Iljaajli
komentáře u knih
Hrabě nula
William Gibson
O pohlavek níž, než Neuromancer je stále o dvě hlavy nad úrovní davu.... Gibson je VIZIONÁŘ.
Temná věž 1: Zrození pistolníka
Peter David
Pohledné a dechberoucí zpracování kulis, v jejichž rozměrech se trošku v koutě tísní samotný příběh a neduživé, jednorozměrné postavy nemají sílu vyprávět.
V šest večer v Astorii
Zdeněk Pluhař
Naše země a naši lidé v během "divného století", když si mám vypůjčit Novavicovo názvosloví. Mělo by být povinnou četbou.
Tělo, duše a jejich spasení
Stanislav Komárek
Líbí se mi, jak pan profesor nachází ve všem pozorovaném a popsaném přírodní "vrozenou" rovnováhu. Poznání, že součet všech směrů, tahů tlaků a vektorů ve světě má vlastně nulovou výslednici a právě to je základním projevem veškeré přírodní uspořádanosti je v knize velmi solidně zpracován a opírá se o velké množství materiálu z různých oblastí poznání. Takže není potřeba toto poznání uchopovat náboženským způsobem a kniha si udrží zdravý podíl vědecké skepse, což oceňuji ne pro to, že bych inklinoval k materialismu, ale protože je to nejlepší způsob jak oddělit pozorovatele a subjekt. Pro mě jde o budoucí klasiku, záblesk změny ve vědeckém myšlení a chci se seznámit s větším objemem autorovy práce.
Učitel Viktor Pelc
Bohumil Říha
Tradičně skvěle napsáno, jak se na Říhu sluší. Vnitřní svět Viktora Pelce se nám rozprostírá jako ubrus, jen ten vzor je místy opravdu děsivý. Velmi užitečná kniha pro pochopení myšlení lidí, kteří psali naši poválečnou historii. Našich vlastních prarodičů. Sonda do světa konstruktérů utopie, která by měla být povinnou četbou.
Spiknutí kokotů: Je vůbec šance je zastavit?
Xavier Crement
Asi nejzajímavější paradoxem knihy je, že autor řadí hned v úvodu Adolfa Hitlera mezi kokoty, dokonce ty nejvýznamější, ačkoliv z jeho pozdějších vývodů je zřejmé, že se jednalo o nejúspěšnějšího bojovníka proti kokotismu v novodobé historii, jehož civilizační projekt byl bohužel nemilosrdně převálcován mohutným povstáním kokotů doslova ze všech stran. Jediný totiž uskutečnil to, po čem autor volá, totiž vepětí "slušných lidí" prtoi "kokotům" ve skutečně masovém měřítku. Přesto autor na této dehonestující klasifikaci svého nepřiznaného hrdiny trvá až do konce díla. S takovým vnitřním rozporem se asi nežije nejlíp a na kvalitě literární práce Doktora Hovínka se to nemilosrdně podepisuje.
40% za vtipné momenty
Jak jsem se mýlil v politice
Miloš Zeman
Dá se to vůbec hodnotit jako kniha, aniž by člověk přemýšlel nad autorovou profesí? Asi ne.
Těší mě, že při psaní knihy měl Miloš Zeman víc času pro sebereflexi, což zachovává jeho vtip, ale v porovnání s živými projevy to tupí ostří jeho vulgaritě. Jinak je to on se vším všudy, své kladné stránky o nichž ví, dobře prodá, své nedostatky pokorně přizná, kromě těch největších, které mu jeho olbřímí ego brání zahlédnout.
Kdyby šlo dvě a půl hvězdy, dal bych 50%, takto 60%.
Poslední odbočka na Brooklyn
Hubert Selby
Kromě dokonalé znalosti prostředí je pro mě nejsilnější stránkou knihy obnažení motivací postav k jejich často patologickému jednání až na úroveň těch nejzákladnějších popudů, těsně na rozhraní pudu a myšlenky. Tedy těch věcí, se kterými se vlastně pereme všichni a prostředí velkoměsta s roztrhanými mezilidskými vazbami jim dává "vykvést" často doslova ďábelským způsobem, protože jim přináší posilující zpětnou vazbu.
