Ita komentáře u knih
Dlouho jsem se nemohla začíst. Říkala jsem si, jestli má cenu tuhle knihu vůbec dočítat. Mladá holka a její začátek v nové škole - přišlo mi to docela nudné. Ale kolem strany 140 se začalo něco dít a já se na čtení začala těšit.
Nicméně - příběh mohl být lépe propracovaný. Některé pasáže mi přijdou takové odbité, občas jsem si nebyla jistá, co se vlastně děje. A že se všechno ve výsledku točí kolem výsledkové tabule? Škoda... Asi mám přemíru fantazie, ale se zápletkou se podle mě dalo lépe pracovat.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které se často vracím. Vím jistě, že se na film nepodívám, protože si nechci kazit představy, jak vypadají hlavní hrdinové a jejich "svět". Stačila mi upoutávka na snímek a hned jsem měla jasno, že kniha je mnohonásobně lepší.
Tahla knížka byla pro mě utrpení, nechápu, jak může mít tolik kladných hodnocení a dokonce je podle ní natočený film!
Kdybych ji nečetla do výzvy, tak jí dávno odložím. Do půlky se tam nic neděje a od půlky vlastně taky ne. Komentáře, že autor má úžasnou fantazii, nějak nechápu. Místa, kde by šlo čtenáře zaujmout nějakým zajímavějším dějem, odbude dvěma větami nějaké příhody a pokračuje v další nudném pochodu hlavního hrdiny krajinou. To že nechává postavy sem tam zaběhnout za strom, aby si ulevily, mě dost rušilo a posléze lezlo na nervy.
Druhý díl se mi líbil víc než první.
Díky, že jsem Dalajlamovu kočku objevila, rozšířila mi obzory. Stojí za přečtení.
Úžasná kniha, nemohla jsem se od ní odtrhnout a každý den jsem se těšila, až se s ní setkám.
Začátek je poněkud zvláštní, ale poté se to rozjede a zastavit se dá leda jen na poslední stránce.
Hodně mi dala, jedna z nejlepších knih, které jsou!
Docela příjemný příběh jedné ženy, která si uvědomila, že má právo žít svůj život podle svých představ a ne podle svého okolí.
Tak tenhle příběh jsem si vybrala jeden sobotní večer, když jsem si nutně musela něco přečíst. Skvělá volba. Dokonce jsem uvažovala, jestli to nedočíst celé místo spánku. O to hezčí bylo nedělní ráno, kdy jsem knihu dočetla. Celý následující den jsem o ni přemýšlela... Film jsem zatím neviděla, ve většina případů mi stačí kniha, nemám potřebu srovnávat. Doporučuji, výborně napsané.
Knížka nebo film? Rozhodně kniha. Film mi přijde zbytečně zdlouhavý. Kniha se velmi dobře čte.
Četla jsem Andělské vodopády. Výborný příběh. Ač nejsem příznivec detektivek, tahle mě chytla hned na začátku a pustila až na konci. :o)
Výborná knížka pro všechny malé i velké milovníky koní. Najdete zde jak informace o plemenech, chovu koně, první pomoci a onemocněních, tak i o tom, jak se naučit jezdit a v čem všem se dá s koněm soutěžit. Doporučuji pro první seznámení s jezdectvím.
Tohle bylo fakt utrpení. Tak kýčovité a roztahanané, aby se to vyřešilo na pár stránkách. Dočetla jsem to jen s velkým sebezapřením, a to mám romantické oddechovky ráda!
Tahle utlá knížka mi pomohla zbavit se chmur, které mě trápí. Proti tomu, co musela zvládnout jedenactiletá holka, a pak velmi mladá žena, jsou moje problémy malicherné.
Miluju knížky od D. Stellové. Třeba k Palominu se pravidelně vracím, je moje oblíbená.
Nevěřím, že tuhle knihu napsala stejná autorka. Nesedí mi popisy scén, dialogy jsou umělé, smrt Tima ve dvou větách - tohle není ten styl, na který jsem zvyklá. Působí to na mě, jako kdyby autorka hodně spěchala, jen už aby to bylo hotové a ona si mohla na seznam přidat další dílo!
Knížka je tedy hodně průměrná. Škoda... Kdyby Wim vypustil pasáže, které už řekl, určitě by zvedl její čtivost. Takhle jsem si připadala jako nějaký zabedněnec. Pořád dokola. O několik stránek dál zase to samé.
Nicméně jsem ráda, že jsem šla do koupi této publikace. Už jenom pro ty šedé rámečky, které chci uvést do praxe. Při studiu internetu jsem všechny neobjevila.
Už dávno žiju podle hygge a nepotřebuju k tomu ani skoro tříset stránkovou knížku tohoto autora.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, kniha mě moc nezaujala a četla jsem ji jen kvůli výzvě. Nicméně o několik listů dál začal být děj konečně zajímavý a příběh mě nakonec chytl. Že bych se pustila do dalšího dílu?
Obdivuju autora - dokázal napsat knihu, která mě přestala bavit až po deseti stránkách...
Kniha mě zklamala. Těšila jsem se na napětí, ale místo toho přišel "obyčejný" děj proložený pro příběh pro mě naprosto nesmyslnými vsuvkami. Krom toho mi vadila přemíra mrtvých a násilí. Po přečtení poslední kapitoli naprosto nechápu brutalitu vraždy otce, nebyla vůbec potřeba - spíš mi přišlo, že se autorka musí alespoň nějak "vyřádit".
Jedna hvězda za obálku.
Mě se kniha líbila. Asi proto, že mám podobný vztah k mé polovičce jako Heidi k Henrymu. Dokázala jsem se vcítit do pocitů ženy, která ztratila svého muže a snaží se z toho vzpamatovat.