Caesarovy Římanky
Colleen McCullough
Některé pasáže se mi zdály poněkud stereotypní a trochu jsem se ztrácela kdo proti komu a proč pletichaří. Naštěstí autorka do děje občas hodila spoiler z předchozích dílů a zase jsem se mohla ukotvit v ději. Teď mě čeká 5.díl od kterého očekávám stejnou úroveň jako doposud. 6. a 7. v knihovně zatím nemám, ale věřím, že je časem seženu.
Bílá nemoc
Karel Čapek
Válka s mloky to není, ale i tak je to velmi působivé dílo. Čte se to celkem snadno a rychle.
Pozor, červená!
Hana Primusová
Tříletý syn ji miluje a zná ji nazpamět včetně dopravních značek. V knize je pár překlepů a trocha drobných chyb, ale dá se to odpustit. Kdybychom to nemuseli číst pořád dokola a dokola a dokola, možná bychom si toho s manželem ani nevšimli.
Válka s Mloky
Karel Čapek
Naprosto geniální a nadčasové dílo. V kontextu s dnešní dobou dostává Válka s mloky o notný kus vetší rozměr. Párkrát jsem musela přestat číst a podumat nad velikostí myšlenek pana Čapka. Pojem Válka s mloky jsem znala z hodin Literatury, ale nikdy jsem knihu nečetla. Narazila jsem na ni na netu, když jsem v dlouhé chvíli hledala něco zdarma online k přečtení a uznala jsem sama v sobě, že už jsem velká holka a jako velká holka můžu číst velké věci. Dobře jsem udělala. Za mě 5 hvězd.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Všechno podstatné už bylo v těch mnoha komentářích pode mnou napsáno. Ta nevinná brutalita, prožitek toho zlého i toho mála dobrého a popis okolností byl tak strhující, že jsem se nemohla od knihy odtrhnout a hltala ji stránku po stránce až do 2 do rána. Pak jsem samozřejmě nemohla usnout, protože ten příběh ve vás zůstane. Tím spíš jak ukrajinsky aktuální to je..
Přízeň Fortuny
Colleen McCullough
3.díl je za mnou a těším se na 4. i na 5. a až seženu 6. a 7. tak se budu těšit i na ty. Jakože vždy když dočtu další díl této ságy, musím si odpočinout a přečíst něco menšího neboť takové velkolepé dílo si chci vychutnat postupně a nepřeletět to jen tak hrk frk. A na část s ó velkým Caesarem se těším hodně moc.
Pompeje
Robert Harris
Každý ví jak to s Pompejema dopadne a konec mi připadal trochu jako z Titanicu. Boj za lásku navzdory všem a všemu kde nevadí ani láva, padající pemza a kamení. Líbilo se mi zasazení do konkrétního času a úryvky z odborné literatury. Podruhé už to do ruky asi nevezmu, ale četlo se mi to dobře. 4*
Koruna z trávy
Colleen McCullough
Druhý díl byl snad lepší než první. Tak hurá na třetí :-).
Devadesát tři
Victor Hugo
Vod Huga mám ráda snad vše. Od Chrámu matky Boží přes Muže, který se směje až po tuto krásnou knihu. Oproti ostatním celkem krátká, ale překvapivá a strhující. Mám pro tohoto autora zkrátka slabost :-).
Batole
Lenka Medvecová Tinková
Již při přečtení první kapitoly jsem pocítila změny hlavně ve svém chování vůči synovi. V hlavě jsem měla poslední dny chaos a o některých mých reakcích vůči němu jsem věděla, že jsou špatně. Jenže jak to změnit? Kde začít? Čeho se chytit? Jak to uchopit? Jak ho uklidnit, když bojuji hlavně sama se sebou? Tato kniha mi byla pomocnou berličkou k uspořádání myšlenek. Narazila jsem na ni náhodou a nedám na ni dopustit. Styl a obsah byl tím, co jsem potřebovala, sedl mi a děkuji za ni. Nabídla jsem ji i jiné mamince, která mi nazrcadlila samu sebe ještě asi před 14ti dny. Unavená, zoufalá a nešťastná z plačícího syna. Přečetla si první stránky a vrátila mi ji s tím, že je to na ni moc odborné. Nevadí, snad si najde jinou cestu/knihu, která jí pomůže tak jako mě. A proto ji doporučuji všem, kteří změnu chtějí a jsou připraveni otevřít oči. Jako průvodce k uvědomění si toho, co máme před sebou, jen to nevidíme je to ideální.
První muž Říma
Colleen McCullough
Od této autorky jsem zvládla jako první Ptáky v trní a to už je nějaký ten pátek. Pak jsem v antikvariátu narazila na Morganův úděl, který mi pak dlouho ležel v knihovně a když jsem ho nakonec přečetla, připustila jsem si, že autorčin styl mi zkrátka sedí (ano, mnozí namítají, že některé pasáže jsou poněkud zdlouhavé a kdyby tam nebyly, nic by se nestalo avšak to je právě to ONO!, co tomu dodává NĚCO :-)) a tak jsem začala pátrat po dalších jejích počinech a narazila jsem na tuto sérii. Ooo ano, dobře jsem udělala. Právě jsem dočetla a okamžitě sahám po 2. dílu. Taky proto, že už si pamatuju jména postav a jejich osudy. To mi ze startu činilo trochu potíže, vyznat se v těch předlouhých a opakujících se jménech ( Caesar měl syna Caesara a ten také zplodil Caesara, no kdo se v tom má vyznat :-D). Jakmile jsem si však vytvořila rozpoznávací systém, příběh krásně plynul. Chci dát všechny díly ačkoliv to, vzhledem k (ne)dostupnosti těchto knih, bude věc přímo nesnadná. Snad se mi poštěstí.