Takže pro mě jsou tyto Selbyho povídky unikátní ne v detailním odhalení toho, kolik je v lidech špíny, ale toho, jak a kdy se dostává na povrch.
Pes baskervillský
Arthur Conan Doyle
Neveselé historky ze života zámožnějších občanů na vsi :-)
Příběhy Sherlocka Holmese
Arthur Conan Doyle
Nedávno jsem se po delší době vrátil k Sherlockovi, zrovna v době, kdy jsem dočetl nějakou současnou detektivku. A užasl jsem, jak je možno skvěle bavit a napínat čtenáře i bez krájení lidí motorovou pilou zaživa a bez detailních popisů všelijakých sexuálních vylomenin. Nevím, co mám vlastně na Holmesovi nejraději, jestli je to jeho extravagance, živý pohled na nejmocnější dny britského impéria, nebo již zmizelá džentlmenská etiketa, která tu neopouští poctivce, ani padouchy? Asi to bude mix toho všeho a ještě něco dalšího, co možná neumím nazvat.
Muž s dýmkou a houslemi
Arthur Conan Doyle
Knížka, která mě naučila milovat Sherlocka Holmese již v mladém věku. Také díky krásným ilustracím Adolfa Borna.
Dobrý člověk ještě žije
Romain Rolland
Na to, že to mělo být kratochvilné čtení, jsem se s Colasem Breugnonem nesžíval snadno. Rolland se jeho ústy vypsal z mnoha svých těžce získaných pohledů na svět a kniha je tak víc moudrá, než jen zábavná. Jazyk je živý a bohatý, ale přes uvolněný tón si říká čtenáři neustále o pozornost. Podání vyznívá vysoce autenticky, takže vlastně odpustíme autorovi poměrně plochý příběh a chybějící profilaci ostatních postav. Příjemných 60% a možná si to za pár let přečtu znova.
Dobrodružství sebeobjevování
Stanislav Grof
Základní průvodce pojmoslovím a postupy psychedelické terapie, jak holotropní, tak drogové. Vhodný pro seznámení s problematikou a k pochopení systému, kterým autor chápe poznatky získané za léta práce. Pro hlubší vhled do problematiky s větší mírou přesahu je vhodné pokračovat knihou "Za hranice mozku" od stejného autora.
Když milujete muže
Tereza Boučková
Nemohu se zbavit pocitu, že knížku napsala autorka víceméně pro sebe a udělala by tedy lépe, kdyby také skoupila veškerý náklad. Připadal jsem si, jako nezvaný host.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
I když slunce tak jasně osvětluje všechno kolem, že je vše zdánlivě přehledné a jasné, tak na spodních stranách listů kapradin, pod lesknoucími se kopulemi dopravních zrcadel, pod podemletými břehy potoků a v odložených balíčcích karet se skrývá Tajemství. Márquez to ví. Márquez tam byl... Vezme Vás tam taky, když budete chtít.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Miloval jsem ji jako malý, zbožňoval jsem ji, když byly starší dcery malé a mohl jsem ji číst před spaním a těším se, až bude nejmenší dcerka o kousek větší...
Astrid Lindgrenová je nejlepší autorka dětských knížek vůbec. Promiňte Bohumile Řího, nepsalo se mi to lehce.
Den pro Šakala
Frederick Forsyth
Když ještě thrillery psali lidé, kteří vědí, že facka bolí a po zásahu kulkou se zpravidla umře...
Vypadá to jako geniální dílo, ale ono "stačí" mít dokonalý přehled o tom, o čem píšu, jasnou vizi co píšu a vystříhat se všeho, co je padlé na hlavu. Vzhledem k tomu, že většinu z uvedeného spisovatelé dnešních trháků postrádají, tím více díky za pana Forsytha.
Hrabě Monte Cristo (komplet, třísvazkové vydání)
Alexandre Dumas, st.
Ach slunce, moře, ach láska, ach zrada. Ó dramata! Řekněte mi, kde je dnes vyprávění, kdo umí snít, milovat, toužit? Kdo to umí tak krásně říct?
