IVANA0123 komentáře u knih
Jak je vidět, tak knížky od Nesba mohou skvěle fungovat i bez Harryho, i když jsem tomu původně nevěřila. Neuvěřitelně napínavý příběh, kde zlo ani dobro nejsou vždy jasně černé nebo bílé. Určitě stojí za přečtení.
(10/18)
Moje třetí setkání s Tomášem Volfem a řekla bych, že díl od dílu je série lepší. Už minulé Promlčení mělo zajímavou zápletku a i tento díl byl super vymyšlený a propracovaný. Líbilo se mi střídání vyprávění v deníku a současnosti. Tomáš přichází na nové místo jako outsider a "protekční" týpek a musí dokázat co v něm jen nejen svým novým kolegům, ale i sám sobě. Vyšetřování bylo skvěle popsané a nejvíc mě zaujala "rekonstrukce" činu provedená s pomocí Technického ústavu požární ochrany. Velmi povedený a napínavý díl série a já se těším na další. 5*
(5/24)
Jiřího Březinu si zařazuji mezi oblíbené autory. Neuvěřitelně napínavý příběh, který je vyprávěn ve dvou časových rovinách, nás přivádí do míst a doby, ke kterým se nikdo moc nevrací a o kterých nikdo rád nemluví. Příběh o odplatě a vině. Kdo má právo být soudce a zda je souzený ten, který si to po právu zaslouží... Právo bylo a je vždy na straně vítěze, ať už je to spravedlivé nebo ne. A v každém člověku je jistá míra zla, strachu i odvahy a nikdo neví, jak velká a jak by se sám zachoval v danou chvíli. Skvělá detektivka, která vzbuzuje otázky... 5*
(11/23)
Vzhledem k některým komentářům jsem se trochu bála, že to tentokrát nebude tak dobré. Ale bylo, bylo to opět skvělé. Sestava z Q nezklamala a její mravenčí práce slavila úspěch, ale... Teď po dočtení vím, že další díl budu vyhlížet opravdu netrpělivě, protože... Tak strašně bych chtěla mít to pokračování hned. :(
Jediné co mi trochu dělalo potíže u tohoto dílu, bylo to množství postav a jmen, ale postupně jsem se zorientovala a v nejhorším zalistovala pár stran zpět. Jinak bych nekritizovala nic, námět super, nasazení stoprocentní a klasicky neuvěřitelné napětí. Mě autor tedy rozhodně nezklamal. 5*
(1/23)
Tak jsem s "princem Ládíkem" doputovala až k Mrtvému moři a musím říct, že se mi cestovalo skvěle. Bez bolestí zad z těžkého batohu, puchýřů a parného slunce. Obdivuju jeho nadšení i schopnost se družit a domluvit - někdy i beze slov - s úplně cizími lidmi. Ale hlavně odhodlání splnit si sen i tam, kde by to mnohý z nás stokrát vzdal. Líbí se mi jeho náhled na svět, kde hledá to společné a stmelující. Člověk je to možná trochu naivní v dnešní době, ale rozhodně inspirující a odvážný. A obdiv i jeho mamince... 4,8*
"Pocit štěstí podle mě není výsledek okolností, ale především vlastního rozhodnutí.... I lidé žijící v úplně stejném prostředí svět kolem sebe často vnímají naprosto odlišně... Náš život přitom neovlivňuje to, jaký svět skutečně je, ale jen to, jak k němu přistupujeme. "
(11/22)
Vídeňská kavárna, zastrčený stolek a Jacob Mohl "registratura všech knih" se svou "vznešenou monomanií, která je ve svatém svazku s šílenstvím." Krásně napsaná kniha - povídka - o lidské vášni a světě, který dokáže ublížit ve své zaslepenosti i úplně neškodnému, nevinnému člověku. Moc pěkně napsané.
