Illyria88 komentáře u knih
Moje druhá kniha, kterou jsem nedokázala dočíst. Nebavilo mě to. Nebavili mě "kecačky" prababičky. V knize jsem přeskakovala a ono se nic nestalo. Pořád na jedno brdo. Možná se ke knize vrátím, až fakt nebudu mít co číst.
Knížku jsem četla už dávno. Ale zrovna jsem si ji konečně koupila. Moc se mi líbila a s klidným svědomím mohu říct, že je to snad jedna z nejlepších knížek autorky. Už se těším, až mi přijde a budu si ji moci znovu přečíst.
Čekala jsem něco víc, ale nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Přišlo mi to trošku jiné, než ostatní knihy a o to víc se mi to líbilo. I když jsem se napřed nemohla do knihy začíst. Pak už to jelo jako na drátkách.
Přečetla jsem za necelý půl den. Nemohla jsem se odtrhnout. Podezírala jsem snad všechny postavy. Moc povedená kniha. Shari Lapena je moje oblíbená spisovatelka.
Začalo to poměrně slušně. Asi do necelé půlky jsem hltala prakticky každou stránku. Pak mě to ale přestalo bavit. Knížku jsem ale nakonec dočetla. Každopádně není to můj šálek kávy a zápletka úplně přitažená za vlasy jak z americkýho béčkovýho filmu.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec dávám tři.
Začátek knihy se dost vlekl. Zajímavé byly akorát střípky z minulosti. Ty jsem doslova hltala. Asi ve dvou třetinách knihy teprve nastal zlom a já si všimla, že hltám každou stránku.
Hezky napsané, kniha se četla velmi dobře. Občas jsem nad zápletkou vrtěla hlavou a ten konec mi už přišel dost přitažený za vlasy.
Tuhle trilogii jsem si tedy moc neoblíbila. Hlavní hrdinka mi byla prostě nesympatická. Ale abych nehanila. Něco mě zaujalo a jako všechny "Lanczovky" i tahle se četla velmi dobře.
Výborná kniha. Přečtená prakticky ihned. Nešlo se od ní odtrhnout.
Knížka se dobře četla. Pasáže z lodi byly naprosto úžasné. Pointa celého příběhu mi ale moc nesedla. Trochu jsem čekala něco jiného. Ale ke knížce se určitě ráda vrátím.
Čekala jsem od toho tedy něco mnohem víc. Podle zdejších komentářů to mělo být prostě "Wauuu" a "Pecka!" ale já jsem po dočtení knížku zaklapla se slovy: "Větší volovinu jsem nečetla ani nepamatuji."
Abych ale nebyla jen negativní. Knížka je hezky a čtivě napsaná, i když mi (se přiznám) trvalo do ní začíst. Od nějaké stránky 50 to ale šlo jako když batole slintá. Zkrátka jedním dechem. Jenže pár stránek před rozuzlením jsem už věděla, respektive tušila, jaký bude konec. A vůbec se mi nelíbil.
Dvě hvězdičky dávám pouze za styl psaní.
Po prvním otevření a začtení se do knížky jsem pocítila zklamání. Kniha v knize. To úplně nebyl můj šálek kávy. Po čase jsem si tedy uvařila čaj a ke knížce se skepticky vrátila. A ona mě bavila. Od první stránky do poslední. Bavily mě pasáže ve kterých Dmitrij vykresloval svůj život a příběh conquistadora jsem pak přímo hltala. Nedokázala jsem přestat ani na chvíli číst, a na každou kapitolu se netrpělivě těšila, jako Dmitrij na svoje capitulos:-)
Knížka měla jednu vadu. Rychle se četla. Opravdu strhující příběh, nad kterým jsem častou kroutila hlavou. Autora i knížku řadím mezi své oblíbené, ke kterým se často vracím. Jdu objednávat Senátora.
Pro mě teda absolutní zklamání. Četla jsem všechny knížky od autorky a tahle byla nejhorší. Pointa totálně pitomá a přitažená za vlasy. Vůbec mě to nebavilo a o tom svědčí i délka čtení - týden. Obvykle knížky zhltnu během jednoho až dvou dní. Tady u té to nešlo.
Parádní kniha. Kdyby se mi v jednu ráno nechtělo tolik spát, určitě bych ji dorazila ještě ten den, co jsem si ji koupila. Absolutně jsem se nemohla odtrhnout od děje a knížka se mnou putovala do koupelny, do kuchyně...prostě všude.
Poprvé za život jsem odložila knížku, kterou jsem dočetla do půlky. Opravdu mě nebavilo číst skoro dvou stránkové litanie o tom, kterak hlavní hrdinka kojí svou malou dceru, bere ji na vyjížďky kočárem a další.
Do knížky jsem se nedokázala vůbec začíst už od samého začátku. Hlavní hrdinky mi přišly nesympatické.
Knížka poputuje jako dar do knihovny.
Očekávala jsem nejspíš mnoho. Víc než příběh ze "současnosti" se mi líbil příběh z minulosti. Ale to už pak asi nejspíš nebylo čtení pro dospělé.
Každopádně kniha se četla dobře, kapitoly rychle odsejpaly, příběh ani neurazí, ale třeba ani nenadchne. Pro dlouhé zimní večery.
Tuhle sbírku básní jsem jako malá našla u mamky v knihovně, zastrčenou až úplně vzadu za otcem Kondelíkem a ženichem Vejvarou. A prtože byla tak malinká, vzala jsem si ji a četla, i když jsem básním moc nerozuměla. Po čase, na druhém stupni ZŠ, jsme museli každý půl rok mít na přednes alespoň dvě básně. Čerpala jsem z této knížky. Báseň Spes a Nokturno na mě dodneška neuvěřitelným způsobem působí. A i po těch letech si je pamatuju. Doporučuji vřele přečíst a zamyslet se.
Knížka se mi líbila asi do půlky. Pak mě neuvěřitelně začali štvát postavy. Hlavně to, že od půlky knížky se z toho stala červená knihovna.
Četlo se to dobře, ale čekala jsem něco jiného. Mám knížky, které ráda čtu každý rok znovu a znovu. Tahle mezi ně bohužel patřit nebude.