Infantility komentáře u knih
Robinson Crusoe je takový Brouk Pytlík. Všechno ví, dokáže si obstarat jídlo, přístřeší, lovit, stavět, chytat vodu, vyrábět oblečení a všechno možné. Protože to všechno někde náhodou viděl, někdo ho to naučil, náhodou si to někde přečetl.... Přišel mi trochu přechytračený. *SPOILER* Jen jsem čekala na konec a říkala si, že určitě najde ženu, zplodí několik dětí a budou žít šťastně až do smrti. A taky že ano! *KONEC SPOILERU*
Jako dvanáctiletá jsem povinně četla klasického a jako dospělá převyprávěného RC. A z Robinsona mám prostě takový pocit. Nechci kritizovat jazyk nebo styl, jakým je Plevou převyprávěn, myslím, že je to docela vkusné. Ale asi jen nejsem cílový čtenář nebo jsem přehnaně kritická.
Knížka má velice specifické adresáty, proto raději nehodnotím. Nedočetla jsem, bylo to pro mě nudné, nejsem zřejmě dostatečně zapálená do zvířecí říše.
Zanechalo to ve mě takový zvláštní pocit. Takový co jsem u knihy ještě neměla.
Někdy jsem měla opravdu problém s řádky a nutkání určité pasáže ůplně přeskočit (umírání koní atd...), ale jedna z nejvíc působících knih. Moc nečtu, ale tohle mě opravdu dostalo.
Kdo nezažije - nepochopí? Ano, nikdy nemůžeme zcela pochopit ty kluky, ten život, určitou otupělost, kterou si museli prostě projít, aby se nezbláznili. Uf, jsme ráda, že je to za mnou, jak kniha, tak válka.
Já jsem to zřejmě vůbec nepochopila. Asi jsem moc mladá..
Ano, Antikódy, ty docela hltám ač se to zdá divné, rozumím jim a dokážu v nich najít to kouzlo, ale Zahradní slavnosti se pro příště vyhnu. A to nemám vůbec nic proti autorovi..
Kdybych ji neměla v povinné četbě, asi bych si ji sama nevybrala.
Občas jsme se ztrácela a měla nutkání něco přeskočit. Okouzlila mě záverečná část, posledních pár stran. Určitá podobnost s dokonalým Remarquem a jeho Na západní frontě klid (dva vojáci, přemýšlí, "vyčítají si" nesmyslnost války, chápou jeden druhého).
Každopádně je těžké se naladit na Hrabalovu strunu, i když jsem měla tu čest vypracovávat život BH jako seminární práci a musím říct, že jeho život byl až někdy drsně zajímavý. Řekla bych, že je asi tahle kniha nejdějovější ze všech...
Nostalgie, první knížka, velká písmenka, dětství .... Takové knížky by měly být v každém desetiletí.
Četla se mi prostě špatně, nevím, čím to bylo, jestli tím, že filmové zpracování je lepší, ale pořád jen dobré, nebo stylem Vrchlického, který mi neseděl.
Ne, opravdu ne, nesnažte se nikdy nikdo překládat zahraniční poezii do češtiny. Čeština je krásný jazyk, ale i angličtina a tak si nezaslouží, aby se jí někdo dotýkal a měnil úplně smysl textu.
Originál The Melancholy Death of Oyster Boy & Other Stories je geniální dílo geniálního Burtona a má vysokou hodnotu. Je k sehnání všude na internetu. Jednotlivé příběhy a osudy se spojují v něco nadpozemsky šíleného. Jo, takovej je prostě Burton.
Sice krátké, ale moc mi nesedělo detailní vykreslování jednotlivých okamžiků...
Film i kniha - naprosto geniální. Charismatický Hrušínský a dokonale vykreslený obraz "Oprátka pro Nebeskou" jak písemně, tak vizuálně.
Prostě klasika, která by měla být povinná pro každého. Rozhodně je kniha lepší než film, ale i Brabcovo zpracování stojí za to. Mrazí v zádech.