Illaa komentáře u knih
Velice příjemná kniha, o které jsem nikdy předtím neslyšela. Proto mě asi tak překvapila. Knížku jsem přečetla jedním dechem, zasmála se u ní a taky ve mně vzbuzovala velké nesympatie k hlavní postavě, která se snažila všemi možnými prostředky znepříjemnit život nájemníkům svého domu za účelem vlastního prospěchu a zisku.
Třetí a podle mého názoru méně záživný díl. Tak trochu mi přišlo, že už všeho ohledně kiwardské farmy a maorské kultury bylo moc. Sice osudy rozvětvené rodiny se stále zajímavě rozvíjí, ale některé situace i dokonce osoby se postupem času s rozrůstajícím počtem generací mísí dohromady. Mnohokrát jsem se musela hodně soustředit, abych se rychle dopátrala, kdo je s kým v příbuzenském vztahu. Ale jinak jsem velice ráda, že jsem si všechny díly přečetla, určitě to bylo trochu jiné osvěžující téma i zeměpisné zasazení.
Tak jako první díl mě tato kniha opět velmi bavila. Líbí se mi především propracovanost postav, kdy Vás jejich životní příběhy vtáhnou do děje. Hned se vrhám na poslední třetí díl a jsem velice zvědavá, kterým postavám se tentokrát bude autorka převážně věnovat.
Úžasná kniha plná dobrodružství a legrace s Pipi Dlouhou punčochou. Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih. Měla jsem ráda i televizní seriál, ale stejně jsem se nejradši vracela ke knize, kde má fantazie mohla pracovat více.
Jedna z nejkrásnějších knih pro děti. Provázela mě celým dětstvím, opakovaně jsem si ji četla, když jsem na ni měla prostě jen náladu. Vzpomínám si, jak moc mě bavily osudy těchto malých hlavních hrdinů. Knihu doplňovaly hezké ilustrace, které měly také velký vliv na můj zážitek ze čtení.
Naprosto nezáživná kniha, která naštěstí nezabrala tolik času. Bohužel to byla první kniha, kterou jsem od Sandry Brown četla a teď se mi do dalších jejích děl moc nechce, ač jich doma máme požehnaně. Snídaně v posteli podle mého názoru úplně postrádala zápletku. Vše, co se tam událo bylo průhledné a jasně směřovalo k jednomu cíli - přeslazené romanci, kde sice nebyla nouze i o choulostivé pasáže, které ale už po čase nikoho nepřekvapily. Také mi tam vadilo, že jediné, co tam bylo dopodrobna popisované bylo jen citové rozjímání hrdinky, které se neustále opakovalo, namísto např.krásné krajiny atd.
Velice zajímavá kniha, kde mě uchvátily především popisy krásné přírody. Četla jsem tuto knihu už podruhé a můžu říct, že mě i znovu velice bavila. Těším se, jak bude tato rodinná sága pokračovat.
Velice čtivá kniha. Zajímavé mi přišly podrobné popisy míst, nádherné přírody. Jen mi na tom příběhu přišlo všechno až moc ideální a vycházející podle plánu. Jako kniha k rozjímání ale dobré. Dávám tři hvězdy.
Kniha se mi moc nelíbila, přišla mi zbytečně strohá a úsečně napsaná. Vadilo mi tam především to, že autor nešel pořádně do hloubky popisu povah či situací, což ve mně nevyvolávalo moc emocí. Navíc se tam některé situace velice opakovaly, takže o velkém ději se mluvit nedá. Vím, že je to kniha napsaná ze svědectví skutečných událostí, ale i tak si myslím, že by kniha mohla být o něco více poutavá. Proto hodnotím jen jednou hvězdou.
Když jsem se dala do čtení druhého dílů, myslela jsem, že už nic nemůže být takové jako první díl. Ale po pár přečtených stránkách jsem opět věděla, že se od toho už neodtrhnu. Znovu mě okouzlil vztah, který se mezi Christianem a Anou vyvíjí. Ať už každá z nás ví, že to je jen pohádka, nic nám nebrání v tom, abychom se aspoň na pár dnů zasnily.
Tento žánr knih nemám bohužel moc ráda, přečetla jsem si to jen proto, že jsem chtěla jednou zvolit trochu jiný žánr než obvykle čtu. Neříkám, že to bylo úplně špatné, věřím, že někdo právě tento žánr preferuje, ale mě by mnohem více bavilo, kdyby to byl normální historický příběh a ty báje o vlkodlacích, které jsou hlavním tématem knihy si mohla autorka odpustit. Druhý díl asi vyhledávat nebudu.
Kniha se četla velice dobře, ale téma knihy mě úplně nezaujalo. Podle mého názoru si autorka mohla odpustit rozsáhlé pasáže o divoších a popis jejich různých rituálů. Trošku moc uspěchaný mi přišel závěr, kdy rozuzlení knihy bylo shrnuto jen do posledních dvou stránek. Proto dávám Zlaté zemi zlatou střední cestu.
Velice dojemný příběh, který jsem přečetla jedním dechem. Na této knize se mi líbilo, že není jen o nehodě samotné, ale popisuje Petřin život od malička. Velice mě to vzalo, mnohokrát jsem během čtení měla husí kůži. Doporučuji si přečíst.
Lotta z Rošťácké uličky, jedna z nejzábavnějších knih pro děti vůbec. V dětství jsem ji četla několikrát a i dnes ji velice ráda prolistuji a zavzpomínám. Kniha je napsaná velice poutavě a o legraci tu není nouze, především díky hlavní hrdince Lottě, která je velice vynalézavá a zvídavá. Vše je doprovázeno krásnými ilustracemi. Super kniha.
Kniha ani film mě nijak nenadchly. V knize mi především vadilo časté odbíhání od děje a to tím, že autorka popisuje náboženské myšlenky. V knize bych chtěla vyzdvihnout jak samotný příběh, který se mi jeví jako velice slibný, jen mi občas přišlo, že ho nebylo náležitě využito. Tak i způsob, kterým autorka podrobně popisuje místa, atmosféru atd.
Výborná kniha, přečetla jsem ji jedním dechem. Autorka píše přesně v tom duchu, který si my ženy velmi rychle oblíbíme. Vše v této knize je tak, jak si ve snech představujeme: zámožný, krásný, přitažlivý ale zároveň i trochu tajemný přítel. To zaručeně funguje, i když každá z nás ví, že je to tak trochu pohádka pro dospělé, která v normálním světě nemá konkurenci. Hodnotím nejlépe jak můžu a už se nemůžu dočkat druhého dílu.