(2/22)
Povídková kniha o válce. O té první, i když to je asi jedno. O její nesmyslnosti. O tom, jak celá jedna generace přišla o své mladí a své životy. O tom, jak z nich byli vytrženi a někteří vrácení, ale nikdy ne úplně. Střípky hrůz, které prožili jim zůstali pod kůží. Zůstává jedna otázka.. Proč? Opravdu války někdy někomu pomohly..? Autor jako vždy dokázal vykreslit atmosféru doby a míst dokonale. Jen to možná není úplně knížka na předvánoční čas. 4,5*
(12/21)
Knížka se mi nakonec líbila, i když k označení humorná má podle mě docela daleko. Možná filosofická, chvílemi smutná a sem tam se střípky černého humoru. Občas se mi zdálo, že příběh hlavní hrdina vypráví z určitého odstupu, tak trochu bez emocí a to mi tam nesedělo. Ale ve druhé části už příběh víc ožil a podivné přátelství i kniha nakonec dopadli jinak než jsem celou dobu čekala.... A postava smrti? Celkem zvláštní, ale mně se líbila. Hlavně její schopnost přemístit se kamkoli kdykoli. Takže, jsem ráda, že jsem knihu, kterou jsem si vybrala původně kvůli obálce - ta je opravdu na jedničku - přečetla. Rozhodně tato knížka donutí člověka k jinému pohledu na svět. Takže ... Obladi oblada...4*
(11/21)
Krásný příběh o jedné velké milující rodině. Na úvod musím ale přiznat, že jsem se s první částí knihy trochu natrápila. Ta na mě působila ze začátku jako učebnice pro mladé slečny, jak se správně chovat a nechovat a postavy, i když milé, mi připadaly hodně černobílé. Ale druhá část už byla docela jiná. Postavy získaly uvěřitelnost, osudy čtyř sester se najednou rozběhly, čímž kniha získala zajímavý spád a já už jsem knihu neodložila. A i když jsem tomu na začátku nevěřila, tak si tento milý a citlivý příběh ráda někdy prolistuji znovu a k postavám, které jsem si velmi oblíbila se vrátím. A konečně se podívám i na filmovou adaptaci, kterou se snažím vždy nechat až po přečtení knížky. Jemné a milé čtení, za mě 4*
(9/20)
(SPOILER) S touto knihou jsem se na začátku hodně trápila a nemohla se začíst. Absolutně mi nesedl styl, jakým je napsaná. Ale - a tady to ale je opravdu velké ALE - obsahově je ta kniha úžasná. Charlie Gordon je pro mě jedním z nejvíc nešťastných knižních hrdinů o kterém jsem četla. Věčný vyděděnec z normálního života. Tak trochu mi to připomínalo příběh Benjamina Buttona. Až na kratičkou chvilku nikdy nikam vlastně nepatřil a nikdo mu nerozuměl. A dar poznání, který na krátkou dobu získal mu přinesl spíše zjištění, že svět, jehož se toužil stát součástí, je vlastně úplně jiný a ne přátelský a krásný, jak si vysnil. A celou knihou se tak trochu táhne myšlenka, zda je lepší na chvíli něco získat a o vše opět přijít, než to nezískat vůbec. A i když si myslím, že Charlie svůj dar rozhodně nepromarnil, šťastným ho neudělal. A tak musím přiznat, že přestože to pro mě nebylo snadné čtení, jsem ráda, že jsem dala knize šanci. 4,5*
(6/24)
Tak tuhle knihu jsem teď potřebovala. Moc jsem se bavila. Nemůžu říct, že bych přímo brečela smíchy, ale většina knihy byla milá a úsměvná. Občas byl děj sice proložený vážnějším tématem, ale vždy tak nějak odlehčeně. Sebeironické vyprávění několika čtyřicátníků, kteří se perou se svým životem a snaží se splnit si své sny nebo někdy jen prostě přežít, se mi četlo skvěle. Možná naděje, že to nakonec dopadne, správná dávka humoru a hlavně přátelství je nakonec udrželi nad hladinou každodenních starostí, zklamání a omylů. Už se těším na další autorovu knihu, protože jeho styl mi neuvěřitelně sedl. 5*
(4/23)
Potřebovala jsem oddychovku a tento příběh to splnil na jedničku. Dívčí román jsem už nečetla dlouho a překvapilo mě, že mě to bavilo. Příběh je situován do prostředí narodniho parku a kromě nezbytných problémů s láskou se musí hlavní hrdinové popasovat i s tím, co jim přinese cesta v divočině. Docela přiznávám, že by mě tento výlet, tak jak byl popsán, lákal. Prostě romantika a nostalgie a být mladší, bude kniha v mých TOP. 4,5*
(3/23)
Možnost vrátit se v čase, jak lákavé. Asi každý nad tím občas přemýšlel. Udělat věci jinak, použít jiná slova, prostě něco změnit. Ale to poslední tady není možné. Ať chceme nebo ne budoucnost se změnit nedá. Ale něco se přece jen změní, ale to bych prozradila moc. Kniha je moc pěkná, možná chvílemi smutná, ale hlavně vás donutí k zamyšlení. Slovo ani čin, který jednou uděláme už nevrátíme. Jediné co můžeme udělat se omluvit nebo se z chyby alespoň poučit a příště být lepší. První povídka je trochu slabší, další se mi líbily už moc. Za mě 4,5*
(9/22)
Jak velká může být láska, jak silná nenávist za zradu, jak složité odpuštění.. Myslím, že tato kniha ve mně bude doznívat ještě dlouho a možná se k ní časem vrátím. Rozhodně to není lehké čtení a to nejen obsahově, ale i stylem. Zvláště první část. Žádné kapitoly, jen proud myšlenek a vzpomínek jedné z postav. Volné prolínání "přítomnosti" a minulosti, často i v jednom odstavci, vyžadovalo permanentní soustředění. Ale od knihy se stejně těžce odpoutávalo, protože sám příběh, lépe řečeno příběhy, nedovolil od knihy odejít. Svým způsobem rodinná sága, tři životy poznamenané a ztracené. Vztahy mezi ženami, kde láska a nenávist za zničený život se se jen těžce oddělovaly.. Ideály, přesvědčení, volba a zrada, ale i láska a možná i odpuštění... Tu knihu si prostě člověk musí přečíst, popsat ji je těžké a neprozradit víc. Za mě 5*.
