Irmgard
komentáře u knih

tak Vám nevím děvčata, nedokázala jsem to dočíst, doufám, že je to celkově opravdu vycucané z prstu, protože kdyby mezi námi mělo být víc takovýchto magorů, tak nevím, jak to tu dopadne; takže za mě 0 hvězdiček, koupila jsem to omylem, nesnáším knížky o psychopatech

Četla jsem všechny tři a nic moc. Hrdinky byly hodně bezduché a příliš "emancipované" v přístupu k sexu. Připadaly mi jako poloviční chlapi. Autorka taky nějak neumí přivést postavy k životu...
Nelíbilo se mi to.

Nevadil mi nedostatek prudkých zvratů, jen hrdinka byla přesmoc pitomá. Mám ráda postavy, které jsou trochu realističtější.
Ano, u zrodu zápletky je třeba nějaký ten omyl a podobně, ale šlo by to elegantněji. Není dobře, když čtenář do konce příběhu nepochopí, co vlastně hrdina na hrdince vidí. Krom fyzického zalíbení, samozřejmě. Její chytrost se nijak neprojevila. Tu jeho obluzenost měla autorka lépe vyložit, a vykreslit i nějakou její milejší stránku, já to tam nenašla. No a překlad byl velmi chabý, kostrbatý, některé ty hovorové výrazy by u nás měly znít jinak. Na mě byl celkový dojem těmi sprosťačinkami posunutý trochu k nápisům na veřejných WC. Mě by tyhle kecy spolehlivě zablokovaly a bylo by. Předpokládám, že nejsem jediná :)

Na mě to násilí bylo místy "trochu silně naneseno", přeskočila jsem. Příběh byl dobrý, ale ty postavy dělaly dost nepravděpodobné hlouposti, takže je div, že to přežily. Nemám ráda, když se příběh posunuje za cenu za vlasy přitažených akcí ala "devil ex machina". Toho násilí bylo na tento žánr příliš. A ještě mi tam scházel takový ten širší záběr, jak postav, tak i jiných než erotických představ hlavních postav. Shrnutí: málo mysleli hlavou, text nenaplnil potenciál příběhu, který byl velmi silný.

ubohá slátanina; jakoby to napsala tak jedenáctiletá slečna, kterou o životě dospělých a životním stylu Američanů konkrétně, informoval kočkopes domácí; to byly vyloženě vyhozené peníze

První část série, ale jak tu někdo napsal, předchází jí ještě jeden díl, který vydán nebyl, škoda. Všechny díly jsem přečetla a můžu říct, že se mi líbily. Jde o takové pomalé čtení, děj se rozvíjí spíš poklidně a postavy se dějem propracovávají s rozmyslem a mimo svoje štěstí hledají i sebe a budují si vztah k Bohu. Je poznat, že autorka se snaží předat čtenářkám svůj pohled na věci a na to má přece právo, ne? Není ani divu, že postavy jsou komponovány jako věřící v Boha, vždyť v době, kdy se děj odehrává takto vážně a odpovědně smýšlelo hodně lidí a tak je takový přístup na místě.
Co se týče milostných scén, docela autorku chápu, proč se do nich moc nepouští... Ostatně doba byla taková, že na této společenské úrovni se důvěrnosti před svatbou nekonaly. A ačkoli autorka reáliemi někdy proplouvá poněkud uvolněně, rámcově to zůstává ve velmi přijatelných mezích.
Mám ráda takové pomalé příběhy. Mám ráda zodpovědné postavy. Moc se mi líbí třeba i příběhy Laurie R, Kingové. Prostě si počtete, chce tomu dát čas.

takové duchaprázdné mi to přišlo, duševní i životní obzory hlavních postav vyšly nenormálně omezeně a ploše

Příběh dokáže nadchnout, postavy jsou opravdové a celkově jde o jednu z nejlepších knih pro mladé, jakou jsem četla. Při čtení i po přečtení se cítíte líp, a myslím, že o to v literatuře jde především. Díky.

kniha inspirovala moje dětství, je báječná


Dobře, ba lépe napsané, než od sira Doyla. Velmi příjemné na dovolenou. Koupím si i další díly (je jich hodně!)

Nejlepší knížka, co jsem kdy četla, supr překlad, doporučuji všem - nenechte se odradit tloušťkou tohoto spisu, škoda, že není tlustá dvojnásob!
Nelíbí se mi akorát právě tenhle přebal, který je tu vidět, evokuje spíš kašpařinu, ale tak to není, Pickwikovci jsou VÁŽNĚ LEGRACE!


Komu se nelíbí švédské vyprávěnky, zkuste finské a pak uvidíte, že jste měli šetřit s dechem :-)))


Intuitivní popis prožitku kolektivního nevědomí křížený se strhujícími příběhy ve stroboskopických záblescích času a historie. Četla jsem jako mladá, dodnes ve mě zůstal hluboký dojem. Je to jedna z nejlepších knih všech dob :-)


Styl je chabý, příběh slabý a autentičnost nulová. Uznávám, že nadšení pisatele je zřejmé, ale hodně poznamenané jak dobou, tak i mírou poznání jehož se mu dostalo. Dnes kniha mezi mládeží šíří naprosto zkreslené představy jak o člověku doby ledové, tak i o době ledové samé. Lidé doby ledové nebyli primitivové, jak se o kterémsi hrdinovi dočítáme (po tragické ztrátě matky cosi pocítil! - auvajs!), byli to lidé jako my. Děsivé je, že právě jako tupé primitivy pan Štorch naše předky odhadoval, mně to tedy radost nedělá. Chápu, že děti nemají přehled o prehistorii, ale dospělí by jej mít měli. Na světě jsou vhodnější příběhy pro vetknutí do nedotčené mysli, než toto dílo nekritického nadšence. Bohužel doporučovat a učit polonesmysly je pro naše školství prakticky norma.


psaní této a podobných knih je prostě komerce, výběr tématu považuji za brnkačku na četné přepjaté struny neukojené dámské veřejnosti, takže donebevolající drzost, neb autorka nemá svoje téma a sex prostě zabírá, zabírá, zabírá...