(7/22)
Viktorie Kaprálová alias Vitka byla takovou nespoutanou neřízenou střelou, hvězdou, která krátce zazářila a zmizela. Učarovala svou nekonvenčností, živelností a kuráží. Ale především talentem, protože pokud je něco opravdové a skutečně dobré, prosadí se i přes počáteční nedůvěru okolí. Nebýt Kateřiny Tučkové, možná bych o této nadané umělkyni nikdy neslyšela a to by byla škoda.
Samotná hra je svižná a živá, stejně jako byla její hrdinka. Skvěle se čte. Doporučuji, 5*
(5/22)
Vždy, když začnu číst další knížku od Pratchetta, tak si říkám, proboha do čeho jsem se to zase pustila. Je to bláznivé zamotané šílené... a ve výsledku skvělé. A když jsou u toho Čarodějky, je to to nejlepší. Samotný příběh je v těchto knihách vlastně druhořadý, spíše to množství bláznivých postav a jejich ještě bláznivějších dialogů je skvělé. Obzvláště hašteření čarodějnické trojice nebo spíše dvojice a někdy i jen té jedné, protože bábi Zlopočasná si občas vystačí i sama. Prostě příjemně strávené chvíle u knížek, které nikdy neomrzí. Za mě 4,5*
(2/22)
Svým způsobem alarmující kniha. Tři příběhy, které probíhají v různých časových rovinách a jemně se protnou až v závěru knihy. Téma mě zaujalo. Společenství včel je fascinující, dokonalé a precizní. A možná proto i křehké a lehce zničitelné. Pravdou je, že jsem si nikdy neuvědomila, jak pevně je provázána existence lidí a těchto malých tvorečků. Můžeme jen doufat, že nedojde k takovým situacím, které jsou v knize popsány. Celkově hodnotím knihu velmi kladně. Skvělý námět a zároveň velké množství informací srozumitelných i pro laiky. Co mi jen občas vadilo, bylo neustálé přeskakování mezi příběhy a mírná rozvláčnost příběhů. Přesto podle mě stojí za to, knihu přečíst. 4,5*
(1/22)
Ty tři dny s Holdenem mě tak trochu vrátily do časů dospívání. Na začátku mi příběh přišel hodně mimo, ale jak jsem četla dál, začalo mě to bavit. Tím obdobím hledání, nejistoty a rebelství vůči konvencím, rodině, škole si pravděpodobně prošel s jistou intenzitou každý z nás. Takže to zmatené filosofování v Holdenově hlavě mi nebylo až tak úplně cizí. Holden není žádný velký hrdina, ale rozhodně s ním nebyla nuda. Pravda, občas byl na ránu. Jestli ovšem příběh, kterému tak trochu chybí děj, dokáže oslovit dnešní mladé - já jsem si ji vytáhla z knih, které má syn přečíst v přípravě k maturitě - si nejsem jistá. Asi by se nic nestalo, kdybych knihu nepotkala, ale přečíst mi ji nevadilo. Trochu mi jen uniká důvod, proč byla tato kniha v jisté době zakázaná a nevyhovující. Ani vulgarismy - pokud se tedy neztratily v překladu - ani Holdenovo rebelství mi nepřijdou tak výrazné. 3,5*
(11/21)
Moc dobře napsaná česká detektivka, která si nijak nezadá se světovou a "severskou" produkcí knih. Zajímavá zápletka, pachatelem mohl být téměř kdokoli a napínavé až do konce. A dokonce mě bavil i popis ostrova - volný prostor, moře a duny - nedivím se, že detektiv stočil své kroky na Ameland. Michaela Klevisová se rozhodně zařadila do mých oblíbených autorů.
(4/17)
(SPOILER) Opět skvěle vymyšlený příběh i zápletka. Z původně jasně rasistického zločinu se stal daleko komplikovanější a propletenější případ, který jen postupně získával obrysy a začali se objevovat skutečnosti temnější než by kdo čekal. Díky několika drobnostem a jedné velké náhodě, kdy se setkali dva staří známí, se protnuly dva případy nebo spíše dvě linie jednoho. Závěr prozrazovat nebudu. Za mě jde kvalita autorových knih rozhodně stále vzhůru a já se chystám na další díl. Doporučuji. 5*
(6/24)